Nerostné suroviny Moravy a Slezska stručný sylabus 1 Historie využívání nerostných zdrojů rohovce, kámen obecně, grafit, zlato stříbro, Fe-rudy, měď(?) 1249 Jihlavské horní právo 1275 znak horníků poprvé na měst: pečeti B.Štiavnice 1300 vydání Královského horního zákoníku ,,Ius Regale Montanorum" a mincovní reformy krále Václava II., Kutná Hora 1556 De re metallica libri XII, G. Agricola, Jáchymov (Joachimsthaler-tolar-dolar) 1627 prvý odstřel střelným prachem, B.Štiavnica, dědičná št. 16km 1762 Academia metallurgica (katedra ložisek) - první na světě na KU, 1763 přestěhována do B.Štiavnice (nejstarší báňská akademie na světě), od 1919 v Šoproni v Maďarsku 1875 poprvé na světě dosaženo hloubky 1000m na šachtě Vojtěch v Příbrami Starší doba kamenná: pazourek, žilný křemen, křemence, chalcedon, jaspis, rohovce, buližník, obsidián. Zdroje: ledovcové sedimenty (s.Morava), nejstarší pěstní klín v Čechách ­ kambrický křemenec z Jinců Mladší doba kamenná ­ neolit amfibolit, spilit, hadce K nejstarším těžbám se počítají nálezy v lomu Bílý kámen na Sázavě, těžba od mladší doby kamenné (neolit), mramor na štípané a broušené nástroje měď - pozdní doba kamenná (2000-1700 pK), na našem území asi objevena nebyla, přichází výměnným obchodem, hlavně šperky a zbraně Doba bronzová 1700-1000: nejrozsáhlejší používání v době bronzové, únětická kultura, zdroje Cu, Sn (Hartz, Krušné hory?) Starší doba železná: 1000-500: doba halštatská, přechodná mezi bronzovou a železnou Mladší doba železná ­ 500-0 Bc. keltové Keltové: Fe, Au, grafit, švartna, vyráběli běžné železné nářadí, výroba keramiky, skla, duhovky, grafit - těžba v menším množství (barvení keramiky), rýžoviska Au na Otavě: cca 75 km2 ­ 1000t Au švartna ­ Staré a Nové Strašecí 2 železo - 6 st. pK, dolování a hutnění Fe, limonity - hlavní železná ruda až do konce 19.stol., hradištní doba 400-1100, první Slované, rozvoj hutnictví železa, hutě v Želechovicích u Uničova, Moravský kras Od 10.stol. (Nestorův letopis) ­ zmínky o těžbě stříbra v Čechách r. 965 ­ Ibrahim Ibn Jakub: vývoz cínu z Čech Železná ruda, Au, kasiterit: těžily se jako hlavní rudy do 12.st. (ranný feudalismus), 13.14.st. největší horní svobody, rozvoj královských horních měst, masívní rozvoj hornictví (obr.: místa historických dolů) Rozvoj dobývacích metod, podzemní voda ­ problém dodnes Za Václava I. (1203-1253) vznik dolů u Jihlavy, H.Brodu, Tábora, Č.Budějovic 1249 ­ Jihlavské horní právo, počátky 1227-1234, 1328 zemětřesení, 1378 povodeň, konec těžby za Václava II. ­ Kutná Hora, 1300 vydání Královského horního zákoníku ,,Ius Regale Montanorum" a mincovní reformy krále Václava II., Kutná Hora 13.stol.: Štěpánovský revír: Koroužné, Borovec, Deblín, Javůrek, Rozseč n. K., Lačnov 1345 ­ horní právo Jemnice (Předín, Hory, Opatov, 1414 ­ zpustlé, obnova v 16.stol. Slezsko Suchá Rudná ­ 3500 let ­ datování těžby Au, Cu 14.stol. : Jílové, NovýKnín, Kašperské Hory 15.stol. úpadek ­ husitské války, rozkvět Příbram, Jáchymov Břidlice Těžba pokrývačských břidlic má v oblasti moravskoslezského kulmu několik staletí trvající historii. První zmínky se datují do druhé poloviny 18-tého století, hlavní rozvoj těžby a zpracování břidlic však nastal až ve druhé polovině 19-tého století, kdy byla břidlice těžena v několika desítkách dolů a lomů. Celková roční produkce výrobků v roce 1864 je Hochstetterem odhadována na cca 50 tis. t a počet činných dolů přibližně na stovku. Největší a nejmoderněji vybavené doly byly v té době na lokalitách Velká Střelná a Hrubá Voda ­ Hlubočky. Koncem 19-tého století dochází v souvislosti s objevem lehčích, umělých krytin k poklesu poptávky a řada dolů zaniká. Konjunktura poptávky po břidlicové krytině nastala ve třicátých letech 20. století, kdy byla řada ložisek znovu otevřena a s konjunkturálními výkyvy jejich těžba pokračovala až do období po II.světové válce, přibližně do let 1947 a 1948, kdy byla prakticky na všech lokalitách ukončena 3 především z důvodu nedostatku pracovních sil po odsunu německého obyvatelstva (Wagner, Staněk, 1991). Jediným těženým ložiskem štípatelných břidlic bylo v té době ložisko Nové Těchanovice a později, na počátku 70-tých let byla obnovena těžba ložiska Svatoňovice. Se vzrůstající oblibou přírodních materiálů, která nastala v 90-tých letech minulého století, byly průzkumné práce a pokusy o znovuobnovení těžby provedeny na lokalitách Hrubá Voda, Velká Střelná, Svobodné Heřmanice, Jakartovice, Čermná a Klokočov. Po krátké době však byly tyto práce ve většině případů zastaveny. V současné době jsou v oblasti moravskoslezského kulmu těžena ložiska Nové Těchanovice, Svatoňovice, Hrubá Voda a Svobodné Heřmanice.Celkový roční objem hrubé těžby lze odhadnout na cca 10 až 20 tis. m3 . Ropa Literatura Základní přehled českého hornictví je shrnut v knihách Jiřího Majera Rudné hornictví v Čechách na Moravě a ve Slezsku (Libri, Praha 2004) a kolektivu autorů Rudné a uranové hornictví České republiky (Anagram, Ostrava 2003). Vzhledem k tomu, že se na území středních Čech nalézají významná ložiska zlata (Čelina, Mokrsko), jež mohou být jednou těžena, je nutné upozornit na knihu Petra Morávka a kol. Zlato v Českém masivu (ČGÚ, Praha 1992). Problému revitalizace lomů se týká sborník Cílek V. a Bosák P. (eds), Zlatý kůň, Česká speleologická společnost, Praha 2000. Vztahy mezi geologickou stavbou a lokalizací hlavních genetických skupin ložisek Kaustobiolity Ropa nafta - původ slova je perský: značí prosakující kapalinu asfalt - využíval se patrně již 9.st. př.n.l. v Mezopotamii i ... dřívější využití: zápalné zbraně, ochrana kovových součástek, léčebné procedury, 4 Novodobá historie Východní Slovensko: obce Miková-Habura, písemná zmínka o naftových studních z r.1869 Morava. Povrchové výrony uhlovodíků pozorovány kolem hlavní linie karpatského oblouku, hlavně z pískovců. První podnikatel - Julius May Gbely: Jan Medlen 1913: průzkum a vrtba 1914: zahájena těžba Vídeňská pánev Geneze Za dobu vyhledávání vymezeno více než 50 elevačních struktur a asi ve 30 nalezeny Ložiska: Suchohrad - Gajary Gbely Hrušky Jihovýchodní svahy Českého masívu (karpatská předhlubeň) Ložiska: Kostelany Ždánice MND a.s. (srpen 1993) těžba asi 100 000 t ropy = 1% spotřeby státu 5 Uhlí Uhlí ­ Zastávka u Brna První písemný záznam o nálezu uhlí v okolí Zastávky je již z 23. září 1769. Těžit se začalo ale až v roce 1788. Nejstarší úředně zaznamenané povolení na kutání uhlí je ze dne 3. srpna 1787. Vrchnostenský úřad v Rosicích tehdy pronajal kutací a dolovací právo na uhlí v obvodě celého panství c.k. Průplavní a hornické společnosti z Vídně, která těžbu zahájila v jámě Schodové na severním okraji obce v Mariánském údolí2. Ložiska rud Ložiska nerudních surovin ­ průmyslové horniny a minerály Cementářské suroviny Vápence Z průmyslového hlediska rozlišujeme vápence vysokoprocentní ­ mají obsah CaCO3 > 96%, z toho maximálně 2% MgCO3, využití: ...., vzdušné vápno, ostatní ­ CaCO3 > 80%, využití: výroba cementu, odsiřování, jílovité vápence ­ obsah CaCO3 okolo 70%, využití: cement, vápno zemědělské vápence ­ obsah CaCO3 ~ 70-75%, využití: úprava půd K hlavním komponentám cementu patří CaO, Fe2O3, Al2O3 a SiO2. Pro hodnocení cementářských surovin se používají cementářské moduly: hydraulický modul: 4,27,1 32322 = ++ OFeOAlSiO CaO silikátový modul: 3,38,1 3232 2 = + OFeOAl SiO aluminátový modul: 6 5,25,1 32 32 = OFe OAl Ložiska Vitošov. Devonské vápence leží na horninách zábřežské série, mocnost > 100m, velmi čisté, používají se jako hutní vápence pro Ostravsko. Mokrá. Těží se organodetritické a kalové vápence hádsko-říčské a korálové vápence vilémovické (frasn, famen, tournai, viz stratigrafické schéma j. části Moravské krasu). Jílovité břidlice (visé) se používají jako korekční sialitická surovina pro výrobu cementu. Vápence se používají pro výrobu cementu, v cukrovarnictví,v chem. průmyslu, sklářském průmyslu, hutnictví a při výrobě vzdušného vápna. Skalka. v Mor. krasu, vilémovické vápence Hranice. Využívají se korálové a kalové vápence z nichž lze sestavit cementářskou směs na portlandský cement. Štramberk, vrch Kotouč. Využívá se štramberský, organogenní vápenec (svrch. J, tithón) pro hutnictví a pestrý jílovitý vápenec (sp.Kř, neokom) pro cementářskou surovinu. Mikulov. Na ložisku se těží ernstbrunské vápence (tithón) pro výrobu vzdušného vápna, pro hutě, saturaci a chemický průmysl. Ložisko vykazuje volné zásoby cca 570 kt, ale podstatná část zůstává vázána v přírodní rezervaci (4870 kt). Živcové suroviny Živce se používají hlavně ve sklářství a v keramickém průmyslu jako ,,glazurové živce". Ty musí mít vysokou čistotu a kvalitu. Hlavní škodlivinou je obsah Fe. Dolní Bory, Hatě. pegmatit Aluviální terasy Svratky a Svitavy:Syrovicko-ivaňský terasový komplex. Terasový stupeň I. (starší günz - G1), báze je ve výšce 218-220 m n.m., 35-40 m nad tokem Jihlavy, mocnost sedimentů je 2-5 m. Z ložiskového hlediska nezajímavé (nepravidelný vývoj). Terasový stupeň II. (mladší günz ­ G2), báze terasy ve výšce 210-213 m n.m., 27-32 m nad tokem Jihlavy, mocnost sedimentů cca 10 m. Terasový stupeň III. (starší mindel ­ M1), báze terasy 190-201 m n.m., 14-17 m nad tokem Jihlavy, mocnost sedimentů je cca 20 m. Nejde o klasický terasový stupeň, ale o akumulační výplň paleokoryta Jihlavy. Celý stupeň je členěn (např. Mátl 1990) do tří horizontů: III/1, III/2 ­ je hlavní ložiskovou výplní terasového komplexu, na ložisku Žabčice, Hrušovany a Bratčice se těží jako stavební štěrkopísky. Frakce 1-8 mm obsahuje 38-49 hmot.% živců, v s. části terasového komplexu má mocnost 10-14 m, k J mocnost klesá, III/3 ­ mocnost cca 6m, obsahy živců nebilanční Hrušovany. Těžba 222 kt/r, zásoby >6 mil. t. Ledce-Hrušovany. zásoby >15 mil. t!!! Ivančice-Němčice, Ivančice-Letovisko. Bratčice. pískovna Žabčice. pískovna 7 Jako náhradní ložiska živců jsou vedeny lokality Smrček a Velké Tresné. Jíly, jílovce technologické třídy: pórovinové ­ keramická výroba, světlé, slinutí nad 1200°C žáruvzdorné ­ ostřivo pro šamot, co nejvíce Al2O3, nízká nasákavost po výpalu žáruvzdorné ostatní ­ vazná složka pro žáruvzdorné zboží keramické ­ kameninové, dlaždicové hliníkové ­ v mostecké části pánve, 40% Al2O3, 3-7% TiO2 Žáruvzdorné jíly v křídových sedimentech Kaolín technologické třídy: KJ ­ porcelán, jemná keramika (velmi čisté, bílý střep) KK ­ keramický průmysl (různé receptury) KP ­ papírenský, guma (plnivo, bělost) KT ­ titaničitý (Karlovarsko), TiO2 nad 0,5%, úpravou (vysokointenzitní elmg. separace) lze dosáhnout kvality KJ, KK KZ ­ živcový, obsahuje více nerozložených živců,. sanitní, užitková keramika Ložiska na Znojemsku: vznikla zvětrávání hlavně granitoidů: Únanov, Přímětice, Hradiště, Mašovice, Tvořihráz. Těžitelná mocnost se pohybuje okolo 8-10 m, která představuje již jen spodní části zvětralinového pláště. V nadloží kaolínů sedimentují štěrky a jíly eggenburgu. Plenkovice. zvětrávání bítešské ruly, kaolinizace až do 80 m, ale nízká kvalita suroviny. Vidnava. Ložisko vzniklo zvětráváním biototického granitu žulovského masívu. Zvětrání zasahuje do hloubku 10-13 m, vyjímečně 40m. Nejkvalitnější je vhodný k výrobě šamotu. Bentonit Ivančice-Réna. Vznik z kyselých dacitových tufů a tufitů (hranice eggenburg-ottnang), surovina je přeplavena do prohlubní podloží a dosahuje max mocností okolo 1m, prostorový rozsah ložiska je cca X00 m2 (S.Nehyba). Hlavní složkou je montmorilonit. Použití: filtrace, těsnící stavební materiály, pojivo slévárenských písků, čištění vody, vrtné výplachy, plnidla, nosiče pesticidů, ,,kočkolit". 8 Grafit Velké Tresné. Ložisko grafitu v olešnické skupině svratecké klenby moravika. Lož. Mládkovo: v kryst. vápencích, délka 1,5km, 2m mocné, 45%C, 7% S. Lož. Hlavní: v kr. vápencích i grafitických břidlicích, 500m délka, až 4m mocné, 35% C, 9% S. Malé a Velké Vrbno (Adamov, Luční hora, Ostružník, U Milíře), ložisko Konstantin. Ložiska ve velkovrbenské klenbě, mikrokrystalický grafit v kr. vápencích, cca 3-6 m mocné, obsah 39% C. Povrchově těženo od roku 1970. V podloží kr.vápenců jsou pararuly, fylity, kvarcity. Grafit není tak čistý jako v kr. vápencích moldanubika, má nižší stupeň krystalinity, více S (py, ph), více křemene, muskovitu a karbonátů. Baryt Horní Benešov Dřínové, Květnice u Tišnova Křižanovice v Železných horách Křemen výroba optického skla, křemenného a ultrafialového skla Ložiska: Velká Kraš. Pegmatit s křemenným jádrem. Bílý Potok-Vrbno Vikýřovice Dětkovice Pokrývačské břidlice řada výskytů v moravickém souvrství: Nové Těchanovice aj. Velká Střelná Staré Oldřůvky dříve těženo více než 80 ložisek v N.Jeseníku Přehledná geologická mapa Nízkého Jeseníku (J. Dvořák, 1988) s vyznačením hlavních ložisek štípatelných břidlic. Obr. Legenda : 1 ­ předflyšová souvrství s vulkanity vrbenské a štěrnbersko-hornobenešovské zóny, 2 ­ vápencová souvrství devonu a spodního karbonu u Hranic a v okolí, 3 ­ andělskohorské souvrství, 4 ­ hornobenešovské souvrství, 5 ­ moravické souvrství, 6 převážně droby, 7 ­ převážně břidlice, 8 ­ ostravské souvrství, 9 ­ neovulkanity, 10 ­ neogén, ­ netěžená ložiska, ­ těžená ložiska) Seznam ložisek štípatelných břidlic : 1­okolí Třemešné, 2­Dětřichovice, 3­M. Véska, 4­ Václavov u Bruntálu, 5­M. Štáhle, 6­Břidličná, 7­Ondřejov, 8­Pastviny, 9­Jiříkov, 10­ 9 Chabičov, 11­Řideč, 12­Svobodné Heřmanice, 13­Jakartovice, 14­Bohdanovice, 15­Sl. Harta, 16­Domašov nad Bystřicí, 17­Jívové, 18­Bělkovice 19­Nové Těchanovice, 20­ Svatoňovice, 21­Čermná, 22­Klokočov, 23­Smilov, 24­Velká Střelná, 25Hrubá Voda, 26­Boňkov, 27­okolí Budišovic, 28­Jestřábí u Fulneku Sádrovec opavská pánev, evaporitová formace, baden sled od baze nahoru: bazální makrokrystalický sádrovec 1 - 9 m (80-85%), jemně krystalický sádrovec 0,3 ­ 1 m, blokový sádrovec 1 - 10 m (60-70%), mikrokrystalický 20 ­ 40 m. Ložiska: (Opava ­ od r.1849 důl, Kateřinky, Hněvošice) Kobeřice ­ jih (jámový lom), - sever Sudice Třebom Rohov-Strahovice Štěrkopísky, písky viz též živcové suroviny aluviální sedimenty Moravy: Ložiska: Mohelnice Hulín Ostrožská Nová Ves Spraše, sprašové hlíny (cihlářské suroviny) Ložiska: Šlapanice. Stavební kámen mramor (ušlechtilá kamen. výroba) Dolní Lipová-Pomezí. skupina branné, asi D Velká Morava. orlicko-kladská klenba, sv.PR Supíkovice. Obalová série (plášť) žulovského plutonu, asi D Nedvědice 10 nemetamorfované vápence: Jedovnice, Křtiny. hlíznaté křtinské vápence, při větším nahloučení jílovitých proplástků dochází k rozpadu (malé pevnosti!) drcené kamenivo Ložiska: (výběr) Želešice. drtí se horniny metabazitové zóny (hornblendit) a granodiorit Tasovice. devonská klastika Vicenice. amfibolit Předklášteří-Dřínová. granitoidy Vanov. biotitická kordieritická rula (migmatit), Luleč. karbonské droby a slepence Olšany Stará Ves u Bílovce. kyjovické souvrství Hrabůvka. hradecké souvr. Jakubčovice nad Odrou. hradecký vývoj moravického souvr., droby polymiktní pískovce, jíl. břidlice, drobnozrnné slepence Domášov nad Bystřicí. hornobenešovské souvr. Bučník. alkalický čedič 11