Klinická virologie II (J13) Pro zopakování n Cílem mikrobiologických metod je zpravidla detekce patogena, popř. určení jeho citlivosti na antimikrobiální látky (ale u virů zatím většinou ne) n Patogena určujeme n Přímými metodami n detekce celého mikroba (jako morfologické či fyziologické jednotky) n detekce jeho části (antigenu, DNA) n detekce jeho produktu (například toxinu) n Nepřímými metodami: detekce protilátek Přehled metod – a které využijeme: n Přímé metody (práce se vzorkem či kmenem) n Mikroskopie (nativní preparát, barvení…) n Kultivace (na tekutých i pevných půdách) n Biochemické a podobné identifikační metody n Průkaz antigenu (pomocí protilátky) n Pokus na zvířeti (izolace, průkaz toxicity) n Průkaz nukleové kyseliny n Nepřímé metody n Průkaz protilátek (pomocí antigenu) Přímý průkaz virů n Kultivace `a izolace (virus se často nepomnoží, jen uchová živý). Vyžaduje živé buňky. Blíže viz J 12 n Mikroskopie: elektronoptická, optická jen k průkazu něčeho, co viry dělají in vivo či in vitro (inkluze, cytopatický efekt) n Biochemická identifikace nepadá v úvahu n Pokus na zvířeti zde splývá s izolací viru n Průkaz DNA – u virů > u bakterií n Průkaz AG ve vzorku – velmi běžný Nepřímý průkaz virů n Používá se hlavně KFR, různé typy neutralizací (HIT, VNT) a v poslední době především reakce se značenými složkami (hlavně ELISA) n Pozor! Ne vše, kde se jako vzorek použije sérum, je nepřímý průkaz! U systémových viróz je často agens (nebo jen jeho antigen) v séru přítomno, a pak se dá sérum použít i pro přímý průkaz Hepatitidy a virus HIV n Existuje pět hlavních typů virových hepatitid VHA až VHE, které způsobují viry HAV až HEV. Každý patří do jiné skupiny, většina jsou RNA viry, ale virus hepatitidy B je DNA virus n VHA a VHE (pomůcka: samohlásky) se přenášejí fekálně orální cestou (ruce) n VHB, VHC a VHD – přenos krví, popř. sexuální (u VHC spíše nevýznamný) n Virus HIV způsobuje AIDS a dvě jeho před-stádia (PGL, ARC) Úkol 1 – diagnostika HAV n V úkolu 1a) stanovujeme anti-HAV IgM. Výpočet cut off: průměr C1 a D1 n V úkolu 1b) stanovujeme celkové protilátky anti-HAV n Výpočet cut off (1a + b): průměr C1 a D1. Pozitivní je to, co je vyšší, než cut off + 10 %, negativní je to, co je nižší než cut off – 10 %, to mezi tím je hraniční Stanovení IgM + celkových protilátek je alternativou ke stanovení IgM a IgG HAV J Úkol 2: Diagnostika HBV n HBV má tři pro diagnostiku významné antigeny. Jen dva z nich však nalézáme v séru: HBsAg (toho je hodně, protože se tvoří v nadbytku) a HBeAg. n Protilátky naopak můžeme stanovovat proti všem třem z nich: anti-HBs, anti-HBe i anti-HBc. n Diagnostiku případně doplní PCR, průkaz jaterních enzymů aj. n Z kombinace vyšetření plyne interpretace Virus hepatitidy B Stanovení markerů hepatitid n 2a) Stanovení HBsAg a HBeAg n 2b) Stanovení anti-HBs a anti-HBe n Výpočet cut off (úkol 2a i úkol 2b): průměr C1 a D1. Pozitivní je to, co je vyšší, než cut off + 10 %, negativní je to, co je nižší než cut off – 10 %, to mezi tím je hraniční Úkol 3: Diagnostika HCV n 3a): PCR, elektroforéza n 3b): anti-HCV n Výpočet cut off: průměr negativních kontrol (důlku B1, C1 a D1) + 0,050 n Pozitivní je to, co je vyšší, než cut off + 10 %, negativní je to, co je nižší než cut off – 10 %, to mezi tím je nutno retestovat z nového odběru Úkol 4: Diagnostika HIV n ELISA protilátky – anti HIV n Výpočet cut off (1a + b): průměr C1 a D1. Pozitivní je to, co je vyšší, než cut off + 10 %, negativní je to, co je nižší než cut off – 10 %, to mezi tím je hraniční Hezký den!