Náhodnv senetickv nosu n - četnost alely v populaci = pravděpodobnost jejího objevení se v další generaci - pravděpodobnost, že v populaci zůstane i-alel A s četností p se vypočítá jako: —^_____ picřN-1 i!(2N-i)! - v přirozených populacích se fixuje alela s vyšší alelovou četností Náhodný genetický nosun - působení náhodného genetického posunu lze měřit poklesem četnosti heterozygotů Hj - heterozygotnost individua, jedince v populaci či pravděpodobnost heterozygotnosti jakéhokoliv genu v populaci Hs - očekávaná heterozygotnost v subpopulaci s náhodným oplozením při vlivu driftu HT - očekávaná heterozygotnost v populaci po sloučení všech subpopulaci úbytek heterozygotů vyjadřujeme koeficienty inbridingu F FIS - KI individua v jednotlivých subpopulacích (podmíněno inbrídingem) FST - úbytek heterozygotů v subpopulacích vzhledem k celkové populaci (podmíněno driftem) FIT - celkový (podmíněno kombinací obou vlivů) Fis - (Hs - Hi) / Hs fst = (ht - Hs) / HT Fjj = (Hj — Hj) / Hj Náhodný genetický nosun Ht = Zh subpopulací / celkem subpopulací Hs = Z 2pq / celkem subpopulací HT = 2pq = 2p (1 - p) p = X P / celkem Pozn.: V malé populaci, kde jsou sice jedinci jakoby příbuzní, ale oplození mezi nimi je chaotické, náhodné —► FIS = 0 aleje to malá populace, takže zde působí drift, který eliminuje jednu z alel Fixační koeficient ¥t=l-(l-l/2Ny Slouží k vyjádření počtu generací t. Náhodný genetický nosun Efektivní velikost oooulace 1) Při nesteiném rjoměru nohlaví Nm - počet samců Nf- počet samic N =4N Nf/N 2) U živočichů s určitým areálem výskvtu - s disnerzivním rozložením Ne = 4 7E ô g2 ô - počet pářících se jedinců na jednotku plochy g2 -jednosměrná variance mezi místem páření a narození Náhodný genetický nosun PŘIKLAD 38 Jedné studentce se velmi líbily rostliny Phlox cuspidaía. Ve svém pokoji vždy pěstovala dvě rostliny ze dvou semen náhodně vzatých z rostlin v předchozím roce. Poněvadž zabezpečila náhodné oplození těchto rostlin spočívající ve stejné pravděpodobnosti samosprášení a cizosprášení rostlin, je její metoda pěstování ekvivalentní náhodnému výběru čtyř gamet a jejich spojení pro vytvoření dvou rostlin následující generace. Předpokládejme, že v jednom roce obsahovaly její rostliny dvě alely Adh" a dvě alely Adhb {Adh je gen pro tvorbu alkoholdehydrogenázy). Použijte rovnice 2.1 k výpočtu různých )ravděpodobností, že populace v příštím roce bude obsahovat 0, 1, 2, 3 nebo 4 alely Adh" sfj » kdka -Of (M i/čáuu* Sfeofjffitted ?(sThoir) ^/a •&-Í&LA. Öf Náhodný genetický nosun tyká 9* fifWseťJobUQiiTA^ VJ.trfymifr doner \ÍlaL^ . Uic „r , Ä, _,„„-. fax ffet, )i„3H-ä ffýv/*o ßh'Js Vbr^ö/r tfétfľ) tf- i-o '^~ry^' A Ulk-Al! ŕ i 1/ /čiP-LsTbu š(ľL /• //i._____^ MS V Náhodný geneticky nosu n f0T <--0 - t, i f" JTfc^ ■ ŕAj {3/1,V = ff,M>? ŕ^ = äWr v o, m y UŽ- n^^MUT i p-0 j Ý (^r)(^3^) + (0/ttrJ J- Aí^A> /6^/# &4#fflfc40b. čtiŘúš £>"»u- '= 0(rtfQl. 'ťlfCme&^Ic/ l£. <&Obj\ tey 0i+£-+e ^ -f 1/ +J'h ifj = 15/m2? = 0,5m2. Použijte rovnici 2.11 k odhadu efektivní velikosti populace pro uvedené druhy rostlinných populací.