Biotopy ČR Chytrý M., Kučera T., Koči M. (2001): Katalog biotopů České Republiky. AOPK. Vodní toky a nádrže Členění: - eutrofní stojaté vody (rdesty, stulíky, voďanka, lakušník, žebratka) - oligotrofní stojaté vody - navápnité (bublinatky, zevar nejmenší, hvězdoš, šídlatka) - vápnité (parožnatky) - tekoucí vody (lakušník vzplývavý, stolístek střídavolistý) - periodicky vysychající nádrže (listonoh, halucha vodní) Ekologie: (viz přednáška dr. Zahrádkové) - biotopy se vzájemně liší podle obsahu vápníku a živin - organismy jsou nuceny žít ve vodním prostředí: zdroje (02? C02) čerpají z vody. Tyto plyny mají ve vodě kolísavý obsah. V závislosti na pH kolísá poměr C02:HC03" (uhličitanová rovnováha). Některé rostliny nedokáží využít HC03' pro fotosyntézu. Ztížené dýchání (průduchy jen na svrchní straně plovoucího listu). - ekologický rozdíl hladina:vodní sloupec - sezónní změny ve stratifikaci vodního sloupce (sezónní změny teploty a koncentrace živin s hloubkou) - přítomnost ryb - kaskádový efekt predace (Sádlo, Storch, str. 43) Ohrožení: - zničení biotopů (zasypávání, meliorace, regulace), přerybnění, chov amura, tolstolobika a kachen - eutrofízace a) hnojení mrvou: produkce kaprů vzroste lOx, ale prudce klesne biodiverzita b) splachy z polí -používání herbicidů v rybnících - vyhrnování rybníků - filmování (Plešné jezero) ^■■■l.&KH^vži Mokřady a pobřežní vegetace Členení: A. rákosiny a vysoké ostřice r • , r Sialic r • . r nevapnite D „ 1 vápnité r Bolboscnoenus ^ Schoenoplectus Carex otrubae moc N a P málo N a P moc N a P málo N a P Carex appropinquata Phragmites Carex rostrata, Typha Calla palustris, Carex ^utiformis aM mariscus Carex gracilis Comarum palustre Carex pamculata Členění: B. společenstva jednoletých a obojživelných rostlin sítina žabí (Juncus bufonius), třezalka rozprostřená {Hypericum humifusum), drobné trávy {Coleanthus subtilis), šáchor hnědý {Cyperus fuscus) 5».; C. říční náplavy - štěrkové (židovník německý, Myricaria germanica) - bahnité (dvouzubec, rdesno, chrastice) - devětsilové lemy {Petasites hybridus) Ekologie: - vznikají při zazemňování nebo periodickém „letnění" vodních ploch - mohou vzniknout i eutrofízací rašelinišť - vyžadují trvalé přemokření, ale přežijí suché období v létě: minerální půda, množství živin a podzemní biomasa nedovolí změnu společenstva) - slané mokřady vznikají na vysýchavých půdách (viz též slané louky) Ohrožení: meliorace, intenzívní rybníkářství, chov drůbeže „protipovodňová"opatření šíření invazních druhů a neofytů podél řek slané mokřady: vy slazení, eutrofizace Prameniště a rašeliniště Í^Ibubmí* Vyiviiviii. pěnoVCOVO-slatinná. Cratoneuron , v , .vÁv ^ commutatum, suchopýry, nízké ostřice - lucni pramenisté <^^ nevápnitá. Montia fontána . i "-*■ ."V^^-™ Ju ■ ■ Hfl m S&^S ^ : jase "•'*.■ Ä; ■ w? v:* Rä V'J Kf * ■.»■ ■>''■■ ,'"""'"'' K&S K Ekologie: - vznikají při zazemňování jezer, na pramenech nebo paludifíkací - neúplná živinová recyklace - limitace živinami (P u vápnitých typů) - trvalé přemokření: redukční podmínky - u některých typů extrémní kyselost - výrazný vliv mechorostů - druhové složení se mění podél gradientu zásobení minerály a nasycení bázemi: minerotrofíe - ombrotrofie, slatiniště - přech.rašeliniště -vrchoviště. - tento gradient sleduje i přirozená autogenní sukcese Ohrožení: - odvodnění rašelinišť - těžba rašeliny - eutrofizace (splachy, atmosférická depozice) - zalesňování Skály, sutě a jeskyně Členení: - skály a droliny (sleziníky, osladiče, kyvor, bukovník; z cévnatých rostlin např, brukvovité rostliny dvoj štítek, řeřišničník), trávy - sutě (mechorosty, lišejníky, kapradiny) -jeskyně Ekologie: - převažuj í kryptogamy - floristické rozdíly mezi vápnitými a nevápnitými skalami a sutěmi - specifický teplotní režim sutí (chladný vzduch ze spodu, výhřevný povrch) - pohyblivost sutí - extrémní tma v jeskyních Ohrožení: - eutrofizace - disturbance při přezvěření - stavba komunikací (versus skály) - světla lamp ve zpřístupněných jeskyních Alpínské bezlesí Členění: - alpínské trávníky, keříčky a sněhová výležiska (plavuník alpský, sítina trojklanná, ostřice Bigelowa, šicha oboupohlavná, sasanka narcisokvětá, vrba laponská) - vysokobylinné nivy (oměj šalamounek, stračka vyvýšená, úpolín, papratka horská) - kosodřevina a subalpínské listnaté křoviny {Pinus mugo, Alnus viridis) Ekologie: - azonální tundra - vysoká nadmořská výška (u nás Krkonoše, Hr. Jeseník, Král. Sněžník) - adaptace rostlin: stálezelenné rostliny chlupatý povrch, drobný polštářovitý vzrůst (x vítr, zima) nápadné květy - endemismus díky izolaci - anemoorografické systémy Ohrožení: - sjezdařská lobby - atmosférické depozice - přímé působení S02 - přezvěření (včetně kamzíka) -eutrofizace, expanze kompetičně zdatných druhů \/ - v CR: globální oteplování Louky, pastviny, vřesoviště fP^TA*rT *&$. sekundární trávníky Členění: '■{'*■■■■ ■ - mokřadní louky (mokřadní pchäČQ.Cirsium palustre, blatouch, skřípina) - aluviálni a střídavě vlhké louky (bezkolenec, metlice, psárka, jarva) - mezofílní a eutrofní louky a pastviny (ovsík, trojštět, pohánka) - suché trávníky (sveřep, válečka) - písky (kavyl písečný, smil písečný) - slané louky (extrémně ohrožené, sivěnka: Glaux, slanobýl) - vřesoviště (Podyjí, Calluna vulgaris) Mokré louky -Calthion Střídavě vlhké živinově limitované louky - Molinion Střídavě vlhké přeplavované louky -Deschampsion Ovsíkové louky Arrhenatherion #'. Pohánkové pastviny- Cynosurion Suché trávniky Bromion erecti €> M.Chytrý písky slané trávníky vřesoviště Ekologie: - pravidelně sečené nebo pasené (pravidelná disturbance a export živin) - druhově bohaté x druhově chudé ekosystémy - druhové složení se mění podél gradientů vlhkosti reakce a minerální síly půdní frakce (písek-jíl) -problematika lesních lemů - stepní otázka Ohrožení: Společenstvo a diverzita louky se mění když se: a) nekosí b) přeorá nebo doseje c) pohnojí (uměle, depozicí, splachy) Zánik luk rozoráním. Kroviny Členění: - mokřadní vrbiny {Salix cinerea, S. aurita, Frangula alnus) - vrbové křoviny podél vodních toků {Salix fragilis, S. purpurea) - vysoké mezofilní a xerofilní křoviny {Cornus mas, C. sanguinea, Crataegus, Prunus, Ligustrum) - nízké xerofilní křoviny {Cotoneaster, Prunus fruticosa, P. tenella: mandloň, Rosa) Ekologie: - gradient vlhkosti: dlouhodobě stagnující nebo tekoucí voda až suché půdy. - hodně světla pro keře, ale v zapojených podrostech chudý podrost - druhová diverzita menší v zapojených porostech Ohrožení: - eutrofizace - šíření ruderálních a nepůvodních druhů - kácení křovin pro účely pastvy - zarůstání lesem -přechod nízkých nezapojených křovin na - invaze (foto: Lycium barbarům) luzní les *Ä M/Jir/ir/ Ŕor na písku &ÍAGÍ v ň A Le dubohabřina ■: teplomilná doubrava acidofilní bučina horská klenová bučina suchý hoň horská smrčina mokřadní olšina ["' Ü rašelinny bm Členění (viz též Sádlo a Storch obr. str. 73) u každého typu uvést „ ekologii" a příklad druhů - olšiny: trvale vysoká hladina spodní vody, nížiny; olše, jasan - tvrdý luh: střídání záplav a sucha; jilm, dub letní - dubohabřiny: čerstvo, nekyselo, létem tma, pařezinové hospod; habr - bučiny: hory, čerstvo až vlhko: buk, klen - suťové lesy: suť, vlhko, živiny; klen, jilm, lípa - doubravy: teplomilné a acidofilní: sucho, světlo, nížiny; dub, jeřáb. - suché bory: snížená konkurence jiných dřevin, sucho, kyselo; b. lesní - horské smrčiny: hory, vlhko, kyselo, podzol; smrk - rašelinné lesy (březiny, smrčiny, bory): trvale mokro, rašelina; bříza pýřitá, smrk, borovice lesní, borovice blatka Ekologie (obecně pro lesy): - dlouhý vývoj stromů: zranitelnost na hranici „biomu": důležité je mikroklima - specifické mikroklima lesa ve srovnání s okolím - vliv světla (podrost) - živiny: recyklace skrz opad (N? P? K? Ca)? proplavování z korun - vliv dekompozice opadu ©M.Chytrý Ohrožení: - změna porostu (jehličnany) - depozice - přímý vliv S02 - kácení, holoruby, těžká technika - chemizace v lesích Antropogenní biotopy Členění: Červeně jsou vyznačeny - města a vesnice - vesnická hnojiště - intenzívní pole - extenzívní pole - intenzívní louky - ruderální plochy - paseky a nitrofilní křoviny - stromové výsadby - přehrady - vojenské prostory ohrožených druhů