STABILIZACE ŘÍČNÍHO DNA POMOCÍ VALOUNOVÝCH PŘEHRAD V SEVERNÍ ITÁLII Mario Aristide Lenzi I. ÚVOD Valounové přehrady l napodobují přirozené úseky vodních toků typu "step -- pool" l kombinují inženýrské metody, metody morfologické rekonstrukce toků spolu s přístupy ochrany říčních ekosystémů l Cíle: stabilizace řečiště, znovuobnovení ekologické funkčnosti vodních toků (obnovení pobřežní vegetace) => navržení valounových přehrad konstrukčně odlišných od tradičních betonových nádrží l Praxe: tradiční kontrolní hráze snižují stupňovitost díky sérii betonových děl => staré betonové hráze se změní v hráze tvořené valouny (stupeň, "step") a tůněmi ("pool") l Uspořádání koryta založené na stupních ( "step") a tůních ("pool") je výsledkem přirozené evoluce toku směřující k vysoké ekologické stabilitě II. KONSTRUKCE KONTROLNÍCH VALOUNOVÝCH PŘEHRAD l Stabilizace zahrnuje betonové hráze zakryté valouny l Valounové přehrady nelze použít u toků s velkým sklonem řečiště l Konstrukce je technicky náročná limity: středová výška max 2,5 m životnost -- očekává se nepatrně nižší než u tradičních přehrad TH řešení: použití železobetonu => pevné ukotvení valounů některá díla byla již testována povodněmi (30ti - leté průtoky) III. STUDOVANÉ ÚZEMÍ l 1997,1998 terénní výzkumy l (Agentura pro kontrolu povodní autonomní provincie v Tridentu a Univerzita v Padově) l Maso di Spinelle l Maso di Calamento Fyzickogeografické charakteristiky studovaného území l Klima: typicky alpské l Srážky - sněhové: XI. -- IV. - dešťové: léto, zač. podzimu l Povodně (1966, 1993) l Vegetační kryt : - horské louky 11% - lesy: smrk, modřín 53% - holiny: 12% l Půdy: - skeletovité -- na příkrých svazích, nesouvislá vegetace - organické -- souvislý vegetační kryt - hnědé půdy l Morénový materiál: písčitý, písčito -- štěrkovitý, spolu s většími valouny viditelný na březích =>při povodních (1966, 1993) způsobily odvrácení proudu vedoucí k sesuvům břehů Řečiště Maso di Spinelle - 4 odlišné typy úseků řeky: 1) "step -- pool" (stupeň -- tůň) 2) "cascade -- pool" (stupeň -- tůň -- kaskáda) 3) "pool -- riffle" (tůň -- mělčina) 4) "riffle -- step" (rovina -- dno -- stupeň -- tůň) IV. GEOMORFOLOGICKÉ ASPEKTY VALOUNOVÝCH PŘEHRAD l Během "běžných" povodní se očekává převažující transport sedimentů a opevnění dna l "Výjimečné" povodně (Q>Q[50]) -- náhlý nárůst množství sedimentů v tůních, morfologické charakteristiky v tůních mohou být obnoveny vymíláním a odnosem sedimentů z tůní =>tůně se stanou hlubšími l Vztah mezi průtokem a transportem sedimentů: míry transportu závisí na sezónním vstupu sedimentů, velikosti a trvání průtoku a na předcházejících událostech l WARBURTON (1992) -- v přirozených úsecích vodních toků typu "step -- pool" existují 3 fáze transportu: 1) malý proud způsobuje výplach 2) častý velký proud rozpohybuje štěrky vyplňující tůně 3) méně časté protékání velkého množství vody korytem způsobí pohyb částic tvořících stupeň l ASHIDA (1981) - pozoroval zpoždění mezi vrcholem na hydrografu a začátkem transportu na dně v úsecích vodních tocích typu "step -- pool" => cca 10 hod V.ZÁVĚRY STUDIE l Hlavní příčinou zhroucení dobře tvarovaných stupňů je nedostatečná ochrana paty stupně l K hodnocení ekologického dopadu umělých balvanových stupňů byl použit model RCE -- 2 ( = RIPARIAN CHANNEL AND ENVIROMENTAL INVENTORY) l Při použití umělých stabilizačních struktur je výhodnější několik nízkých stupňů za sebou než jeden vysoký ( přechody ryb a dalších organizmů) l Děkuji Vám za pozornost.