podtřída Hypocreomycetidae
většinou světlá perithecia, parafýzy obvykle chybí
makroskopičtí (převážně stromatičtí) zástupci v řádu
Hypocreales (masenkotvaré)
perithecia živě zbarvená, obvykle ponořená v taktéž pestře zbarveném (nikdy
černém) stromatu, někdy tvoří i sklerocia
bezbarvé, často vícebuněčné askospory
převažuje nepohlavní rozmnožování
řád zahrnuje saprofyty nebo parazity různých organismů
významní makroskopičtí zástupci patří do tří čeledí:
Hypocreaceae
Clavicipitaceae
Nectriaceae
čeleď Hypocreaceae (masenkovité)
stromata rozlitá nebo polštářovitá,  masitá
askospory  elipsoidní, často dvou- či vícebuněčné
význačné anamorfy (rod Trichoderma aj.)
saprofyti nebo houboví paraziti
Hypocrea (masenka)
spory se často ve vřeckách poltí
na houbách či dřevě
H. pulvinata (m. poduškovitá) ­ staré choroše
Hypocreopsis lichenoides (masenka lišejníkovitá)
laločnatá stromata na živých vrbových větvích
pravděpodobně parazituje na stopkovýtrusných
houbách rodu Hymenochaete
v ČR velmi vzácná
Hypomyces (=Apiocrea, Peckiella; nedohub)
mykoparaziti tvořící rozlitá stromata na plodnicích kloboukatých hub
(Russulaceae, Boletales)
H. viridis (n. zelený) ­ na holubinkách
H. chrysospermus - na hřibotvarých houbách
čeleď Clavicipitaceae (paličkovicovité)
stromata stopkatá
askospory niťovité, s mnoha přepážkami, fragmentující
obligátní paraziti různých organismů
Claviceps (paličkovice) ­ paraziti trav, z napadeného
semeníku se vytváří sklerocium, ze kterého další sezónu
vyrostou stromata s perithecii
C. purpurea (p. nachová) obsahuje jedovaté alkaloidy,
kdysi hromadné otravy, dnes využívané k výrobě léčiv
C. paspali ­ výroba kys. lysergové  LSD
Epichloë typhina (obalka stéblová)
rozlitá bělavá či nažloutlá stromata na
stéblech trav; ,,dusivá plíseň"
Cordyceps (housenice)
kyjovitá stopkatá stromata
paraziti členovců, několik druhů na plodnicích jelenek
C. ophioglossoides (h. cizopasná) - na jelenkách
C. militaris (h. červená) - housenky a kukly motýlů
C. entomorrhiza (h. střevlíková)
C. sinensis ­ parazituje na motýlech (čel. Hepialidae) v
Tibetu, tradiční léčivo v celé východní Asii
čeleď Nectriaceae (rážovkovité)
stromata chybí nebo nevýrazná, na povrchu většinou červenavě zbarvená
askospory zpravidla vícebuněčné, ale nefragmentující
saprofytické či patogenní na různých dřevinách
Nectria cinnabarina (rážovka rumělková)
jasně červená perithecia na rudimentárním stromatu (nejsou ponořená)
častější růžové polštářky anamorfy Tubercularia vulgaris
na opadlých větvičkách listnáčů hojná
třída Leotiomycetes
 nelichenizované ,,inoperkulátní diskomycety"
na základě molekulárních znaků sem náleží také padlí (řád Erysiphales) ­
významní paraziti rostlin s uzavřenými plodnicemi podobnými kleistotheciím
naopak odtud byla podle recentních výzkumů vyřazena čeleď Geoglossaceae a
Orbiliaceae
vřecka unitunikátní, inoperkulátní, otevírají se pórem, spory jsou jedno- nebo
vícebuněčné
zástupci saprofyti či rostlinní paraziti, výjimečně lichenizovaní (?Baeomyces)
významné řády:
Cyttariales
Helotiales
Rhytismatales
řád Cyttariales
čeleď Cyttariaceae
monotypická čeleď s jediným rodem Cyttaria
vytváří bizarní masitá stromata se zanořenými
plodnicemi apotheciálního typu
rozšíření omezeno na jižní polokouli, zástupci parazitují na pabucích
(Nothofagus)
některé druhy tvoří tradiční složku jídelníčku původních obyvatel
 Goetz Palfner
řád Helotiales
jeden z největších řádů vřeckatých hub, zahrnující inoperkulátní diskomycety
časté nepohlavní rozmnožování (různé typy konidií)
někdy sklerocia, výjimečně i stromata
apothecia přisedlá nebo stopkatá, velikosti několik milimetrů až centimetrů,
obvykle dosti tuhé a pružné konzistence (x Pezizales)
vřecka unitunikátní, inoperkulátní, otevírají se pórem, spory jsou jedno- nebo
vícebuněčné
saprofyti či rostlinní paraziti
čeleď Ascocorticiaceae
není vyvinuto apothecium, vřecka se vytváří přímo na tenkém subikulu
povlékajícím substrát
nejisté systematické zařazení
Ascocorticium anomalum ­ saprofytický druh na borce Pinus
čeleď Bulgariaceae (klihatkovité)
velká černohnědá gumovitě masitá apothecia, skoro černé výtrusy
Bulgaria inquinans (klihatka černá) ­ saprofyt na čerstvě padlých kmenech
a větvích listnáčů, růst ve skupinách
čeleď Sclerotiniaceae (hlízenkovité)
obvykle stopkatá číškovitá apothecia
vždy je vyvinuto sklerocium (nebo stromatizované pletivo hostitele)
spory obvykle jednobuněčné
obligátní či fakultativní paraziti rostlin
(řada hospodářsky významných - Monilinia, Botryotinia)
Dumontinia (Sclerotinia) tuberosa (hlízenka sasanková)
stopkaté hnědavé plodnice vyrůstají z hlízovitého sklerocia ukrytého v zemi
jarní druh parazitující na sasankách
Ciboria (jehnědka) ­ stopkatá hnědavá apothecia vyrůstají ze
stromatizovaného pletiva hostitele
C. amentacea (j. olšová) ­ časně zjara na olšových jehnědách
Myriosclerotinia (hlízenka) ­ protáhlá sklerocia ve stoncích sítinovitých a
šáchorovitých rostlin
M. caricis-ampullaceae (h. vodní) - pouze na Carex rostrata a C. aquatilis,
apothecia v časném létě; velmi vzácný boreoalpinní druh
Encoelia (kornice) ­ přisedlá, zprvu uzavřená, kožovitá
apothecia
saprofyti na různých dřevinách, proráží borku
E. furfuracea (k. lísková, k.otrubičnatá)
časně na jaře na odumřelých větvích lísek
čeleď Hyaloscyphaceae
drobná pohárkovitá až plochá apothecia, excipulum zpravidla dlouze
chlupatá (chlupy bezbarvé či zbarvené)
stromata či sklerocia chybí
saprofyti na rostlinném materiálu, vzácněji paraziti
Lachnellula willkommii (brvenka modřínová)
oranžová, na okraji bíle brvitá apothecia
způsobuje rakovinné nádory
Lachnum (=Dasyscyphus, chlupáček)
L. virgineum (ch. bělostný)
Vibrissea truncorum (míhavka vodní)
oranžová stopkatá apothecia
vzácně v horských potocích
v ČR chráněný druh
čeleď Vibrisseaceae (míhavkovité)
přisedlá nebo stopkatá konvexní apothecia
spory niťovité, septované, fragmentující
růst na promočeném až ponořeném dřevě
nebo zbytcích bylin
Leotiaceae (patyčkovité)
stopkaté, živě zbarvené plodnice
spory septované
saprofytické pozemní druhy
Leotia lubrica (patyčka rosolovitá)
olivová plodná část, stopka žlutá
gumovitá konzistence
terestricky na vlhkých místech v lesích
čeleď Helotiaceae (voskovičkovité)
velmi široká a heterogenní čeleď
stromata chybí, plodnice přisedlé či stopkaté, relativně pestře zbarvené,
většinou menších rozměrů
spory bezbarvé, elipsoidní až protáhlé, někdy vícebuněčné
obvykle saprofyti (pozemní, dřevní, na zbytcích rostlin), ale i mykorizní
(Hymenoscyphus ericae - erikoidní mykorizy)
Bisporella citrina (voskovička citronová)
drobná jasně žlutá přisedlá apothecia
velké skupiny na tlejícím dřevu
Chlorociboria aeruginascens
(zelenitka měděnková)
měděnkově zelená krátce stopkatá
apothecia
růst na dřevě, které zbarvuje zeleně
Mitrula paludosa (čapulka bahení)
bílý ,,třeň", plodná část žloutková
ponořené zbytky rostlin a jehličí v čistších
potocích, v horách hojná
Ascotremella faginea (mozkovka rosolovitá)
mozkovitě zprohýbaná rosolovitá apothecia
dřevní druh zachovalejších lesů
v ČR zákonem chráněná
řád Rhytismatales
čeleď Rhytismataceae
tmavá stromata, v nich plodnice přechodného typu
(askolokulární / askohymeniální), otevírající se
štěrbinou
většinou paraziti rostlin
čeleď Cudoniaceae
dříve řazena do řádu Helotiales, ale molekulární a některé mikroanatomické
znaky ji umisťují mezi Rhytismatales
stopkatá apothecia s rozlišenou plodnou částí
na zemi v jehličnatých lesích
Cudonia (kulatěnka)
Spathularia (lopatička)
Rhytisma acerinum (svraštělka javorová) - stromata na listech javorů
S. flavida (l. kyjovitá)
Geoglossaceae (jazourkovité)
stopkatá, obvykle tmavá apothecia s nejasnou
hranicí mezi plodnou a sterilní částí (parafýzy i na
třeni)
spory septované, niťovité, pigmentované, ve
vřeccích paralelně, parafýzy taktéž tmavě zbarvené
donedávna řazeny do ř. Leotiales, ale vývojově
značně izolované
saprofyti na zemi, obvykle na mechatých místech
(rašeliniště, vlhké louky aj.), citlivé indikátory
znečištění (hnojení)
Trichoglossum, Geoglossum (jazourek)
třída Geoglossomycetes
jediný řád s jedinou čeledí
třída Orbiliomycetes
řád Orbiliales s jedinou čeledí Orbiliaceae
malá skupina (2/35)
drobné apotheciální askomycety, plodnice voskovité
konzistence, světlých barev, nanejvýš několik mm velké
vřecka malá, inoperkulátní, uťatá, na bázi rozeklaná
saprofytické druhy, zejména na tlejícím dřevě, některé anamorfy dravé ­ nematofágní
(anam. rod Arthrobotrys - obrázek, Dactylella aj.)
donedávna řazeny do řádu Helotiales, ale na základě molekulárních analýz umístěny
do samostatné třídy
zástupci: rod Orbilia (kruhovka)
 M. Junek
http://plpnemweb.ucdavis.edu/nemaplex/images/antago2.jpg
http://jlcheype.free.fr/images/Ascom
ycetes/orbilia_delicatula_sp.jpg
,,operkulátní diskomycety"
někdy se tvoří sklerocia, nikdy však stromata
apothecium obvykle poměrně křehké konzistence
tvar: miskovité, přisedlé či stopkaté, u odvozených typů kuželovité nebo čepcovité
se zprohýbaným či jamkatým povrchem a sterilním třeněm nebo dokonce
druhotně uzavřená (a pak obvykle podzemní) plodnice
vřecka unitunikátní, operkulátní
vždy jednobuněčné spory jsou aktivně vymršťovány (až několik centimetrů)
u většiny druhů známa pouze teleomorfa
saprofyté na půdě nebo organických zbytcích, řada druhů spáleništních, někteří
zástupci koprofilní, také mykorizní symbionti
třída Pezizomycetes
s jediným řádem
Pezizales (řasnatkotvaré)
čeleď Ascobolaceae (hovníkovité)
masitá poměrně živě zbarvená, obvykle velmi drobná (do 1 cm) apothecia
vřecka amyloidní, spory ve vřeckách dvouřadě uspořádány, často s fialově
zbarveným episporem
koprofilní, příp. anthrakofilní druhy
 M. Junek
Ascobolus furfuraceus (hovník
obecný = otrubičnatý)
čeleď Pezizaceae (řasnatkovité)
apothecia velká, tlumených barev, přisedlá nebo krátce stopkatá
vřecka amyloidní
alespoň některé druhy mykorizní
Peziza (řasnatka = kustřebka)
miskovité,  přisedlé hnědavé plodnice
polyfyletický rod
P. badia (ř. hnědá)
Sarcosphaera coronaria (baňka velkokališná)
v mládí kulovité, duté plodnice, jež se v
dospělosti hvězdovitě rozevírají a odhalují
fialové rouško
vzácně v lesích na vápnitých půdách
jedovatá
čeleď Discinaceae (desticovité)
stopkatá, terčovitá až mozkovitě zprohýbaná apothecia
rouško hnědavých odstínů
askospory často ornamentované a s apikálními výrůstky
zpravidla jarní, pozemní nebo na tlejícím dřevě rostoucí druhy
Discina perlata (destice chřapáčová)
terčovité tabákově hnědé plodnice
s kratičkým třeněm
zjara na tlejících pařezech jehličnanů
chutná jedlá houba
Pseudorhizina sphaerospora (ucháčovec šumavský)
třeň na bázi vínově zbarvený, výtrusy kulovité
na tlejících kmenech jedlí v horských lesích v časném
létě
velmi vzácný, v ČR zákonem chráněný
Gyromitra esculenta (ucháč obecný)
červenohnědý klobouk
spory elipsoidní, hladké
na jaře v jehličnatých lesích
prudce jedovatý (gyromitrin)
http://park16.wakwak.com/~fungi/ajiwai_kinoko/maruminonoboriryuu.htm
G. gigas (u. obrovský, nahoře)
okrově hnědý klobouk
spory vřetenovitě elipsoidní, s apikálními výrůstky
okolo tlejících pařezů jehličnanů
po uvaření jedlý
 J. Polčák
G. infula (u. čepcovitý)
pouze slabě laločnatý klobouk, hladký třeň
na tlejícím dřevě jehličnanů i na zemi
podzimní druh
Hydnotrya (oříškovec)
podzemní uzavřená apothecia
H. tulasnei (o Tulasneův)
čeleď Morchellaceae (smržovité)
plodnice se třeněm a žebernatým kloboukem, řidčejí miskovitá
výtrusy hladké, elipsoidní
jarní druhy
Morchella (smrž)
žebernatý klobouk přirůstá ke třeni na bázi
větš. mimo les ­ sady, zahrady, rumiště aj.
oblíbené jarní houby
Verpa bohemica (kačenka česká)
klobouk přirůstá ke třeni na vrcholu
obří spory (až 80 m) po dvou ve vřeckách
časně zjara v osikových či jasanových hájích,
obvykle na vápenci
velmi chutná
M. conica (s. špičatý)
čeleď Helvellaceae (chřapáčovité)
terčovité až sedlovité plodnice, obvykle se třeněm, známy i uzavřené typy
(Balsamia)
askospory hladké
na zemi v lesích, pravděpodobně všichni zástupci mykorizní
H. crispa (ch. kadeřavý)
bělavé plodnice s laločnatým křehkým
kloboukem, třeň žebernatý
Helvella acetabulum (kališník obecný)
pohárovité tuhé plodnice s krátkým
žebernatým třeněm
čeleď Tuberaceae (lanýžovité)
apothecia podzemní, druhotně přeměněná, tzv. tuberothecium
povrch často hrbolatý či bradavčitý, na řezu labyrintická struktura
vřecka zjednodušené stavby, druhotně inoperkulátní,  vakovitá, tlustostěnná,
obsahující 8 nebo častěji méně spor
výtrusy hnědavé, ornamentované
mykorizní druhy, zoochorie
Choiromyces venosus (bělolanýž obecný)
velká (až 15 cm) světle okrová plodnice
vřecka osmivýtrusá
hlinité půdy
vysoce hodnocené pěstované houby (lanýžárny)
nejvíce ceněné jsou T. magnatum (l. piemontský, ,,bílý" ­ S Itálie)
a T. melanosporum (l. perigordský, ,,černý" ­ JZ Francie)
Tuber (lanýž)
žlutorezavé, hnědé až černé plodnice
ve vřeckách jen 1-4 spory
T. aestivum (l. letní)
černá bradavčitá askomata
teplomilné doubravy
v ČR chráněný druh
čeleď Pyronemataceae (syn. Otideaceae, Aleuriaceae; ohnivkovité)
apothecia různé velikosti,  miskovitá nebo terčovitá, často jasně zbarvená
(karotenoidy)
vřecka inamyloidní
saprofytické, příp. i mykorizní druhy
Scutellinia (kosmatka)
malé miskovité oranžové plodnice
excipulum tmavě štětinaté
na zemi či tlejícím dřevě
Aleuria aurantia (mísenka oranžová)
velké oranžové plodnice
podél cest na holé zemi
(jedlá)
Otidea (ouško)
apothecia excentrická, na jedné straně rozčísnutá,
boltcovitá, žlutá, oranžová až hnědá
Sepultaria (hrobenka)
apothecia v mládí podzemní, stejného tvaru
jako u rodu baňka
písčité půdy
Geopyxis carbonaria (zvoneček uhelný)
pohárkovité stopkaté plodnice
na spáleništích v jehličnatých lesích
čeleď Rhizinaceae (kořenitkovité)
monotypická čeleď
apothecia hnědá, na okraji světlejší, polštářovitě vydutá, naspodu
s početnými rhizoidy
vřecka inamyloidní
v jehličnatých lesích, obvykle na starých spáleništích
Rhizina undulata (kořenitka nadmutá)
čeleď Sarcoscyphaceae (ohnivcovité)
apothecia tuhá, přisedlá nebo častěji stopkatá, jasných barev
saprofyti na tlejícím dřevě
Sarcoscypha coccinea (ohnivec šarlatový)
krátce stopkatá miskovitá apothecia
časně zjara na ležících větvích listnáčů
Microstoma protractum (ohnivec zimní)
dlouze stopkaté plodnice, okraj zubatý
ponořené dřevo
čeleď Sarcosomataceae (masečníkovité)
apothecia přisedlá, ztuha kožovité, případně želatinózní konzistence,
obvykle tmavá
saprofyti na tlejícím dřevě nebo na zemi, často jarní druhy
Pseudoplectania (ušíčko)
černé plodnice na dřevě n. na zemi
jarní druhy
P. vogesiaca (u. černavé)
tlející kmeny jedlí, chráněný druh
Urnula craterium (zvoneček pohárkovitý)
černé ,,urničky" na ponořeném dřevě
časně zjara, vzácná
Sarcosoma globosum (masečník kulovitý)
velké (až 10 cm) tmavé kulovité plodnice, uvnitř s rosolovitým obsahem
brzy na jaře ve vlhkých smrčinách
extrémně ohrožený v celé Evropě, v ČR asi vyhynulý druh
http://mycoweb.narod.ru/fungi/News/News_archive_200505.html