7. Obranné a signální bílkoviny

   

   Do této skupiny řadíme bílkoviny velmi specifických a různorodých funkcí, pro jejichž popis
   zde není dostatek prostoru a zabývají se jimi speciální discipliny. Dá se říci, že bílkoviny
   obranného charakteru mají současně i signální a informativní funkci, vedle toho zde nacházíme
   i látky jednoznačně signálního a regulačního charakteru.

   

   

   Bílkoviny imunitního systému

   

   Jedná se stále o velmi komplikovanou skupinu látek, z nichž zde zmíníme pouze základní
   sloučeniny, imunoglobuliny. Vyskytují se v 5 základních skupinách – G, A, M, D a E lišících se
   strukturou i funkcí, nicméně vykazující společné základní znaky jak struktury tak funkce.

   Nejjednoduššími a nejvíce zastoupenými jsou imonuglobuliny G (IgG). Jejich základní struktura
   je tetramer o dvou těžkých a dvou lehkých řetězcích.

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   Imunoglobulin G - prostorový model (A) a plošné schema (B).

   

   

   Z hlediska strukturního i funkčního se dá molekula IgG rozdělit na část (doménu, fragment)
   konservativní (konstantní – F[c]) a variabilní (vaznou – F[v] nebo F[ab]). Druhá z nich má
   velmi specifickou strukturu a je odpovědná za vazbu skupin (molekul nebo jejich částí)
   označovaných jako antigeny.

   

   Antigen x Imunogen

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   

   Funkce in vivo – přirozený systém

   

   -         část složitého mechanismu, funkce spíše signální, aglutinace (erytrocyty)

   -         indukovaná syntéza, energetická náročnost, regulace

   -         rozpoznávací schopnost, specificita

   -         kapacita

   -         poruchy

   

   

   Funkce aplikovaná

   

   -         imunoanalytické metody

   -         imunoseparace

   -         příprava protilátek – polyklonální, monoklonální