SOCIÁLNĚ GEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE Petr Daněk Principy klasifikace reálných systémů * Princip vývojové složitosti evoluční posloupnost: jevy anorganické -- organické - sociální * Princip komplexity (strukturální komplexita) vztah části a celku: člověk -- společnost -- sociálněgeografický systém -- prostředí ELEMENTY vs. KOMPLEXY ELEMENTY Integrita: * výrazná, existenční * podmíněná vnitřními vazbami částí (evoluční podmíněnost) Soubory elementů: * druhovost, homogenita Stupeň poznání: vysoký KOMPLEXY Systémy relativně autonomních elementů * nízká, koexistenční * dána: -- vztahy mezi elementy -- vztahy k prostředí Soubory komplexů: * výrazná diferenciace, heterogenita Stupeň poznání: nízký Hledání pravidelností * Vázaných na elementy -- tvoří homogenní soubory -- homogenita je výrazem sounáležitosti jejich prvků -- pravidelnosti jsou v opakování a podobnosti jevů * Vázaných na komplexy -- převažuje diferenciace -- heterogenita je výsledkem jen koexistenční integrity Týká se opakovatelnost komplexů jiných znaků než v případě elementů? Velikostní vs. strukturální znaky I soubory komplexních jevů vykazují homogenitu "normálního" typu: - podle strukturálních znaků např. poměr velikosti jádra a zázemí Vnitřní organizace nesouvisí s variabilitou velikostních znaků. VÝVOJ SYSTÉMU OSÍDLENÍ V ČR *PROCES ÚZEMNÍ KONCENTRACE *ROZVOJ HIERARCHIE STŘEDISEK *FUNKČNÍ DIFERENCIACE Koncentrační proces * Proces transformace struktury osídlení * Projev extenzivní urbanizace * Souvislost s jinými komplexními procesy -- ale časový nesoulad -- Vývoj -- Řádovostní diferenciace -- Regionální variabilita Vývoj územní koncentrace * Historický proces * Logistická forma průběhu * Časový posun průběhu v různých zemích ČR - Slovensko * Typické deformace * V současnosti ukončování procesu Vývoj územní koncentrace v ČR v letech 1790 -- 1970 (24 starých krajů) Řádovostní diferenciace * ČR: se snižováním řádu se zvyšuje nerovnoměrnost * Rozdíly mezi řádovostními úrovněmi se s časem prohlubují * Výrazný rozdíl mezi nejmenším komplexním regionem a jeho částmi Regionální variabilita * "Difúze inovace" * Prohlubování regionálních rozdílů v důsledku časového posunu. * Od střední fáze procesu nárůst variability ukončen. Vývoj regionální variability H (kraje ČR 1960 - 1999, 7 územních jednotek) Hierarchická diferenciace koncentračního procesu Urbanizace: je nositelem koncentračního procesu. * Významový rozdíl mezi oběma procesy: -- Územní koncentrace: šířeji podmíněna Zahrnuje i vliv přírodních podmínek a územních rozdílů v přirozeném přírůstku. -- Urbanizace: vyjadřuje i kvalitativní změny Vytváření nových prvků osídlení, šíření jejich vlivu na celý systém... Která města rostou nejrychleji? Index vývoje počtu obyvatel ve velikostních kategoriích měst -- čím vyšší kategorie, tím větší dynamika změn Proces dříve začíná a dříve končí -- logistická forma vývoje V pozdějších fázích negativní korelace mezi velikostí a populačním růstem. -- celkový koncentrační proces je výsledkem dílčích procesů Ty se liší svou intenzitou a časovým průběhem. Srovnání stupně urbanizace v různých systémech * Jak měřit urbanizaci? * Co je to město? * Městský způsob života? * Kde je vyšší stupeň urbanizace: Čechy nebo Morava? Index velikostní strukturace měst Funkční diferenciace * ukončování extenzivní fáze urbanizace * projevují se nové tendence -- vývoj kvalitativně nových forem osídlení -- nahrazení kvantitativních změn kvalitativními Extenzivní vs. intenzivní urbanizace * Extenzivní fáze: -- vytváření a prohlubování hierarchie středisek selekce středisek, konkurenční vztahy * Intenzivní fáze: -- specializace částí -- rozvoj kooperačních vztahů * zvyšuje se propojenost systému * růst hlavních center je nahrazován růstem jejich působnosti * prohlubování specializace dílčích územních jednotek Kvalitativní transformace * Nahrazování koncentračních procesů integračními. * Prohlubování diferenciace v rozmístění jednotlivých funkcí. * Zvyšování intenzity procesů vyrovnávajících tyto rozdíly. Funkční diferenciace koncentračního procesu * Podmínkou je vysoká prostorová mobilita osob, materiálů a informací. * Koncentrační proces ztrácí agregátní povahu (diferencuje se). * Závislost: progresivita funkcí (kvalitativní význam) vs. stupeň územní koncentrace. Příklad: územní koncentrace zaměstnanosti v sektorech NH Komplexní funkční velikost * Jak měřit nerovnoměrnost v územním rozložení funkcí? * Funkce: -- obytná (počet obyvatel) -- pracovní (počet pracovních míst) -- obslužná (počet pracovních míst ve službách) * Tři hlavní formy lokalizace obyvatelstva Vztahy bydliště -- pracoviště a bydliště -- služby jsou realizovány prostřednictvím nejintenzivnějších regionálních procesů. Výpočet KFV Relativizace podílem na ČR (ČR = 10 000) O: Podíl na počtu obyvatel ČR P: Podíl na počtu pracovních míst v ČR N: Podíl na počtu pracovních míst ve službách KFV = (O + P + N) / 3 Kvalitativní selektivnost koncentračního procesu Pořadí funkcí podle kvalitativní významnosti: obytná -- pracovní -- obslužná V tomto pořadí se zvyšuje stupeň územní koncentrace. Růst významu progresivních činností -- vyplývá z jejich působnosti na ostatní činnosti (koordinace, inovace, řízení...). Působnost je umožněna: * růstem propojenosti systému osídlení * koncentrací kontaktů Pro intenzivní fázi je podstatné ne další zvyšování územní koncentrace progresivních činností, ale koncentrace vztahů spojených s těmito činnostmi (tj. prohlubování jejich působnosti na celý systém) Územní koncentrace základních funkcí * vyšší územní koncentrace kvalitativně vyšších funkcí * na obou řádovostních úrovních * v závislosti na snižování řádu se prohlubují rozdíly v úrovni koncentrace "Typické nepravidelnosti": -- pokles nerovnoměrnosti N * geografická difuze Funkční diferenciace středisek Metoda: pravidlo velikostního pořadí měst * dominance Prahy, zvláště v obslužné funkci * výrazná velikostní diferenciace * omezená kvalitativní diferenciace -- neprojevuje se zřetelnější závislost * Příčina: preference těžkého průmyslu, města v pánevních oblastech. SOCIÁLNĚ GEOGRAFICKÁ REGIONALIZACE Sociálně geografická regionalizace V užším pojetí: vymezování, ohraničování Cíl: - vymezení autonomních komplexů sociálně ekonomických prvků a jejich vztahů - vyhodnocení jejich hierarchické organizace Funkční region Komplex rozmanitých jevů, integrovaných vzájemnými vztahy. Organizace těchto vztahů odráží územní dělbu práce. Vztahy mezi prvky systému = procesy. Region vytvářející (= regionální) procesy. Regionální procesy Klíčové: VZTAHY mezi prvky systému. Mají integrační úlohu. Základní kritérium: maximalizace integrity Prostřednictvím vztahů lze určovat sounáležitost prvků systému. * Vymezení rozsahu regionů umožňuje charakterizovat význam jejich středisek. * V kombinaci s dalšími ukazateli (KFV) lze postihnout i jejich specializaci a předpoklady této specializace. Regionální procesy * Je jich velké množství * Často nesouhlasná orientace * Jsou významově nerovnocenné Vymezování regionů musí vycházet z významové klasifikace procesů. To nejde jednoúrovňově: na jednotlivých řádovostních úrovních jsou významné jiné procesy. -- souvislost mezi velikostí a vztahovou uzavřeností regionů (tj. mezi kvantitativní a kvalitativní určeností) -- dominantní význam řádovostní diferenciace pro stanovení regionálních procesů Regionální procesy * Vývoj: regionální procesy zformovaly existující řádovostní úrovně. * Postup při regionalizaci: hledáme procesy, odpovídající (známým) řádovostním úrovním. Hierarchie lidských potřeb -- hierarchie procesů Řádovostní úrovně Postup regionalizace: 1. specifikujeme existující řádovostní úrovně 2. pro ně vybereme odpovídající regionální procesy V ČR existují čtyři základní řádovostní úrovně. Liší se: - kvantitativně (velikostí) - kvalitativně (typem integračních procesů) - subregiony - mikroregiony - mezoregiony - makroregion Subregiony * Nekomplexní celky * Nejdůležitější a nejčastější potřeby obyvatel nejsou uzavřeny. * Uzavřeny jen vztahy mezi bydlištěm a základními službami. * Vztahy mezi bydlištěm a pracovištěm uzavřeny jen částečně, nedostatečně. Příklady: generelové jednotky, obvody SOMV, Dobrovolné svazky obcí?? Mikroregiony * Uzavřeny nejintenzivnější procesy -- dojížďka za prací -- dojížďka za hlavními druhy služeb * Nejvyšší stupeň integrity Míra uzavřenosti hlavních procesů (i rozsah mikroregionů) značně diferencované. Proto rozlišovány dílčí úrovně (stupně). Příklady: Mikroregiony 1. stupně: obvody SOOV, obvody ORP (III.) Mikroregiony 2. stupně: okresy Prostorová forma: nodální Mezoregiony * Procesy již jen částečně vázány na obyvatelstvo * Komplex procesů: -- nedenní dojížďka za prací -- migrace -- dojížďka do vyšší školských zařízení (VŠ, VOŠ, specializované SŠ) -- dojížďka za specializovanými službami -- vztahy mezi podniky a institucemi, především k výrobním službám (kvartér) -- výrobní kooperace Mezoregiony Problém: dostupnost dat Přesto je stanovení mezoregionů v ČR poměrně jednoznačné. -- 12 center, 11 -- 12 mezoregionů -- 2 mezoregionální řádovostní úrovně Prostorová forma: jen částečně nodální. Integritu zajišťuje systém silných a propojených středisek. Makroregion * Celá ČR * Vysoký stupeň uzavřenosti regionálních procesů. * Jednoznačná pozice Prahy Zásady (principy) regionalizace * Zásada maximalizace integrity -- cílem je relativní uzavřenost vztahů typických pro danou řádovostní úroveň * Určování podřízenosti podle převládajícího spádu * Požadavek územní kontinuity Minimální (kritická) velikost regionu * Dostatečná velikost regionu je podmínkou jeho kvalitativní autonomie. * Existence dostatečně velkého zázemí je kritériem pro výběr samotných středisek. * Stanovení kritické velikosti: z empirického rozložení velikostních znaků regionů Kritické velikosti různé pro různé řádovostní úrovně. Skladebnost regionů * Řádově odlišné vztahy se plně neztotožňují. -- Kterým dát přednost? -- Řádově odlišné procesy jsou různě intenzivní. Musíme zachovat spád podle nejintenzivnějších procesů -- tj. mikroregionální. -- Hierarchická povaha regionální organizace -- stupňovitost ve směrech převládajícího spádu Hodnocení regionálních procesů 2 základní úrovně: -- mikroregionální -- mezoregionální Pro každou úroveň typické jiné procesy Mikroregionální úroveň * Dojížďka za prací * Dojížďka za službami -- bez elementárních služeb (potraviny...) -- bez hierarchicky vyšších služeb (VŠ, lázně...) Mezoregionální úroveň * Větší počet regionálních procesů * Jejich rovnocenné ocenění * Omezenost datové základny -- nedenní vyjížďka za prací -- vyjížďka studentů vysokých a středních škol -- migrace (počet vystěhovaných ze středisek do mezoregionálních center) -- modelově stanovená spádovost za službami na mezoúrovni -- výsledky anketního šetření o obslužné spádovosti Zdroje dat Kde získat data o regionálních procesech? * Statistika (existuje dostatek spolehlivých dat) Příklad: dojížďka za prací * Proces není datově podchycený * Provedeme anketní šetření Příklad: Maryáš (1986) Výhody: může být přesné, spolehlivé a aktuální Nevýhody: nákladné, problematické zajištění opakování * Použijeme modelování Výhody: levné Nevýhody: zjednodušující, problematická verifikace Modely * Zjednodušená znázornění reality * Komplexní povaha jevů a vztahů je redukována na jednodušší, ale zůstávají zachovány klíčové rysy. * Deterministické modely Přesná predikce. Výsledek působení přírodních zákonů. * fyzická geografie * demografie * modely prostorových interakcí ("zákony") * Pravděpodobnostní modely Více možných výsledků Modely prostorových interakcí Klíčové: formulace vstupních parametrů Predikční schopnost modelů je závislá na teorii, z níž vycházejí. Čím kvalitnější teorie, tím přesnější jsou výsledky. Gravitační zákon: Isaak Newton (1687) Ve společenských vědách: Ravenstein (1885) W. J. Reilly (1931): zákon maloobchodní gravitace Vstupní parametry: 1. velikost střediska ("hmota") 2. vzdálenost HODNOTÍCÍ CHARAKTERISTIKY * Velikostně -- významové Vyjadřují hierarchii systému a místo regionu v ní * Strukturální Vyjadřují vnitřní strukturu regionu. Omezená variabilita - druhovost Velikostně - významové * Regionální význam (RV) * velikost regionu: počet obyvatel, KFV, HDP,... * Komplexní regionální velikost (KRV) * podíl obyvatelstva vázaného ke středisku na obyvatelstvu ČR * 3 složky: velikost střediska + velikost mikroregionu 1. st. + velikost největšího mikroregionu * 3 : 2 : 1 (+ relativizováno vzhledem k ČR) * Stupeň regionální autonomie (SRA) * nejvyšší regionální úroveň, na které středisko funguje autonomně Strukturální * Relativní regionální význam (RRV) * poměr velikosti zázemí a jádra * modus (ČR): 1,2 * Integrita (a) regionu a (b) zázemí (I[R,]I[Z]) * míra uzavřenosti vztahů/procesů * podíl integračních a dezintegračních vztahů * Funkční vyrovnanost (FV) * podíl velikosti zázemí vytvořeného pracovními a obslužnými procesy * často dvojice středisek Exponovanost * Charakteristika polohy (exponovaná -- periferní) * Odpovídá vzdálenosti od hlavních koncentrací obyvatelstva a hlavních komunikací * Postup výpočtu: Fáze I: exponovanost středisek -- velikost střediska (KFV) mezopoloha makropoloha -- poloha na významných komunikacích Fáze II: exponovanost celého území Vztahy mezi charakteristikami Regionalizace na subregionální úrovni Regionalizace ČR (1991) Postup: A) Vymezení elementárních mikroregionů B) Stanovení jejich hierarchických vazeb 1. krok: stanovení převládajícího směru komplexní spádovosti. Regionalizace pohybu za prací (Terplan 1994). Území se spornou spádovostí podrobněji analyzována na základě -- míry pracovní konkurence 2. střediska -- dojížďky do škol -- modelové stanovené obslužné spádovosti 2. krok: výběr mikroregionálních středisek velikostní kritérium: - mikroregion nejméně 15 tis. obyvatel - zázemí nejméně 5 tis. obyvatel 3. krok: střediska s nedostatečně velkým zázemím nebo regionem podřazena silnějším centrům * Dvojjaderná střediska -- při relativní rovnocennosti středisek a existenci silných vazeb mezi nimi. Tři případy: Rumburk -- Varnsdorf Ústí nad Orlicí -- Česká Třebová Žamberk -- Letohrad * Rozlišení středisko vs. nestředisko je nutně problematické Vymezena střediska přechodného typu: "subregionální střediska s částečnou mikroregionální autonomií" -- Větší střediska s omezenou regionální působností -- nesplňují kritérium 5 tis. obyv v zázemí (sníženo na 2,5 tis.) 6 středisek: Aš, Ostrov, Bílina, Neratovice, Nové Město n. M., Šternberk -- Malá, ale regionálně významná střediska -- nesplňují kritérium 15 tis. obyv v regionu (sníženo na 10 tis.) 14 středisek: Mor. Krumlov, Velká Bíteš, Bučovice, Jevíčko, Slavičín, Vítkov, Telč, Týniště n. O., Holice, Skuteč, Ledeč n. S., Pacov, Kaplice, Horažďovice Stanovení hierarchických vazeb regionů * Výsledek: 147 mikroregionů * Tyto mikroregiony základními jednotkami regionalizace na vyšších úrovních (skladebnost) * Mikroregionální úroveň * podřízenost stanovena na základě dojížďky za prací (denní i nedenní) * Mezoregionální úroveň * největší význam: migrace dojížďka studentů Integrita i nodalita: klesá se zvyšováním řádu Kategorizace středisek * Podle populační velikosti maximálního regionu -- vyjadřuje stupeň autonomie 9 makroregionální 8 mezoregionální (vyšší) 7 mezoregionální (nižší) 3 až 6 mikroregionální (do 30 tis., 30 -- 59, 60 -- 89, 90+) 1 až 2 subregionální (s částečnou mikroregionální autonomií) * S velikostí maximálního regionu je nutno posuzovat i velikost mikroregionu 1. stupně Jihlava vs. Ústí n. O.-Č. Třebová Současné vývojové tendence * počátek intenzifikační fáze urbanizace Pokračující koncentrační tendence: * Změny ve velikostní struktuře pracovních mikroregionů * snižování podílu regionů menších středisek * Selektivní tendence * snížení počtu středisek -- mikroregionální 1980: 153 středisek 1991: 147 středisek -- subregionální (typ A+B) 1980: 28 středisek 1991: 20 středisek Vývoj regionální organizace * Obecná tendence: rozvíjení hierarchické organizace Dvě formy: * Zvyšování nerovnoměrnosti téhož typu * historicky omezené procesy Příklad: koncentrační proces * Vytváření kvalitativně nových transformací * nekonečná transformace Příklad: diferenciace funkčních složek (čím vývojově vyšší, tím vyšší stupeň územní koncentrace) Fáze vývoje * STATICKÝ SYSTÉM * převažuje vnější determinovanost (přírodní) * Typ hierarchie: pasivní * DYNAMICKÝ SYSTÉM * Vnitřní aktivita působí ve směru překonávání vnějších podmínek * Nejprve na mikro- úrovni * Převažuje konkurence, koncentrace * Typ hierarchie: aktivní konkurenčního typu * ORGANICKÝ SYSTÉM * Nedochází k velkým změnám v rozmístění subjektů: koncentrace jevů nahrazena koncentrací kontaktů * Typ hierarchie: aktivní kooperačního typu * Vznikají kvalitativně nové procesy, ale staré zůstávají Funkční regionalizace a územní administrativa Tři témata: * Vztah regionální struktury společnosti a územní veřejné správy * Vývoj územně-správního členění v ČR * Reforma územní veřejné správy Sféry ovlivňování územního vývoje * Společenský vývoj: nejen "objektivní" procesy, ale také aktivita subjektů (politika) * Politika: vytváření institucí a nástrojů regulace společenského vývoje * Tři základní sféry ovlivňování územního vývoje: -- Politika státu (makroekonomická, makrosocietální) -- Územní administrativa (systém územní veřejné správy) -- Regionální politika Sféry ovlivňování územního vývoje * Státní (centrální) politika -- Jen rámcový význam, ale často klíčový -- Vytváří obecná "pravidla hry" -- určuje rozsah přerozdělovacích procesů -- vytváří prostředí pro rozvoj konkurenčních vztahů Příklady: dopravní politika, bytová politika * Územní administrativa -- Rozdělení kompetencí, systém financování -- Státní správa vs. samospráva * Regionální politika -- Nástroj regulace (snižování) územních nerovností * zpravidla pomáhá slabým regionům * na úrovni státu, samosprávných regionů, nadstátní úroveň Funkce územně správního členění * Řízení společnosti státem: státní správa (ekonomické, sociální, environmentální procesy) * Aktivizace společnosti (lokální, regionální společenství): samospráva Státní správa: - jednotná, - odvětvová (resorty) Samospráva: - koordinace, harmonizace procesů v území (integrační funkce) - prostředek vytváření regionální identity Vztah státní správy a samosprávy - centralizace a decentralizace moci. Jejich propojení umožňuje propojení zájmů státu a občanů. Požadavky * Jednoduchost * omezený počet úrovní (centrální -- regionální -- lokální) * Jednotnost * omezený a srovnatelný počet jednotek nižšího řádu * "Legitimita" ("přirozenost") * organické vymezení a/nebo historické odůvodnění * Dostatečná velikost * pro zajištění funkční autonomie * "Demokratičnost" (subsidiarita) * odpovídající dělba funkcí mezi jednotlivými úrovněmi * Stabilita Funkční vs. správní regiony * Funkční regiony * hierarchické uspořádání * krajní nerovnoměrnost velikostního rozložení ČR: poměr velikosti nejmenšího a největšího mikroregionu 1:123 * velký počet hierarchických úrovní * Správní regiony * jednotnost * srovnatelná velikost jednotek stejného řádu (stejné kompetence) * jednoduchost (jen několik úrovní) * Vývoj: -- Funkční: systém se vyvíjí (koncentrační procesy, selekce středisek, zvětšování velikosti regionů) -- Správní: požadavek stability (čím starší, tím lepší) Patrimonní správa (- 1848) * Základní jednotka: patrimonium (panství, město, církevní majetek). -- nevýlučné vztahy: * některé sídla majetkem více vlastníků * územně nesouvisející části -- Čechy (před 1848) * 1 421 samostatných panství, statků a měst * 6 066 katastrálních (berních) obcí -- obec jako samosprávná a administrativní jednotka neexistovala * Kraje -- 24 krajů * Čechy 16, Morava 6, Slezsko 2 -- v čele hejtman -- zeměpanský úředník,jmenován (do roku 1751 volen šlechtou) * Země (Čechy, Morava, Slezsko)