PŘIKLAD 48

U Drosophila mauritiana byl popsán genetický faktor, který způsobuje spontánní deleci transponovatelného elementu mariner s četností přibližně jedno procento na generaci pro každou kopii. Kolik generací bude v populaci, obsahující lokus na němž je inzerce mariner fixována (v homozygotnim stavu), zapotřebí k tomu, aby četnost jedinců homozygotních pro deleci byla větší než 5%? Předpokládáme, že populace je velká, oplození je náhodné, že faktor excize je fixován a že delece elementu neovlivňuje životnost a plodnost.
/ fa -    W'/W ftm^Xr 4c<nT>     /
/ FiT&-*]L     ^ ** ^ *«■ V
Mutace
[lit Of! (íCť)
Minutej <*"   c, irtrrh-l razíte     @q
fo  '     ritfvtll t&lFK*í-r filtry      -f
řtr/^r

lf*VHt& as
>r/.   ■*  (4-ft) >o/ir *»,„ lÁWs-á,rJ
7/t
- o,m

^V?UI71
ftv
PŘIKLAD 49
Mutace
U bakterie Salmonella typhimúrium existuje gen, který kontroluje bílkovinné komponenty buněčného bičíku. Tento gen má dvě alely, A a. a. Mutační rychlost zA na a byla odhadnuta na <u> = 8,6 . 10"4 na generaci a pro zpětné mutace z a na. A <v> = 4,7 . 10"3 na generaci. Důvodem této neobvykle vysoké hodnoty mutační rychlosti v obou směrech je to, že se nejedná o mutaci v pravém slova smyslu, nýbrž o intrachromozomovou rekombinaci. Formálně však můžeme považovat tento systém jako systém s reverzními mutacemi. V kulturách, ve kterých byla při založení četnost alely A p0~0, vzrostla po 30 generacích hodnota p na 0,16 a po 700 generacích na /?=0,85. V kulturách s počáteční Četností pg=l klesla četnost po 388 generacích na 0,88 a po 700 generacích na 0,86. Porovnejte tyto údaje s výpočty podle rovnice 3.4 při použití odhadnutých mutačních rychlostí. Jaká je rovnovážná Četnost A?
fFsjj   <7S>' ^c/o^ //,f foM^
Chyba v řešení
/<w> 4
^■«^hty-frfyf.fe-j
J,    ú = f+fh 1A-) t (/, - % t/t] fa ■*)
[M°\
Aŕ(0,^rj f (t>-0S>r)(4-f,(-*b-*-lí9.<*r-j
3o
*     úľf}
S»1»A   ./^s/4 fa 7^£/
V
S^*'4fiř*(M
faů
"Ml
(*/r-/tf
9*<uh.   Oftf
Hobte) Vn /ir 4 h && oV / f dftéafa ifn f
foYŕX^L  Y)f*čfŕfrc fa
a   Atr   *
'Zve
Mutace
PŘIKLAD 50
Při elektroforetickém studiu karibských populací Drosophila wi l lis t oni bylo odhaleno pět alcl genu pro Ieucinaminopeptidázu-5 (Lap-5). V jedné ze studovaných populací byly alelové četnosti 0,494, 0,429, 0,057. 0,014 a 0,006, ve druhé 0,801, 0,177, 0,014, 0,004 a 0,004. Druhá populace obsahuje osm alel genu pro xantindehydrogenázu (Xdh) s četnostmi 0,446, 0,406,0,092, 0,034, 0,014, 0,004, 0,002 a 0,002 a čtyři aleíy genu pro adenylátkinázu-1 (Adk-J) s četnostmi 0,574, 0,309, 0,114 a 0,003. Odhadněte efektivní počet alel pro všechny při pády.

3. fe/t-HfCb-

Ml
ofitt
ßrHk
0,úôl
Ů}001
?
Vftvcurti flärjt&t

Á/uLij
A\- fí*wy x>ai(3xr
**'/&&-£
Cap-■f

49
Efektivní počet alel je určován spíše uniformitou
IHuvA^iTOHimKUBi^jBrairai^lSílBImmBiumlsnil
Migrace
PŘIKLAD 52


Použijte údaje z příkladu 47 (str. 127) pro geny S/s a další a odhadněte velikost migrace z populace bělochů do černošské populace.
PŘÍKLAD 47
Příklad je založen na údajích o četnostech některých alel u tří lidských subpopulací. Jsou to většinou alely genů kontrolujících různé charakteristiky krevních skupin (kromě genu pro tvorbu enzymu glukózo-6-fosfátdehydrogeiiázy a genu pro beta-hemoglobin). Předpokládáme, že vždy dvě alely jednotlivých genů, které mají nejvyšší četnost, jsou zároveň jedinými alelami těchto genů. Proto je vždy uvedena pouze četnost jedné alely:
Chyba v řešení
	černoši	černoši	běloši
	(záp. Afrika)	(Claxton)	(Claxton)
M	0,474	0,484	0,507
S	0,172	0,157	0,279
Fy	0	0,045	0,422
jk°	0,693	0,743	0,536
Js"	0,117	0,123	0,002
G6PD-	0,176	0,118	0
	0.090	0.043	0
■f/A
fi
tie® —5 iřtfi^ij)            Ů*/L«7> (f<Ss?n*jJ


A	= Ab^i^&^^v	*ť*KL
T ■■	-  pe/U/tvrfr^	0,M)
Pf. *	firt-iňo^ f o n	tf*Mt    0, -fJ^
Migrace
WZf7^
~J       A-F
q tri- üi*w
ý H^ - ^      *) <, -Opu
i-io
/0  = £&uftw>xJ   {%</%
Wh M	
</ZO '	
	= p,m
^A-. ^	
Migrace
PŘIKLAD 53
■

Tay-Sachsova choroba je autozomálně recesivní onemocnění projevující se především degenerací mozku a vedoucí ke smrti v raném dětství. U židů Aškenazi se tato choroba vyskytuje s četností 1/6000 porodů, u ostatní nežidovské populace pak s četností 1/500 000 porodů. Jaký výskyt se očekává u potomků ze sňatku příslušníků těchto dvou populací? Jaký výskyt této choroby bychom očekávali u potomků z náhodných sňatků v další generaci?



po^tsfcr    $ 24(7* or  r &4tff /%-u p& '
Migrace
1/2pq + q1q2
■Čfr Hi)+*%

tyifrj

^

í
/>      -f/*ff sto   fe/toS!
'/
{jfy-fc-r
t

Selekce
M^ŕôiyr	Wr(4		
Mft Á	*-/		
Am--- Y	-£> fa {cruty rv>/ Jv		
tib	&*.	cZCk.	
fa o	3oo	Coů	
A?o	fP	Jöö	1   AJďtt frajfaltů
Ars?			
A>{			
f Ymtf? énčt&i /Y# \jjv&r (v^tou Mfů%/   jLtr M?£r/ frh \J DfA
—ypfr- o ^)/t<a<r^oO owr^oyr-            (AfW* fachte íh*s
Selekce
Př. 55 a 56

*í
fy r»u£bw - /      =) A\r
r
(forth ^tfuffW, /syfr^ /ft&ísfT?   *fa*?>4r-
\nJ\n2 = 1,0696
w2 = 0,935
<-- ÍA^r\isxfjft   /j/y/fťP^ MoP^'oTiß
.—        A

*ét& wtJTůr ÓC-riů^r UeTi&e?
PŘIKLAD 57
V evoluci průmyslového melanismu (viz př. 10, str, 49) můžeme považovat alelu podmiňující tmavé zbarvení za zvýhodněnou dominantní alelu. U Biston betidaria vzrostla četnost melanických jedinců z 1 procenta v roce 1848 na 95 procent v roce 1898. Tento druh má jednu generaci do roka. Odhadněte přibližnou hodnotu koeficientu výběru s proti nemelanickým fenotypům, která způsobila uvedenou změnu fenotypových četností. Kolik generací by bylo zapotřebí pro tutéž změnu četnosti melanických fenotypu v hypotetickém případě, kdyby alela pro melanismus byla recesivni a za předpokladu stejné hodnoty s proti nemelanickým jedincům?
//¥/       f ľ/t                   /
1  j-    /i* Tx&íc-iHnk,   fajLHT)*-/Unjŕŕt /íctu>rvv|

,1  >
d    f- &. xe&kŕVéJ
f1, J-ŕ,í4
>> ft - o, f fr -Ä
= qW
z- o j or
Selekce

^
$ff      fŕfí
—^Č^fpvffl


Selekce
^(?rt> f tet     *>    é* Ifá-f' 4M* &> (r^^H.7
l<rf/v
W5%jf   >V- 00r)t/J4t*C*~f
*  /  f*L ) + if§L* Ü tyf.. W* >yr
'ft
OfU^
-^/ffjfír

+
q toy = - fytf ■* ff*  =3
<4^
-OJ
fiL= 4-404 = ot9$      fár)
I      piff*} k>c* f fa
Selekce
3j fék& hWjM^jj^
j
if, -- o, 1 f. - o, 3
ji - *ý&
*A#r
?WA*<?4(    fa /ftrCU-í/ŕ^V
7

-/
ť*?
i^fáj   CoW^tf   46*%*    ŕ'tä*jAS&*   ?1«X<e