GLOBÁLNÍ EKOSYSTÉMY



    Literatura

   Strahler, A. –  Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s.
   Kapitola: Global Ecosystems, s. 197 - 235.

   Attenborough, D. (1990): Planeta žije. Panorama, Praha, 334 s.

   Duvigneaud, P. (1988): Ekologická syntéza. Academia, Praha, 414 s.

   Horník, S. (1986): Fyzická geografie II. SPN, Praha, 319 s. Kapitola: Biogeografie, s. 197 –
   287.

   Jakrlová, J. – Pelikán, J. (1999): Ekologický slovník terminologický a výkladový. Fortuna,
   Praha, 144 s.

   

   

1. Úvod

   ·         biosféra = složka FG sféry; všechny živé organismy Země (rostliny + živočichové)

   Strahler&Strahler obr. P1 s. 7

   ·        oživená vrstva = zahrnuje povrch souše, svrchní část oceánu do hloubky přibližně 100
   m a přilehlé části atmosféry

   Strahler&Strahler obr. P2 s. 7

   ·        biogeografie = věda zabývající se rozšířením, vývojem a změnami organismů a jejich
   společenstev v prostoru a čase; předmět studia: biosféra a zákonitosti její prostorové
   diferenciace

   ·        ekologie = věda která studuje vztahy (interakce) mezi organismy a jejich prostředím

   ·         ekosystém = celek tvořený živými organismy a prostředím ve kterém žijí; organismy
   jsou v  ekosystému spojeny jednak mezi sebou navzájem a jednak s prostředím toky energie a
   látek

   ·        základní třídění ekosystémů:

   -         akvatické (vodní)

   -         terestrické (suchozemské)

   akvatické ekosystémy: a. marinní, b. sladkovodní

               marinní: a. otevřený oceán, b. brakické vody, c. korálové útesy.

   sladkovodní: a. jezera a rybníky, b. vodní toky, c. různé typy mokřadů (např. rašeliniště a
   slatiniště).

   terestrické ekosystémy: biomy

   ·        biom  = oblast ve které je víceméně uniformní klima, půdy a vegetace; biomy se
   vymezují na základě charakteru vegetace

   základní typy biomů:

   1.      les

   2.      step

   3.      savana

   4.      poušť

   5.      tundra

   

   2. Energetické toky v ekosystémech

  sluneční záření = zdroj energie pro biosféru

   

   2.1 Potravní řetězce

   ·        fotosyntéza

   ·        autotrofní organismy – heterotrofní organismy

   ·        energetické toky v ekosystémech:

   nadzemní: herbivoři, karnivoři a omnivoři 

   podzemní (půda): dekompozitoři

   ·        potravní řetězec, potravní síť = přenos energie ekosystémem přes posloupnost několika
   kroků či úrovní – primární producenti (zelené rostliny); konzumenti prvního, druhého a třetího
   řádu; dekompozitoři

   Strahler&Strahler obr. 8.1 s. 198

   ·        respirace = ztráta energie podél potravního řetězce

   Strahler&Strahler obr. 8.2 s. 199

   

   2.2 Biomasa, čistá primární produkce a klima

   ·        biomasa = hmota suché organické hmoty v ekosystému; jednotka: kg/m^2 nebo t/ha.

   ·        čistá primární produkce = množství využitelné energie vyprodukované v ekosystému
   rostlinami za jeden rok

   ·        faktory ovlivňující čistou primární produkci:

   -         sluneční záření: a. intenzita, b. délka slunečního svitu (délka dne)

   -         teplota (teplota vzduchu a půdy)

   -         dostupnost vody

   Strahler&Strahler obr. 8.3 s. 200

   ·        hodnoty produkce v  klimatických pásmech vyjádřené hmotností uhlíku (kg)
   vyprodukovaného na jednotkové ploše (1m^2) za rok

   +--------------------------------------------------------------------------------------------+
   |Produkce              |  Klimatické pásmo                                                   |
   |----------------------+---------------------------------------------------------------------|
   |nejvyšší (> 800)      |vlhké rovníkové                                                      |
   |----------------------+---------------------------------------------------------------------|
   |velmi vysoká (600-800)|pobřežní monzunové a pasátové, tropické střídavě vlhké a suché       |
   |----------------------+---------------------------------------------------------------------|
   |vysoká (400-600)      |tropické střídavě vlhké a suché (JV Asie), vlhké subtropické,        |
   |                      |oceánské západních pobřeží                                           |
   |----------------------+---------------------------------------------------------------------|
   |střední (200-400)     |středomořské, vlhké kontinentální                                    |
   |----------------------+---------------------------------------------------------------------|
   |nízká (100-200        |suché tropické (semiaridní), suché mírné (semiaridní), boreálních    |
   |                      |lesů                                                                 |
   |----------------------+---------------------------------------------------------------------|
   |velmi nízká (0-100)   |suché tropické (aridní), suché mírných šířek (aridní), boreálních    |
   |                      |lesů, tundrové                                                       |
   +--------------------------------------------------------------------------------------------+

   

   3. Organismy a prostředí

   

   3.1 Biotop

   ·        biotop = stanoviště; místo obývané určitým společenstvem organismů; charakterizován
   abiotickými a biotickými vlastnostmi prostředí

   Strahler&Strahler obr. 8.4 s. 201                                   

   

   3.2 Organismy a voda

   ·        xerofyty = rostliny adaptované na sucho

   ·        oblasti výskytu xerofytů:

   -         místa s rychlým odtokem vody (např. skalní výchozy, …)

   -         pouště

   -         oblasti s výrazně suchou sezónou

   ·        adaptace xerofytů na sucho:

   - brání ztrátě vody z těla

   - vylepšená schopnost vodu získat

   - krátký životní cyklus

   ·        sklerofyty  = rostliny s tvrdými, tlustými, kožovitými listy; středomořské klima

   ·        opadavá a vždyzelená vegetace

   ·        suchomilná zvířena = často podobné strategie jako rostliny

   

   3.3 Organismy a teplota

   ·        teplota jako přímý (optimální teplota, teplotní limity) a nepřímý faktor

   ·        chladnější klima → méně druhů organismů

   ·        studeno-krevní a teplo-krevní živočichové

   ·        rozdílné adaptace studenokrevných a teplokrevných živočichů na chlad a horko

   ·        hybernace

   

   3.4 Ostatní klimatické faktory

   ·        světlo

   jarní efeméry =  byliny lesního podrostu které projdou svým životním cyklem brzy zjara, kdy na
   stromech ještě chybí listí

   fotoperioda  = období denního světla; závislost na zeměpisné šířce a ročním období

   ·        vítr

   vlajkové stromy

   Strahler&Strahler obr. 8.37 s. 230

   

   3.5 Ekologická sukcese

   ·        ekologická sukcese = proces vývoje ekosystému (vývojová řada) při kterém jedno
   společenstvo rostlin a živočichů nahrazuje druhé a který směřuje ke stabilnímu konečnému stavu

   ·        klimax = stabilní společenstvo rostlin a živočichů na konci sukcesní řady

   ·        disturbance = narušování ekosystému; a. přirozené, b. antropogenní 

   ·        primární a sekundární sukcese – sekundární sukcese probíhá na místech kde již předtím
   existovala vegetace a je mnohem rychlejší než primární sukcese

   Strahler&Strahler obr. 8.10 s. 205

   ·        pionýrské rostliny

   

   4. Přirozená vegetace

   ·        přírodní vegetace = vegetace která se vyvíjí bez vlivu člověka

   ·        člověkem ovlivněná vegetace

   ·        zavlečené druhy = organismy které byly přeneseny člověkem z jejich domovských
   ekosystémů do cizího prostředí

   

   4.1 Vegetační formace a životní formy rostlin

   ·        Raunkiaerův systém životních forem:

   -         fanerofyty

   -         chamaefyty

   -         hemikroptofyty

   -         geofyty

   -         helofyty

   -         hydrofyty

   -         therofyty

   -         epifity

   Horník a kol. obr. 3.6 s. 212

   ·        jednoleté a vytrvalé rostliny

   ·        příklad vegetační formace: les – je tvořen několika vrstvami (patry) tvořenými
   různými životními formami

   Strahler&Strahler obr. 8.11 s. 207

   

   5. Terestrické ekosystémy – biomy

   ·        pět základních typů biomů:

   les

   savana

   step

   poušť

   tundra

   Strahler&Strahler obr. 8.13 s. 208-209

   ·        biomy lze dále dělit na menší jednotky podle typu vegetační formace; např. v rámci
   biomu les lze rozlišit šest hlavních vegetačních formací

   +--------------------------------------------------------------------------------------------+
   |Biom              |Vegetační formace                                  |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |      Les         |Deštný les nízkých šířek                           |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Monzunový les                                      |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Subtropický vždyzelený les                         |Listnatý (vavřínový) |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |                                                   |Jehličnatý           |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Listnatý les mírných šířek                         |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Jehličnatý les                                     |Boreální             |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |                                                   |Pobřežní             |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Sklerofytní les                                    |Sklerofytní les      |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |                                                   |Sklerofytní řídkolesí|
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |                                                   |Sklerofytní křoviny  |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |      Savana      |Vlhká savana (člověkem podmíněná)                  |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Savanové řídkolesí (suchá savana)                  |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Trnitá savana                                      |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Zaplavovaná savana (pantanal)                      |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Llanos                                             |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Campos                                             |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |      Step        |Dlouho-stébelnatá step                             |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Krátko-stébelnatá step                             |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |      Poušť       |Polopoušť                                          |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Trnitá polopoušť                                   |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Suchá poušť                                        |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |Tundra            |Arktická tundra (keříčková, mechová a lišejníková) |                     |
   |------------------+---------------------------------------------------+---------------------|
   |                  |Horská tundra                                      |                     |
   +--------------------------------------------------------------------------------------------+

   

   5.1 Biom les

   ·        v rámci biomu les lze rozlišit 6 vegetačních formací:

   deštný les nízkých šířek

   monzunový les

   subtropický vždyzelený les

   listnatý les mírných šířek

   jehličnatý (boreální) les

   sklerofylní les

   

   5.1.1 Deštný les nízkých šířek

   Klima: vlhké rovníkové klima, monzunové a pasátové pobřežní klima

   Geografické rozšíření:

   rovníkové deštné lesy

   J Amerika: povodí Amazonky; Afrika: Konžská pánev a pobřeží Guinejského zálivu; Indomalajská
   oblast: Indonésie od Sumatry až po západní ostrovy Tichomoří

   tropické deštné lesy

   Pasátové oblasti: Filipíny, V pobřeží střední Ameriky, Karibská oblast, V pobřeží Madagaskaru,
   SV pobřeží Austrálie, V pobřeží Brazílie

   Monzunové oblasti: jihovýchodní Asie = Vietnam, Laos, JV Čína a Z pobřeží Indie a Myanmaru

   Strahler&Strahler obr. 8.18 s. 212-213

   Charakteristika:

   Strahler&Strahler  obr. 8.14 s. 210

·        vnitřní struktura deštného lesa – tři patra (Strahler&Strahler  obr.  8.15 s.  210, Horník
                                     a kol.  obr. 3.22 s. 275)

   emergenty, chůdovité a deskovité kořeny

   ·        liány

   ·        epifyty

   ·        velká druhová diverzita → několika km^2 = až 3000 druhů dřevin

   ·        silný zástin půdy a spodních pater lesa

   ·        obrovská produkce biomasy, rychlá mineralizace opadu a recyklace živin, nízký obsah
   organických látek v půdě

   ·        horský deštný les

   ·        vysokohorský mlžný les

   ·        fauna: největší diverzita druhů v korunách stromů, málo velkých savců

   

   5.1.2 Monzunový les

   Klima: střídavě vlhké a suché tropické klima (střídání delší deštivé sezóny se suchou a o něco
   chladnější sezónou)

   Geografické rozšíření: asijské monzunové oblasti – Indie, Myanmar, Thajsko a Kambodža; střední
   část jižní Afriky; střední a jižní Amerika (lemují deštné lesy)

   Strahler&Strahler  obr. 8.20 s. 216

   Charakteristika:

   Strahler&Strahler  obr. 8.19 s. 213

   ·        stromy shazují listí během období sucha

   ·        nemají spojitý zápoj stromů → více prosvětlené, lépe vyvinutá spodní patra než
   v deštném lese

   ·        stromy nižší než v deštném lese; druhová rozmanitost rovněž menší (cca 30 – 40 druhů
   dřevin/ha)

   

   5.1.3 Subtropický vždyzelený les

   Klima: vlhké subtropické klima (mírná zima a dostatek srážek po celý rok)

   Geografické rozšíření: JV Spojených států, J Čína, J Korea a J Japonsko 

   Strahler&Strahler  obr. 8.21 s. 216

   Charakteristika:

   ·        tento typ lesa se objevuje ve dvou podobách:

   O/      Subtropický listnatý vždyzelený les

   -         některé stromy mají kožovité listy, les je rozvolněný → dobře vyvinutá spodní
   patra

   -         druhová skladba: neopadavé duby, vavříny (vavřínové lesy) a magnólie; ve spodních
   patrech = stromovité kapradiny, malé palmy, bambus, hojné liány a epifyty

   -         dlouho zemědělsky využívané oblasti – přírodní vegetace většinou chybí

   O/      Subtropický jehličnatý vždyzelený les

   -         výskyt pouze na JV Spojených států

   -         písčité půdy + opakující se požáry

   -         dominantním druhem dřevin = borovice

   

   5.1.4 Listnatý les středních šířek

   Klima: vlhké kontinentální klima

   Geografické rozšíření: takřka výhradně na severní polokouli - V  část Severní Ameriky,
   Z Evropa, V Asie; malá oblast listnatého lesa rovněž v Patagonii

   Strahler&Strahler  obr. 8.23 s. 218-219

   Charakteristika:

   Strahler&Strahler  obr. 8.24 s. 218

   ·        stromy kompletně shazují listí v zimě

   ·        silný zástin půdy → synuzie podrostu je poměrně slabě vyvinutá – jarní efeméry

   ·        druhová skladba: dub, buk, bříza, ořešák, líska, javor, jilm a jasan; listnáče
   obvykle doprovázeny i některými jehličnany (jedle, smrk)

·        fauna: nejoživenější je přízemní vrstva (příznivé vláhové a teplotní podmínky) – největší
počet jedinců i druhů = hrabaví živočichové, větší býložraví savci, predátoři, hojná ptačí fauna,
málo je omnivorů (medvěd)

   

   5.1.5 Jehličnatý les

   Klima: klima boreálního lesa

   Geografické rozšíření: oblasti vysokých zeměpisných šířek – široký cirkumpolární pás v Eurasii
   a  Severní Americe; nejdále k jihu sestupuje v horských oblastech –  v Evropě se jehličnaté
   lesy vyskytují ve všech pohořích, v Severní Americe sestupují k jihu podél Kordiller

   Strahler&Strahler  obr. 8.25 s. 220-221

   Charakteristika:

   Strahler&Strahler  obr. 8.24 s. 218 = lesotundra

   ·        malá druhová diverzita dřevin – velké plochy se skládají pouze z jednoho nebo dvou
   druhů stromů

   ·        boreální lesy Severní Ameriky, Evropy a západní Sibiře jsou tvořeny převážně smrkem a
   jedlí, ve středu severní Sibiře a ve východní Sibiři modřínem

   ·        tmavá (smrková) tajga

   ·        modřínová tajga

   ·        borová tajga

   ·        horská tajga

   ·        na severu přechod do lesotundry

   ·        pobřežní jehličnatý les: vyskytuje se pouze podél Z pobřeží Severní Ameriky v úzkém
   pásu od severní Kalifornie po jih Aljašky; klima se vyznačuje silnými orograficky zesílenými
   srážkami a mírnými teplotami → existence nejhustších jehličnatých lesů na světě  s 
   největšími stromy světa

   ·        fauna: podobní zástupci živočišného světa v  Severní Americe i v Eurasii –medvěd
   hnědý, vlk, liška, kuna, norek, rosomák, los, jelen, bobr, v zimě sobi, celá řada ptačích
   druhů: tetřev hlušec, tetřívek obecný, ořešník kropenatý, jeřábek lesní, v létě tažné druhy

   

   5.1.6 Sklerofytní les

   Klima: středomořské klima

   Geografické rozšíření: Středomoří, Kalifornie, Chile, Kapská oblast v jižní Africe, Austrálie

   Strahler&Strahler  obr. 8.28 s. 222

   Charakteristika:

   Strahler&Strahler  obr. 8.29 a 8.30 s. 222 a 223

   ·        rozlišují se tři vegetační formace slerofytního lesa:

   O/      sklerofytní les – se zapojenou klenbou stromů

   O/      sklerofytní řídkolesí – stromy pokrývají pouze 25 – 60% plochy

   O/      sklerofytní křoviny – křoviny pokrývají zhruba 1/2 povrchu

   ·        stromy a keře jsou adaptovány na letní horka malými, tvrdými, kožovitými, tlustými
   listy bránícími ztrátě vody transpirací

   ·        Středomoří:korkový dub, dub cesmínový, borovice, olivy; dnes většinou náhradní
   křovinaté formace = macchie

   ·        Kalifornie: pobřežní horské hřbety – různé druhy dubů; jižněji se vyskytují přirozené
   sklerofytní křoviny = chaparral

   

   5.2 Biom savana

   Klima: tropické střídavě vlhké a suché klima; ostře vyhraněné období dešťů a sucha

   Geografické rozšíření: často podél oblastí rovníkového deštného lesa; Afrika, Jižní Amerika, v
   menší míře Indický subkontinent a Z část Madagaskaru

   Strahler&Strahler  obr. 8.20 s. 216-217

   Charakteristika:

   Strahler&Strahler  obr. 7.13 s. 171

   ·        podstatu savany tvoří rostlinné skupiny s odlišnými ekologickými nároky – dřeviny a
   traviny

   ·        přírodní savany – pouze určité klimatické a edafické podmínky (1. půda: kamenitá nebo
   extrémně chudá na živiny, 2. klima: pouze 300 – 600 mm srážek, 3. stagnující podzemní nebo
   povrchová voda) – jinak se jedná o antropogenně podmíněnou savanu

   ·        důležitý faktor ekologie savany = požáry → zvýhodnění trav na úkor dřevin

   ·        galeriové lesy = lesy vázané na vyšší hladinu podzemní vody podél vodních toků

   ·        Afrika

   Vlhká savana (člověkem podmíněná – mýcení + vypalování lesa)

   Savanové řídkolesí (suchá savana)

   Trnitá savana

   ·        Jižní Amerika

   Zaplavovaná savana (pantanal)

   Llanos

   Campos

   ·        fauna: vzhledem k deštným lesům podstatně větší druhová diverzita (hlavně savci);
   optimální podmínky pro život herbivorů (schopnost rychlého běhu), predátoři, mravenci a
   termiti, plazi (ještěrky a hadi [jedovatí]), ptáci (běžci a kurovití, letci: supi a orli)

   

   5.3 Biom step

   Klima: suché kontinentální klima, vlhké subtropické klima (Jižní Amerika)

   Geografické rozšíření: Eurasie, Severní Amerika, Jižní Amerika (Uruguay, Argentina), jižní
   Afrika (Vysoký Veld)

   Strahler&Strahler  obr. 8.33 s. 226-227

   Charakteristika:

   Strahler&Strahler  obr. 8.31 a 8.32 s. 224 a 225

   ·        půdy = hluboké, humózní a velmi úrodné → stepi přeměněny na ornou půdu,
   světové obilnice

   ·        v rámci stepí se rozlišují dvě hlavní vegetační formace:

   O/      dlouho-stébelnaté stepi

   O/      krátko-stébelnaté stepi

   

   ·        Dlouho-stébelnaté stepi

   -         sušší oblasti vlhkého kontinentálního klimatu (léto s dostatkem půdní vody)

   -         především tráva s dlouhými stonky společně s širokolistými bylinami

   Východoevropské stepi: dvě klidová období (zima a léto) + dvě období vegetačního rozvoje;
   trávy s xeromorfně stavěnými listy a mohutně vyvinutým kořenovým systémem (kavyly a kostřavy);
   na S na kontaktu s listnatým lesem se vyvinula přechodná lesostepní zóna; antropogenně
   podmíněná step = maďarská pusta (vznik z lesostepi); J Morava (Pavlovské vrchy) = stepní
   bezlesí.

   Severoamerické stepi (prérie): obecně stepi S Americe – vnitrozemí USA a J Kanada; teploty
   ubývají od jihu k severu, srážky klesají od východu k západu → od východu k západu S –
   J protažené pásy: lesostep, dlouho-stébelnatá prérie, smíšená prérie a krátko-stébelnatá
   prérie

   dlouho-stébelnaté prérie – od pobřeží Mexického až do kanadského Saskatchewanu = tzv. pravé
   prérie; srážkové úhrny vysoké (600 – 1000 mm) – důvodem absence stromů = vysoké traviny vítězí
   v konkurenčním boji s dřevinami + časté požáry + silné vypásání stády velkých kopytníků; tráva
   až 2 m vysoká (vousatka) a řada druhů širokolistých bylin; smíšené prérie – více se uplatňují
   nízké traviny na úkor vysokých travin a bylin.

   Jihoamerické stepi (pampy): vlhké subtropické klima s mírnou zimou a  dostatečnými srážkami
   (800 – 1000 mm); bezlesost pampy nejasná: buď antropogenními vlivy (zakládání požárů) nebo
   přirozené faktory (opakující se sucha, fyziologicky suché jílovité půdy).

   ·        Krátko-stébelnaté stepi

   -         dvě fáze vegetačního rozvoje a dvě fáze klidu

   -         trávy s krátkými stonky rostoucí v ostrůvcích a trsech, vyskytují se holé plochy bez
   vegetace

   Středoasijské stepi: extrémně kontinentální klima s dlouhým obdobím zimního klidu (září –
   květen); zima bez sněhu → suchá jara, rozvoj vegetace až v červnu až srpnu.

   Severoamerické stepi: pás podél východního úpatí Skalnatých hor; silně suché klima (300 – 450
   mm srážek); nízká „bizoní“ tráva a tráva „grama“.

   

   ·        fauna: dobře pohybliví, býložraví, stádoví kopytníci; hlodavci; šelmy a draví ptáci;
   stepní adaptace = schopnost rychlého běhu a skákání, hrabání nor

   

   5.4 Biom poušť

   Klima: suché tropické a subtropické klima, mírné kontinentální klima (střední Asie)

   Geografické rozšíření: pás pouští S Afriky a JZ Asie, střední Asie, jižní Afrika, Severní
   Amerika, Jižní Amerika, Austrálie

   Strahler&Strahler  obr. 8.34 s. 226-227

   Charakteristika:

   ·        vysoké letní teploty, velké výkyvy teplot (až 50°C během jednoho dne), silná insolace
   a malá vlhkost vzduchu

   ·        rostlinstvo zahrnuje dvě skupiny:

   1.      efemerní druhy (therofyty, geofyty)

   2.      xerofyty (sukulenty + sklerofyty)

   rostliny adaptované na vysoké koncentrace solí v půdě = halofyty

   ·        dílčí vegetační formace:

   O/      polopoušť

   O/      trnitá polopoušť

   O/      suchá poušť

   ·        fauna: hmyz + různé druhy hmyzožravých netopýrů a ptáků, hlodavci, plazi (ještěrky)

   

   5.5 Biom tundra

   Klima: oblasti tundrového klimatu.

   Geografické rozšíření: převážně na severní polokouli  na sever od polární stromové hranice

   Strahler&Strahler  obr. 7.34 s. 190

   Charakteristika:

   ·        chladné klima – nejteplejší měsíc nemá průměrnou teplotu vyšší než 10°C,  krátké
   vegetační období (2 – 3 měsíce), v létě dlouhá fotoperioda → podporuje fosyntetickou
   aktivitu

   ·        trvale zmrzlá půda (permafrost) – v létě taje svrchní vrstva, hlubší partie půdy
   zůstávají zmrzlé, takže tavná voda se nemůže vsáknout → krajina má v létě bažinatý ráz

   ·        hromadění surové organické hmoty

   ·        silné působení mrazu na půdu + silné zimní větry → zakrslé dřeviny (vrby a
   břízy)

   ·        vegetační formace tundry:

   O/      arktická tundra (keříčková, mechová a lišejníková tundra)

   O/      horská tundra

   O/      lesotundra

   ·        fauna: diverzita druhů malá, ale velký počet jedinců v populaci; sob, pižmoň severní,
   zajíc bělák, polární liška (pesec), hranostaj, vlk, lední medvěd, ptáci: sovice sněžná,
   bělokur sněžný a rousný; adaptace tundry = ptáci i savci získávají v zimě bílé zbarvení;
   bodavý hmyz (komáři a muchničky)

   

   5.6 Výšková stupňovitost vegetace

   ·        s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a rostou srážky → změny vegetace
   s nadmořskou výškou = výšková stupňovitost

   Strahler&Strahler  obr. 8.38 s. 231

   

   5.7 Klimatické gradienty a charakter vegetace

   ·        se změnou zeměpisné šířky a délky se mění i klima → změny vegetace se    
   zeměpisnou šířkou a délkou = horizontální zonalita vegetace (šířková pásmovitost, meridionální
   pásmovitost)

   Strahler&Strahler  obr. 8.39 s. 232