Vývoj velkých jihoasijských říčních systémů v kenozoické Indicko-asijské kolizi desek: řeky tekoucí
                                               na jih

                                          M. E. Brookfield



                                   Geomorfology 22 (1998) 285-312





                                                                         Tereza Golešová

Úvod:



-kenozoikum: terciér + kvartér (65mil -- současnost)

-terciér: - Indo-asijská kolize << Himaláje, Tibetská  plošina                      << obrovské změny
klimatických a odtokových poměrů



|>Vývoj říčního systému v této oblasti je dán příčnými a vertikálními pohyby modifikovanými erozí,
klimatickými změnami a říčním pirátstvím.



|> Změny ve spádu řek nejsou podmíněny až tak litologickými změnami, ale hlavně syntézou
tektonických, klimatických a lokálních změn. Největší změny v gradientech hlavních řek jsou
způsobeny tektonikou nebo říčním pirátstvím.

                                              Regiony:
                                  1) Centrální a jižní Afghánistán

a) centrální Afghánistán:





|> hlavní řeky odtékají  jihovýchodně od města Kábul a mizí v solné pánvi podél zlomové zóny Harirud
oddělující Irán od Afghánistánu

|> na sever tečou 2 efemerní toky: Murgab a Hari, ty se ztrácejí v pouštní pánvi Karakum

|>  řeky mají malý spád

|> převládající jižní odtok zapříčinily neogenní tektonické pohyby(stlačování a zdvihy) a následné
říční pirátství

b) jižní Afghánistán



|>  povodí řeky Indus-krátké a nesystematicky uspořádané toky jako výsledek suchého klimatu a
rychlého a aktivního vrásnění, podloží je zde tvořeno měkkými neogenními klastickými horninami



|>  zatímco řeky, které se vlévají přímo do Indického oceánu jsou odděleny pásmem tvrdších
mesozoických sedimentů



|>  zpětná eroze řek Kábul, Kurram a Tochi kdysi načepovala řeky tekoucí jihozápadně

                                       2) Tibet a jižní Asie



|> tři největší řeky JV Asie- Yangtze, Mekong a Salween pramení v Tibetské náhorní plošině, dále
pokračují jihovýchodně a tečou paralelně v hluboce zaříznutých údolích a následně se rozdělují do
jiných moří

|> všechny tečou paralelně při okraji desky a pak se rozbíhají po komplikovaných tratích, jejichž
tvar je řízen zlomy a říčním pirátstvím v nestabilním spojení mezi Indickou, Jihočínskou a
Indočínskou krou

|> toky s velkými gradienty- v případě Yangtze a Mekongu-příčné zlomy způsobily náhlé změny v
říčních gradientech a související zpětnou erozi



|> Irrawady byla původně delší

      |>  řeka Tsangpo, která je nyní horním tokem Brahmaputry, původně tvořila horní tok řeky
Irrawady

             |>  trasa původní řeky procházela nynějšími koryty řek Parlung, Sang a Tamai

     |>  před několika milióny lety došlo k načepování řeky Tsangpo Brahmaputrou a řeky Sang řekou
Lohit a Irrawady se tak výrazně zkrátila

                                     3) Himaláje a jižní Tibet

|> Tsangpo, Indus a Sutlej pramení blízko sebe a následně se rozbíhají
|> Tsangpo a Indus tečou východně a západně stovky km a pak se náhle stáčejí k jihu a prořezávají se
hlubokými kaňony Himalájí, Sutlej je řeže šikmo
|> v minulosti tekly latitudinálně za Himalájemi, avšak z důvodů zdvihu a zvýšení gradientů došlo k
intenzivnější zpětné erozi toků odtékajících z Himalájí k jihu --toky Tsangpo, Indus i Sutlej byly za
horským pásmem "ukořistěny" těmito pirátskými toky

                                              Shrnutí

 Ke zmíněným výrazným změnám v uspořádání říčních sítí v tomto regionu došlo primárně vlivem
tektonických procesů a sekundárně s tím spojených faktorů jako je změna klimatu, reliéfu a
litologie.

Podle mého názoru je zde říční pirátství vyloženě fenoménem způsobeným velkými spády řek a jejich
neustálým střídáním.





                                        Děkuji za pozornost