VULKANICKÉ A TEKTONICKÉ TVARY RELIÉFU Literatura Strahler, A. – Strahler, A. (1999): Introducing Physical Geography. Wiley, New York, 575 s. Kapitola: Volcanic and Tectonic Landforms, s. 312 – 335. Karásek, J. (2001): Základy obecné geomorfologie. Přírodovědecká fakulta MU, Brno, 216 s. Demek, J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia, Praha, 476 s. 1. Georeliéf · geomorfologie = vědní disciplína která se zabývá studiem tvarů, geneze a stáří zemského povrchu; objektem geomorfologie je georeliéf · georeliéf = svrchní plocha zemské kůry; soubor navzájem souvisejících prvků – např. svahy, údolí, horské hřbety atd.; georeliéf je nehmotná veličina, hmotný je nositel georeliéfu, tzn. horniny zemské kůry · georeliéf je výsledkem protichůdného působení vnitřních (endogenních) a vnějších (exogenních) geomorfologických procesů endogenní procesy – posunují horniny v zemské kůře do vyšších poloh, zvyšují nadmořskou výšku zemského povrchu exogenní procesy – soubor pochodů vedoucích ke zmenšování nadmořské výšky zemského povrchu (denudace) · konstruované tvary zemského povrchu = tvary vznikající působením endogenních geomorfologických procesů (vulkanické a tektonické tvary) · existují dva typy endogenních pochodů vedoucích ke vzniku konstruovaných tvarů: a. vulkanizmus, b. tektonické pohyby 2. Vulkanizmus · sopka (vulkán) = elevace kuželového (sopečný kužel) nebo klenbovitého tvaru vytvořená extruzí magmatu z přívodního kanálu (sopouchu) · vulkanický materiál je ze sopky vyvrhován buď v tekuté podobě (láva) nebo v pevné podobě (pyroklastika) · pyroklastické horniny = vulkanický materiál vyvrhovaný ze sopečného jícnu; balvany, bomby, struska, lapilly, sopečný popel · průběh erupce je určován složením lávy: felsické magma – obsahuje hodně rozpuštěných plynů → explozivní erupce, vyvrhování velkého množství pyroklastik; mafické magma → klidné erupce · tvar, rozměry a stavba sopky závisí na složení lávy a přítomnosti/nepřítomnosti pyroklastik: stratovulkán, štítový vulkán 2.1 Stratovulkán · stratovulkán = sopka složená ze střídajících se vrstev utuhlé felsické lávy a pyroklastických hornin · felsické lávy jsou hodně viskózní a špatně tečou → vznikají typické vysoké sopečné kužely s příkrými svahy · stratovulkány vyvrhují velké množství popela, který může dosáhnout stratosféry a způsobit dočasné globální snížení teploty vzduchu Strahler&Strahler obr. 12.2 s. 316 2.1.1 Kaldera · kaldera = destruktivní tvar stratovulkánu v podobě kotlovité prohlubně tvaru kráteru; velikost až 20 - 30 km Strahler&Strahler obr. 12.5 s. 318 · vznik kaldery: - explozí – vyhozením vrcholu sopky do vzduchu při erupci - propadnutím částí sopky do magmatického krbu vyprázdněného po silných výlevech láv - rozšiřováním kráteru erozí 2.1.2 Stratovulkány a subdukční zóny · stratovulkány jsou nejčastěji vázány na konvergentní rozhraní se subdukcí (aktivní okraje kontinentů, ostrovní oblouky) · většina stratovulkánů světa leží v oblasti cirkum-pacifického orogenního pásma 2.2 Štítový vulkán · štítové vulkány = sopky tvaru nízkého, plochého kužele se svahy o malém sklonu (1 - 10°) · štítové vulkány vyvrhují mafické, málo viskózní magma, které se roztéká do velkých vzdáleností od kráteru a vytváří tenké vrstvy Strahler&Strahler obr. 12.6 s. 319 2.2.1 Horké skvrny, spreading a štítové vulkány · horká skvrna = výstupný proud bazaltového magmatu vznikající v astenosféře · podmořská hora = vulkanický ostrov destruovaný exogenními geomorfologickými procesy Strahler&Strahler obr. 12.7 s. 320 Strahler&Strahler obr. 12.8 s. 320 · lávové plošiny = až tisíce m mocné výlevy bazaltových láv; výsledek působení horké skvrny pod kontinentem Strahler&Strahler obr. 12.9 s. 321 2.2.2 Horké prameny a gejzíry · horké prameny a gejzíry jsou doprovodnými jevy vulkanické činnosti, vznikají tam, kde se nachází horké magma nehluboko pod povrchem · gejzír = místo kde dochází k periodickým vývěrům páry a horké vody Strahler&Strahler obr. 12.12 s. 322 · zdroje vody pro horké prameny a gejzíry: - podzemní voda (původně voda povrchová) - juvenilní voda (voda vzniklá kondenzací vodních par vystupujících ze zemského společně s magmatem) 2.3 Vulkanické oblasti světa · většina vulkánů je rozložena podél subdukčních zón cirkum-pacifického orogenního pásma · další významné vulkanické oblasti se nachází podél divergentních deskových rozhraní (středooceánské hřbety – např. Island) a nad horkými skvrnami Strahler&Strahler obr. 12.13 s. 323 3. Tektonické tvary reliéfu · kompresní a extenzní tektonika: komprese (hlavně vrásnění) – nejsilnější deformace probíhají při subdukci (vrásnění sedimentů akrečního klínu) a při kolizi typu kontinent-kontinent; extenze (vznik zlomů) 3.1 Vrásová pohoří · vrásnění = tektonický pochod vyvolaný účinkem tlakového napětí; výsledkem vrásnění jsou vrásy · vrása = antiklinála + synklinála · vrásové pohoří = pohoří složená z vrstev zvrásněných působením tangenciálních tlaků Strahler&Strahler obr. 12.14 s. 324 3.2 Zlomy a tvary vzniklé zlomovou tektonikou · zlom = porušení původních úložných poměrů geologických těles rozlámáním a posunem podél zlomových ploch · zlomová plocha = plocha po které došlo k vzájemnému pohybu ker zemské kůry · rychlost pohybu podél zlomových ploch je značně proměnlivá; k pohybu dochází přerušovaně (řádově mm až m během jedné fáze pohybu) 3.2.1 Normální zlomy · normální zlom = dislokace s příkře postavenou zlomovou plochou · normálními zlomy vznikají konstruované tvary – hrástě a prolomy Strahler&Strahler obr. 12.17 s. 325 · kerná (zlomová) pohoří · vyzdvižené a ukloněné kry zemské kůry Strahler&Strahler obr. 12.18a s. 325 3.2.2 Transkurentní zlomy · transkurentní zlom = zlom podél kterého dochází k horizontálním posunům ker zemské kůry Strahler&Strahler obr. 12.15c s. 325 3.2.3 Reverzní zlomy a přesmyky · reverzní zlom = zlomová plocha reverzního zlomu je ukloněna tak, že jedna kra zemské kůry se přesouvá přes druhou · přesmyk = posun ker po ploše ukloněné zlomové ploše; pohyb má z větší části horizontální složku Strahler&Strahler obr. 12.15b s. 325 4. Zemětřesení · zemětřesení = soubor krátkých periodických pohybů, které se šíří ve formě seismických vln zemským tělesem · klasifikace zemětřesení: - tektonická - uvolnění nahromadění elastické energie v tektonicky aktivních oblastech - vulkanická - doprovází vulkanickou činnost - řítivá - vznikají propadnutím stropů přírodních nebo umělých dutin v zemské kůře · hypocentrum = ohnisko zemětřesení, epicentrum = kolmý průmět ohniska na zemský povrch · seismické vlny · Richterova stupnice = škála hodnotící sílu zemětřesení podle množství uvolněné energie · tsunami = mořské vlny generované zemětřesením; epicentrum zemětřesení se nachází v oceánu