Nerostné suroviny
Moravy a Slezska
stručný sylabus
1
Historie využívání nerostných zdrojů
rohovce, kámen obecně, grafit, zlato
stříbro, Fe-rudy, měď(?)
1249 Jihlavské horní právo
1275 znak horníků poprvé na měst: pečeti B.Štiavnice
1300 vydání Královského horního zákoníku ,,Ius Regale
Montanorum" a mincovní reformy krále Václava II.,
Kutná Hora
1556 De re metallica libri XII, G. Agricola,
Jáchymov (Joachimsthaler-tolar-dolar)
1627 prvý odstřel střelným prachem, B.Štiavnica, dědičná št. 16km
1762 Academia metallurgica (katedra ložisek) - první na světě na
KU, 1763 přestěhována do B.Štiavnice (nejstarší báňská
akademie na světě), od 1919 v Šoproni v Maďarsku
1875 poprvé na světě dosaženo hloubky 1000m na šachtě Vojtěch v
Příbrami
Starší doba kamenná:
pazourek, žilný křemen, křemence, chalcedon, jaspis, rohovce, buližník, obsidián.
Zdroje: ledovcové sedimenty (s.Morava), nejstarší pěstní klín v Čechách ­ kambrický
křemenec z Jinců
Mladší doba kamenná ­ neolit
amfibolit, spilit, hadce
K nejstarším těžbám se počítají nálezy v lomu Bílý kámen na Sázavě, těžba od mladší
doby kamenné (neolit), mramor na štípané a broušené nástroje
měď - pozdní doba kamenná (2000-1700 pK), na našem území asi objevena nebyla,
přichází výměnným obchodem, hlavně šperky a zbraně
Doba bronzová
1700-1000: nejrozsáhlejší používání v době bronzové, únětická kultura, zdroje Cu, Sn
(Hartz, Krušné hory?)
Starší doba železná: 1000-500: doba halštatská, přechodná mezi bronzovou a železnou
Mladší doba železná ­ 500-0 Bc.
keltové Keltové:
Fe, Au, grafit, švartna, vyráběli běžné železné nářadí, výroba keramiky, skla,
duhovky, grafit - těžba v menším množství (barvení keramiky), rýžoviska Au na Otavě:
cca 75 km2 ­ 1000t Au
švartna ­ Staré a Nové Strašecí
2
železo - 6 st. pK, dolování a hutnění Fe, limonity - hlavní železná ruda až do konce
19.stol.,
hradištní doba 400-1100, první Slované, rozvoj hutnictví železa, hutě v Želechovicích u
Uničova, Moravský kras
Od 10.stol. (Nestorův letopis) ­ zmínky o těžbě stříbra v Čechách
r. 965 ­ Ibrahim Ibn Jakub: vývoz cínu z Čech
Železná ruda, Au, kasiterit: těžily se jako hlavní rudy do 12.st. (ranný feudalismus), 13.14.st.
největší horní svobody, rozvoj královských horních měst, masívní rozvoj hornictví
(obr.: místa historických dolů)
Rozvoj dobývacích metod, podzemní voda ­ problém dodnes
Za Václava I. (1203-1253) vznik dolů u Jihlavy, H.Brodu, Tábora, Č.Budějovic
1249 ­ Jihlavské horní právo, počátky 1227-1234, 1328 zemětřesení, 1378 povodeň, konec
těžby
za Václava II. ­ Kutná Hora,
1300 vydání Královského horního zákoníku ,,Ius Regale
Montanorum" a mincovní reformy krále Václava II.,
Kutná Hora
13.stol.: Štěpánovský revír: Koroužné, Borovec, Deblín, Javůrek, Rozseč n. K., Lačnov
1345 ­ horní právo Jemnice (Předín, Hory, Opatov, 1414 ­ zpustlé, obnova v 16.stol.
Slezsko
Suchá Rudná ­ 3500 let ­ datování těžby Au, Cu
14.stol. : Jílové, NovýKnín, Kašperské Hory
15.stol. úpadek ­ husitské války, rozkvět Příbram, Jáchymov
Břidlice
Těžba pokrývačských břidlic má v oblasti moravskoslezského kulmu několik staletí
trvající historii. První zmínky se datují do druhé poloviny 18-tého století, hlavní rozvoj
těžby a zpracování břidlic však nastal až ve druhé polovině 19-tého století, kdy byla
břidlice těžena v několika desítkách dolů a lomů. Celková roční produkce výrobků v roce
1864 je Hochstetterem odhadována na cca 50 tis. t a počet činných dolů přibližně na
stovku. Největší a nejmoderněji vybavené doly byly v té době na lokalitách Velká Střelná
a Hrubá Voda ­ Hlubočky. Koncem 19-tého století dochází v souvislosti s objevem
lehčích, umělých krytin k poklesu poptávky a řada dolů zaniká. Konjunktura poptávky po
břidlicové krytině nastala ve třicátých letech 20. století, kdy byla řada ložisek znovu
otevřena a s konjunkturálními výkyvy jejich těžba pokračovala až do období po II.světové
válce, přibližně do let 1947 a 1948, kdy byla prakticky na všech lokalitách ukončena
3
především z důvodu nedostatku pracovních sil po odsunu německého obyvatelstva
(Wagner, Staněk, 1991). Jediným těženým ložiskem štípatelných břidlic bylo v té době
ložisko Nové Těchanovice a později, na počátku 70-tých let byla obnovena těžba ložiska
Svatoňovice.
Se vzrůstající oblibou přírodních materiálů, která nastala v 90-tých letech minulého století,
byly průzkumné práce a pokusy o znovuobnovení těžby provedeny na lokalitách Hrubá
Voda, Velká Střelná, Svobodné Heřmanice, Jakartovice, Čermná a Klokočov. Po krátké
době však byly tyto práce ve většině případů zastaveny. V současné době jsou v oblasti
moravskoslezského kulmu těžena ložiska Nové Těchanovice, Svatoňovice, Hrubá Voda a
Svobodné Heřmanice.Celkový roční objem hrubé těžby lze odhadnout na cca 10 až 20 tis.
m3
.
Ropa
Literatura
Základní přehled českého hornictví je shrnut v knihách Jiřího Majera Rudné hornictví v
Čechách na Moravě a ve Slezsku (Libri, Praha 2004) a kolektivu autorů Rudné a uranové
hornictví České republiky (Anagram, Ostrava 2003). Vzhledem k tomu, že se na území
středních Čech nalézají významná ložiska zlata (Čelina, Mokrsko), jež mohou být jednou
těžena, je nutné upozornit na knihu Petra Morávka a kol. Zlato v Českém masivu (ČGÚ,
Praha 1992). Problému revitalizace lomů se týká sborník Cílek V. a Bosák P. (eds), Zlatý
kůň, Česká speleologická společnost, Praha 2000.
Vztahy mezi geologickou stavbou a lokalizací
hlavních genetických skupin ložisek
Kaustobiolity
Ropa
nafta - původ slova je perský: značí prosakující kapalinu
asfalt - využíval se patrně již 9.st. př.n.l. v Mezopotamii i ...
dřívější využití:
zápalné zbraně, ochrana kovových součástek, léčebné procedury,
4
Novodobá historie
Východní Slovensko: obce Miková-Habura, písemná zmínka o naftových studních z
r.1869
Morava. Povrchové výrony uhlovodíků pozorovány kolem hlavní linie karpatského
oblouku, hlavně z pískovců.
První podnikatel - Julius May
Gbely: Jan Medlen
1913: průzkum a vrtba
1914: zahájena těžba
Vídeňská pánev
Geneze
Za dobu vyhledávání vymezeno více než 50 elevačních struktur a asi ve 30 nalezeny
Ložiska:
Suchohrad - Gajary
Gbely
Hrušky
Jihovýchodní svahy Českého masívu (karpatská předhlubeň)
Ložiska:
Kostelany
Ždánice
MND a.s.
(srpen 1993) těžba asi 100 000 t ropy = 1% spotřeby státu
5
Uhlí
Uhlí ­ Zastávka u Brna
První písemný záznam o nálezu uhlí v okolí Zastávky je již z 23. září 1769. Těžit se začalo ale
až v roce 1788. Nejstarší úředně zaznamenané povolení na kutání uhlí je ze dne 3. srpna 1787.
Vrchnostenský úřad v Rosicích tehdy pronajal kutací a dolovací právo na uhlí v obvodě
celého panství c.k. Průplavní a hornické společnosti z Vídně, která těžbu zahájila v jámě
Schodové na severním okraji obce v Mariánském údolí2.
Ložiska rud
Ložiska nerudních surovin ­ průmyslové horniny a
minerály
Cementářské suroviny
Vápence
Z průmyslového hlediska rozlišujeme vápence
vysokoprocentní ­ mají obsah CaCO3 > 96%, z toho maximálně 2% MgCO3, využití:
...., vzdušné vápno,
ostatní ­ CaCO3 > 80%, využití: výroba cementu, odsiřování,
jílovité vápence ­ obsah CaCO3 okolo 70%, využití: cement, vápno
zemědělské vápence ­ obsah CaCO3 ~ 70-75%, využití: úprava půd
K hlavním komponentám cementu patří CaO, Fe2O3, Al2O3 a SiO2. Pro hodnocení
cementářských surovin se používají cementářské moduly:
hydraulický modul:
4,27,1
32322
=
++ OFeOAlSiO
CaO
silikátový modul:
3,38,1
3232
2
=
+ OFeOAl
SiO
aluminátový modul:
6
5,25,1
32
32
=
OFe
OAl
Ložiska
Vitošov. Devonské vápence leží na horninách zábřežské série, mocnost > 100m, velmi
čisté, používají se jako hutní vápence pro Ostravsko.
Mokrá. Těží se organodetritické a kalové vápence hádsko-říčské a korálové vápence
vilémovické (frasn, famen, tournai, viz stratigrafické schéma j. části Moravské krasu).
Jílovité břidlice (visé) se používají jako korekční sialitická surovina pro výrobu cementu.
Vápence se používají pro výrobu cementu, v cukrovarnictví,v chem. průmyslu, sklářském
průmyslu, hutnictví a při výrobě vzdušného vápna.
Skalka. v Mor. krasu, vilémovické vápence
Hranice. Využívají se korálové a kalové vápence z nichž lze sestavit cementářskou směs
na portlandský cement.
Štramberk, vrch Kotouč. Využívá se štramberský, organogenní vápenec (svrch. J, tithón)
pro hutnictví a pestrý jílovitý vápenec (sp.Kř, neokom) pro cementářskou surovinu.
Mikulov. Na ložisku se těží ernstbrunské vápence (tithón) pro výrobu vzdušného vápna,
pro hutě, saturaci a chemický průmysl. Ložisko vykazuje volné zásoby cca 570 kt, ale
podstatná část zůstává vázána v přírodní rezervaci (4870 kt).
Živcové suroviny
Živce se používají hlavně ve sklářství a v keramickém průmyslu jako ,,glazurové živce".
Ty musí mít vysokou čistotu a kvalitu. Hlavní škodlivinou je obsah Fe.
Dolní Bory, Hatě. pegmatit
Aluviální terasy Svratky a Svitavy:Syrovicko-ivaňský terasový komplex.
Terasový stupeň I. (starší günz - G1), báze je ve výšce 218-220 m n.m., 35-40 m nad
tokem Jihlavy, mocnost sedimentů je 2-5 m. Z ložiskového hlediska nezajímavé
(nepravidelný vývoj).
Terasový stupeň II. (mladší günz ­ G2), báze terasy ve výšce 210-213 m n.m., 27-32 m
nad tokem Jihlavy, mocnost sedimentů cca 10 m.
Terasový stupeň III. (starší mindel ­ M1), báze terasy 190-201 m n.m., 14-17 m nad
tokem Jihlavy, mocnost sedimentů je cca 20 m. Nejde o klasický terasový stupeň, ale o
akumulační výplň paleokoryta Jihlavy. Celý stupeň je členěn (např. Mátl 1990) do tří
horizontů: III/1, III/2 ­ je hlavní ložiskovou výplní terasového komplexu, na ložisku
Žabčice, Hrušovany a Bratčice se těží jako stavební štěrkopísky. Frakce 1-8 mm obsahuje
38-49 hmot.% živců, v s. části terasového komplexu má mocnost 10-14 m, k J mocnost
klesá, III/3 ­ mocnost cca 6m, obsahy živců nebilanční
Hrušovany. Těžba 222 kt/r, zásoby >6 mil. t.
Ledce-Hrušovany. zásoby >15 mil. t!!!
Ivančice-Němčice, Ivančice-Letovisko.
Bratčice. pískovna
Žabčice. pískovna
7
Jako náhradní ložiska živců jsou vedeny lokality Smrček a Velké Tresné.
Jíly, jílovce
technologické třídy:
pórovinové ­ keramická výroba, světlé, slinutí nad 1200°C
žáruvzdorné ­ ostřivo pro šamot, co nejvíce Al2O3, nízká nasákavost po výpalu
žáruvzdorné ostatní ­ vazná složka pro žáruvzdorné zboží
keramické ­ kameninové, dlaždicové
hliníkové ­ v mostecké části pánve, 40% Al2O3, 3-7% TiO2
Žáruvzdorné jíly v křídových sedimentech
Kaolín
technologické třídy:
KJ ­ porcelán, jemná keramika (velmi čisté, bílý střep)
KK ­ keramický průmysl (různé receptury)
KP ­ papírenský, guma (plnivo, bělost)
KT ­ titaničitý (Karlovarsko), TiO2 nad 0,5%, úpravou (vysokointenzitní elmg. separace)
lze dosáhnout kvality KJ, KK
KZ ­ živcový, obsahuje více nerozložených živců,. sanitní, užitková keramika
Ložiska na Znojemsku: vznikla zvětrávání hlavně granitoidů:
Únanov, Přímětice, Hradiště, Mašovice, Tvořihráz. Těžitelná mocnost se pohybuje okolo
8-10 m, která představuje již jen spodní části zvětralinového pláště. V nadloží kaolínů
sedimentují štěrky a jíly eggenburgu.
Plenkovice. zvětrávání bítešské ruly, kaolinizace až do 80 m, ale nízká kvalita suroviny.
Vidnava. Ložisko vzniklo zvětráváním biototického granitu žulovského masívu. Zvětrání
zasahuje do hloubku 10-13 m, vyjímečně 40m. Nejkvalitnější je vhodný k výrobě šamotu.
Bentonit
Ivančice-Réna. Vznik z kyselých dacitových tufů a tufitů (hranice eggenburg-ottnang),
surovina je přeplavena do prohlubní podloží a dosahuje max mocností okolo 1m,
prostorový rozsah ložiska je cca X00 m2
(S.Nehyba). Hlavní složkou je montmorilonit.
Použití: filtrace, těsnící stavební materiály, pojivo slévárenských písků, čištění vody, vrtné
výplachy, plnidla, nosiče pesticidů, ,,kočkolit".
8
Grafit
Velké Tresné. Ložisko grafitu v olešnické skupině svratecké klenby moravika. Lož.
Mládkovo: v kryst. vápencích, délka 1,5km, 2m mocné, 45%C, 7% S. Lož. Hlavní: v kr.
vápencích i grafitických břidlicích, 500m délka, až 4m mocné, 35% C, 9% S.
Malé a Velké Vrbno (Adamov, Luční hora, Ostružník, U Milíře), ložisko Konstantin.
Ložiska ve velkovrbenské klenbě, mikrokrystalický grafit v kr. vápencích, cca 3-6 m
mocné, obsah 39% C. Povrchově těženo od roku 1970. V podloží kr.vápenců jsou pararuly,
fylity, kvarcity. Grafit není tak čistý jako v kr. vápencích moldanubika, má nižší stupeň
krystalinity, více S (py, ph), více křemene, muskovitu a karbonátů.
Baryt
Horní Benešov
Dřínové, Květnice u Tišnova
Křižanovice v Železných horách
Křemen
výroba optického skla, křemenného a ultrafialového skla
Ložiska:
Velká Kraš. Pegmatit s křemenným jádrem.
Bílý Potok-Vrbno
Vikýřovice
Dětkovice
Pokrývačské břidlice
řada výskytů v moravickém souvrství: Nové Těchanovice aj.
Velká Střelná
Staré Oldřůvky
dříve těženo více než 80 ložisek v N.Jeseníku
Přehledná geologická mapa Nízkého Jeseníku (J. Dvořák, 1988) s vyznačením hlavních
ložisek štípatelných břidlic.
Obr.
Legenda : 1 ­ předflyšová souvrství s vulkanity vrbenské a štěrnbersko-hornobenešovské
zóny, 2 ­ vápencová souvrství devonu a spodního karbonu u Hranic a v okolí, 3 ­
andělskohorské souvrství, 4 ­ hornobenešovské souvrství, 5 ­ moravické souvrství, 6
převážně droby, 7 ­ převážně břidlice, 8 ­ ostravské souvrství, 9 ­ neovulkanity, 10 ­
neogén,  ­ netěžená ložiska,  ­ těžená ložiska)
Seznam ložisek štípatelných břidlic : 1­okolí Třemešné, 2­Dětřichovice, 3­M. Véska, 4­
Václavov u Bruntálu, 5­M. Štáhle, 6­Břidličná, 7­Ondřejov, 8­Pastviny, 9­Jiříkov, 10­
9
Chabičov, 11­Řideč, 12­Svobodné Heřmanice, 13­Jakartovice, 14­Bohdanovice, 15­Sl.
Harta, 16­Domašov nad Bystřicí, 17­Jívové, 18­Bělkovice 19­Nové Těchanovice, 20­
Svatoňovice, 21­Čermná, 22­Klokočov, 23­Smilov, 24­Velká Střelná, 25Hrubá Voda,
26­Boňkov, 27­okolí Budišovic, 28­Jestřábí u Fulneku
Sádrovec
opavská pánev, evaporitová formace, baden
sled od baze nahoru: bazální makrokrystalický sádrovec 1 - 9 m (80-85%), jemně
krystalický sádrovec 0,3 ­ 1 m, blokový sádrovec 1 - 10 m (60-70%), mikrokrystalický 20
­ 40 m.
Ložiska:
(Opava ­ od r.1849 důl, Kateřinky, Hněvošice)
Kobeřice ­ jih (jámový lom), - sever
Sudice
Třebom
Rohov-Strahovice
Štěrkopísky, písky
viz též živcové suroviny
aluviální sedimenty Moravy:
Ložiska:
Mohelnice
Hulín
Ostrožská Nová Ves
Spraše, sprašové hlíny (cihlářské suroviny)
Ložiska:
Šlapanice.
Stavební kámen
mramor (ušlechtilá kamen. výroba)
Dolní Lipová-Pomezí. skupina branné, asi D
Velká Morava. orlicko-kladská klenba, sv.PR
Supíkovice. Obalová série (plášť) žulovského plutonu, asi D
Nedvědice
10
nemetamorfované vápence:
Jedovnice, Křtiny. hlíznaté křtinské vápence, při větším nahloučení jílovitých proplástků
dochází k rozpadu (malé pevnosti!)
drcené kamenivo
Ložiska: (výběr)
Želešice. drtí se horniny metabazitové zóny (hornblendit) a granodiorit
Tasovice. devonská klastika
Vicenice. amfibolit
Předklášteří-Dřínová. granitoidy
Vanov. biotitická kordieritická rula (migmatit),
Luleč. karbonské droby a slepence
Olšany
Stará Ves u Bílovce. kyjovické souvrství
Hrabůvka. hradecké souvr.
Jakubčovice nad Odrou. hradecký vývoj moravického souvr., droby polymiktní pískovce,
jíl. břidlice, drobnozrnné slepence
Domášov nad Bystřicí. hornobenešovské souvr.
Bučník. alkalický čedič
11