Než doopravdy začneme: n Zapalte si kahany. Každý půlstůl si vezme jedno podložní sklíčko a kápne na něj MALOU kapku fyziologického roztoku. V ní vyžíhanou kličkou rozmíchejte jeden z kmenů. Půlstůl nejdále od tabule rozmíchá K, druhá polovina téhož stolu L, dále M a N, P a Q, R a S (kmen S bude zpracovávat půlstůl nejblíže k tabuli). Pořádně to rozmíchejte v.kapce a roztáhněte do plochy. Kahan zhasněte. Během výkladu nám to výhodně uschne. n Udělejte POUZE TOTO, nepokračujte v barvení – to budeme dělat až po výkladu! NA STOPĚ PACHATELE Díl třetí: Další grampozitivní pachatelé Mikrobiologický ústav uvádí Dříve než začneme, malý testík… n Které jsou klinicky významné G+ koky? Stafylokoky, streptokoky, enterokoky n Jak odlišíme od ostatních stafylokoky? Pozitivní katalázou a růstem na 10 % NaCl n Jak rozlišíme streptokoky od enterokoků? Streptokoky nerostou na SB ani na ŽE půdě. n Proč nám může pomoci i PYR test? Jediný streptokok, který je pozitivní, Streptococus pyogenes, má menší kolonie než enterokoky, a výraznou hemolýzu Pozor, testík pokračuje… n Víme, že určitý kmen je streptokok. Co dál? Dalším krokem je hodnocení hemolýzy na KA n Je mezi streptokoky s viridací jasný patogen? Ano, pneumokok – Streptococcus pneumoniae n Jak ho poznáme od ústních streptokoků? Mikroskopicky, kultivačně, a hlavně OPT testem n Kdy a jak rozlišujeme ústní streptokoky? Tam, kde je považujeme za patogeny, např. u hemokultury. Provádíme to biochemicky A testík ještě pokračuje… n Které streptokoky s hemolýzou jsou výrazné? Vyniká mezi nimi S. pyogenes a S. agalactiae n Jak poznáme prvního z nich? Pozitivním PYR testem a bacitracin. testem n A jak odlišíme toho druhého? CAMP testem – testem hemolyt. synergismu n Dá se tímto testem hledat i zlatý stafylokok? Nedá – ne každý produkuje příslušný hemolyzin CAMP test – pro zopakování Příběh první n Lucinka chodí do školky. Před dvěma týdny si maminka všimla, že chodí nějak často na záchod, a také se jí svěřila, že když se chce vyčurat, tak ji to bolí. Pan doktor na středisku jí předepsal Zinnat, ale potíže se nezlepšily. Při další návštěvě tedy nechal Lucinku vyčurat do „šampusky“ a moč poslal na mikrobiologii. Přišlo mu ale, že výsledek nelze hodnotit, neboť moč je kontaminovaná. Nakonec se přece jen podařilo moč odebrat asepticky a podle výsledku změnit terapii. Pátráme po pachateli n Vinen je Enterococcus faecalis n Jak napovídá rodové i druhové jméno, je to mikrob normálně se vyskytující ve střevě. Je ale také jedním z nejběžnějších původců močových infekcí n Viníkem je ovšem i lékař – předepsal antibiotika bez kultivace moče; bohužel, enterokoky jsou na všechna cefalosporinová antibiotika primárně rezistentní. Navíc podcenil aseptický odběr moče. n Možná něco zanedbala i maminka, pokud Lucinku nenaučila dobře (a odpředu dozadu) se utírat po záchodě Příběh druhý n Evropský komisař zachmuřeně hleděl na kupu stížností. Francouzští zemědělci protestují proti několika státům EU, které brání dovozu delikatesních francouzských sýrů na jejich území. n Německé úřady zákaz dovozu zdůvodňují tím, že těhotná paní Hildegarda Messerschmidtová po požití sýra pozorovala zvětšené mízní uzliny a nakonec její dítě trpělo těžkou listeriovou infekcí. Kdo za to tentokrát může? Příběh třetí n Pan Bércoun je diabetik, chronický pacient, nyní léčen pro bércové vředy. Bohužel, infekce střídá infekci. Před půlrokem byla usvědčena Escherichia coli, před dvěma měsíci zase Enterococcus faecium, blízký příbuzný enterokoka Enterococcus faecalis. Lékaři jsou zvědaví, co se z bércového vředu pana Bércouna vykultivuje tentokrát. A už to vědí: viníkem je nyní n Corynebacterium jejkeium, relativně nejobávanější ze skupiny tzv. nedifterických (= nezáškrtových) korynebakterií. Původně se mu říkalo „korynebakterium skupiny JK“. n Korynebakteria jsou grampozitivní tyčinky kyjovitého tvaru (koryné = kyj), některá jsou pleomorfní (různotvará), popřípadě i nekonstantně probarvená. n Do stejného rodu patří i původce záškrtu, dnes diky očkování u nás vzácný – C. diphtheriae. Co ještě vědět o korynebakteriích n Jsou normální součástí běžné flóry na kůži, spolu se stafylokoky a kvasinkami Záškrt Příběh čtvrtý n Sestřička Blaženka se zděsila: přišly výsledky stěrů z nemocničních lůžek, které před týdnem odebírali pracovníci nemocniční epidemiologie. A skoro v polovině stěrů se našly nějaké bakterie, dokonce BACILY! No ano, tady to je – Bacillus sp. Sestřička Blaženka, chudinka ubohá, se celou noc trápila a špatně spala. Ráno zavolala na mikrobiologii a ptala se, cože je to za bakterii… Mlýnský kámen spadl z dobrého srdíčka sestry Blaženky n když se dozvěděla, že většina příslušníků rodu Bacillus jsou neškodné mikroby, vyskytující se ve vnějším prostředí. Pokud se vyskytnou v.kultivaci klinického vzorku, jde pravděpodobně o kontaminaci. Bacily tedy nejsou ve stěrech z.lůžka závažným nálezem. Problém by byl jen tehdy, pokud by byly prokázány ve stěru z.plochy, která má být sterilní (např. operační pole po dezinfekci) Není bacil jako Bacil! Například „Bacil“ na www.pismak.cz je známý as. Zahradníček J Bacily, které stojí za zmínku n Bacillus anthracis se stal velice populárním při teroristických hrozbách poslední doby. Jinak coby původce veterinárního onemocnění – uhláku – byl jednou z prvních nákaz, proti nimž byla zkoušena (již Pasteurem) vakcinace. n Bacillus cereus je původcem alimentárních intoxikací z obilných produktů. n Bacillus stearothemophillus a Bacillus subtilis se vzhledem ke své schopnosti přežívat při velmi vysokých teplotách používají jako indikátory účinnosti sterilizátorů Udělejme si v pořádek v G+ bakteriích Metody k prokázaní viníka n Přímé metody (mikrob – část – produkt): n Mikroskopie – průkaz ve vzorku i id. n Kultivace – průkaz ve vzorku i identifikace n Biochemická identifikace – jen identifikace! n Průkaz antigenu – průkaz ve vzorku i id. n Pokus na zvířeti – zpravidla průkaz ve vzorku n Průkaz nukleové kyseliny – zpravidla jen průkaz ve vzorku Červeně označené dnes neuplatníme n Nepřímé metody (protilátky) Popis pachatelů (diagnostika) – 1 Enterokoky – vzhled kolonií Popis pachatelů (diagnostika) – 2 Enterokoky n Biochemické testy: kataláza negativní, možné je biochemické rozlišení, důležité štěpení arabinosy (E. faecalis neštěpí, půda je zelená, E. faecium štěpí, žloutne) n Antigenní analýza se zpravidla nepoužívá. V.dobách, kdy patřily mezi streptokoky, je Lancefieldová zařadila do antigenní skupiny D, spolu s některými streptokoky n Citlivost lze testovat na běžném MH agaru. Existují i půdy na skríning VRE (viz dále) Popis pachatelů (diagnostika) – 2 G+ tyčinky n Biochemické testy: kataláza u všech tři pozitivní, ale např. u rodu Arcanobacterium (blízkého korynebakteriím) je negativní! Biochemicky lze rozlišovat koryneformní tyčinky navzájem (API Coryne) n Růst při nízkých teplotách, vysokých koncentracích NaCl a hemolytické interakce se používají v diagnostice listerií n Citlivost lze testovat na běžném MH agaru. Existují i půdy na skríning VRE (viz dále) Fotografie z databáze zločinců 1 Enterokoky Fotografie z databáze zločinců 2 Tyčinky I Fotografie z databáze zločinců 3 Tyčinky I – korynebakteria, tvary Fotografie z databáze zločinců 4 Tyčinky III Odlišení od ostatních podezřelých (diferenciální diagnostika) n Gramovo barvení rozliší grampozitivní koky, grampozitivní tyčinky a ostatní bakterie. n Koky rozlišíme katalázou, růstem na NaCl (stafylokoky), růstem na Slanetz-Bartleyho či ŽE půdě, popř. PYR testem (enterokoky) n Tyčinky rozliší mikroskopická morfologie, morfologie kolonií a různé další testy n Korynebakteria navzájem rozliší například biochemický test APICoryne nebo v našich podmínkách STAPHYtest + STREPTOtest Úkol 1: Defilé podezřelých (barvení kultur podle Grama) n Obarvěte podle Grama osm podezřelých kmenů (pro zopakování: natřít, nechat uschnout, fixovat plamenem, poté barvit: Gram 30 s, Lugol 30 s, alkohol 15 s, voda, safranin 60 s, voda, osušit, imerzní obj.) n Rozlišíte bakterie podle tvaru a typu buněčné stěny. Pro vzájemné rozlišení G+ koků a vzájemné rozlišení G+ tyčinek musíte pokračovat dál. Úkoly 2 a), 2 b), 2 c), 2d): dopadení enterokoka n V úkolu 2a odhalíme enterokoka růstem na půdě SB5 (Slanetz-Bartley). Kolonie jsou rezavé. Pozor, v protokolu je žluč-eskulin! n V úkolu 2b popíšeme kolonie enterokoka. Jsou větší než většina streptokoků? Nemají pigment na rozdíl od stafylokoků? Ano? OK. n V úkolu 2c rozlišíme enterokoky navzájem podle schopnosti štěpit arabinózu. Zelená– neg. – E. faecalis, žlutá – poz. – E. faecium n V úkolu 2d určíme biochemicky i ostatní ent. Žluč-eskulinový agar 2 e) – trest pro pachatele a jeho prověření n Na enterokoky neplatí cefalosporiny. U E. faecalis je výhodný ampicilin, u E. faecium je primární rezistence. Dále se používá ko-trimoxazol, doxycyklin, jako rezerva vankomycin. V poslední době se zejména u hematoonkologických pacientů objevují epidemiologicky závažné vankomycin rezistentní kmeny – VRE. Zde zabírá pouze nové antibiotikum – linezolid Tabulka zón citlivosti Úkoly 3 a 4: Grampozitivní tyčinky n Pečlivě si v úkolu 3 prohlédněte a popište kmeny grampozitivních tyčinek (velikost kolonií, plsťovitost, barva apod.) n Proveďte či odečtěte jednotlivé testy popsané v úkolu číslo 4. Některé z nich (např. chromogenní půdy) máte demonstrovány na obrázku n Chromogenní půdy obsahují nebarevný chromofor. Po odštěpení substrátu se zbarví. n Úkol 4 d) se nedělá, škrtněte si ho prosím. 4c Chromogenní půda na listerie Existují různé chromogenní půdy k diagnostice listerií. Ta, která je na obrázku, se vyznačuje modrým zbarvením všech listerií; patogenní druhy navíc mají kolem sebe halo (odlišně zbarvené okolí kolonie). Úkol 5 – trest pro pachatele a jeho prověření n Na listerie neplatí cefalosporiny. Jinak se zpravidla u listerií i korynebakterií používá sestava antibiotik podobná sestavám pro streptokoky a enterokoky. Raději přitom testujeme na MH agaru s krvinkami. n Bacily se pochopitelně zpravidla netestují Tabulka zón citlivosti Úkol 6: Elekův test n Je to test na průkaz toxinu záškrtového korynebakteria. Toxin je prokázán pomocí specifické protilátky. Nashledanou při dalším dílu!