Metody separační Klíčový požadavek - rozdělení vzorku na jednotlivá chemická individua nebo alespoň na jednodušší směsi DŮLEŽITÉ POJMY - SELEKTIVITA - ROZSAH POUŽITELNOSTI - FRAKCIONAČNÍ KAPACITA Metody separační SELEKTIVITA • SCHOPNOST LÁTKY DĚLIT NA ZÁKLADĚ JEDNÉ ČI VÍCE JEJICH VLASTNOSTÍ – dle bodu varu – dle těkavosti (tenze par) – dle distribuce v různých kapalných fázích – dle molekulové hmotnosti – dle strukturních vlastností – dle optické otáčivosti Metody separační ROZSAH POUŽITELNOSTI • JAKÉ TYPY LÁTEK LZE DANOU METODOU DĚLIT - otázka „univerzálnosti“ či „specificity“ dané metody – nízkomolekulární / makromolekulární – těkavé /netěkavé – polární / nepolární – anorganické / organické Metody separační FRAKCIONAČNÍ KAPACITA • MAXIMÁLNÍ POČET SLOŽEK, KTERÝ MŮŽE BÝT ROZDĚLEN V JEDNÉ OPERACI – jednoduchá extrakce - 2 části – frakční destilace - několik desítek frakcí – GC na kapilární koloně - několik set Metody separační TYPY METOD • METODY ZALOŽENÉ NA FÁZOVÝCH ROVNOVÁHÁCH – kapalina-pára, kapalina-kapalina, kapalina-pevná fáze, plyn-pevná fáze • METODY ZALOŽENÉ NA ODLIŠNÉ POHYBLIVOSTI – V SILOVÉM POLI – PŘES MEMBRÁNU Metody separační • METODY ZALOŽENÉ NA FÁZOVÝCH ROVNOVÁHÁCH – destilace – plynová rozdělovací chromatografie – plynová adsorpční chromatografie – extrakce – kapalinová rozdělovací chromatografie – gelová permeační chromatografie – frakční krystalizace – zonální tavení Metody separační • METODY ZALOŽENÉ NA ODLIŠNÉ POHYBLIVOSTI – V SILOVÉM POLI • elektroforesa • isotachoforesa • termodifuse • ultracentrifugace – PŘES MEMBRÁNU • ultrafiltrace • dialysa • reversní osmosa Metody separační • METODY ZALOŽENÉ NA FÁZOVÝCH ROVNOVÁHÁCH – rovnovážná distribuce složek vzorku mezi dvě fáze – pro každou složku J - distribuce mezi fáze 1 a 2 charakterizovaná distribuční konstantou • K[D,J] = (c[J])[1] / (c[J])[2 ] - poměr koncentrací – praktické analytické vyjádření pomocí koncentrací, nikoli pomocí aktivit, a proto je korektnější mluvit o DISTRIBUČNÍM KOEFICIENTU než o DISTRIBUČNÍ KONSTANTĚ Metody separační • METODY ZALOŽENÉ NA FÁZOVÝCH ROVNOVÁHÁCH – rovnovážná distribuce složek vzorku mezi dvě fáze – popis KAPACITNÍM POMĚREM k[J] - poměr látkových množství [– ] k[J] = (n[J])[1] / (n[J])[2] = [(c[J])[1] V[1]] / [(c[J])[2] V[2]] = K[D,J] V[1]/V[2 ]– [ ]obvyklejší popis v chromatografii • [ ]označení tam též jako KAPACITNÍ (RETENČNÍ) FAKTOR Metody separační • METODY ZALOŽENÉ NA FÁZOVÝCH ROVNOVÁHÁCH [– ] mají-li se látky dělit - musí se lišit jim odpovídající hodnoty K[D,J] resp. k[J ]– [ ]SEPARAČNÍ FAKTOR α[IJ] (separační poměr) [• ] α[IJ] = K[D,I ] / K[D,J] = k[I ] / k[J ]• dosazuje se tak, aby poměr byl ^3 1 • JE VHODNĚJŠÍ PŘÍMO POSUZOVAT k[I], k[J], k[X] ... Metody separační • METODY ZALOŽENÉ NA FÁZOVÝCH ROVNOVÁHÁCH – VÝTĚŽEK LÁTKY J • poměr hmotnosti látky v jedné fázi vůči její celkové hmotnosti v soustavě R[J] = (m[J])[1] / [(m[J])[1] + (m[J])[2]] CHROMATOGRAFIE • DĚLENÍ MEZI DVĚ FÁZE – 1) POHYBLIVÁ (KAPALINA, PLYN) - MOBILNÍ • plyn - PLYNOVÁ CHROMATOGRAFIE • kapalina - KAPALINOVÁ CHROMATOGRAFIE • tekutina v nadkritickém stavu - SFC – 2) NEPOHYBLIVÁ - STACIONÁRNÍ - velmi široká paleta „zakotvených“ fází resp. materiálů • obecný pojem - SORBENT - NÁPLŇ KOLONY CHROMATOGRAFIE – STACIONÁRNÍ FÁZE • KAPALINA NA NOSIČI – GLC, LLC - ROZDĚLOVACÍ CHROMATOGRAFIE • TUHÁ LÁTKA – GSC, LSC - ADSORPČNÍ CHROMATOGRAFIE – IEC - IONTOVĚ VÝMĚNNÁ CHROMATOGRAFIE • KAPALINA V PÓRECH SORBENTU – GPC - GELOVÁ PERMEAČNÍ CHROMATOGRAFIE CHROMATOGRAFIE – VZOREK - dělená směs – SLOŽKA - látky obsažené ve vzorku - ELUČNÍ CHROMATOGRAFIE • vzorek je unášen MOBILNÍ FÁZÍ • MOBILNÍ FÁZE postupuje kolonou naplněnou SORBENTEM • DĚLENÉ SLOŽKY POSTUPUJÍ POMALEJI NEŽ MOBILNÍ FÁZE - jsou RETARDOVÁNY, dochází k jejich RETENCI, charakterizované RETENČNÍM ČASEM CHROMATOGRAFIE – VZOREK - dělená směs – SLOŽKA - látky obsažené ve vzorku - VYTĚSŇOVACÍ CHROMATOGRAFIE • MOBILNÍ FÁZE je vytěsňujícím činidlem • MOBILNÍ FÁZE tlačí vzorek před sebou - FRONTÁLNÍ CHROMATOGRAFIE • VZOREK slouží jako MOBILNÍ FÁZE – PŘÍSTROJ - CHROMATOGRAF – ZÁZNAM - CHROMATOGRAM CHROMATOGRAFIE – KOLONOVÁ - průtok mobilní fáze řízen zvnějšku • stacionární fáze je v objemu kolony či na povrchu kapiláry – PLANÁRNÍ - pohyb mobilní fáze dán kapilárními silami • stacionární fáze je uspořádána v rovinné ploše na vhodném podkladu – papírová chromatografie, tenkovrstevná - TLC – orientační „screening“ - levné, rychlé CHROMATOGRAFIE – CHROMATOGRAM • retenční křivky, chromatografické vlny • PÍKY PRO JEDNOTLIVÉ LÁTKY (FRAKCE) • ODEZVA DETEKTORU (úměrná koncentraci) proti - RETENČNÍ VZDÁLENOSTI - RETENČNÍMU ČASU - RETENČNÍMU OBJEMU - pro přepočty nutno znát - rychlost posunu papíru - objemovou rychlost mobilní fáze - F[m] CHROMATOGRAFIE – ZPŮSOBY OVLIVNĚNÍ DĚLENÍ SLOŽEK • termodynamika separačního procesu – ovlivnění interakce mezi složkami a sorbentem » změna poloh píků • kinetika separačního procesu – ovlivnění pohybu složek v mobilní fázi – ovlivnění přenosu hmoty ve stacionární fázi » ovlivnění šířky píků CHROMATOGRAFIE – DŮLEŽITÉ CHROMATOGRAFICKÉ POJMY • MRTVÝ retenční čas - t[M] - retenční čas složky, která není v koloně zadržována – odpovídá tomu MRTVÝ retenční objem V[M] [» ] kromě GPC roven objemu mobilní fáze v koloně V[m ]» V[M] = t[M] F[m] (F[m] - objemová rychlost mobilní fáze) • LINEÁRNÍ RYCHLOST MOBILNÍ FÁZE - u – délka kolony L [» ] u = L / t[M ]CHROMATOGRAFIE – DŮLEŽITÉ CHROMATOGRAFICKÉ POJMY • ZADRŽOVANÉ SLOŽKY - A, B, … J, Z • LINEÁRNÍ RYCHLOST ZADRŽOVANÉ SLOŽKY J [– ] u[J] = L / t[R,J ]– z toho vyplývá RETARDAČNÍ FAKTOR - RELATIVNÍ RETENCE – R[F,J] = u[J] / u = (n[J])[m] / [(n[J])[m] + (n[J])[s]] = 1 / [ 1 + k[J]] » pravděpodobnost výskytu složky J v mobilní fázi ä k[J] - kapacitní poměr látky J, daný vztahem [ä ] k[J] = (n[J])[s] / (n[J])[m] = K[D,J] V[s]/V[m ]CHROMATOGRAFIE – DŮLEŽITÉ CHROMATOGRAFICKÉ POJMY • JAK Z CHROMATOGRAMU URČIT KAPACITNÍ POMĚRY ? • u[J] = L / t[R,J] = u / [ 1 + k[J]] = (L / t[M]) / [ 1 + k[J]] • 1/ t[R,J] = 1/ t[M] [ 1 + k[J]] [• ] t[R,J] = t[M] [ 1 + k[J]] [• ] k[J] = (t[R,J ] - t[M]) / t[M] , kde (t[R,J ] - t[M]) = t[R,J]‘ • t[R,J]‘ - REDUKOVANÝ RETENČNÍ ČAS • analogicky se definuje redukovaný retenční objem a redukovaná retenční vzdálenost – DŮLEŽITÉ CHROMATOGRAFICKÉ POJMY • JAK Z CHROMATOGRAMU URČIT KAPACITNÍ POMĚRY ? • pro PLANÁRNÍ CHROMATOGRAFII – VZDÁLENOST ČELA ROZPOUŠTĚDLA OD STARTU » d – VZDÁLENOST STŘEDU SKVRNY SLOŽKY J OD STARTU » d[J ]– RETARDAČNÍ FAKTOR » R[F,J] = u[J] / u = d[J] / d = 1 / [ 1 + k[J]] » lze takto odvodit vztah mezi měřenými vzdálenostmi a kapacitním poměrem látky J – DŮLEŽITÉ CHROMATOGRAFICKÉ POJMY • JAK POPSAT TVAR PÍKU (PARAMETRY PÍKU) ? – ideální tvar GAUSSOVA KŘIVKY h[J] - úměrné c[J ]– h[J] = h[J,max] exp [ -(V - V[R,J])^2 / ( 2 σ[v]^2)] » σ[v] - směrodatná odchylka normálního rozdělení, kde distribuční funkce odpovídá Gaussově křivce » 2 σ[v] - šířka píku složky J v inflexních bodech (v objemových jednotkách) » 4 σ[v] - šířka píku na nulové linii - Y (Y[V], Y[t]) [» ] šířka píku v polovině výšky - FWHM - Y[h/2 » ] inflexní body - ve výšce 0.607 h[J, max ] – DŮLEŽITÉ CHROMATOGRAFICKÉ POJMY • JAK URČIT POČTY PATER ? – TEORETICKÝCH a EFEKTIVNÍCH ^– n[teor,J] = (V[R,J] / σ[v]) ^2 = (t[R,J] / σ[t]) ^2 – n[teor,J] = 16 (t[R,J] / Y[t]) ^2 = 16 (V[R,J] / Y[V]) ^2 – ^ n[teor,J] = 5,545 (t[R,J] / Y[h/2,t]) ^2 – ^ n[teor,J] = 6,282 (t[R,J] h [J, max] / A) ^2 » kde h je výška píku, A je plocha píku ^ – DŮLEŽITÉ CHROMATOGRAFICKÉ POJMY • JAK URČIT POČTY PATER ? – TEORETICKÝCH a EFEKTIVNÍCH ^– n[ef,J] = (V[R,J]’ / σ[v]) ^2 = (t[R,J]’ / σ[t]) ^2 – n[ef,J] = 16 (t[R,J]’ / Y[t]) ^2 = 16 (V[R,J]’ / Y[V]) ^2 – ^ n[ef,J] = 5,545 (t[R,J]’ / Y[h/2,t]) ^2 – ^ n[ef,J] = 6,282 (t[R,J]’ h[J, max] / A) ^2 » kde h je výška píku, A je plocha píku ^ – DŮLEŽITÉ CHROMATOGRAFICKÉ POJMY • JAK URČIT VÝŠKU (VÝŠKOVÝ EKVIVALENT) PATER ? – TEORETICKÝCH a EFEKTIVNÍCH – H[J,teor] = L / n[teor,J] = σ[J ] ^2 / L (souvislost s rozptylem /šířkou/ zóny složky J) – H[J,ef] = L / n[ef,J] – menší hodnota H[J] - účinnější kolona [– ] slouží k porovnávání kolon různých délek CHROMATOGRAFIE – teorie CHROMATOGRAFICKÉHO PROCESU • Teorie chromatografického patra - ROVNOVÁŽNÁ – Tato teorie postuluje pět výchozích zjednodušujících předpokladů: 1. Celá kolona je rozdělena na velké množství elementárních jednotek – pater. 2. Na každém patře dochází k distribuci složky mezi mobilní a stacionární fázi a tato distribuce dosáhne rovnovážného stavu. 3. Hodnota distribuční konstanty zůstává stejná na všech patrech. 4. Difúzi ve směru toku lze zanedbat. 5. Průtok mobilní fáze není kontinuální, ale probíhá po malých přírůstcích, které mají objem patra. CHROMATOGRAFIE – VLIVY ZPŮSOBUJÍCÍ ROZŠIŘOVÁNÍ ZÓNY (ŠÍŘKU PÍKU) – van Deemterova teorie - DYNAMICKÁ • VÍŘIVÁ DIFUSE V MOBILNÍ FÁZI • MOLEKULÁRNÍ /PODÉLNÁ/ DIFUSE V MOBILNÍ FÁZI • ODPOR PROTI PŘENOSU HMOTY V MOBILNÍ FÁZI • ODPOR PROTI PŘENOSU HMOTY VE STACIONÁRNÍ FÁZI – vlivy působí současně a jsou vzájemně nezávislé – H = H[F] + H[L] + H[M] + H[S ]CHROMATOGRAFIE – VLIVY ZPŮSOBUJÍCÍ ROZŠIŘOVÁNÍ ZÓNY (ŠÍŘKU PÍKU) • VÍŘIVÁ DIFUSE V MOBILNÍ FÁZI – ZÁVISLOST NA VELIKOSTI A TVARU ČÁSTIC SORBENTU » CO NEJUŽŠÍ DISTRIBUCE VELIKOSTI ČÁSTIC - ideálně JEDNOTNÁ VELIKOST ČÁSTIC » JEDNOTNÝ TVAR ČÁSTIC ideálně SFÉRICKÉ ČÁSTICE » otázka „kvality“ naplnění kolony » minimální vliv lineární rychlosti mobilní fáze - prakticky nezávislé na u CHROMATOGRAFIE – VLIVY ZPŮSOBUJÍCÍ ROZŠIŘOVÁNÍ ZÓNY (ŠÍŘKY PÍKU) • MOLEKULÁRNÍ DIFUSE V MOBILNÍ FÁZI – při nástřiku vzorku - úzká zóna s vysokým obsahem složek (přes celý průřez kolony) – okolo (před a za zónou) mobilní fáze s primárně nulovou (nízkou) koncentrací složek » koncentrační spád - difuse látek v souladu s Fickovými zákony » otázka hodnoty difusních koeficientů složek » otázka setrvání složek v mobilní fázi » otázka volné difuse v náplňových kolonách » otázka vlivu lineární rychlosti mobilní fáze - 1/u » vyšší rychlost - omezení rozsahu difusního pohybu CHROMATOGRAFIE – VLIVY ZPŮSOBUJÍCÍ ROZŠIŘOVÁNÍ ZÓNY (ŠÍŘKY PÍKU) • ODPOR PROTI PŘENOSU HMOTY V MOBILNÍ FÁZI – tok mobilní fáze kanálky - nízká rychlost toku u povrchu stacionární fáze, vyšší ve středu toku kanálkem - různé „proudy“ – přestup molekul složek mezi různými proudy difusním pohybem - překonávaná vzdálenost souvisí s průřezem kanálků, který je úměrný velikosti částic sorbentu – vliv lineární rychlosti mobilní fáze - přímá úměrnost k u CHROMATOGRAFIE – VLIVY ZPŮSOBUJÍCÍ ROZŠIŘOVÁNÍ ZÓNY (ŠÍŘKY PÍKU) • ODPOR PROTI PŘENOSU HMOTY VE STACIONÁRNÍ FÁZI – difuse složek do vrstvy stacionární fáze - - DO RŮZNÉ HLOUBKY - různé opoždění » otázka tloušťky vrstvy stacionární fáze zakotvené na nosiči (na stěnách kapiláry) – VLIV KAPACITNÍHO POMĚRU – VLIV GEOMETRIE NÁPLNĚ KOLONY – OTÁZKA POROSITY NÁPLNĚ KOLONY – VLIV LINEÁRNÍ RYCHLOSTI MOBILNÍ FÁZE - přímá úměrnost k u CHROMATOGRAFIE – VLIVY ZPŮSOBUJÍCÍ ROZŠIŘOVÁNÍ ZÓNY (ŠÍŘKY PÍKU) CHROMATOGRAFIE – VLIVY OVLIVŇUJÍCÍ TERMODYNAMIKU SEPARAČNÍHO PROCESU • VLIV OBJEMU STACIONÁRNÍ FÁZE CHROMATOGRAFIE – ROZLIŠENÍ SLOŽEK - definice • R[I,J] = (t[R,J ] - t[R,I]) / 0,5 (Y[t,J] + Y[t,I] ) – [ ]rozdíl poloh dvou píků dělený jejich průměrnou šířkou na úrovni základní linie – BEZROZMĚRNÁ VELIČINA – vyšší hodnota - lepší separace – žádná informace o parametrech, které rozlišení ovlivňují – ČITATEL - vztah k termodynamice separačního procesu – JMENOVATEL - vztah ke kinetice separačního procesu