7. SLAPOVÉ JEVY
- gravitační působení těles má vliv na:
a) rotaci a oběžný pohyb planet měsíců
b) periodické tvarové deformace ­ slapové jevy
- intenzita slapového působení: hmotnost a vzdálenost těles, vlastnost tělesa
- gravitační působení Měsíce (malá hmotnost, blízko) a Slunce (velká hmotnost,
daleko)
- příliv ­ zdvih a hromadění částic, odliv ­ pokles a úbytek částic
- slapy mořské (mořské dmutí), zemské kůry a atmosféry
7.1 PŘÍČINY VZNIKU SLAPOVÝCH JEVŮ
7.1.1 Pohyb Země kolem těžiště soustavy Země ­ Měsíc
- stanovení polohy barycentra
MZ l = MM (r0 - l)
l = MM r0 / (MZ + MM)
l = 4,7.106
m (0,73 zemského poloměru)
- odstředivá síla ­ všude stejně velká, působí proti gravitační síle Měsíce (rovná se jí
ve středu Země)
Obr. 14.1/310
7.1.2 Slapové působení Měsíce
- vektorové vyjádření
Obr. 14.2/311
Obr. 14.3a/311
XXX za obrázek 14.3a přijde vložit naskenovaný text se vzorci ze str. 312 (,,Při
matematickém vyjádření ...až vzorec jeho číslo (14.9)". XXX
- v působení na hmotné částice se uplatní pouze složky M a ­M, tj. v místech Z a N je
slapový účinek stejný, ale opačně orientovaný
- rozklad zrychlení M na tečnou složku tM a normálovou složku nM
- přílivový elipsoid ­ stav statické rovnováhy
Obr. 14.3c/314
7.1.3 Slapové působení Slunce
- S = 2G MS rZ / r3
r = 1 AU
- M / S = 2,177, tj. Slunce má na průběh, intenzitu a dobu výskytu dmuté pouze
pozměňující vliv
7.2 SLAPY HYDROSFÉRY
7.2.1 Základní pojmy
Obr. 14.4/315
- SUM ­ střední úroveň moře
- 0H ­ nula hlubin
- vysoká (B1) a nízká (B2) velká voda
- vysoká (C1) a nízká (C2) malá voda
- denní nerovnost velkých a malých vod (D1, D2)
- výška přílivu ­ poloha úrovně přílivu vzhledem k nule hlubin
- amplituda přílivu ­ výška velké nebo malé vody nad střední úrovní moře
- interval dmutí (t) ­ časový interval mezi kulminací Měsíce a maximem nejbližší
velké vody
- mechanismus mořského dmutí
- lunární den (24 hod 50 min) ­ časový posun doby výskytu přílivu a odlivu
- půldenní dmutí (dvakrát příliv a dvakrát odliv)
Obr. 14.5/316
7.2.2 Nerovnosti přílivů
- rozdíly ve výškách a v časech nástupu následujících velkých a malých vod:
a) úhel měsíční dráhy s rovinou ekliptiky 59' (deklinace Měsíce od ­2836' do 2836')
b) změny vzdálenosti Měsíce od Země (eliptická dráha)
c) totéž Slunce (deklinace od ­2327' do 2327')
- vertikální řez přílivovým elipsoidem při největší kladné deklinaci měsíce (28,5)
a) rovník: pravidelný půldenní příliv
b) do  = 61,5: denní nerovnost výšek velkých vod
c) nad  = 61,5: jednodenní dmutí (jeden příliv, jeden odliv)
perioda změn denní nerovnosti 13,7 dne (polovina siderického měsíce)
Obr. 14.6a/317
- půlměsíční nerovnost 14,8 dne (polovina synodického měsíce)"
a) skočný (syzygijní) příliv ­ nov, úplněk
b) hluchý (kvadraturní) příliv ­ 1. nebo 3. čtvrt
- paralaktická nerovnost ­ v přízemí velikost slapové síly měsíce asi o 40 % vyšší
než v odzemí (projevuje se během siderického měsíce)
7.2.3 Typy přílivů
- podle charakteru kolísání úrovně vodní hladiny
a) půldenní přílivy ­ 2 velké a 2 malé vody, denní nerovnost se téměř neprojevuje,
v amplitudě půlměsíční nerovnost
b) denní přílivy ­ 1 velká a 1 malá voda, maximální amplituda po největší deklinaci
Měsíce (tropické přílivy), při průchodu Měsíce přes rovník amplituda nejmenší
(rovnodennostní)
c) smíšené přílivy
ˇ nepravidelné půldenní ­ 2 velké a 2 malé vody s výraznou denní nerovností
ˇ nepravidelné denní ­ 1 velká a 1 malá voda, v době rovnodennostních přílivů po
několik dnů druhá velká voda
d) anomální přílivy ­ mělčinové přílivy (čtvrtdenní přílivy ­ 4 velké a 4 malé vody za
lunární den)
Obr. 14.6b/318
7.2.4 Vliv fyzicko-geografických podmínek na mořské dmutí
- zpožďování pohybu vodních částic  interval dmutí  přístavní čas (interval
dmutí v době syzygií)
- výška a amplituda přílivů ­ teoreticky 0,8 m, záliv Fundy 15-20 m
- ovlivnění morfologie pobřeží ­ vaty (přílivové plošiny)
- postup přílivové vlny proti proudu řek (na Labi do 150 km ­ Geesthacht)
- mořská voda proudí do řeky spodem ­ někde přílivový příboj (pororoca)
- bouřlivý příboj ­ astronomicky podmíněný příliv podporován větry
7.2.5 Využití poznatků o mořském dmutí v námořní dopravě
- konstanty přístavu ­ přístavní čas a výška přílivu
- postup přílivové vlny ­ izorhachie
7.2.6 Energetické využití mořského dmutí
- přílivové elektrárny (Francie ­ řeka La Rance u St. Malo)
7.3 SLAPY ZEMSKÉ KŮRY
- změny hodnot tíhové síly (Měsíc 1,3.10-6
m.s-2
, Slunce 0,6.10-6
m.s-2
)
- výchylky ve směru tíhové síly (Měsíc 0,018'', Slunce 0,008'')
7.4 SLAPY ATMOSFÉRY
- působení Slunce výraznější než Měsíce (ohřev atmosféry)
- kolísání tlaku vzduchu
- přílivový vítr (cm.s-1
při zemi až 10-50 m.s-1
v 80-110 km)
7.5 VLIV SLAPŮ NA ZEMSKOU ROTACI
- zpomalování rychlosti zemské rotace
Obr. 14.9/323
- zpomalování rychlosti rotace Měsíce ­ tzv. vázaná rotace (vidíme pořád jednu
stranu Měsíce)