J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Přirozené a antropogenní riziko radioaktivního ozáření m rem za rok antropogenní, civilizační faktory přirozené faktory televize jaderné elektrárny ozáření rentgenem 1 let trysk. letadlem Hamburg- Mallorca kosmické záření terestrické záření záření vlastního těla 2000 m nad mořem ---------- 1000 m ---------- 500 m Roční průměrná dávka ozáření celého těla v Německu J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Přirozené a antropogenní riziko radioaktivního ozáření Podíl jednotlivých faktorů na celkovém ozáření - údaje pro ČR (?) Údaje pro ČR (zdroj: Státní ústav radiační ochrany) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Radioaktivita stavebních materiálů v ČR J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Radioaktivita hornin v ČR J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Radioaktivita hornin v ČR J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Výskyt radonu v ČR Radon vzniká jako produkt rozpadu radia, thoria a uranu, jedná se o vzácný plyn (radioaktivní, bezbarvý). Stoupá z podloží do budov, vyšší koncentrace v špatně větraných prostorách. Jako plyn je vdechován, stejnětak jako produkty jeho rozpadu ve formě aerosolů (především polonium-214 a -218); riziko vzniku rakoviny plic! Nasazení, resp. testování jaderných zbraní zatížilo biosféru radioaktivními isotopy ,,Trinity" (Alamagordo, New Mexico,16. 7. 1945) ,,King" (Eniwetok Atoll, Tichomoří, 15. 11. 1952) Nevada Test Site, USA Nagasaki (Japonsko, 9. 8. 1945) Místa testování jaderných zbraní (kolečka) a zúčastněné státy (barva zodpovědného státu totožná s kolečkem, státy na jejichž území byl proveden jaderný test jinou mocností zelené, bývalé součásti SSSR růžové) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivata a jaderná energie J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Testy jaderných zbraní: Od 2. světové války (první test ,,Trinity", nasazení proti Japonsku (Hirošima, Nagasaki) řada testů. 1963 smlouva o zákazu jiných než podzemních testů (nepodepsala Francie ani Čína, prováděli testy v atmosféře do r. 1974, resp. 1980), v r. 1992 moratorium na testy jad. zbraní (USA, Rusko, Velká Británie, Francie), od té doby marné snahy o totální zákaz, od r. 1995 opět testuje Francie, stále testuje Čína, jednotlivé testy i Indie a Pakistán. Odhaduje se, že v tyto testy (hlavně nadzemní) rozptýlili v atmosféře cca. 3,8 tis. kg Plutonia. Vliv radioaktivního spadu v důsledku výbuchu jaderné pumy nebo havárie jaderného zařízení (spad obsahuje i další radioaktivní isotopy jako Sr 90, Cs 137): vítr déšť pastvina Akumulace radioaktivního jodu ve štítné žláze přes potravní řetězec. Radioaktivní isotop J 131 má poločas rozpadu 28 dní, vyzařuje částice beta (elektrony)! J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Vliv úniku radioaktivních isotopů z jaderné elektrárny (např. Sr 90): jaderná elektrárna odvádění chladící vody do řeky, konzumace ryb Akumulace radioaktivního stroncia v kostech přes potravní řetězec. Radioaktivní isotop Sr 90 má poločas rozpadu 29 let, dostává se do těla s potravou (např. také s mlékem) ukládá se v kostech místo vápníku. J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná elektrárna Jaderná energie J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie TW Podíl hlavních zdrojů energie na celkové světové spotřebě energie (na ose Y v TW) v r. 2004 (odhad Energy Information Administration, USA, z r. 2006) Jaderná energie Jaderná energie ve vybraných evropských zemích J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná energie -světová spotřeba energie podle zdroje (1981-2006) -spotřeba jaderné energie podle regionu (1981-2006) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná energie Vývoj světové spotřeby energie podle zdroje od r. 1970 (do roku 2001 skutečná čísla dále do r. 2025 prognóza) Zdroj: Energy Information Administration (USA), International Energy Outlook 2004 J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 0 50 100 150 200 250 QuadrillionBtu Oil Renewables Nuclear History Projections Coal Natural Gas 39% 25% 23% 8% 5% J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná energetika ­ argumenty pro a proti Pro: - jistota dlouhodobého zásobování energií (v případě ČR nezávisle na importu paliva) - rostoucí světová spotřeba energie - nížší cena (náklady) ­ toto tvrzení mnohých zastánců jad. energie je velmi sporné! - zajištění světového hospodářského růstu - náhrada za fosilní paliva (vyčerpatelná) - snížení skleníkového efektu Proti: - zvýšená zátěž populace radioaktivním zářením - zvýšená teplota okolního prostředí (mesoklima) - rizko havárie reaktoru - nejistota při zásobování jaderným palivem - problém zneškodnění jaderného odpadu - problém znehodnocení prostředí těžbou uranu vč. ekotoxikologických a zdravotních rizik J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Využívání jaderné elektřiny ve světě: 31 států (tmavě zelené) Jaderná energie J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Postavení komerčního, mírového využívání jaderné energie v jednotlivých státech světa Postavení komerčního využívání jaderné energie Staví první elektrárnu Staví nové elektrárny Uvažují o stavbě první Uvažují o stavbě dalších Ustálené Uvažují o odstavení Všechny odstavené Nemají komerční reaktory Oblast bez využívání jaderné energie J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderné elektrárny J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Využívání jaderné elektřiny v Evropě (stav k 31. 12. 2006; v tabulce státy (německy) vlevo, počet jad. bloků uprostřed, výkon v MWatt vpravo) Jaderné elektrárny v ČR J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná elektrárna typu VVVR (vodo-vodjanoj energetičeskij reaktor) / PWR (Pressurized Water Reactor): Tepelný, tlakový reaktor, chlazený i moderovaný obyčejnou vodou (nejrozšířenější typ ve světě; obě jaderné elektrárny v ČR) pbhrkažok lhore mofjžok lhore J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Tepelný, tlakový reaktor, chlazený i moderovaný obyčejnou vodou - jiné, možná názornější schema: ŘEKA Chladící okruh Chladící věž Parogenerator Palivové články Regulační články Turbina Generator Čerpadlo Vzduch Vzuch / vodní pára J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná elektrárna typu BWR (boiling water reactor): tepelný, varný reaktor chlazený obyčejnou vodou (druhý nejrozšířenější typ ve světě) SEKUNDÁRNÍ OKRUH PRIMÁRNÍ OKRUH Jaderná elektrárna typu RBMK ((Reaktor bolšoj moščnosti kanalnyj): tepelný, obyčejnou vodou chlazený, grafitem moderovaný reaktor ,,velkých výkonů" (jako v Černobylu; dnes v provozu pouze několik) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Pal. člá- nek Říd. člá- nek Ochranný ,,kontejnment" Tlaková nádrž reaktoru Výstup páry Vstup chladící vody Průběh havárie jad. elektrárny (příklad): 1) prasknutí potrubí přivádějící vodu do varného reaktoru J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Průběh havárie jad. elektrárny (příklad): 2) vznikající pára kondenzuje v kondenzační komoře Kondenzační komora Kondenzační potrubí J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Průběh havárie jad. elektrárny (příklad): 3) čerpadla poháněná párou čerpají vodu přes nouzový systém napájení z kondenzační komory do tlakové nádoby Bezpečnostní napouštění J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Průběh havárie jad. elektrárny (příklad): 4.1) voda z kondenzační komory je stříkána na jádro reaktoru 4.2) voda je vedena napájecím vodním potrubím do tlakové nádoby Stříkání vody na jádro reaktoru Přívod vody k postřiku Zaplavení jádra reaktoru J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Katastrofa v Černobylu (SSSR: Ukraina) v r. 1986 ,,Sarkofág" nad havarovaným reaktorem Zničený blok jaderné elektrárny krátce po havárii J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Katastrofa v Černobylu (SSSR: Ukraina) v r. 1986 Zamoření širšího okolí Černobylské elektrárny Cesiem 137 J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Katastrofa v Černobylu (SSSR: Ukraina) v r. 1986 Šíření radioaktivního mraku od 26. 4. (okamžik havárie) do 6. 5. 1986. J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Katastrofa v Černobylu (SSSR: Ukraina) v r. 1986 Zamoření Evropy Cesiem 137 v důsledku hávárie Černbylské jad. elektrárny J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Černobylská havárie a její důsledky: zasažení Československa radioaktivním spadem několik málo dní po havárii J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Černobylská havárie a její důsledky: kontaminace zemědělských produktů (potravin) ve střední Evropě (zde ČSSR) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Kontaminace nejsvrchnější vrstvy půdy (0-10 cm) luk a pastvin v Bavorsku Cesiem-137 v Bq / m2 (1987-2004): modře jižní Bavorsko, červeně severní Bavorsko. Černobylská havárie a její důsledky: Dlouhodobé zamoření zemědělské půdy střední Evropy persistentními radioaktivními isotopy (Cesium 137: poločas rozpadu 30 let, biologický "poločas rozpadu" 70 dní, chová se obdobně jako draslík, v lidském těle hlavně v svalové tkáni) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Kontaminace půd luk a pastvin v Bavorsku Stronciem - 90 v Bq / m2 (1995-2004): modře jižní Bavorsko, červeně severní Bavorsko. Černobylská havárie a její důsledky: Dlouhodobé zamoření zemědělské půdy střední Evropy persistentními radioaktivními isotopy (Stroncium 90: poločas rozpadu 29,1 let; dochází k zabudování do kostí místo vápníku) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Three Mile Island u Harrisburgu, USA Sellafied (= Windscale), u Irského moře blízko Liverpoolu, GB Havárie zařízení jaderné energetiky: Černobylská havárie byla nejtěžší havárie jaderného zařízení všech dob (na 7 místné škále zařazena jako 7!). K haváriím menšího dopadu došlo daleko častěji. Nejzávažnější z nich: * Maják - 1957 (kategorie 6; ruský komplex reaktorů a zařízení na přepracování paliva na Uralu; opakované havárie menšího významu), * Windscale - 1957 (požár grafitového jádra reaktoru, na lokalitě také přepracovávání paliva, opakované havárie, komplex později překřtěn na Sellafield) * Three Mile Islands - 1979 (kat. 5; poškození jádra a ochranných bariér u jad. elektrárny) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie uranový důl zpracování rudy přeměna na fluorid uranu - plynný vyčištěný oxid uranu obohacení uranem U-235 skladování ochuzeného uranu palivové články UO2 rekuperovaný uran regenerace paliva plutonium radioaktivní odpad Vitrifikace odpadu dočasné uložení vitrifikovaného odpadu konečné uložení radioaktivního odpadu v solném dole jaderné zbraně výroba palivových článků a jaderných zbraní odpad z výroby palivové články vyhořelé palivo dočasné uložení ve vodní nádrži sklad plutonia úprava odpadu odpad z výroby výroba palivových článků jaderná elektrárna vyčištěný oxid uranu uranová ruda Jaderná energetika: od těžby po ukládání odpadu J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná energetika: Těžba uranu v ČR (zde u Dolní Rožínky) J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná energetika: Těžba uranu v ČR J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná energetika: Těžba uranu v ČR Státy s významnou těžbou uranu seřazeny podle celkově vytěženého množství Největší ekologické škody a problémy způsobila tzv. chemická těžba vyluhováním kyselinou sírovou ve Stráži pod Ralskem. J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Mezisklad jad. odpadu - Dukovany Radioaktivní odpad v kontejnerech značky Castor v meziskladu u Dukovan J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Jaderná energetika: Hlubinné ukládání radioaktivního odpadu (ve starém solném dolu) Nebylo zatím nikde ve světě zahájeno. U solných dolů se předpokládá (na základě jejich historie, resp. stáří) stabilita prostředí bez přístupu vody po geologicky dlouhá období, min. desítky tisíc let. Plasticita kamenné soli by měla vést k sevření veškerých trhlin, které by vznikly. O tom zda by trvale ozařování materiálu (soli, hornin) ve kterém bude vysoce radioaktivní odpad uložen mohlo dlouhodobě nějak narušit jeho vlastnosti se pouze spekuluje. Vápenec Pískovec Kamená sůl Draselná sůl Jílová vrstva Krycí vrstvy Ukládací komora Šachta J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Současný počet a rozmístění jaderných elektráren ve světě Odhad počtu a rozmístění jaderných elektráren ve světě nutných k výraznému poklesu produkce CO2 J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ radioaktivita a jaderná energie Legislativa ve spojitosti s jadernou energetikou Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, v platném znění Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, v platném znění Kompetence v ochraně životního prostředí v ČR Vláda / parlament ČR: exekutiva / legislativa Ministerstvo životního prostředí: - vrchní státní dozor ve všech věcech ŽP - postavení ústředního orgánu státní správy Instituce podřízené MŽP (výběr): Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Státní fond životního prostředí ČR Český ekologický ústav Český hydrometeorologický ústav Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa chráněných krajinných oblastí ČR Správy národních parků Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Ministerstvo zemědělství Ministerstvo zdravotnictví Státní úřad pro jadernou bezpečnost - ústřední orgán státní správy, přímo podřízen vládě ČR - státní správa a dozor při využívání jad. energie a ionizujícího záření i v oblasti radiační ochrany Krajský úřad: odbor životního prostředí Pověřené obecní úřady / obecní úřady J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ nástroje ochrany životního prostředí Obecná legislativa k ochraně životního prostředí Zákon č. 17 / 1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb. Zákon ČNR č. 388 / 1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, dle změn provedených zákonem č. 344 / 1992 Sb. Zákon ČNR č. 282 / 1991 Sb. o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa Zákon č. 123 / 1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ nástroje ochrany životního prostředí Nástroje ochrany životního prostředí: * Environmental Impact Assessment - Posuzování vlivu na životní prostředí Posuzují se konkrétní projekty (např. stavba silnice, železniční trati, elektrárny, továrny) nad určitou velikost a rozvojové koncepce (např. energetická politika státu). * Environmental Audit ­ Ekologický audit Posuzuje se provozní praxe organizace či podniku z hlediska šetrnosti vůči životnímu prostředí a především z hlediska dodržování platných předpisů a povolení (,,compliance"). V ČR se tento pojem začal používat v 90. letech a to chybně, totiž především ve smyslu v jakém je ve světě (především anglicky hovořícím) chápan pojem Environmental Due Dilligence Assessment. * (Environmental) Due Dilligence Assessment Posouzení stavu (areálu organizace / podniku apod.) na zakladě principu ,,předběžné opatrnosti" a to především z hlediska ,,starých ekologických zátěží" (něm. Altlasten) či ,,...závazků" (angl. environmental liabilities). Zpravidla zadáno potenciálním investorem před převzetím podniku (fúze, koupě, privatizace apod.). Jinak (bez ,,environemental") nástroj posouzení ekonomického zdraví podniku. Environmental Management System (certifikace) Certifikace provozní praxe organizace či podniku z hlediska šetrnosti vůči životnímu prostředí na podobném principu jako známější (starší) certifikace procesu řízení kvality (výroby, služeb apod.) ­ ISO. J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ nástroje ochrany životního prostředí J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ nástroje ochrany životního prostředí Posuzování vlivu na životní prostředí ­ EIA (Environmental Impact Assessment) Legislativa ČR Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzo-vání vlivů) - posuzování záměrů předložených po 1. 1. 2002 Vyhláška č. 457/2001 Sb., o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejícících s posuzováním vlivů na životní prostředí - posuzování záměrů předložených po 1. 1. 2002 Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů - posuzování záměrů předložených do 31. 12. 2001 Vyhláška č. 499/1992 Sb., o odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na životní prostředí a o způsobu a průběhu veřejného projednání posudku - posuzování záměrů předložených do 31. 12. 2001 Zákon č. 244/1992 Sb.,o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů Legislativa EU Směrnice Evropské rady z 27. června 1985 o hodnocení vlivu různých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí (85/337/EHS) Směrnice Rady o volném přístupu k informacím o životním prostředí č. 90/313/EHS ze 7. 6. 1990 Směrnice Rady 97/11/ES novelizující směrnici 85/337/EHS o posuzování vlivů jistých státních a soukromých projektů na životní prostředí, Brusel, 24. února 1997 J. Schlaghamerský: Ochrana životního prostředí ­ nástroje ochrany životního prostředí