ARTHROPODA - členovci TRILOBITOMORPHA - trilobiti • nejhojnější v kambriu, vymřeli koncem permu • predátoři a mrchožrouti na mořském dnu • většinou 3-6 cm • 1. hlava (cephalon), 2. trup (thorax) a 3. ocas (pygidium) • pár velkých složených očí • dvouvětevné končetiny (endopodit, exopodit) • nemají nikdy tykadla • nikdy složené oči (výjimka 5 druhů z Xisphosura) • hlava vždy srůstá s hrudí – prosoma • nese chelicery, pedipalpy, 4 kráčivé nohy (výjimka u Pycnogonida – více končetin) • původně plicní dutinky, odvozené skupiny mají vzdušnice (žábra u Xiphosura) • vylučovací orgány – koxální nefrídie, vyšší klepítkatci mají Malphigiho trubice • vývoj - převážně epimérie (= juvenilní jedinci jsou morfologicky totožní s adultními) • někdy u primintivních a odvozených typů - anamérie (= juvenilní jedinci mají méně končetin) EUCHELICERATA - klepítkatci • 60 000 recentních druhů • původně mořští, většina dnešních suchozemských • 1. prosoma • 2. opisthosoma • na prosoma chelicery – původně z tří článků a s klepítky, pedipalpy, kráčivé končetiny • převážně epimerie (juvenilní izomerie) • CNS: koncentrovaná • DS: žábry, plicní vaky, vzdušnice třídy: Xiphosura - ostrorepi třída: Arachnida - pavoukovci XIPHOSURA - ostrorepi • 1. hlavohruď s menšími chelicerami a 5 páry kráčivých končetin • 2. zadeček s 6 páry končetin: 1. pár je srostlý (operculum), ostatní: vnější větve přeměněny na žábry • hlavohruď i zadeček kryty štíty • predátoři, mrchožrouti • Limulus polyphemus - ostrorep americký ARACHNIDA - pavoukovci • primárně terestričtí • původně 4 páry kráčivých končetin • trávení vždy extraintestinální • coxální žlázy a entodermální malpighické trubice • NS výrazně koncentrována • složené oči druhotně rozpadlé na oči jednoduché • lamelovité plicní vaky a/nebo vzdušnice. • recentní taxony (vyššího řádu) známe již od karbonu Scorpionida - štíři • predátoři, většinou noční aktivita • 9 mm až 21 cm • většinou v tropech a subtropech • 1. prosoma • opisthosoma (zadeček): • 2. široký preabdomen • 3. štíhlý postabdomen zakončený hrotem s párovou jedovou žlázou • pedipalpy s klepítky • hřebínky (pectines) na břišní straně 2. článku zadečku, na nich smyslové buňky 2 páry plicních vaků na 3. – 6. článku zadečku Pseudoscorpionida - štírci • 1-7 mm, tělo dorsoventrálně zploštělé • predátoři, opisthosoma jednotné • velké pedipalpy s klepítky, jedové žlázy • chelicery rovněž klepítkaté, snovací žlázy, spermatofor • 2 páry vzdušnic • foreze Chelifer cancroides - štírek obecný Cheiridium muscorum - š. knihový Uropygi - bičovci • 180 druhů – subtropických a tropických • dlouhý přívěsek z mnoha článků tzv. flagellum • pedipalpy mohutné, na konci s klepítky • Mastigoproctus sp. Palpigradi - štírenky • malí, slepí a depigmentovaní pavoukovci (do 3 mm) • tendence k podzemnímu životu • na rozdíl od bičovců pedipalpy jsou bičovité. • slovenský kras – Eukoenenia spelaea • Jih Evropy – (Eu)Koenenia mirabilis Opilionida = Opiliones, sekáči • asi 4000 druhů (v ČR cca 30) • v opadance, pod kůrou a kameny, epigeicky, na vegetaci • od 2 mm (Siro carpaticus – připomínají roztoče) do 22 mm (největší druh Trogulus torosus). • často velmi dlouhé kráčivé končetiny • obranné žlázy na prosoma (sekret obsahuje chinon, antibiotický) • chelicery klepítkaté, pedipalpy dlouhé, makadlovité • opisthosoma široce na prosoma • vzdušnice (zpravidla 1 pár), kutikulárni penis • 1 pár očí na očním hrbolku , mechanoreceptory • (štětiny) Opilio sp.- sekáč, Ischyropsalis manicata - klepítník, Holoscotolemon Jacqueti – jižní Slovensko Araneida - pavouci • 34 000 druhů,v ČR 848 druhů • ve všech terestrických biotopech • od 1 mm po 4 cm (Lycosa singoriensis) • chelicery s jedovou žlázou • pedipalpy makadlovité, u samců upravené v sekundární kopulační orgány • 4 páry kráčivých končetin (coxa, trochanter, femur, patella, tibia, dvoučlánkové chodidlo – metatarsus, tarsus) Mesothelae (Liphistiomorpha) – sklípkoši • zadeček zřetelně článkovaný • chelicery plagiognátní (namířené do předu, a drápky dozadu šikmo špičkami k sobě) • snovací bradavky 6 – 7 segmentů • dva páry plicních vaků Orthognatha – (Theraphosomorpha) sklípkani • asi 2 200 druhů (skripta: 1500) • chelicery v orthognathním postavení • jedové žlázy v bazálním článku • většinou nad 5 cm • snovací bradavky 3 - 4 segmenty • 2 páry plicních vaků Avicularia avicularia -sklípkan huňatý Atypus muralis - sklípkánek pontický Labidognatha (Araneomorpha)- dvouplicní • asi 32 000 druhů • chelicery v labidognathním postavení • jedové žlázy v prosoma • jeden pár plicních vaků a vzdušnice • většinou pod 5 cm Argiope bruennichi (křižák pásavý) Tegenaria domestica (pokoutník domácí) Argyroneta aquatica (vodouch stříbřitý) Eresus cinnaberinus (stepník) Acari - roztoči • druhově nejbohatší taxon pavoukovců • fyto- a zooparaziti, přenašeči chorob, skladoví škůdci • velikost pouze několik mm • základní členění těla: přední oddíl – gnathosoma (acron, chelicery, srostlé kyčle pedipalp) a zadní oddíl – idiosoma • u mnohých parazitických končetiny redukovány • smyslové orgány: 1-2 páry očí (event. chybí), event. další fotoreceptory; chemoreceptory – např. Hallerův orgán u klíšťat; štětiny, trichobothrie atd. jako mechanoreceptory. • 1 pár vzdušnic • koxální nefrídie i Malphigiho trubice • vajíčka jednotlivě nebo ve shlucích • vývoj většinou přes larvu - anamerie Ixodida - klíšťata • stigmata za 4. párem kráčivých končetin • krev sající paraziti, přenašeči virových a bakteriálních onemocnění • hypostom • Hallerův orgán – jamka na tarsech 1. páru kráčivých končetin – jako chemoreceptor • velký hřbetní štítek – scutum (hlavně u samců). Ixodes ricinus - klíště obecné Gamasida - čmelíkovci • stigmata u báze 2. páru nebo před 4. párem kráčivých končetin. • predátoři v půdě, mnohé parasitické druhy Dermanyssus gallinae - čmelík kuří Varroa jacobsoni - kleštík včelí Actinedida - sametkovci • stigmata na gnathosoma • chelicery přizpůsobeny nabodávání Trombidium holosericeum - sametka rudá Neotrombicula autumnalis - sametka zarděnková Acarapis woodi - roztočík včelí Tetranychus urticae - sviluška chmelová Eriophyes sp. – vlnovník: patří sem i tzv. vodule (nadčel. Hydrachnellae) Acaridida - zákožkovci • bez vzdušnic, dýchají povrchem těla • volně žijící saprofágové, hodně parazitů ptáků, savců včetně člověka Sarcoptes scabiei - zákožka svrabová: asi 0,5 mm Acarus siro - sladokaz moučný: v mouce, moučných výrobcích, obilí Oribatida - pancířníci • tělo silně sklerotizované, kulovité • typická stigmata scházejí, avšak druhotné vzdušnice na hřbetní straně 1. oddílu "pseudostigmata" • gnathosoma kryté štítkem prvního oddílu • saprofágové ve svrchní vrstvě půdy, meších atd. – velký ekologický význam MYRIAPODA - stonožkovci • hlava a homonomně segmentovaný trup, 10 – 191 článků • 1 pár končetin na každém článku • vzdušnice ektodermálního původu, na povrch stigmata, uvnitř chitinová výstelka intima • vlhkomilné druhy Scutigera coleoptrata (strašník dalmatský) - dlouhá tykadla a pavoukovité končetiny trupu, druhotně vytvořené oči, jih Evropy i jižní Morava Geophilus (zemnivka) - bez očí, tělo nitkovité Scolopendra cingulata (stonoha pásovaná) - Jižní Evropa, až 14 cm, bolestivě kouše (jedovatá) Lithobius sp. (stonožka) - náš nejběžnější druh, střídání krátkých a dlouhých článků Clinopodes flavidus (zemnivka žlutavá) - slepá, půdní • drobní, půdní, bez pigmentu a bez očí • živí se odumřelou i živou fytomasou (při přemnožení škůdci) • 2. pár čelistí vytváří labium = spodní pysk jako u Hexapoda • 12 článků trupu s končetinami, tergity mohou být příčně rozdělené až na 24 • na konci těla cerci se snovacími žlázami Scutigerella immaculata (stonoženka bílá) - běžná pod kameny a v humusu • saprofágové, v půdě, tlejícím listí • jednoduchá očka ve 2 skupinách • válcovité nebo dorzoventrálně zploštělé tělo • vytvořeno gnatochilarium • krční článek (collum) - vývojově - původ hlava • 1. tři články nesou po páru končetin (někdy „hrudní“) • zadečková část - články splývají po 2 v diplosegmenty • několik posledních článků opět normálních • mnohé druhy mají obranné žlázy