Příklady na páté cvičení v počítačové učebně, SMI, PS 2007 Příklad 1.: Řidič taxi dlouhodobým pozorováním zjistil, že když se v daném okamžiku nachází ve městě A, pak s pravděpodobností 0,3 poveze příštího zákazníka do města B a s pravděpodobností 0,7 bude zákazník žádat jízdu uvnitř A. Jestliže se řidič taxi nachází ve městě B, pak se stejnou pravděpodobností buď poveze příštího zákazníka do A nebo bude jezdit uvnitř B. Průměrná tržba za jízdu (v obou směrech) mezi A a B činí 1000 Kč a uvnitř měst A a B 100 Kč. Vypočítejte střední hodnotu tržby za první dvě jízdy, vyjede-li řidič z města A resp. B. Řešení: Zavedeme HMŘ s množinou stavů J = {0,1}, přičemž X[n] = 0 (resp. 1), když v okamžiku n je řidič ve městě A (resp. B). Matice . q[0] = 0,7.100 + 0,3.1000 = 370, q[1] = 0,5.1000 + 0,5.100 = 550 q = , v(0) = . v(1) = q + P v(0) = v(2) = q + P v(1) = + = Vyjede-li řidič z města A, bude mít za první dvě jízdy v průměru tržbu 794 Kč. Vyjede-li řidič z města B, bude mít za první dvě jízdy v průměru tržbu 1010 Kč. Návod na řešení v MATLABu: Zadáme matice P, R a vektor v0: P=[0.7 0.3;0.5 0.5]; R=[100 1000;1000 100];v0=[0 0]‘; Vypočteme pomocnou matici Q=P*R’; Diagonála matice Q je vektor q=diag(Q); Vypočteme vektor v1=q+P*v0 Vypočteme vektor v2=q+P*v1 Příklad 2.: Předpokládejme, že chovatel má slepici, která buď snáší vejce (stav 0) nebo sedí na vejcích (stav 1). Uvažujeme období o délce 1 měsíc. Matice přechodu a matice výnosů jsou: . a) Pomocí vytvořujících funkcí najděte vektor středních hodnot celkových výnosů po n měsících. b) Jaký je vektor středních hodnot celkových výnosů pro n = 1, 2, …, 24? Graficky znázorněte závislost středních hodnot celkových výnosů na n. Řešení: Zavedeme HMŘ s množinou stavů J = {0,1}, přičemž X[n] = 0 (resp. 1), když v měsíci n slepice snáší vejce (resp. sedí na vejcích). Matice . q[0] = 0,6.8 + 0,4.2 = 5,6, q[1] = 0,3.3 + 0,7.(-6) = -3,3 q = , v(0) = . = … = je vytvořující funkce posloupnosti a[n] = n, n = 0, 1, 2, ... je vytvořující funkce posloupnosti a[n] = , n = 0, 1, 2, ... je vytvořující funkce posloupnosti a[n] = , n = 0, 1, 2, ... Celkem: v(1) = , v(2) = , v(3) = , …, v(24) = . Návod na řešení v MATLABu: Zadáme vektor n: n=[0:1:24]; Napíšeme vyjádření pro první složku vektoru v(n): v0n=n.*(36/70)+(10/7)*(1-0.3.^n)*(356/70) Napíšeme vyjádření pro druhou složku vektoru v(n): v1n=n.*(36/70)+(10/7)*(1-0.3.^n)*(-267/70) Graficky znázorníme závislost středních hodnot celkových výnosů na n: plot(n,v0n,’o’,n,v1n,’*’) Příklad 3.: Výrobce limonád pravidelně sleduje prodejnost nového výrobku na domácím trhu. Výrobek hodnotí v každém sledovaném období jako úspěšný (stav 0) nebo jako neúspěšný (stav 1), přičemž lze předpokládat, že úspěšnost či neúspěšnost prodeje v daném období je ovlivněna jen tím, jak se výrobek prodával v předchozím období. Dlouhodobým sledováním prodeje byly zjištěny tyto poznatky: pokud byl výrobek v jednom období úspěšný, pak v následujícím období bude úspěšný s pravděpodobností 0,8. Jestliže byl výrobek v jednom období neúspěšný, tak v následujícím období zůstane neúspěšný s pravděpodobností 0,7. Zůstává-li výrobek úspěšný, je výnos 10 jednotek. Změní-li se z úspěšného na neúspěšný, klesne výnos na 5 jednotek. Při změně z neúspěšného na úspěšný je výnos 10 jednotek a zůstává-li výrobek neúspěšný, dojde ke ztrátě 20 jednotek. a) Modelujte proces pomocí homogenního markovského řetězce. Najděte matici přechodu a matici výnosů. b) Pomocí rekurentního vzorce v(n) = q + P v(n-1) vypočtěte pro oba stavy střední hodnotu celkového výnosu, který se získá za n období, n = 1, 2, ..., 6. c) Pomocí aproximačního vzorce v(n) ≈ (n-1)Aq + (I – (P – A))^-1q najděte přibližné vyjádření pro vektor středních hodnot celkových výnosů v(n). Pro n = 1, 2, ..., 6 porovnejte výsledky s přesným vyjádřením získaným v bodě (b). Řešení: ad a) Zavedeme HMŘ s množinou stavů J = {0,1}, přičemž X[n] = 0 (resp. 1), když v n-tém období je výrobek úspěšný (resp. neúspěšný). Matice . ad b) Výpočet pomocí rekurentního vzorce: q[0] = 0,8.10 + 0,2.5 = 9, q[1] = 0,3.10 + 0,7.(-20) = -11 q = , v(0) = . v(1) = q + P v(0) = , v(2) = q + P v(1) = , v(3) = q + P v(2) = , v(4) = q + P v(3) = , v(5) = q + P v(4) = , v(6) = q + P v(5) = ad c) Výpočet pomocí aproximačního vzorce: Nejprve najdeme stacionární vektor a matice P (viz Příklady na druhé cvičení v počítačové učebně) a sestavíme limitní matici A = . Po dosazení do aproximačního vzorce získáme výsledky: v(1) = , v(2) = , v(3) = , v(4) = , v(5) = , v(6) = Je zřejmé, že aproximační vzorec je pro malá n nevhodný.