Brassicaceae - brukvovité Caryophyllaceae - hvozdíkovité Poaceae - lipnicovité Cyperaceae - šáchorovité Juncaceae - sítinovité Brassicaceae - brukvovité střídavé listy, někdy jen v přízemní růžici, jednoduché nebo peřeně dělené, bez palistů hroznovitá květenství, často složená latovitá květenství květy oboupohlavné, pravidelné=aktinomorfní (zde bisymetrické) s volným K a C, čtyřčetné A 6, ve 2 kruzích, čtyřmocné (=4 delší a 2 kratší) G parakarpní s nepravou přepážkou (=není vytvořena ze stěn plodolistů, ale z placenty), svrchní parietální placentace v květu často nektária šešule, šešulky, někdy s křídlatým lemem, řidčeji struk nebo nažka idioblasty – myrozinové buňky: obsahují enzym myrozinázu a glukosinoláty=glykosidy s vysokým obsahem síry – po poranění myrozináza štěpí glukosinoláty na hořčičné silice –> štiplavá chuť a zápach Berteroa incana – šedivka šedá Sinapis arvensis – hořčice polní Caryophyllaceae - hvozdíkovité vstřícné, celistvé, obvykle úzké listy, častěji bez palistů vrcholičnatá nebo složená květenství (vidlany, laty vidlanů, svazečky), někdy redukovaná na 1 květ květy většinou oboupohlavné, pravidelné K volný=chorisepalní nebo srostlý=synsepalní, C většinou volná=choripetalní, někdy s pakorunkou, někdy C chybí=apetalní A nejčastěji 5 nebo 10 G lyzikarpní, zřídka synkarpní, z 5 až 2 plodolistů, svrchní centrální nebo bazální placentace tobolka otvírající se vrcholovými zuby nebo chlopněmi, vzácně nažka nebo bobule Silene latifolia ssp. alba – knotovka bílá Poaceae - lipnicovité stéblo - víceméně oblé (není trojhranné), obvykle kolénkaté: nody, internodia listy střídavé ve 2 řadách, rozlišené v pochvu a čepel, na jejich rozhraní bývá blanitý jazýček=ligula, nebo věnec chlupů, někdy také ouška=auriculae, pochva otevřená nebo uzavřená naspodu stébla vytrvalé trávy odnožují – vnitropochevní nebo vněpochevní výběžky květy vždy seskupené do 1- až vícekvětých klásků, klásky skládají složená květenství: laty klásků (někdy stažené ve válcovité lichoklasy), hrozny klásků nebo klasy klásků květy převážně oboupohlavné, drobné, anemogamní, s redukovaným okvětím každý klásek na bázi podepřen zpravidla 2 plevami, které vznikly z podpůrných listenů klásku květ obalen jednak vně umístěnou pluchou (často osinatou), která vznikla z podpůrného listenu květu, jednak vnitřní bezosinnou pluškou, ta vznikla srůstem 2 lístků vnějšího kruhu P nad pluchou a pluškou sedí dvě drobné šupinkovité plenky, které jsou pozůstatkem 2 lístků vnitřního kruhu P, plenky při rozkvétání odtlačují pluchu od plušky A má dlouhé nitky a „vrtivé“ prašníky G cenokarpní, vzniká srůstem 2-3 plodolistů, je pseudomonomerní (1 pouzdro s 1 vajíčkem), svrchní plod nejčastěji jednosemenná obilka, buď „okoralá“, tj. za zralosti vypadává uzavřena v pluše a plušce, nebo „nahá“ Arrhenatherum elatius – ovsík vyvýšený Cyperaceae - šáchorovité stonek většinou trojhranný, bez kolének, listy třířadé, složené z pochvy a čepele, pochva uzavřená květy vždy sestavené do mnoho- až jednokvětých klásků, často podepřených listenem klásky jen zřídka jednotlivé, většinou ve složených klasovitých květenstvích nebo kruželech květy drobné, oboupohlavné nebo jednopohlavné P buď chybí, nebo je přeměněné na 3-6 šupin, na štětinky nebo chlupy A 3 (nebo 2, 1) G cenokarpní, srůstá z 2-3 plodolistů, semeník svrchní nažka rod Carex - ostřice - nažka uložená v mošničce, tj. obalená srostlým měchýřkovitým listenem - jednoklasé, stejnoklasé, různoklasé Carex grayi – ostřice Grayova Juncaceae - sítinovité listy ve 3 řadách, popř. v přízemní růžici, pochva a čepel, pochva uzavřená nebo otevřená vrcholičnatá květenství – kružel (někdy kondenzovaný) květy většinou oboupohlavné, pravidelné, zpravidla anemogamní P drobné ve 2 kruzích po 3, šupinovité G cenokarpní, srostlé ze 3 plodolistů, svrchní tobolka sítiny a biky Juncus inflexus – sítina sivá