VÝVOJ ZÁKLADNÍCH DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ V OBDOBÍ 1950 - 2050 Druhá část přednášky (čtvrtek) se zaměří na vývoj základních demografických ukazatelů v období let 1950 -- 2050 ve světě a jeho dílčích částech. Porodnost a plodnost Pro určení budoucí velikosti populace na světě jako celku i v jeho jednotlivých částech (byť se zmenšováním geografického měřítka působí už ve větší míře např. i faktor migrace) je primární složkou reprodukční chování, tedy porodnost a plodnost. I docela malé změny míry plodnosti mohou v dlouhodobých výhledech způsobit velké rozdíly ve velikosti populace (viz rozdíly mezi minimální, střední a maximální variantou projekce OSN počtu obyvatel v roce 2050). Při hledání očekávaných trendů, hrají klíčovou roli následující otázky: § zda v nejméně rozvinutých zemích (zvláště v Africe) bude i nadále pokračovat pokles plodnosti zahájený v posledním desetiletí 20. století, § jakým způsobem se bude dále měnit v současnosti velmi nízká plodnost charakteristická především pro řadu evropských zemí -- otázkou je zejména, zda se bude ještě snižovat nebo se znovu zvýší?. Vývoj porodnosti a plodnosti od roku 1950 do současnosti a předpokládaný vývoj těchto ukazatelů do roku 1950 přibližují tab. 7 a 8, a to pomocí ukazatelů: § hrubá míra porodnosti = počet všech narozených na 1000 obyvatel středního stavu, § úhrnná plodnost = součet měr plodnosti žen v reprodukčním věku, tedy počet dětí narozených jedné ženě za celé reprodukční období za předpokladu zachování plodnosti daného roku. Zřetelné je, že v období posledních 50 let došlo ve světě jako celku k poklesu porodnosti i plodnosti, přičemž "tahounem" těchto změn byla především situace ve většině LDRs -- hrubá míra porodnosti i úhrnná plodnost v těchto regionech klesla zhruba na polovinu výchozího stavu: - v období let 1950-55 dosahovala úhrnná plodnost v LDRs hodnoty 6,16 a ještě dalších 15 let kolísala zhruba kolem 6 dětí na jednu ženu, - poté prakticky během 30 let klesla na méně polovinu -- v současné době nedosahuje úhrnná plodnost v LDRs ani 3.. V rámci LDRs byly hnací silou tohoto poklesu Asie a Latinská Amerika: - na pokroku Asie měla největší podíl Čína (TFR na konci 90. let klesla na 1,8), zatímco TFR mnohých zemí západní Asie stále překračují 4, ve dvou se dokonce pohybují kolem 7,0; - v Latinské Americe je rozptyl hodnot o něco menší, avšak i zde TFR kolísají od 1,5 (některé státy Karibiku) až po 4,9 (Guatemala). Situace v Africe je v současnosti velmi odlišná, avšak zdá se, že určitý pokles porodnosti a plodnosti byl již zahájen i zde. Úhrnná plodnost zde ve stávajícím pětiletém období (roky 2000-05) dosahuje ještě téměř 5 dětí na jednu ženu (4,91). Příčinou tohoto stavu je skutečnost, že řada států se dosud nachází v dynamické 2. a 3. fázi demografického přechodu: - nejvyšší hodnoty jsou přitom charakteristické pro střední Afriku (6,2), (max. plodnost 6,6 v 80. letech), - východní Afrika (5,8), (kulminace 7,0 zaznamenána v 70. letech), - západní Afrika (5,5), (kulminace 7,0 zaznamenána v 70. letech). Tab. 7: Vývoj hrubé míry porodnosti v letech 1950 - 2050 +------------------------------------------------------------------+ | | 1950-55 | 2000-05 | 2045-50 | | Území |-------------+-------------+-------------| | | v o/oo | v o/oo | v o/oo | |------------------------+-------------+-------------+-------------| | Svět | 37,6| 21,3| 13,7| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |MDR | 22,4| 10,9| 10,3| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |LDR | 44,6| 22,5| 14,2| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |LDCs | 48,7| 38,9| 20,5| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |Afrika | 49,1| 37,4| 19,9| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |Evropa | 21,5| 9,7| 9,6| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |Asie | 43,0| 20,5| 12,5| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |Lat. Amerika a Karibik | 42,0| 21,6| 12,0| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |Sev. Amerika | 24,6| 14,1| 11,8| |------------------------+-------------+-------------+-------------| |Oceánie (vč. Austrálie) | 27,7| 17,1| 12,1| +------------------------------------------------------------------+ Pramen: www.un.org/popin Tab. 8: Vývoj úhrnné plodnosti v letech 1950 - 2050 +------------------------------------------------------------------+ | Území | 1950-55 | 2000-05 | 2045-50 | |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |Svět | 5,02| 2,69| 2,02| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |MDR | 2,84| 1,56| 1,85| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |LDR | 6,16| 2,92| 2,04| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |LDCs | 6,64| 5,13| 2,47| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |Afrika | 6,74| 4,91| 2,40| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |Evropa | 2,66| 1,38| 1,84| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |Asie | 5,89| 2,55| 1,91| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |Lat. Amerika a Karibik | 5,89| 2,53| 1,86| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |Sev. Amerika | 3,47| 2,05| 1,85| |-----------------------+--------------+-------------+-------------| |Oceánie (vč. Austrálie)| 3,90| 2,34| 1,92| +------------------------------------------------------------------+ Pramen: www.un.org/popin Pro další populační vývoj světa jako celku, je proto klíčový odhad dalšího populačního vývoje v Africe, a v některých zemích západní Asie. V úvodní části přednášky prezentovaná střední varianta projekce OSN (podle níž počet obyvatel na zemi v roce 2050 dosáhne 8,9 mld.) přitom předpokládá, ve všech výše zmíněných regionech dojde do roku 2050 k poklesu úhrnné plodnosti až na hranici čisté reprodukce (tj. hodnoty kolem 2,1). Zmíněný pokles porodnosti a plodnosti k hranici čisté reprodukce vyžaduje i v těchto regionech splnění podmínek, jež tento proces umožnily v jiných částech světa. Patří k nim zejména: - rozšíření vzdělávacích a pracovních příležitostí pro ženy, jinými slovy jde o celkové zlepšení celkové situace žen ve společnosti, - zlepšení ekonomické situace v těchto regionech, včetně přechodu společnosti od samozásobitelského ("subsistence life-style") ke konzumnímu způsobu života. - rozšíření a aplikace programů plánování rodiny (antikoncepce, ..., účinnost těchto opatření je však možná pouze tehdy, bude-li k tomu existovat svobodná vůle). Splnění daných podmínek však bude velmi obtížné, a to minimálně v souvislosti s: - nízkým stupně ekonomické prosperity, - tradičními překážkami danými islámem a africkými tradicemi. Druhý extrém představuje situace v Evropě, kde jsou naopak hodnoty porodnosti a plodnost extrémně nízké -- v současnosti dosahuje úhrnná plodnost v Evropě hodnoty pouze 1,40 dítěte na jednu ženu!!! Od poloviny 60. let většina nekomunistických zemí Evropy sledovala pád plodnosti na nebývale nízkou úroveň, ačkoliv v některých zemích (hlavně ve Skandinávii) byly zaznamenány i její dílčí nárůsty. Pokles byl zvláště nápadný v jižní Evropě a podobným vývojem prošla i východní Evropa po pádu "železné opony" a následující transformace společensko ekonomických podmínek (90. léta, počátek 21. stol.). Podstata tohoto procesu bývá vysvětlována teorií druhého demografického přechodu, tedy teorií jakéhosi fundamentálního přechodu k novému společenskému systému -- vysvětlení teorie druhého demografického přechodu viz výše. Nejnižšími hodnotami úhrnné plodnosti (rámcově kolem 1,3) se vyznačují zejména následující státy: - Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Německo, Řecko, Itálie, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko, Španělsko. Ostatní MDRs nebyly druhým demografickým přechodem dosud zasaženy -- viz vyšší porodnost a plodnost v Severní Americe a Austrálii. V příštích 50 letech se však i v Evropě předpokládá určité zvýšení úrovně porodnosti a plodnosti -- byť zde její hodnoty zůstanou i nadále v celosvětovém měřítku nejnižší. Úmrtnost V průběhu posledního půlstoletí bylo dosaženo značného pokroku také ve snížení úmrtnosti a prodloužení naděje dožití. Vývoj úmrtnosti od roku 1950 do současnosti a předpokládaný vývoj těchto ukazatelů do roku 1950 přibližují tab. 9, 10 a 11, a to pomocí ukazatelů: § hrubá míra úmrtnosti = počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu, § naděje dožití (střední délka života) = pravděpodobnost dožití, tj. kolik let života má před sebou osoba určitého věku (nejčastěji se používá naděje dožití novorozenců), ukazatel se obvykle člení podle pohlaví (muži, ženy -- naděje dožití žen bývá většinou vyšší), § kvocient kojenecké úmrtnosti = počet zemřelých ve stáří do jednoho roku na 1000 živě narozených téhož kalendářního roku. Na světě jako celku hrubé míry úmrtnosti v posledních 50 letech klesly na méně než polovinu, z 19,6 o/oo (1950-55) na 9,1 o/oo (2000-05): - nejvýraznější změny se odehrály v LDRs, kde došlo k poklesu míry úmrtnosti o dvě třetiny, - v MDRs úmrtnost neklesá, nýbrž se stabilně drží na hodnotě kolem 10 o/oo. V současné době tak již hrubá míra úmrtnosti v MDRs převyšuje hodnoty v LDRs (do roku 2050 se tento rozdíl bude ještě zvětšovat) -- příčinou tohoto stavu jsou rozdíly ve věkové struktuře obyvatelstva: - LDRs se nyní vyznačují vysokými počty mladých lidí, kteří jsou obecně vystavení nižšímu riziku úmrtí, - hrubá míra úmrtnosti v MDRs se pak zvyšuje z důvodu růstu podílu starších lidí (stárnutí populace). Tab. 9: Vývoj hrubé míry úmrtnosti v letech 1950 - 2050 +----------------------------------------------------------------+ | | 1950-55 | 2000-05 | 2045-50 | | Území |-------------+-------------+------------| | | v o/oo | v o/oo | v o/oo | |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Svět | 19,6| 9,1| 10,4| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |MDR | 10,3| 10,2| 13,3| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |LDR | 23,9| 8,8| 10,0| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |LDCs | 28,7| 15,1| 8,1| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Afrika | 26,9| 15,2| 9,0| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Evropa | 10,8| 11,5| 15,1| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Asie | 23,6| 7,7| 10,5| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Lat. Amerika a Karibik | 15,6| 6,4| 9,4| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Sev. Amerika | 9,4| 8,2| 10,7| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Oceánie (vč. Austrálie)| 12,6| 7,6| 9,9| +----------------------------------------------------------------+ Pramen: www.un.org/popin Vhodnějším ukazatelem úmrtnosti je proto naděje dožití, protože jeho velikost není ovlivněna věkovou strukturou analyzované populace. Prostřednictvím tohoto ukazatele vychází poněkud odlišné hodnocení vývoje úmrtnostních poměrů: - MDRs pokračují v prodlužování naděje dožití, byť tempo jejího růstu je poměrně pomalé: - mezi roky 1950-55 a 1970-75 naděje dožití vzrostla ze 66,5 na 71,2 let (pro obě pohlaví dohromady), což představuje nárůst téměř jednoho roku v průběhu každého čtyřletého intervalu, - od té doby se pokrok zpomalil, narůstá nyní pouze zhruba o 3 roky života navíc v průběhu dvou desetiletí. Částečně lze toto zpomalení vysvětlit vývojem situace ve východní Evropě, kde došlo k určitému zhoršení intenzity úmrtnosti v průběhu komunistické éry, v některých postkomunistických zemích vedla k růstu úmrtnosti i následující ekonomická liberalizace (např. v Rusku se naděje dožití mužů v polovině 90. let 20. století propadla jen na 57 let!!!). Trend prodlužování naděje dožití v MDRs zůstane zachován i v první polovině 21. století. - v LDRs bylo prodloužení naděje dožití v druhé pol. 20. stol. výraznější než v MDRs, avšak také zde se tempo v 80. a 90. letech zpomalilo: - mezi obdobími 1950-55 a 1970-75 zde naděje dožití "vyletěla" ze 41 na téměř 55 let, - v příštích 20 letech se průměrně prodloužila jen o dalších 7 let. Počáteční pokrok bývá vysvětlován: - rychlým omezením malárie pomocí metod vyvinutých k ochraně vojáků bojujících v druhé světové válce v jihovýchodní Asii, - programy kontroly šíření infekčních a ve vodě se šířících chorob (neštovice, tuberkulóza a cholera). - naděje dožití zůstává nízká obecně v nejméně rozvinutých zemích a zvláště v Africe -- v Zambii, Zimbabwe, Svazijsku, Sierra Leone, Lesothu, Malawi, Mozambiku a ve Rwandě dokonce nepřekračuje ani 40 roků, v těchto státech se často projevuje vliv občanských válek a doprovodných ekonomických a sociálních otřesů. Afrika -- pokles naděje dožití od konce 80. let Tuto změnu trendu -- odlišnou od všech ostatní regionů světa -- lze připsat především vlivu epidemie HIV/AIDS. Kromě ní se na tom však podílejí i některé další faktory, hovořit lze o ozbrojených konfliktech, ekonomické stagnaci, znovuobjevení infekčních chorob (např. tuberkulóza a malárie). Tab. 10: Vývoj naděje dožití mužů a žen v letech 1950 - 2050 +---------------------------------------------------------------------------+ | | 1950-55 | 2000-05 | 2045-50 | | Území |-----------------+-----------------+---------------| | | muži | ženy | muži | ženy | muži | ženy | |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |Svět | 45,2| 47,9| 63,3| 67,6| 72,0| 76,7| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |MDR | 63,5| 68,5| 72,1| 79,4| 78,6| 84,6| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |LDR | 40,2| 41,9| 61,7| 65,1| 71,0| 75,3| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |LDCs | 35,0| 36,4| 48,8| 50,5| 65,1| 67,8| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |Afrika | 36,5| 39,1| 47,9| 50,0| 63,8| 65,9| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |Evropa | 62,9| 67,9| 70,1| 78,2| 77,5| 83,5| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |Asie | 40,7| 42,1| 65,5| 69,0| 73,6| 78,5| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |Lat. Amerika a Karibik | 49,7| 53,1| 67,1| 73,9| 75,2| 81,8| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |Sev. Amerika | 66,1| 71,9| 74,5| 80,1| 79,3| 84,2| |-----------------------+--------+--------+--------+--------+-------+-------| |Oceánie (vč. Austrálie)| 58,0| 62,9| 71,8| 76,6| 78,4| 83,5| +---------------------------------------------------------------------------+ Pramen: www.un.org/popin Země, které se potýkají s nízkými nadějemi dožití čelí kromě jiného dvěma důležitým problémům: § epidemie HIV/AIDS - virus HIV se stal důležitou příčinou úmrtí a jedním z důvodů, proč OSN v nedávné době snižovalo projekce budoucího počtu obyvatel světa. Podle odhadů OSN bylo v roce 2003 HIV/AIDS nakaženo cca 35,7 mil. dospělých osob. Odhaduje se přitom, že v současnosti je zhruba v 60 státech světa nakaženo HIV/AIDS více než 1 % obyvatelstva ve věku 15 -- 49 let (v těchto 60 státech přitom žije 33,6 mil. nakažených, tj. 94 % všech nakažených), nejvíce těchto zemí se přitom nachází: - v saharské a subsaharské Africe -- celkem 40, - v Asii -- celkem 5, - v Latinské Americe a Karibiku -- celkem 12, - v Evropě 2 (Rusko a Ukrajina), - v Severní Americe 1 (USA). Nejhůře postiženými státy byly v roce 2003 Botswana, kde bylo HIV infikováno 36 % dospělé populace a Svazijsko, kde míra prevalence dosáhla 37,4 %. Míra prevalence překračuje 20 % dospělé populace ještě ve státech Lesotho (27,6 %) a Zimbabwe (22,5 %). V 60 nejpostiženějších státech (viz výše) se odhaduje, že v roce 2015 zde bude žít o 115 mil. osob méně (cca o 10 %) než by zde žilo v případě neexistence AIDS, do roku 2050 tento rozdíl dosáhne 344 mil. osob. Tato skutečnost samozřejmě výrazně přispívá také k poklesu naděje dožití -- např. v Botswaně poklesla naděje dožití z hodnoty 65 roků v letech 1985-90 na 37 roků v pětiletí 2000-05. V celé jižní Africe, kde se z tohoto hlediska nacházejí nejpostiženější státy světa, klesla ve stejném období naděje dožití z 61 na 48 roků. Důsledkem epidemie HIV/AIDS je také devastace věkové struktury obyvatelstva, protože v jižní Africe připadalo 60 % úmrtí v letech 2000-05 na osoby ve věkové kategorii 20--49 roků!!! To má zásadní ekonomické a sociální důsledky (věk maximální ekonomické a rodičovské aktivity). § § § § kojenecká a dětská úmrtnost -- kvocient kojenecké úmrtnosti je velmi dobrým ukazatelem tempa socio-demografických změn (respektive životní úrovně), proto bývá obvykle považován za jeden z klíčových faktorů používaných při vymezení rozsahu tzv. "rozvojového světa" - ukazatel totiž zprostředkovaně hovoří o kvalitě životní úrovně, zdravotnické péče, kulturní úrovni atd. (pro celkovou úroveň populace je totiž zvlášť důležité, jak se stará o děti v nejmladším věku, kdy mohou být značně ohroženy špatnou péčí). Současné hodnoty kvocientu kojenecké úmrtnosti -- viz údaje v tab. 11. Vysoké hodnoty jsou charakteristické zejména pro Afriku (v subsaharské Africe dosahují průměrně téměř 100 o/oo, což znamená že 100 z 1000 živě narozených dětí se nedožije 1. narozenin). Kvocient kojenecké úmrtnosti ve výši téměř Hodnota téměř 200 o/oo se v současnosti vyskytuje v Mozambiku a Angole. Tab. 11: Vývoj kvocientu kojenecké úmrtnosti v letech 1950 - 2050 +----------------------------------------------------------------+ | | 1950-55 | 2000-05 | 2045-50 | | Území |-------------+-------------+------------| | | v o/oo | v o/oo | v o/oo | |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Svět | 157,2| 55,6| 21,5| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |MDR | 59,1| 7,5| 4,5| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |LDR | 180,1| 60,9| 23,5| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |LDCs | 196,0| 97,2| 35,4| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Afrika | 181,9| 88,5| 33,1| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Evropa | 72,4| 8,9| 4,8| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Asie | 182,1| 53,2| 19,9| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Lat. Amerika a Karibik | 126,2| 31,9| 9,9| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Sev. Amerika | 28,6| 6,6| 4,6| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Oceánie (vč. Austrálie)| 61,9| 25,9| 8,6| +----------------------------------------------------------------+ Pramen: www.un.org/popin Přirozený přírůstek Na základě popsaného vývoje porodnosti a úmrtnosti se intenzita přirozeného přírůstku ve světě vyvíjela následujícím způsobem -- viz tab. 12. Analýza je založena na ukazateli: - míra přirozeného přírůstku = jde o přepočet počtu živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu. Také tyto údaje potvrzují očekávaný populační růst světa i jeho jednotlivých částí: - MDRs jako celek budou přirozenou pohybem obyvatelstvo ztrácet, - přirozený přírůstek bude kladný pouze v LDRs a hlavně v LDCs, - z kontinentů dosahuje a bude dosahovat záporného přirozeného přírůstku pouze Evropa. Tab. 12: Vývoj míry přirozeného přírůstku v letech 1950 - 2050 +----------------------------------------------------------------+ | | 1950-55 | 2000-05 | 2045-50 | | Území |-------------+-------------+------------| | | v o/oo | v o/oo | v o/oo | |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Svět | 18,0| 12,2| 3,3| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |MDR | 12,1| 0,7| -3,0| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |LDR | 20,7| 13,7| 4,2| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |LDCs | 20,0| 23,8| 12,4| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Afrika | 22,2| 22,2| 10,9| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Evropa | 10,7| -1,8| -5,5| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Asie | 19,4| 12,8| 2,0| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Lat. Amerika a Karibik | 26,4| 15,2| 2,6| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Sev. Amerika | 15,2| 5,9| 1,1| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Oceánie (vč. Austrálie)| 15,1| 9,5| 2,2| +----------------------------------------------------------------+ Pramen: www.un.org/popin Stárnutí populace Výše popsané demografické trendy způsobují významné změny složení (struktury) populace: - mění se etnická a rasová struktura celosvětové populace (v důsledku migrací dochází přitom i ke změnám v rámci jednotlivých dosud relativně z hlediska složení obyvatelstva stabilních států), - mění se struktura obyvatelstva podle rodinného stavu (důsledek druhého demografického přechodu), - pravděpodobně nejvýznamnější změny se však týkají změn věkové struktury - ve většině světa nyní převládá trend stárnutí populace (= zjednodušeně řečeno jde o zvětšování podílu starších složek na celkovém obyvatelstvu). Jeho příčinou je: - skutečnost, že lidé žijí déle (prodlužování naděje dožití), - pokles porodnosti a plodnosti (-> zmenšení podílu mladších lidí). Vhodný nástroj pro analýzu vývoje věkové struktury obyvatelstva představuje tzv. věková pyramida. Ty mohou mít různý tvar, rozlišujeme mezi nimi tři základní typy: § klasická věková pyramida -- progresivní typ populace: charakterizuje ho: - relativně vysoký podíl mladého obyvatelstva, - každý následující ročník narozených je početnější (předpokladem je rozšířená reprodukce obyvatelstva). Graficky se to projevuje širokou základnou pyramidy, celá pyramida se poměrně rovnoměrně "zužuje"; § stacionární typ populace: charakterizuje ho: - stejná početnost všech kategorií obyvatelstva dětského věku, - v populaci jsou vyrovnané počty narozených a zemřelých, - důsledkem je jednoduchá (čistá) reprodukce; § "urnový" tvar pyramidy -- regresivní typ populace: charakteristika: - stálý pokles počtu narozených, - relativně malá dětská složka obyvatelstva. V důsledku toho má pyramida zúženou základnu, populace se zpravidla vyznačuje nedostatečnou úrovní reprodukce. Právě přechod od progresivní ke stacionární a regresivní populaci je označován jako stárnutí populace. Jeho projevem je zvyšování podílu starších osob v populaci, nástup procesu lze snadno rozpoznat změnou tvaru věkové pyramidy. Obr. 3: Vývoj věkové struktury MDR a LDR v období let 1950 - 2050 Pramen: Daniels, Human Geography Stárnutí populace má v podstatě nepříznivé důsledky, protože vede ke zhoršení ekonomických relací mezi produktivní a neproduktivní složkou populace. Důsledky se dotýkají všech sfér sociálního i ekonomického vývoje, nejzřetelněji se však projeví ve fungování stávajících systémů sociálního a zdravotního zabezpečení, neboť ty vznikaly za zcela jiných demografických podmínek. Srovnání vývoje tvaru věkové pyramidy pro MDR a LDR v období let 1950 -- 2050 přináší obr. 3. Proces stárnutí populace lze vyjádřit také prostřednictvím dvou ukazatelů: - index stáří = poměr postproduktivní (často obyvatelstvo ve věku 60+) a dětské složky (obyvatelstvo ve věku 0-14) obyvatelstva, - věkový medián = střední hodnota, která obyvatelstvo rozděluje na dvě početně stejně velké poloviny (polovina lidí je mladších, polovina starších), neboli udává věk, kterého dosáhla právě polovina populace. Tab. 13: Vývoj indexu stáří (60+/0-14) v letech 1950 - 2050 +----------------------------------------------------------------+ | Území | 1950 | 2000 | 2050 | |-----------------------+------------+-------------+-------------| |Svět | 23,8| 33,2| 106,4| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |MDR | 42,9| 105,9| 205,3| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |LDR | 17,1| 23,3| 94,5| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |LDCs | 13,2| 11,1| 34,2| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |Afrika | 12,6| 11,8| 36,4| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |Evropa | 46,3| 115,7| 237,3| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |Asie | 18,5| 28,8| 122,5| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |Lat. Amerika a Karibik | 14,9| 25,1| 132,7| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |Sev. Amerika | 45,6| 75,1| 147,2| |-----------------------+------------+-------------+-------------| |Oceánie (vč. Austrálie)| 37,1| 51,3| 136,4| +----------------------------------------------------------------+ Pramen: www.un.org/popin Tab. 14: Vývoj věkového mediánu v letech 1950 - 2050 +----------------------------------------------------------------+ | | 1950 | 2000 | 2050 | | Území |-------------+-------------+------------| | | roky | Roky | roky | |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Svět | 23,6| 26,5| 36,8| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |MDR | 28,6| 37,3| 45,2| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |LDR | 21,3| 24,1| 35,7| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |LDCs | 19,5| 18,1| 27,1| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Afrika | 19,0| 18,3| 27,5| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Evropa | 29,2| 37,7| 47,7| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Asie | 22,0| 26,1| 38,7| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Lat. Amerika a Karibik | 20,1| 24,2| 39,8| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Sev. Amerika | 29,8| 35,4| 40,2| |-----------------------+-------------+-------------+------------| |Oceánie (vč. Austrálie)| 27,8| 30,7| 39,9| +----------------------------------------------------------------+ Pramen: www.un.org/popin V průběhu druhé poloviny 20. století nebyl proces stárnutí obyvatelstva ve světě jako celku příliš významný: - hodnoty indexu stáří a věkového mediánu vzrostly pouze mírně, - výjimku představují MDR (teritoriálně zejména Evropa), kde již v současnosti počet osob starších 60 let překračuje počet dětí ve věku do 15 let, - stárnutí obyvatelstva se zatím zcela vyhnulo LDCs a Africe, kde se mezi roky 1950 a 2000 jak index stáří, tak i věkový medián dokonce snížily. Přitom vysokým tempem se zvyšuje i relativní podíl "nejstarších starých", tj. osob ve věku 80 let a více. V první polovině 21. století se proces demografického stárnutí významně zrychlí: - index stáří - ve světě jako celku bude překonána hraniční hodnota 100, - hodnota 100 bude téměř dosažena i ve skupině zemí LDR, - jedinou skupinou, která jím bude zasažena jen okrajově bude prozatím pouze skupina 49 LDCs a kontinent Afrika, - nejstarším kontinentem zůstane i nadále Evropa, kde index stáří v roce 2050 překročí dokonce hodnotu 200!!! Tyto trendy představují pro země MDRs (a zejména pro evropské státy) velkou výzvu, neboť jejich vlády jsou postaveny před úkol zajistit financování důchodů a sociální péče prostřednictvím daní, jimiž je zatížen zmenšující se podíl obyvatelstva v produktivním věku. Současné a budoucí problémy MDRs jsou poměrně bezvýznamné při srovnání s očekávaným čistým početním růstem starších lidí v příštích 50 letech v LDRs, neboť to ještě děsivěji zatíží již tak křehkou ekonomickou základnu těchto zemí. Závěr Světový demografický systém prošel v minulé polovině století velkými změnami. Přehled trendů: § v LDRs nyní žije téměř třikrát více lidí než v roce 1950, do roku 2050 se zde počet obyvatel zvětší ještě o další dvě třetiny, § proces demografického přechodu je nyní téměř dokončen ve většině regionů světa, v Evropě probíhá tzv. druhý demografický přechod, § v souvislosti s uvedenými změnami se výrazně mění intenzita porodnosti a úmrtnosti, § zároveň se mění i struktura populace, z demografického hlediska je významné především stárnutí populace. Podle nejpravděpodobnějšího scénáře budoucího vývoje (projekce OSN) budou tyto trendy pokračovat i nadále. Velmi pravděpodobná budoucnost: § světová populace se v příštím půlstoletí zvětší celkem o další tři miliardy, § veškerý tento populační růst proběhne v LDRs, což povede k dalšímu snížení podílu MDRs na obyvatelstvu světa, § počet starých lidí bude i nadále rychle vzrůstat, § etnická rovnováha světa bude narušována v neprospěch bílé převážně křesťanské populace, zatímco asijská a africká populace se bude zvětšovat a populace islámských zemí a populace příslušníků jiných věr budou expandovat, § to pravděpodobně povede k nárůstu napětí jak mezi zeměmi tak uvnitř nich, a to zvláště v územích, kde bude dosaženo limitů jejich pozemních a vodních zdrojů. Ušetřeny nebudou ani země MDRs, neboť jejich existující etnicky menšinové populace porostou a jejich přísné imigrační kontroly budou dalším testem mezinárodní komunity. Předpoklad kontinuity však může být narušen množstvím způsobů: § války (etnické konflikty), epidemie nemocí (HIV/AIDS), hladomory (nedostatek potravin), § ve zbývajících zemích s vysokou plodností nejsou v důsledku kombinace rychlého populačního růstu a slabého ekonomického pokroku zaručeny takové podmínky, které vedou ke zmenšení velikosti rodiny. § významný vliv migrací -- blíže na speciální přednášce. Závěrem lze konstatovat, že demografické události nyní tvoří hlavní složku globálních změn a kombinace změn a nejistoty představuje výraznou výzvu nového tisíciletí. Použitá literatury: - Hagget. P. 2001. Geography. A Global Synthesis. - Daniels. Human Geography. - McBride. P. J. 1996. Human Geography. Systems, Patterns and Change. Thomas Nelson and Sons Ltd. - - - - - - Mládek. J. 1992. Základy geografie obyvateľstva. SPN Bratislava.