Obr. 17: Mezinárodní stratotyp silur/devon na lokalitě Klonk u Suchomast
1
Zdroj: www.paleo.gweb.cz
• Stratigrafie pracuje především se sedimentárními horninami a v rámci nich s jednotlivými vrstvami.
• Vrstva - plošně rozlehlé deskovité těleso vzniklé ukládáním stejného materiálu za neměnných sedimentačních podmínek v určitém čase (jednotná litologie).
•Při  definování  sedimentárních hornin hovoříme  o jejich vrstevnatosti a zvrstvení:
• Vrstevnatost - vlastnost typická především pro sedimenty, charakterizuje jejich ukládání ve vrstvách.
• Zvrstvení - charakter vrstevnatosti, vnitřní uspořádání sedim.
částic uvnitř vrstvy.
rozlišujeme z. např. rovnoběžné, šikmé, křížové a gradační
2
• Každá vrstva je omezena dvěma vrstevními plochami, spodní neboli podložní a svrchní neboli nadložní (též stropovou) plochou.
• Síla vrstvy se v geologii nazývá mocnost, což je kolmá
vzdálenost mezi vrstevními plochami.
< 1 cm laminovaná - laminy 1 - 25 cm deskovitá - desky 25 cm lavicovitá- lavice
• proplástek - tenká vrstva jalové horniny uprostřed užitkové
suroviny
• směr vrstvy -   průsečnice vodorovné roviny s ukloněnou
vrstevní plochou
• sklon vrstvy - úhel svírající spádnice s vodorovnou rovinou
3
A Á
Obr. 18: Mocnost vrstev
Zdroj: www.geotech.fce.vutbr.cz
• Mezery, jež teoreticky předpokládáme mezi jednotlivými vrstvami se nazývají vrstevními spárami. Leží-li nad sebou řada vrstev stejné petrografické povahy, tvoří tyto vrstvy dohromady tzv. souvrství.
• Pořadí vrstev, jak souvrství za sebou následuje, se nazývá vrstevní sled.
• Souvrství bývají od sebe oddělena buď tak, že vrstvy jednoho
souvrství plynule přecházejí do druhého nebo je mezi nimi ostré
rozhraní. Plynulý předěl se označuje jako uložení konkordantní.
Pokud je mezi souvrstvími zjevná ostrá hranice, jde o
diskordantní uložení. To vzniká v případě, že dojde k přerušení
sedimentace.
5
	i   1    !   1   \   1   \    1  J    \   \ 1	A B
	~T 1   i   Pil   l íttt1	
		
	mt i > i \ i i \ i i	_
	'l         l' ť I1 t  l   l   i . i .	
	1 1 1 \ \ 1 1 1 .1 1 1 1 1 tVnVi í (' i'i i'i 'i-hrhS 'i	
	■mm	állÉil
		
Obr. 19: Konkordantní a diskordantní uložení vrstev Zdroj: www.geotech.fce.vutbr.cz 6		
• Základní deformací rupturního charakteru je pokles a přesmyk. Při poklesu se nadložní kra pohybuje po úklonu zlomové plochy, při přesmyku se nadložní kra pohybuje proti úklonu zlomové plochy.
Obr. 23, 24: Pokles, přesmyk
Zdroj: www.geotech.fce.vutbr.cz
Stratigrafické zákony
Pro ukládání jednotlivých vrstev platí:
1. Zákon superpozice (navrstvení)
Vrstvy spodnější jsou vždy starší, než vrstvy svrchnější.
2. Zákon stejných zkamenělin
Vrstvy obsahující tytéž zkameněliny jsou téhož stáří.
3. Princip aktualizmu
V minulosti působily tytéž geologické síly, které působí
dodnes.
8
Tektonika
• Vrstvy při sedimentaci se zpravidla ukládají vodorovně.
• Napětími a tlaky v zemské kůře dochází k různému deformování vrstev, jako je zvlnění, zprohýbání, rozpukání a přetržení.
• Tyto změny nazýváme poruchami neboli dislokacemi v širším slova smyslu. Těmito dislokacemi se stává stavba zemské kůry velmi složitou.
• Tektonika, neboli tektonická geologie, je odvětví všeobecné geologie, které se zabývá popisem těchto poruch a snaží se vysvětlit příčinu jejich vzniku.
• Poruchy (dislokace) vznikly v kůře zemské dvěma druhy sil. Tangenciálními, jež se projevují postranním stlačením vrstev, a
silami radiálními, které působí ve smyslu zemské přitažlivosti.
9