Než doopravdy začneme: n Zapalte si kahany. Každý půlstůl si vezme jedno podložní sklíčko a kápne na něj MALOU kapku fyziologického roztoku. V ní vyžíhanou kličkou rozmíchejte jeden z kmenů. Půlstůl nejdále od tabule rozmíchá K, druhá polovina téhož stolu L, dále M a N, P a Q, S (kmen S bude zpracovávat půlstůl nejblíže k tabuli). Pořádně to rozmíchejte v.kapce a roztáhněte do plochy. Kahan zhasněte. Během výkladu nám to výhodně uschne. n Kmen R nevyrostl – půlstůl, který by ho měl dělat, pomůže místo toho ostatním půlstolům n Udělejte POUZE TOTO, nepokračujte v barvení – to budeme dělat až po výkladu! Ještě technické upozornění – desinfekce rukou n Jak jste si všimli, namísto lavorů s chloraminem se v zadní části praktikárny objevila desinfekce SPITACID a vedle mýdla i mýdlo tekuté. Spitacid se používá tak, že se nanese na suché ruce, důkladně se promnutím dopraví na všechna místa hřbetu ruky a dlaně a nechá se působit do zaschnutí. Teprve pak lze ruce umývat mýdlem či tekutým mýdlem! NA STOPĚ PACHATELE Díl čtvrtý: Enterobakterie (a spol.) Mikrobiologický ústav uvádí Opět začneme testíkem… n Které jsou klinicky významné G+ koky? Stafylokoky, streptokoky, enterokoky n A které klinicky významné G+ tyčinky? Např. listerie, koryneformní tyčinky, bacily n Jak odlišíme od ostatních koků stafylokoky? Pozitivní katalázou a růstem na 10 % NaCl n Jak rozlišíme streptokoky od enterokoků? Streptokoky nerostou na SB ani na ŽE půdě. Pomoci nám může i PYR test Testík pokračuje… n Jak můžeme navzájem rozlišit enterokoky? Arabinosovým testem, případně EnCOCCUS n Na která atb jsou rezistentní enterokoky? Cefalosporiny, ale i makrolidy, linkosamidy, E..faecium navíc i na ampicilin n Co jsou to MRSA a VRE a proč nás zajímají? Jsou to multirezistetní epid. závažné kmeny n Jak poznáme listerie? Rostou i při nízkých teplotách, vysokých koncentracích NaCl, lze využít chromog. půdy A testík ještě pokračuje… n Co je palisáda a jak souvisí s korynebakterii? Raně středověké opevnění z kůlů. Palisádu připomíná uspořádání koryneformních tyček. n Mohou být korynebakteria běžnou flórou? Ano! Jsou jednou z nejběžnějších součástí běžné mikroflóry kůže (vedle stafylokoků) n Z kterých příslušníků rodu Bacillus jde strach? B. anthracis (Ládínek), B. cereus (špagety) n V čem nám naopak bacily pomáhají? Využíváme je při kontrole sterilizátorů Na začátek báseň… Nemůžem vždy slepici kontrolovat stolici. Jednou projdem drůbežárnou a stolici najdem zdárnou. Přiletí však holub bělý zanese tam salmonely. Odnesou pak vejce pro cukráře – strejce Cukrář – strýček nevinný nadělá z ní zmrzliny Mládež sní ji s důvěrou a všichni se… Příběh první n Slečna Tereza je mlsná. Dnes si po obědě dala krémový zákusek. Odpoledne ji začalo bolet břicho, a pochopila, že vzdálit se na delší dobu z domu nelze. Navštívila lékaře, ten jí odebral výtěr z řitního kanálu. Za několik dní volali Tereze z územního pracoviště krajské hygienické stanice. Tereza si byla jistá, že za všechno může krémový zákusek. Ukázalo se však, že její podezření bylo falešné… Kdo je tedy skutečný viník? n Bakteriálním viníkem je Salmonella enterica serovar Enteritidis, zkráceně Salmonella Enteritidis n Viník – jídlo nemůže být krémový zákusek! Neodpovídá totiž inkubační doba, které je u salmonelóz zpravidla dva dny, někdy ale i týden n Viníkem – jídlem se nakonec ukázal být žloutkový věneček, který Tereza zbaštila o dva dny dřív n Lidským viníkem bude pravděpodobně někdo v.cukrárně „U hysterické cukrářky“, kde někdo něco nejspíš zanedbal. Právě teď po tom pátrá oddělení hygieny výživy KHS. Může jít o primární či sekundární kontaminaci jídla. Salmonela Skutečná vzpomínka as. Zahradníčka n Když ještě byl asistent Zahradníček mladý, pracoval rok a tři čtvrtě na (tehdy) městské hygienické stanici. K jeho práci patřila tzv. depistážní činnost při salmonelových infekcích; většinou telefonicky, někdy i osobně n Jednou přijeli k domu rodičů, jejichž dítě (asi roční) zemřelo na infekční klinice na salmonelovou sepsi. Bohužel se ukázalo, že rodičům ještě nemocnice nestačila podat informaci o úmrtí dítěte – my jsme naopak mysleli, že to určitě vědí. As. Zahradníček asi v životě nezažil méně příjemnou situaci… Salmonelová endokarditis Primární patogeny z řad enterobakterií n Enterobacteriaceae je klinicky nejdůležitější čeleď gramnegativních tyčinek (ale důležitá je i pro ne-klinická odvětí mikrobiologie) n Nejhorší patogeny způsobují celkové infekce: je to Yersinia pestis a tzv. antropopatogenní serovary salmonel (serovary Typhi, Paratyphi A, Paratyphi B a Paratyphi C) n Závažné jsou ale i obligátní patogeny působící zpravidla „jen“ střevní infekce. I u nich je však riziko sepse, hlavně u oslabených osob n Týká se to rodů Salmonella, Shigella a Yersinia Mor (Yersinia pestis) Příběh druhý n Paní Mokrá je v péči urologické kliniky pro přetrvávající potíže při močení n Paní Mokrá má podobné potíže opakovaně. Po třech porodech má narušenou svalovinu pánevního dna, léčila se i pro inkontinenci moče. Lékaři ji upozornili, že riziko močové infekce je u ní zvýšené, protože má narušené mechanismy normální obrany proti infekci. Je to trochu bludný kruh, protože opakované infekce stav sliznic dále zhoršují Kdo za to tentokrát může? Stěna močového měchýře s.adherovanými escherichiemi Přehled enterobaktérií Co tropí klebsielly… Příběh třetí n Student František je častým návštěvníkem fast-foodů. Hlavně si rád a často pochutnává na jídlech z kuřecího masa. n Proto ani hygienici nepřišli na to, které konkrétní jídlo mohlo za jeho průjmové potíže. František si myslel, že má nejspíš salmonelózu. Hygienici mu však vysvětlili, že salmonelóza se přenáší hlavně z.vajíček, kdežto náš viník spíše z kuřecího masa. Viníkem je totiž n Campylobacter jejuni, gramnegativní zahnutá tyčinka. Nepatří mezi enterobakterie, ale kampylobakterióza je svým průběhem a závažností srovnatelná se salmonelózou n Počet případů u nás je v posledních letech přibližně stejný jako v případě salmonelózy. Těžko říci, do jaké míry kampylobakteriózy skutečně přibylo a do jaké je jen lépe diagnostikována než dříve Kampylobaktery Odbočka, ale pro praxi důležitá: Něco málo o odběru stolice n Zatímco na parazitologii a virologii je nezbytná kusová stolice, na bakteriologii sice není chybou ji poslat, ale není nutná n Dříve se posílaly výtěry z řitního kanálu na suchém tampónu, nebo takzvané rektální rourky (natíraly se glycerinem, aby odběr nebolel – as. Zahradníček to při svých začátcích ještě zažil, děti ve školce to stejně snášely dost špatně) n Dnes je metodou volby tampon zanořený do transportního média (nejlépe Amiesova). Je to právě především kvůli kampylobakterům Příběh čtvrtý n Pan Žáha má problém: pálí ho žáha. n Pomalu už neví, jestli je víc doma doma, nebo na gastroenterologii, a fibroskopy polyká častěji než své dříve oblíbené utopence. n Při poslední gastrofibroskopii mu endoskopicky odebrali dva vzorky – jeden poslali na histologické, druhý na mikrobiologické vyšetření n Obě vyšetření potvrdila totéž: zločinec je tam. Tentokrát jen spolupachatel… n Peptické (tedy gastrické či duodenální) vředy jsou onemocněním, které vzniká souhrou více příčin. Takovým onemocněním říkáme obvykle multifaktoriální. n Dodnes se nejen mezi praktickými lékaři, ale i mezi odborníky liší názory na podíl bakterie Helicobacter pylori na vředové onemocnění. Jisto je, že jsou i zdraví lidé s helikobakterem, stejně tak je ale jisto, že helikobakter svůj, nikoli nevýznamný, podíl na onemocnění má. Jak zločinec přežívá v extrémně nepříznivém prostředí žaludku? n Upravuje si své mikroprostředí – alkalizuje si ho, štěpě močovinu n Močovina se rozštěpí na kyselý oxid uhličitý, který vyprchá, a zásaditý čpavek, který zůstane a alkalizuje prostředí n Štěpení močoviny probíhá podle reakce: NH[2]-CO-NH[2] + 3 H[2]O `a CO[2] + 2 NH[4]OH Enterobakterie - metody n Přímé metody n Mikroskopie – v praxi má malý význam, protože je jich mnoho a v mikroskopu jsou všechny stejné. Nicméně v praktiku ji použijeme n Kultivace – používá se mnoho různých půd n Biochemická identifikace – velmi důležitá n Antigenní analýza – salmonely, shigely, EPEC n Nepřímé metody (protilátky) n Widalova reakce u tyfu, protilátky proti yersiniím Fotografie z databáze zločinců 1: Salmonela Fotografie z databáze zločinců 2 Proteus mirabilis, P. vulgaris (dole) Proteus dle as. Petra Ondrovčíka Fotografie z databáze zločinců 3 Klebsiely a escherichie I Fotografie z databáze zločinců 4 Escherichie II Odlišení od ostatních podezřelých (diferenciální diagnostika) n Gramovo barvení odliší gramnegativní tyčinky od ostatních bakterií n Endova půda poprvé: rostou na ní z klinicky významných jen enterobaktérie, příslušníci čeledi Vibrionaceae a gramnegativní nefermentující tyčinky n Nefermentující odliší to, že nefermentují glukózu (např. Hajnova půda zůstává po kultivaci celá červená, nezmění vůbec barvu) Vibrionaceae odliší pozitivní oxidáza Rozlišení enterobakterií navzájem n Endova půda podruhé: orientační rozlišení obligátních patogenů (většinou L-) a potenciálních patogenů (zpravidla L+) n Spousta dalších půd: XLD, MAL, DC, WB a další na salmonely, CIN na yersinie aj. n Biochemické testy: Hajnova půda, test MIU, Švejcarova plotna, ENTEROtesty aj. n Antigenní analýza zpravidla sklíčkovou aglutinací Úkol 1: Defilé podezřelých (barvení kultur podle Grama) n Obarvěte podle Grama čtyři podezřelé kmeny (pro zopakování: natřít, nechat uschnout, fixovat plamenem, poté barvit: Gram 30 s, Lugol 30 s, alkohol 15 s, voda, safranin 60 s, voda, osušit, imerzní obj.) n Rozlišíte bakterie podle tvaru a typu buněčné stěny. Pro vzájemné G- tyčinek musíte pokračovat dál. Úkol 2 Otisky prstů (kultivace) n Popište kolonie gramnegativních tyčinek na KA a Endově půdě. Zvláště si všimněte toho, že některé z.nich jsou laktóza negativní a jiné laktóza pozitivní Úkoly 3 (a, b, c): Gramnegativní tyčinky - rozlišení n Úkoly proveďte dle protokolu. Pamatujte: n Enterobakterie jsou oxidáza negativní (s.výjimkou rodu Plesiomonas, který k nim byl nedávno přiřazen) a vždy štěpí glukózu n Vibria a aeromonády také štěpí glukózu, ale jsou vždy oxidáza pozitivní n Gramnegativní nefermentující baktérie (mohou to být tyčinky, ale i kokotyčinky či koky) nikdy neštěpí glukózu. Oxidázu mohou mít pozitivní i negativní Resumé dosavadních výsledků Úkol 5 (kultivace a biochemické určení) je třeba dělat PŘED úkolem 4 (antigenní analýza). Úkol 5 – kultivační a biochemická diagnostika enterobakterií n Krevní agar a Endovu půdu už jste vyzkoušeli. Přepište výsledky kultivace na těchto půdách z úkolu 2 do úkolu 4 n Ostatní půdy si prohlédněte. Všimněte si typického vzhledu salmonel na XLD a MAL půdách: kolonie bledé barvy až skoro průhledná, s černým středem (něco jako bílek a žloutek n Odečtěte enterotest. Nezapomeňte, že první reakcí je ONPG, až pak se odečítají reakce v jednotlivých řádcích panelu. Celkově tedy budete pracovat se 17 reakcemi, kód se počítá z pěti trojic a jedné dvojice Salmonela na MAL agaru Příklad ENTEROtestu16 – kmen K (530 063 = E. coli, 99,89 %, T[in]=1,00) Příklad ENTEROtestu16 – kmen L (265 003 = Prot. mirabilis, 100,0 %, T[in]=0,59) Příklad ENTEROtestu16 – kmen S (546 773 = Kl. pneumoniae, 98,83 %, T[in]=1,00) Úkol 4 – antigenní analýza n Uvědomte si, že antigenní analýza se nepoužívá zdaleka vždycky n Použití je v zásadě dvojí: n U obligátních patogenů (salmonely, shigely, yersinie) pro potvrzení diagnózy a pro epidemiologické účely n U střevních izolátů E. coli v případě, že je podezření na EPEC nebo STEC (ostatní skupiny se zpravidla takto neurčují) Aglutinace salmonel n Při aglutinaci kterékoli pohyblivé enterobakterie hodnotíme dva typy antigenů: tělové, tzv. O antigeny, a bičíkové, tzv. H antigeny (výjimečně i kapsulární K antigeny). n Tak i každá salmonela má svou specifickou antigenní strukturu. Například salmonela serovaru Enteritidis disponuje tělovými antigeny 9, 12 a bičíkovým H m. n Je-li tedy naše salmonela Salmonella Enteritidis, musí být pozitivní (aglutinace přítomna) jak při aglutinaci tělových, tak i bičíkových antienů. Úkol 6 – testy antibiotické citlivosti n Antibiotická citlivost se zásadně neurčuje u kmenů ze stolice. Až na výjimky je tu totiž podání antibiotik kontraindikováno, neboť prodlužuje dobu, po kterou trvá dysmikrobie a paradoxně prodlužuje dobu vylučování patogena ze střeva n Určuje se tedy zpravidla u kmenů z moče, proto i antibiotika zahrnují léky používané k.léčbě močových infekcí (např. furantoin) Ještě k testům citlivosti n V našem případě testujme tři kmeny, které jsme určili jako Escherichia coli, Klebsiella sp. a Proteus mirabilis. Kmen salmonely netestujeme, přestože je patogenem. n Použijeme sady GNTM (základní pro moče) a G2 (rozšířená sada) n Výsledky testů citlivosti se liší u jednotlivých půlstolů, neopisujte! Asistent má k dispozici kontrolní rezistence. n Do protokolu zapište římskou číslici (I až VIII), označující váš půlstůl Tabulka zón citlivosti – test GNTM (základní) Tabulka zón citlivosti – test G2 (rozšířený) Diagnostika čeledi Vibrionaceae n Provádí se podobně jako u enterobakterií, ale jsou oxidáza pozitivní. n Mikroskopicky jsou vibria pohyblivé, zahnuté tyčinky n Používá se také speciálních půd, například alkalická peptonová voda a TCŽS (Thioglykolát, cystein, žlučové soli) n Používá se obdobných biochemických testů, jako u enterobaktérií n Musí se ovšem vybrat správná matice Úkol 7: Diagnostika čeledi Vibrionaceae n Úkol provedeme pouze teoreticky n Zadáte-li kód, který vám u enterobakterií vydal výsledek E. coli, vyjde vám v tomto případě výsledek jiný n Opište si do protokolu výsledek z následující stránky. Všimněte si, že úplně stejný enterotest dává zcela jiné výsledky, je-li kmen OXI +. n Vyplňte pouze kmen K, zbytek proškrtejte Kód 530 063 – u enterobakterií E. coli Úkol 8: Diagnostika kampylobakterů a helikobakterů n Kampylobaktery a helikobaktery si s.předchozími bakteriemi nespletete, protože nerostou na běžných půdách n Prohlédněte si kultivační výsledky kultivace kampylobaktera a helikobaktera na jejich speciálních půdách n Prohlédněte si také specifické testy k.jejich určení Několik poznámek k diagnostice kampylobakterů n Kampylobaktery vyžadují v zásadě čtyři věci: n Svoji černou půdu – nemá specifický název, říkáme jí „půda pro kampylobaktery“ n Zvýšenou teplotu na cca 42 °C. Jsou to totiž primárně ptačí patogeny a ptáci mají vyšší tělesnou teplotu [n ] Zvýšenou tenzi CO[2 ]n Prodlouženou dobu kultivace – nikoli 24, ale 48 hodin Několik poznámek k diagnostice helikobakterů n V jejich diagnostice se používají speciality: n Mikroskopický a kultivační průkaz n Průkaz ureázové aktivity přímo ve vzorku tkáně. Je to jediná výjimka z pravidla, že biochemické určení se vždy týká kmene a nikdy vzorku. Je to proto, že za ureázovou aktivitu ve vzorku zde nic jiného než helikobakter nemůže být zodpovědno. n Ještě obskurnější je tzv. urea breath test – jediné mikrobiologické vyšetření, na které potřebujete celého pacienta Urea breath test n Pacientovi se podá radioaktivně značená močovina n U zdravého močovina projde do dolní části trávicího traktu a vyloučí se stolicí n Je-li přítomen helikobakter, rozštěpí se už v.žaludku a značený CO[2] se objeví ve vydechovaném vzduchu. Čím více značeného CO[2], tím více helikobaktera n Pojišťovna proplácí jen u dětí (pokud víme) Nashledanou při dalším dílu!