REGIONÁLNÍ POLITIKA A REGIONÁLNÍ ROZVOJ Přednáška č. 7 REGIONÁLNÍ POLITIKA V ČR – SOUČASNOST 7.1. Regionální politika v ČR – předvstupní programy EU - v roce 2004 vstoupila ČR spolu s ostatními devíti kandidátskými zeměmi do Evropské unie - po dobu deseti let příprav na vstup mohla ČR čerpat prostředky v rámci tzv. předvstupních programů – PHARE, ISPA a SAPARD - vyčerpané prostředky dosáhly počátkem roku 2004 výše 56 mld. Kč - předvstupní nástroje Evropské unie byly určené pro kandidátské země - jak bylo navrženo Evropskou komisí - s cílem napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire - činnost předvstupních nástrojů byla většinou omezena vstupem ČR do Evropské unie; po 1.5.2004 budou tyto nástroje už pouze dobíhat PHARE - fond Phare byl založen v roce 1989 původně pouze pro Polsko a Maďarsko, avšak postupně i další přistupující země, nyní včetně Bulharska a Rumunska, začaly čerpat z tohoto fondu - z fondu Phare byly financovány projekty, které napomáhaly překlenout hospodářskou a politickou propast mezi zeměmi bývalého východního bloku a západní Evropy - dále byly z tohoto programu spolufinancovány projekty narovnávající rozdíly v oblastech technické vybavenosti příhraničních municipalit, propagace českých exportérů v zahraničí či studijní pobyty učitelů v zahraničí - koordinací a monitorováním zahraniční pomoci plynoucí z fondu Phare bylo pověřeno Centrum pro zahraniční pomoc při Ministerstvu financí ČR - v roce 1997 proběhla reforma systému poskytování finanční a technické pomoci Phare - původně uplatňovaný přístup založený na požadavcích a potřebách jednotlivých zemí střední a východní Evropy v procesu transformace se změnil na přístup orientovaný na přípravu kandidátských zemí na členství v EU - od roku 1998 se tedy oblasti pomoci EU zaměřují zejména na plnění stanovených priorit pro vstup do EU - V posledních letech běželo několik programů Phare, jejichž cílem je zlepšení situace malých a středních podniků, zlepšení infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů či podpora odstraňování povodňových škod Programy Phare lze/šlo rozdělit do těchto čtyř základních kategorií: o Národní programy Phare zahrnovaly zejména projekty přímo zaměřené na přípravu ČR na členství v EU. Byly to především projekty pro českou státní správu, které napomáhaly přejímání a implementaci acquis. Další velmi důležitou součástí Národních programů byly pilotní investiční projekty v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, které sloužily k vytváření a testování struktur pro budoucí účast ve strukturálních fondech. o Programy Přeshraniční spolupráce (Phare CBC) byly přípravou na účast v iniciativě Společenství INTERREG III. Projekty v rámci těchto programů byly zpravidla investičního charakteru, realizovaly se v příhraničních regionech a měly přeshraniční dosah. o Mnohonárodní programy implementované ČR byly připravovány Evropskou komisí, ale jejich implementace byla podobně jako u Národních programů a programů Přeshraniční spolupráce v odpovědnosti ČR (např. LSIF, PPF, ACCESS 2000, Consensus III, atd.). o Mnohonárodní programy implementované Evropskou komisí byly připravovány a implementovány přímo EK (např. Tempus, ACCESS 1999, atd.). Účast ČR na těchto programech, za jejichž implementaci ČR neodpovídala, nelze přesně finančně vyčíslit, proto často nebývá ve finančních tabulkách uvedena - Základním smluvním dokumentem pro poskytování pomoci mezi Českou republikou a Komisí Evropských společenství byla Evropská dohoda uzavřená 4. 10. 1993 a následně Rámcová dohoda mezi vládou České republiky a Evropskou komisí o účasti České republiky na programu pomoci Evropského společenství publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 207/1997 - Program Phare se řídil nařízením Rady 3906/89 ze dne 18. prosince 1989 - Pomoc ES byla čerpána na základě podepsaných Finančních memorand, která vycházely z Rámcové dohody - Tato memoranda přesně vymezovala množství a způsob čerpání prostředků v souladu s příslušnými programovými dokumenty - Implementace programu Phare se řídila manuálem Phare Decentralised Implementation System (DIS), který sestavila Evropská komise - Od 1.1.2001 byl zčásti nahrazen novým manuálem Practical Guide for Phare, ISPA and SAPARD Contracting Procedures a od 1.6.2003 byl pro nově připravované programy v platnosti nový Practical Guide to contract procedures financed from the EC general budget in the context of external actions - Za administraci projektů odpovídají implementační agentury specifikované ve Finančních memorandech Implementační agentury podle jednotlivých resortů: +--------------------------------------------------------------------+ |MF |Centrální finanční a kontraktační jednotka (CFCU, oddělení MF) | |----+---------------------------------------------------------------| |MPSV|Národní vzdělávací fond (NVF, obecně prospěšná společnost) | |----+---------------------------------------------------------------| |MMR |Centrum pro regionální rozvoj (CRR, příspěvková organizace MMR)| |----+---------------------------------------------------------------| |MPO |CzechInvest (příspěvková organizace) | |----+---------------------------------------------------------------| |NROS|Nadace rozvoje občanské společnosti (nadace) | +--------------------------------------------------------------------+ - CRR implementuje investiční projekty v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a přeshraniční spolupráce, CFCU implementuje projekty budování institucí - Národní vzdělávací fond se zaměřuje na projekty rozvoje lidských zdrojů v oblasti HSS (health and social services) a CzechInvest realizuje projekty v oblasti rozvoje podnikání, včetně podnikatelské infrastruktury - NROS odpovídá za granty v oblasti podpory neziskového sektoru. Za věcnou implementaci programů odpovídají příslušná ministerstva a další úřady státní správy - Phare v poslední fázi mělo zvýšit absorpční kapacitu země tak, aby po vstupu do EU byla v maximální míře schopna využít prostředky fondů EU ISPA - finanční nástroj (fond) ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-accession - Nástroj předvstupních strukturálních politik) byl zaměřen na financování velkých infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy a jeho úkolem bylo usnadnit implementaci "acquis communautaire" (práva EU) v kandidátských zemích v těchto oblastech a přispět k udržitelnému rozvoji těchto zemí - projekty z oblasti životního prostředí musely podporovat zavádění environmentální legislativy EU - u dopravních projektů byla soustředěna pozornost na souvislost opatření s trans-evropskými dopravními sítěmi (TEN) - projekty musely souhlasit se strategiemi pro využívání nástroje ISPA připravenými ministerstvy životního prostředí a dopravy - po vstupu do EU jej nahradil Fond soudržnosti SAPARD - název pro program SAPARD byl vytvořen z počátečních písmen slov Special Accesion Programme for Agriculture and Rural Development - Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova. - Jak bylo navrženo Evropskou komisí program SAPARD napomáhá kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire vztahujícímu se ke společné zemědělské politice (CAP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. - Kandidátské země mohly SAPARD využívat v časovém rozmezí roku 2000 - 2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Cílem programu bylo: o přispět k zavádění práva Evropského společenství v oblasti společné zemědělské politiky o řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými změnami v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí - Pro sektor zemědělství znamená podpora EU v rámci programu SAPARD ročně přibližně 540 miliónů Kč, pro sektor rozvoj venkova 270 miliónů Kč. - Nejdůležitějšími úkoly zemědělství České republiky je posílení konkurenceschopnosti prvovýroby a zpracovatelského odvětví, dosažení vysoké kvality zemědělských a potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, dokončení restrukturalizace zemědělských a zpracovatelských podniků, posílení pozice zemědělské prvovýroby na trhu a zavedení práva Evropského společenství do praxe - přínosem programu SAPARD byla také možnost osvojit si náročná pravidla strukturálních fondů Evropské unie a principů programování, vybudování potřebných institucí, připravení legislativního rámce a podmínek pro monitorování programu SAPARD v České republice 7.2. Institucionální zajištění regionálního rozvoje a územní správa v ČR - základními úrovněmi v regionálním rozvoji České republiky jsou 1) centrální/státní úroveň – Česká republika (NUTS I) 2) regionální úroveň – kraj (NUTS III) 3) okresní úroveň – okres (NUTS IV) – dočasná funkce 4) obecní/místní úroveň – obec (NUTS V) ad.1) - úlohou státní úrovně je koncepční a výkonná činnost zákonodárných a výkonných složek státu v oblasti regionální politiky a podpory regionálního rozvoje včetně zabezpečení prostředků státního rozpočtu a adekvátních legislativních opatření - z ústředních orgánů státní správy mají bezprostřední vliv na rozvoj území především Ministerstvo vnitra ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - do kompetencí MV ČR patří problematika reformy veřejné správy, informatizace veřejné správy a příprava pracovníků ve veřejné správě; řeší také otázky legislativy a koordinace předpisů a kompatibility s právem EU v oblasti místní správy - MMR ČR je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, územního plánování a stavebního řádu - spravuje finanční prostředky určené k zabezpečení regionální politiky státu, koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování regionální politiky státu - zabezpečuje informační metodickou pomoc krajům, městům, obcím a jejich sdružením - zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur ad.2) - úlohou regionální úrovně je koncepční a výkonná činnost samosprávných orgánů krajů v oblasti regionálního rozvoje - kraj je veřejnoprávní korporací, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající - kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby občanů, má vlastní majetek a samostatně s ním hospodaří - kraj je spravován zastupitelstvem kraje - dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad - k plnění svých úkolů v samostatné působnosti může zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky (např. KORDIS JMK, spol. s r.o. …) - zastupitelstvo kraje vydává v samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky - rada kraje vydává právní předpisy, nařízení kraje – ve věcech svěřeného výkonu státní správy, je-li k tomu zákonem zmocněna - kraj má právo na samosprávu ve věcech, které mu stanoví zákon - při výkonu samostatné působnosti kraj spolupracuje s obcemi, nesmí však zasahovat do jejich samostatné působnosti - kraje mohou při výkonu své samostatné působnosti vzájemně spolupracovat; spolupráce se uskutečňuje na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu - kraj může spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery; obsahem spolupráce však mohou být jen činnosti patřící do jeho samostatné působnosti - kraj vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon; působnost v těchto věcech je potom přenesenou působností kraje → kraj má smíšenou funkci - přenesenou státní a samostatnou působnost/samosprávu - zastupitelstvo kraje rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti, ve věcech přenesené působnosti rozhoduje jen stanoví-li tak zákon - zastupitelstvu kraje je vyhrazeno předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně, předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, má-li za to, že jsou v rozporu se zákonem, vydávat obecně závazné vyhlášky kraje, koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění, schvalovat ÚPD pro území kraje, schvalovat rozpočet a závěrečný účet kraje, volit a odvolávat hejtmana, zástupce hejtmana a další členy rady - zastupitelstvo může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány tzv. výbory; zřizovány jsou pravidelně výbory finanční, kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost - rada kraje je výkonným orgánem kraje v oblasti samostatné působnosti; při výkonu své funkce odpovídá zastupitelstvu kraje - rada může rozhodovat ve věci přenesené působnosti, stanoví-li tak zákon - radu tvoří hejtman, zástupce hejtmana a další členové rady - schůze rady jsou neveřejné - radě kraje je vyhrazeno zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, kontrolovat hospodaření podle něj - rada může na návrh ředitele krajského úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu, ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění, vydávat nařízení kraje - rada kraje zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise - hejtman zastupuje kraj navenek; volí ho i jeho zástupce zastupitelstvo z řad svých členů - krajský úřad tvoří ředitel (stojí v čele krajského úřadu) a zaměstnanci kraje (odborníci ne politikové) zařazení do krajského úřadu - krajský úřad plní především přenesený výkon státní správy, ale také úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a napomáhá činnosti výborů a komisí ad.3) – úlohou okresní úrovně bylo do doby zrušení okresních úřadů k 31.12.2002 dočasné zajišťování některých úkolů spojených s tvorbou a realizací podpory regionálního rozvoje - od 1.3.2003 byla jejich činnost nahrazena úrovní pověřených obcí III. stupně (ORP) nebo v úrovni krajů - dříve byly okresní úřady především výkonnou jednotkou přenesené státní působnosti ad.4) - obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů a tvoří územní celek - obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek - v právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající - obci, která má více než 3 000 obyvatel a splňuje další podmínky může být udělen statut města (uděluje parlament ČR) - města se zvláštním postavením, tzv. statutární města, jsou u nás Kladno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Most, Teplice, Liberec, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Brno, Zlín, Olomouc, Opava, Havířov, Ostrava a Karviná - území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy - obec má právo na samosprávu; úkoly patřící do samosprávy obce plní v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami obce - obci může být také svěřen výkon státní správy - obec je spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány jsou rada obce, starosta a obecní úřad - ve statutárním městě je zastupitelstvo města, dalšími orgány jsou rada města, primátor a magistrát - obce mohou zřizovat obecní/městskou policii jako organizační složku obce - zastupitelstvo obce vydává v samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky - rada obce vydává právní předpisy, nařízení obce ve věcech patřících do přenesené působnosti - obec vykonává na svém území státní správu ve věcech, které stanoví zákon - vykonává-li přenesenou působnost pro více obcí – může se označit jako pověřená obec (II. či III. stupně) - zastupitelstvu obce je vyhrazeno schvalovat program rozvoje územního obvodu obce, schvalovat územní plán obce a regulační plán, schvalovat rozpočet obce a závěrečný účet obce, vydávat obecně závazné vyhlášky obce, volit starostu, místostarosty a další členy zastupitelstva - zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory; vždy zřizuje finanční a kontrolní výbor - rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a za její výkon odpovídá zastupitelstvu obce - v oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon - radu obce tvoří starosta, místostarosta a další členové rady - radě obce je vyhrazeno zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, vydávat nařízení obce, stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory obecního úřadu - starosta zastupuje obec navenek - obecní úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem nebo radou a napomáhá činnosti výborů a komisí - obecní úřad tvoří starosta (je v čele úřadu), místostarosta, tajemník obecního úřadu a zaměstnanci obecního úřadu (kde zůstaly „mikroregiony“, kam bychom je zařadili?) Hlavní aktéři v regionálním rozvoji - na jednotlivých úrovních patří mezi aktéry regionálního rozvoje ČR následující složky: · zákonodárné složky státu (Poslanecká sněmovna a Senát) · výkonné složky státu (vláda, ústřední správní úřady a jimi řízené organizace včetně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) · orgány samosprávy (na krajské a obecní úrovni) · poradní a koordinační orgány (Národní programový a monitorovací výbor, Rady pro koordinaci regionálního rozvoje, Regionální řídící a monitorovací výbory) · rozvojové agentury s celostátní či regionální působností (např. CzechInvest, CzechTrade, CzechTourism, Česká energetická agentura, jednotlivé regionální rozvojové agentury…) · hospodářské a agrární komory, zájmová sdružení, zaměstnanecké a zaměstnavatelské organizace, agentury · instituce veřejného sektoru (školy, zdravotnická a sociální zařízení, kulturní instituce…), nestátní neziskové organizace · subjekty soukromého sektoru · další ústřední a samostatné orgány (ČSÚ…) 7.3. Programové zajištění regionálního rozvoje ČR - Zásady regionální politiky byly přijaty usnesením vlády č. 235/1998 - Legislativní rámec regionální politiky v ČR je zakotven ve zmíněném zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který stanoví věcné, programové a institucionální podmínky pro poskytování podpory regionálnímu rozvoji v rámci České republiky s cílem vyváženého rozvoje státu nebo územního obvodu kraje - Česká regionální politika má selektivní charakter a je zaměřena na podporu vybraných problémových regionů - Všechny ústřední správní úřady a rovněž i kraje mají za úkol přispívat k vyrovnávání rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých územních celků v rámci své působnosti - Základním programovým dokumentem regionálního rozvoje ČR je „STRATEGIE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR“ - ve smyslu zákona o podpoře regionálního rozvoje je Strategie střednědobým programovým dokumentem, který formuluje přístup státu k podpoře regionálního rozvoje a který je cyklicky inovován - Strategie regionálního rozvoje České republiky je tedy koncepčním dokumentem politiky regionálního rozvoje do roku 2006, schválená usnesením vlády č. 682/2000 - Tento dokument obsahuje zejména analýzu regionálního rozvoje a to jak z hlediska odvětví či sektorů, tak i jednotlivých regionů, hodnocení dosavadních odvětvových opatření ministerstev a přístupů regionů, vymezení slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých regionů, odvětví a sektorů - Součástí strategie je i další koncepce regionálního rozvoje, vymezení priorit a opatření k podpoře rozvoje a také vymezení strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionů - V návaznosti na ni byly vypracovány státní programy podpory regionálního rozvoje pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony - Zpřesnění této strategie na období 2004-2006 je obsaženo v Národním rozvojovém plánu v rámci specifického cíle "Vyvážený rozvoj regionů" - Dosažení vyváženého regionálního rozvoje na úrovni regionů soudržnosti se opírá o prorůstovou strategii podpory směřovanou na "životaschopné" části ekonomické základny regionů, s vyloučením rušivých faktorů vývoje vyplývajících z různé východiskové pozice jednotlivých regionů → tím růst regionálních rozdílů na úrovni regionů NUTS 2, vyplývajících z dopadů ekonomické transformace a přístupu ČR k EU bude umírněný - K realizaci této strategie budou zaměřeny priority: · regionální podpora podnikání, · regionální rozvoj infrastruktury, · rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech · rozvoj cestovního ruchu - vše v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2007 – 2013 - Cílem aktualizace SRR ČR je implikace nových nařízení EU v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti do strategie, priorit a opatření české regionální politiky - Dokument bude určovat orientaci politiky regionálního rozvoje České republiky v období let 2007 - 2013 - Vychází ze "Strategie udržitelného rozvoje České republiky" a v ekonomické oblasti ze zpracovávané "Strategie hospodářského růstu" - V oblasti politiky soudržnosti naváže SRR ČR na její základní programové dokumenty na národní úrovni "Národní rozvojový plán" a "Národní strategický referenční rámec" - Zpracovatelem aktualizované SRR ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor regionálního rozvoje - Souběžně také probíhá dle schváleného harmonogramu proces posuzování vlivů Strategie regionálního rozvoje České republiky na životní prostředí ("SEA SRR") dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Regiony se soustředěnou podporou státu - Na základě programového prohlášení vlády připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj Aktualizaci vymezení regionů se soustředěnou podporou státu na roky 2004-2006, kterou vláda schválila svým usnesením v roce 2003 - Byly vymezeny strukturálně postižené, hospodářsky slabé a regiony s vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti - Vymezené regiony zaujímají 29,3 % rozlohy území a 29 % počtu obyvatel ČR. - Pro nejvíce postižené regiony (Severozápad, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj) byli jmenováni zmocněnci vlády - Jejich hlavním úkolem je koordinovat činnosti spojené s realizací usnesení vlády, které se vztahují k problematice regionů a spolupracovat se všemi relevantními subjekty při řešení problémů jejich restrukturalizace a revitalizace Rozložení - Stávající vymezení bylo schváleno usnesením z července 2000 o Strategii regionálního rozvoje České republiky. - S ohledem na vývoj a změny v regionální struktuře české ekonomiky bylo rozhodnuto pro období 2004 až 2006 toto vymezení aktualizovat s tím, že následující aktualizace již bude shodná s novým plánovacím obdobím EU, které začíná od roku 2007 - Systém vymezení regionů se soustředěnou podporou státu je upraven v rámci § 4 zákona 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje - V souladu s principy regionální politiky EU představují základní priority regionální politiky České republiky strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony, do kterých se do značné míry koncentrují problémy hospodářského a sociálního rozvoje, zejména vysoká nezaměstnanost - Největší rozdíl oproti praxi v EU představuje zvolené geografické měřítko; zatímco v rámci evropského hospodářského prostoru je postačující úroveň regionů NUTS 2 a 3, v podmínkách České republiky je třeba zvolit měřítko jemnější a to ohledem na potřebu lokalizace problémů i efektivnosti vynakládaných prostředků - Z těchto důvodů zákon upravuje vymezování podporovaných regionů na úrovni jednotek NUTS 4 tj. území okresů; za nižší územní jednotky nejsou k dispozici relevantní statistická data - Regiony se soustředěnou podporou státu vytvářejí základní rámec pro provádění regionální politiky státu, což by se mělo projevit v jejich zvýhodnění v rámci resortních rozvojových programů a v koncentraci prostředků věnovaných na jejich restrukturalizaci a posílení hospodářské základny - Co se týče programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů je třeba, aby jejich řídící orgány v podmínkách pro výběr projektů umožnily zvýhodnění projektů realizovaných na území těchto regionů, popřípadě projektů, jejichž realizace bude mít příznivý dopad na rozvoj podporovaných regionů