Geografie cestovního ruchu přednáška č. 3 (upravená / rozšířená verze) VZNIK A VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Podmínky, tendence Budeme-li pojem turismus chápat moderním způsobem (spojení s využitím volného času, s poznáváním a rekreací), lze počátky tohoto fenoménu podle většiny autorů hledat nejdříve v 17. a 18. století, a to zejména v cestách šlechticů a tovaryšů za získáváním zkušeností. V této době se také vyskytují první zmínky o průvodcích, kteří pocházeli především z řad důvěryhodného místního obyvatelstva nebo zcestovalých krajanů. Rozvoj turismu v masovější podobě byl umožněn teprve splněním (dostupností, zárukou) určitých podmínek, z nichž lze uvést zejména: - svoboda pohybu člověku (zrušení nevolnictví, tedy nucené vazby člověka k určitému panství), - zajištění základních životních potřeb, tedy jinými slovy až po dosažení určitého stupně životní úrovně (určité množství finančních prostředků, dostatečné množství volného času). Tyto základní podmínky měla k dispozici nejdříve šlechta a později podnikatelé (kapitalisté), ostatní vrstvy obyvatelstva (dělníci, rolníci) získaly tyto podmínky až později, po zrušení nevolnictví a po nástupu průmyslové revoluce. Ve vlastním slova smyslu tedy turismus vzniká až ve 2. polovině 19. století, a to v důsledku nástupu průmyslové revoluce. Souvislost průmyslové revoluce s rozvojem turismu lze uvést formou následujících tezí: - vznik tovární výroby provázený zejména v počátcích tíživými životními podmínkami (neúměrně dlouhá pracovní doba, z dnešního hlediska zoufalá situace v bydlení obyvatel apod.) vyvolával potřebu odpočinku mimo toto běžné prostředí; - v důsledku odchodu venkovského obyvatelstva do za prací do měst došlo k rozdělení dřívějších rodinných pospolitostí na venkově; - postupně se zlepšující finanční podmínky zaměstnanců; - revoluce vyvolala potřebu vzdělávání, tj. poznávání nových způsobů výroby, života apod.; - pominout nelze samozřejmě ani vliv zlepšující se dopravní infrastruktury (vznik a rychlá expanze prvního moderního druhu pozemní dopravy – železnic). V období do první světové války se turismus formuje v ekonomicky vyspělých zemích: - vyšší vrstvy tráví volný čas především v lázeňských střediscích s delší dobou pobytu (luxusní základ využití volného času); - střední a nižší vrstvy uplatňují spíše turistiku a volný pohyb v přírodě s kratší délkou pobytu, - v rámci turismu se uplatňuje liberalismus (stát do rozvoje turismu nijak nezasahuje, neexistuje hranice mezi domácím a zahraničním turismem); - charakteristickým rysem tohoto období je také rychlý rozvoj materiálně-technické základny většinou v lázeňských a dalších rekreačních střediscích. V období mezi dvěma světovými válkami dochází k: - postupné demokratizaci turismu (širší zapojení méně majetných vrstev); - využití zimní sezóny; - vzniku nových předpokladů pro rozvoj turismu v souvislosti s rozvojem nových druhů dopravy a dopravních prostředků (nástup letecké dopravy a osobních aut); - více států přistupuje k ochranářským rozhodnutím v celní, pasové a vízové oblasti, omezení mezinárodních vztahů a tím i zahraničního turismu (zahraniční turismus - zdroj devizových prostředků); - určité omezení / zpomalení rozvoje turismu je vyvoláno důsledky světové hospodářské krize ze 30. let. V období po druhé světové válce dochází k: - prudkému nárůstu turismu ve všech druzích a formách v důsledku poměrně stabilního a dlouhodobého poválečného ekonomického růstu, turismus se stává předmětem běžné spotřeby (koncepty masového turismu a komodifikace – vznik „prázdninového balíčku“); - intenzivní rozvoj krátkodobého turismu včetně rozvoje fenoménu příměstské rekreace (důsledek prodloužení volného času – zavedení dvoudenních víkendů, rozvoje automobilismu, důsledkem je negativní vliv na životní prostředí); - zdůraznění podílu zimní sezóny na celkovém turismu; - stále větší část obyvatel se turismu účastní více než jedenkrát v roce (dovolená v létě, v zimě apod.), celkově se tak pobyty v rámci CR stále prodlužují; - rozšíření proudů a směrů turismu, s čímž souvisí zahrnutí většího počtu států (včetně rozvojových zemí) do turismu (důsledek rozvoje letecké a silniční dopravy); - uplatnění nových forem turistické spotřeby zhruba od 80. let 20. století → nástup postfordistického turismu; - rozvoj turismu je ovlivněn politickým rozdělení světa na socialistický a kapitalistický blok; - výrazně větší státní zásahy do rozvoje domácího i zahraničního turismu, v některých zemích vznikají samostatná ministerstva a vládní orgány pro oblast turismu. Významný předěl v rozvoji turismu v poslední třetí etapě znamená rozpad tzv. bývalého východního bloku na přelomu 80. a 90. let. V souvislosti s tím došlo k odstranění politických bariér pro cestování mezi socialistickým a kapitalistickým světem, někteří odborníci považují tuto změnu za další mezník a počátek nové etapy v rozvoji CR. Vývoj mezinárodního turismu v druhé polovině 20. století Význam mezinárodního turismu celou druhou polovinu 20. století rostl. Konstatování dokládají údaje v tab. 1 a v obr. 1: - rychlý růst začal v 50. letech a pokračoval vysokým tempem i po celá 60. léta – tato dvě desetiletí lze označit za dobu, kdy byl výjezdový turismus doslova „objeven“ v řadě vyspělých států; zároveň jde o období, kdy došlo ke vzniku masového turismu. K hlavním příčinám takového vývoje patří: - odstranění překážek a bariér v 50. letech - k hlavním podmínkám, které tuto změnu umožnily patří: . uvolnění pracovních podmínek vedlo k tomu, že většina zaměstnanců v severní Evropě měla více volného času (rozšíření práva na placenou dovolenou), zároveň změny jeho struktury jim umožnily trávit ho dále od domova; . růst reálných příjmů v severní Evropě v poválečném období jakožto důsledek trvalého ekonomického růstu a zároveň výrazná redistribuce příjmů (růst mezd i v dělnických a ostatních méně kvalifikovaných profesích); - významným faktorem se staly i rozsáhlé státní investice do dopravní infrastruktury (zvláště do letecké dopravy, což usnadňuje cestování na velké vzdálenosti – výstavba a modernizace letišť, kromě toho i dálnic); - nástup nových dopravních technologií zejména v letecké dopravě (zavedení letadel Boeing 747 a 737 a DC10 → zrychlení a relativní zlevnění letecké dopravy); - nový způsob organizace turismu („prázdninové balíčky“ – v ceně jednoho produktu je zahrnuta doprava do destinace, ubytování v hotelu, jídlo, výlety, zábava apod.); - růst trhu masového turismu byl v tomto období jistě podpořen také vnímáním turismu jakožto pozičního, statutového zboží – jinými slovy lze konstatovat, že turismus je jednou z komodit, která vyjadřuje sociální pozici a kulturní styl spotřebitele, který jejím prostřednictvím definuje svou pozici (svůj sociální statut) ve srovnání s ostatními spotřebiteli. Právě dovolená v zahraničí se v 60. a 70. letech stala takovým zbožím pro velký segment populace. - v 70. letech se projevilo určité zpomalení růstu v důsledku ropné krize, také v 80. letech tempo růstu kolísalo, určitý negativní dopad měla např. na počátku 90. let i první válka v Perském zálivu, nicméně mezinárodní turismus si i přes uvedené překážky dokázal udržet růstovou tendenci, jejíž tempo i nadále často překračovalo hranici 5 % ročního přírůstku; - obvykle ještě rychlejším tempem než suma příjezdů rostly příjmy z mezinárodního turismu – s výjimkou období ropné krize a krize v Zálivu kolísalo tempo ročních přírůstků mezi 10 – 20 % → uvedené hodnoty svědčí o silném ekonomickém vlivu na cílové státy. Tab. 1: Vývoj mezinárodního turismu v letech 1950 - 2000 +------------------------------------------------------------------------------------+ | | Počet příjezdů turistů ze zahraničí | Příjmy z mezinárodního turismu | | | | | |Rok | (výletníci nejsou započítáni) | (mezinárodní doprava není zahrnuta) | | |--------------------------------------+----------------------------------------| | |celkem (v tis.)| změna vůči předcho- |celkem (v mil. US$)|změna vůči předcho- | | | | zímu roku (v %) | | zímu roku (v %) | |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1950| 25,3| .| 2,1| .| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1960| 69,3| 10,6| 6,9| 12,6| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1965| 112,9| 7,9| 11,6| 15,2| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1970| 165,8| 15,5| 17,9| 6,6| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1975| 222,3| 8,1| 40,7| 20,3| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1980| 286,2| 1,1| 105,2| 26,2| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1985| 329,5| 3,3| 117,4| 4,4| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1990| 459,2| 6,6| 264,7| 21,2| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |1995| 561,0| 2,8| 380,7| 10,2| |----+---------------+----------------------+-------------------+--------------------| |2000| 698,3| 7,4| 476,0| 4,5| +------------------------------------------------------------------------------------+ Zdroj: Hall, C. M., Page, S. J. 2002. (s. 77, tab. 2.11) Obr. 1: Počet mezinárodních turistických příjezdů Pramen: World Tourism Organisation (www.world-tourism.org) Odlišnost situace ve střední a východní Evropě Situaci v této části Evropy je z pohledu vývoje turismu vhodné hodnotit samostatně – důvody: - odlišná politická situace v 2. polovině 20. století: po vzniku centrálně řízených ekonomik zde byl CR v podstatě pojímán jako důležitý prvek kolektivní spotřeby (důraz na blaho pracujících mas, vznik podnikových a odborářských rekreačních zařízení → rozvoj domácího kolektivního turismu a rekreace – viz film „Anděl na horách“); v post-stalinistickém období následoval růst mezinárodního turismu v rámci zemí RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci); v tomto období Jugoslávie, která sledovala vlastní odlišnou ekonomickou strategii, rozvíjela masový CR na pobřeží Jadranu s cílem přitáhnout zájem západních trhů; v 60. letech vyvolala potřeba deviz (západních měn) k financování obchodní výměny se západoevropskými změnami rozvoj příjezdového mezinárodního CR; výjezdový mezinárodní CR (s výjimkou zemí RVHP) byl po celé období významně omezen (výjimkou byly malé důvěryhodné skupinky politických elit); - ekonomická a společenská transformace po roce 1989 = ekonomiky středo a východoevropských států se začaly různou rychlostí propojovat se západoevropskými trhy, k průvodním rysům patřila ztráta tradičních trhů v bloku zemí RVHP a růst významu výjezdového CR – zásadně se však změnila preference destinací: došlo k poklesu počtu návštěvníků Černého moře a Jadranu (zde zvláště důsledek krize v bývalé Jugoslávii); tato krize turismu však v druhé polovině 90. let skončila a Jadran (hlavně) i Černé moře (v menší míře) se opět stávají velmi významnými turistickými cíly; jako atraktivní destinace se ve světle nových forem turistické spotřeby ukázala města ve střední Evropě (zvláště Maďarsko, bývalé Československo – Praha, Karlovy Vary - a Maďarsko); pozvolnější nástup zde zaznamenal také venkovský turismus, významný potenciál ve střední a východní Evropě mají zejména Tatry na Slovensku, Julské Alpy ve Slovinsku a delta Dunaje v Rumunsku. Turismus ve světě – současná situace (Pramen: publikace Tourism Highlights, edition 2004) V poslední době (po roce 2000) byl rozvoj turismu významně ovlivněn například následujícími negativními faktory, jejichž účinnost se vzájemně posilovala: - válečný konflikt v Iráku (důsledkem je rostoucí pocit nejistoty a nebezpečí), do této kategorie faktorů lze zařadit i obavy z teroristických útoků (např. New York, Madrid, Bali, Londýn, Egypt, …) apod.; - v jihovýchodní Asii podobně negativně zapůsobila např. choroba SARS či v na přelomu let 2004/05 zemětřesení spojené s vlnou tsunami; - podobný negativní účinek má i zpomalující se výkonnost ekonomiky ve vyspělých státech (např. stagnace ekonomiky EU, silné Euro a oslabující americký dolar aj.). Vývoj mezinárodního turismu v období let 1990 – 2003 přibližují údaje v tab. 3 a 4. Nejdůležitější trendy: § nejvyšší počty turistů byly ve sledovaném období zachyceny v roce 2002 (703 mil. turistů), do roku 2003 došlo k mírnému poklesu o -1,7 % (691 mil. turistů), takže celkový vývoj od roce 2000 lze považovat za stagnaci; § srovnáme-li však hodnoty výchozího a koncového roku celého období (1990 a 2003), zjistíme že došlo k relativně výraznému nárůstu turismu – počet mezinárodních turistých příjezdů vzrostl z cca 450 na 700 mil., tzn. Byl zaznamenán nárůst o 153 %; § v celém časovém intervalu (1990 až 2003) lze vysledovat střídající se období stagnace a rychlejšího růstu mezinárodního turismu: - období rychlejšího růstu v letech 1995, 1996 a 2000, - období stagnace – zejména po roce 2000; § regionální disparity – viz údaje v tab. 3 a 4. Tab. 3: Mezinárodní turistické příjezdy v letech 1990 až 2003 Pramen: Tourism Highlights, edition 2004 Tab. 4: Podíly kontinentů a makroregionů na počtu mezinárodních turistických příjezdů v rocích 1990 a 2003 +-----------------------------------------------------------------------------+ | | Mezinárodní turistické příjezdy | | |-------------------------------------------------| | Území |počet (abs., v mil.) | podíl (v %) |změna (v %)| | |---------------------+--------------+------------| | | 1990 | 2003 | 1990 | 2003 | 2003/1990 | |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Svět | 451,4| 690,7| 100,0| 100,0| 153,0| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| | | | | | | | |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Evropa | 277,2| 398,8| 61,4| 57,7| 143,9| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |severní Evropa | 32,4| 47,4| 7,2| 6,9| 146,3| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |západní Evropa | 113,8| 136,1| 25,2| 19,7| 119,6| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |střední a východní Evropa | 37,1| 67,8| 8,2| 9,8| 182,7| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |jižní / středomořská Evropa| 93,9| 147,6| 20,8| 21,4| 157,2| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| | | | | | | | |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Asie a Pacifik | 57,7| 119,3| 12,8| 17,3| 206,8| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |severovýchodní Asie | 28,0| 67,6| 6,2| 9,8| 241,4| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |jihovýchodní Asie | 21,5| 36,3| 4,8| 5,3| 168,8| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Oceánie | 5,2| 9,0| 1,2| 1,3| 173,1| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |jižní Asie | 3,2| 6,4| 0,7| 0,9| 200,0| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| | | | | | | | |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Ameriky | 91,7| 113,0| 20,3| 16,4| 123,2| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Severní Amerika | 71,7| 77,4| 15,9| 11,2| 107,9| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Karibik | 11,4| 17,1| 2,5| 2,5| 150,0| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |střední Amerika | 1,9| 4,9| 0,4| 0,7| 257,9| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |jižní Amerika | 6,6| 13,6| 1,5| 2,0| 206,1| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| | | | | | | | |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Afrika | 15,0| 30,8| 3,3| 4,5| 205,3| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |severní Afrika | 8,4| 10,9| 1,9| 1,6| 129,8| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |subsaharská Afrika | 6,6| 20,0| 1,5| 2,9| 303,0| |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| | | | | | | | |---------------------------+----------+----------+-------+------+------------| |Střední Východ | 9,8| 28,8| 2,2| 4,2| 293,9| +-----------------------------------------------------------------------------+ Pramen: Tourism Highlights, edition 2004 Příjmy z mezinárodního turismu Výše příjmů a celkový trend vývoje příjmů z mezinárodního turismu se výrazně liší v závislosti na použité měně (viz tab. 5): § US$: trvalý růst výše příjmů (s výjimkou malého poklesu v roce 2001), v roce 2003 dosaženo výše 523 mld. US$; příčinou však je významná devalvace této měny oproti ostatním měnám (zvláště vůči Euru – v roce 2002: 1€ = 0,95$, v roce 2003: 1€ = 1,13$); § EURO €: do roku 2000 růst příjmů, poté stagnace a pokles příjmů (negativní vliv silného Eura) Výše uvedený typ rozdílu v důsledku změn směnného kursu je velmi zřetelný na příkladu Evropy – mezi roky 2002 a 2003 došlo k mírnému poklesu výše příjmů vyjádřeného v Eurech, avšak k velkému zvýšení příjmů, vyjádříme-li je v dolarech. Z toho důvodu je možná důvěryhodnější uvádět tyto údaje v místních měnách – viz sloupec “change” ve spodní části tab. 5. Podle tohoto ukazatele došlo ve všech regionech, s výjimkou Středního východu k poklesu příjmů z mezinárodního turismu – ve světě jako celku dosáhl pokles hodnoty -1,7 %. Tab. 5 obsahuje také zajímavý údaj o průměrné útratě každého návštěvníka v jednotlivých regionech světa – viz ve spodní části tabulky sloupce “Receipts per Arrival”: § nízké výdaje v Africe a na Středním Východě, § nejvyšší útraty v Amerikách. Tab. 5: Výše příjmů z mezinárodního turismu v období 1990 až 2003 Pramen: Highlights, edition 2004 Nejvýznamnější destinace mezinárodního turismu (státy) Deset nejvýznamnějších destinací mezinárodního turismu generuje polovinu “výkonu” celého mezinárodního turismu na světě – a to ve smyslu: - počtu turistických příjezdů, - příjmů z turismu. Pořadí deseti nejvýznamnějších států je relativně stabilní, žebříčkům neohroženě vévodí Francie (počet příjezdů) a USA (velikost příjmů). V obou žebříčcích je zastoupeno nejvíce evropských států: - středomořské státy s rozvinutým masovým přímořským turismem (Španělsko, Itálie, Řecko, částečně I Francie), - západoevropské státy (Velká Británie a Německo), - alpský stát s rozvinutým masovým horským / zimním turismem (Rakousko). Srovnání se situací v roce 1980 umožňuje tab. 7. Tab. 6: Deset nejvýznamějších turistických destinací světa Pramen: Highlights, edition 2004 Tab. 7: Deset nejvýznamnějších destinací světového turismu v roce 1980 +-----------------------------------------------------+ | | Rok 1980 | | Stát |-----------------------------------| | | pořadí |počet příjezdů (v mil.)| |-----------------+-----------+-----------------------| |Francie | 1| 30,1| |-----------------+-----------+-----------------------| |Španělsko | 2| 23,4| |-----------------+-----------+-----------------------| |USA | 3| 22,5| |-----------------+-----------+-----------------------| |Itálie | 4| 22,1| |-----------------+-----------+-----------------------| |Rakousko | 5| 13,9| |-----------------+-----------+-----------------------| |Kanada | 6| 12,9| |-----------------+-----------+-----------------------| |Velká Británie | 7| 12,4| |-----------------+-----------+-----------------------| |Mexiko | 8| 11,9| |-----------------+-----------+-----------------------| |Německo | 9| 11,1| |-----------------+-----------+-----------------------| |Maďarsko | 10| 9,4| +-----------------------------------------------------+ Zdroj: Hall, C. M., Page, S. J. 2002. (s. 78, tab. 2.12) Turismus v dalších regionech světa – tabulky Regiony generující mezinárodní turismus Vznik mezinárodního turismu je stále výrazně koncentrován do rozvinutějších regionů světa (MDRs), tzn. do rozvinutých států Evropy, Ameriky, Asie a Pacifiku (viz údaje v tab. 8 a 9). Díky rostoucí úrovni příjmů vykazují postupně se zvyšující podíly i některé další regiony – zejména jde o: § severovýchodní Asii, § jihovýchodní Asii, § střední a východní Evropu, § Střední Východ, § jižní Afriku (díky Jihoafrické republice). Pokud jde o cíl cesty, lze podle údajů v tab. 7 a 8 konstatovat, že naprostá většina turistických výjezdů směřuje do stejného regionu – v celém období let 1990 až 2003 tvoří cesty do stejného regionu asi 4/5 z celkového počtu mezinárodních turistických výjezdů. Tab. 8: Regiony generující mezinárodní turismus Pramen: Highlights, edition 2004 Tab. 9: Regiony generující výjezdový turismus v letech 1990 a 2003 +--------------------------------------------------------------------+ | | Mezinárodní turistické příjezdy | | |------------------------------------------------| | Území |počet (abs., v mil.) | podíl (v %) |změna (v %) | | |---------------------+-------------+------------| | | 1990 | 2003 | 1990 | 2003 | 2003/1990 | |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Svět | 451,3| 690,9| 100,0| 100,0| 153,1| |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Generující regiony:| | | | | | |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Afrika | 9,5| 16,7| 2,1| 2,4| 175,8| |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Amerika | 96,9| 114,0| 21,5| 16,5| 117,6| |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Asie a Pacifik | 62,2| 126,5| 13,8| 18,3| 203,4| |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Evropa | 257,9| 404,2| 57,1| 58,5| 156,7| |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Střední Východ | 7,4| 14,8| 1,6| 2,1| 200,0| |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |nespecifikováno | 17,4| 14,8| 3,9| 2,1| 85,1| |-------------------+----------+----------+------+------+------------| | | | | | | | |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Stejný region | 356,5| 554,7| 79,0| 80,3| 155,6| |-------------------+----------+----------+------+------+------------| |Jiné regiony | 77,4| 121,5| 17,2| 17,6| 157,0| +--------------------------------------------------------------------+ Pramen: Tourism Highlights, edition 2004 Výdaje na turismus (státy) V roce 2003 došlo z tohoto hlediska k relativně významné změně – USA bylo na prvním místě nahrazeno Německem – do značné míry jde o důsledek slabého amerického dolaru. Ostatní pořadí je víceméně dlouhodobě stabilní. Tab. 10: Výdaje na turismus podle států Pramen: Highlights, edition 2004 Výhled do budoucna Přestože vývoj mezinárodního turismu v posledních letech zaznamenal určité výkyvy, zůstává v platnosti již dříve formulovaná dlouhodobá prognóza Světové turisticklé organizace (WTO) (viz též obr. 2). Důvodem je předpoklad nepřerušení dlouhodobých trendů, protože zkušenosti ukazují, že stagnace turismu z počátku 21. století je pravděpodobně pouhou fluktuací – i v minulosti se často střídaly období: - rychlejšího růstu (např. roky 1995, 1996 a 2000), - stagnace mezinárodního turismu (počátek 80. let, 1991, aktuálně situace po roce 2000). Podle publikace Tourism 2020 Vision (WTO) by v roce 2020 mělo být dosaženo celkového počtu 1,56 mld. mezinárodních turistických příjezdů (viz též tab. 11), z nichž: - 1,18 mld. (75,8 %) se odehraje uvnitř světových regionů, - 377 mil. (24,2 %) mezi těmito regiony. Rozdíly v tempu růstu jednotlivých regionů viz v tab. 10. Obr. 2: Mezinárodní turismus – výhled do roku 2020 Pramen: Tourism 2020 Vision (WTO) Tab. 11: Mezinárodní turismus – výhled do roku 2020 Pramen: Highlights, edition 2004 TURISMUS V ČR - SOUČASNOST (Pramen: www.czechtourism.cz – doslovná citace z publikovaných zpráv, pro ně byly podklady čerpány převážně z ČSÚ) Příjezdový turismus