měkkýši - fylogeneze
měkkýši jsou druhým druhově nejpočetnějším
živočišným kmenem (po členovcích)
v současnosti je známo více než 100 000 recentních (80 % tvoří plži) a 35 000 fosilních druhů
fosilní známí už od kambria, často stratigraficky velmi významní
Cephalopuda SĽaphopoda
Castropoda
Bivahia
Omcliifcra
Pulvplat'uphuru
I
mozková uzlina
usla
rad ul a
i.hJm' .t J J ^ >■ H..J   ^ ■ ■ - ■ i
Caudofoveata
gonády
srdce
hypotetický předek žaludek
píášfová dutina
Bivalvia - mlži
měkkýši - systém
mořští (převažují) a sladkovodní, celkově 15 000, u nás 28 spp.
tělo je bilaterálně symetrické, laterálně zploštělé, s redukovanou hlavou a kýlovitou nohou; kryté dvěma lasturami
lastury symetrické až na zámek, tvořený do sebe zapadajícími zuby; spojeny jsou vazem z periostraka, který lastury trvale rozevírá; zavírány jsou pomocí svalových svěračů (adduktorů)
okraje pláště jsou k sobě
přimknuté, často srostlé, přední
v v
sverac
vaz
pouze s výjimkou tří otvoru: pro nohu, inhalačního ústa (vstupního) a exhalačního
(vyvrhovacího) plachetka
voda vtéká inhalačním     žaludek'WNS
otvorem na zádi těla; noh
střevo
zámek hepatopankreas
srdce
exhalační otvor
řiť
zadní
svěrač
inhalační otvor
gonáda žábry
omývá žábry, kde je
odebírán kyslík a drobné částečky potravy - mikrofágové; pohyb vody, vychytávání a transport potravy zajišťuje řasinkový epitel
mlži - diverzita
kolem inhalačního otvoru jsou osfrádia (chemoreceptory)
převážně jsou gonochoristé (primární), schopni měnit pohlaví v průběhu života; vývoj přímý (živorodí) nebo přes larvální stádium (volně žijící veliger nebo parazitické glochidium)
klasický systém je založen na morfologii žaber
1. Protobranchia - perožábří
pouze jeden pár žaber tvořený ze dvou řad trojúhlých lupínků na společné stopce
Nucula nucleus - oříškovka obecná, 14 mm, sublitorál až do hloubek okolo 150 m, hojný druh evropských
moří
mlži - systém
2. Filibranchia - nitkožábří
dva páry žaber jsou tvořeny dlouhými vlákny, zahnutými do tvaru písmene W, bez sifonů in- a exhalačního otvoru, pouze mořští
Mytilus edulis - slávka jedlá, 9 cm, často masové na skalách příbojové zóny, kde se přilepuje byssovými vlákny, hojné konzumovaný druh
Pinctada margaritifera -
perlotvorka mořská, 30 cm, Tichý a
Indický oceán
Pecten jacobaeus - hřebenatka svatojakubská, 13 cm, asymetrické lastury - spodní je plochá, druh je spojen s legendou o apoštolu Jakubovi
Pinna nobilis - kyjovka ušlechtilá, 80 cm, přídí ukotvena pomocí byssových vláken v substrátu, středomoří -ohrožená a chráněná
Ostrea edulis - ústřice jedlá, 20 cm, levou miskou přirůstá k podkladu, noha není vytvořena, hojné konzumovaná - chovy
mlži - systém
3. Eulamellibranchia - listožábří
žábry jsou z dvoulupenitých vláken, navzájem spojených příčnými spojkami - vzniká mřížovitá struktura s velkým povrchem; mořští a všichni
sladkovodní
CQrdstodQrmd gcIuIg ~ srdcovka jedlá, 6 cm, běžný druh evropských moří, běžně se konzumuje
IV
Pholas dactylus - skulař vrtavý, 12 cm, zavrtává se do jílovitých a pískovcových substrátů, ve tmě
namodrale září
Solen marginatus - střenka jedlá, 14 cm, hojná v písčitém dně evropských moří
Margaritifera margaritifera -
perlorodka říční, 13 cm, dožívá se přes 120 let, nejohroženější mlž Evropy
Anodonta anatina - škeble říční, 12 cm, náš nejhojnější velký mlž, žije
jak v tekoucích, tak stojatých vodách
Margaritiferidae - perlorodkovití
Margaritifera margaritifera - perlorodka říční, 13 cm, dožívá se přes 100 let, nejohroženější mlž Evropy
Unionidae - velevrubovití
Anodonta anatina -
škeble říční, 12 cm, náš nejhojnější velký
mlž, žije jak v tekoucích tak stojatých vodách
Anodonta cygnea -
škeble rybničná, 25 cm, hojná ve větších stojatých nížinných vodách
Unionidae - velevrubovití
Unio crassus - velevrub tupý, 7 cm, pouze tekoucí vody od chladných potoků po nížinné řeky, silně ohrožený
Unio tumidus - velevrub
nadmutý, 9 cm, nížinné spíše tekoucí vody
Unio pictorum - velevrub malířský, 10 cm, nížinné tekoucí i stojaté vody
Sphaeriidae - okružankovití
Sphaerium sp. - okružanka, u nás tři druhy, velikost v dospělosti od 12 do 22 mm, vrcholy téměř symetricky nad středem, druhy nížinných stojatých i tekoucích vod
Pisidium sp. - hrachovka, u nás 14 nesnadno odlišitelných druhů, velikost v dospělosti od
2 do 10 mm, většina druhů
okolo 4 mm, pro většinu druhů je charakteristické asymetrickí posazení vrcholů, nejrůznější typy vodních stanovišť, převážně v nížinách
Dreissenidae - slávičkovití
Dreissena polymorpha - slávička mnohotvárná, 3 cm, původně pontický druh, u nás s největší pravděpodobností nepůvodní (jistě v povodí Labe), tekoucí i stojaté vody, preferuje pískovny
wüi^f;,.   - - - měkkýši - systém
Cephalopoda - hlavonožci -
mozková chrupavka
výhradně mořští měkkýši, volně pohybliví a draví; nápadný je pokročilý stupeň vývoje některých soustav a orgánů
noha je přeměněna na chapadla s přísavkami a trysku (nálevkovitý
pohybový orgán - reaktivní pohyb pomocí vypuzování vody z plášťové dutiny); hlava s velkýma komorovýma očima
v pokožce jsou četné chromatofory umožňující barvoměnu
v ústech jsou kromě raduly také dvě zobákovité čelisti, do zubů raduly ústí jedové žlázy (modifikované slinné)
útrobní vak je bilaterálně souměrný, do plášťové dutiny ústí inkoustová žláza (obrané reakce)
CS: srdce s komorou a 2 nebo 4 předsíněmi (stejný počet je i žaber a „metanefridií"), tendence k uzavřené CS
gonochoristé s přímým vývojem, oplození vnitřní,
(spermatofóry přenášeny hektokotylovým ramenem)
celkem asi 6 000 spp., (7 500 fosilních)
sepiova kost
rska<
řiť
žábry
ledvina
žaludek
srdce gonáda
___..........hlavonožci - diverzita
Nautiloidea - čtyřžábří -
• dva páry žaber, metanefridií a srdečních předsíní; 80-90 chapadel bez přísavek; pouze 6 příbuzných druhů rodu Nautilus
• schránka je spirálovitá s přepážkami, živočich žije v posledním oddíle, ostatní jsou naplněné dusíkatým plynem; v přepážkách je otvor, kterým prochází trubicovitý výběžek útrobního vaku - sipho
• je to starobylá skupina, nemají některé pokročilé struktury (oční čočku, inkoustovou žlázu, chromatofory)
Nautilus pompilius - loděnka hlubinná, 25 cm, obývá hloubky do 700 m v Tichém a Indickém oceánu
Coleoidea - dvoužábří
hlavonožci - diverzita
jeden pár žaber, metanefridií a srdečních předsíní; 8 nebo 10
chapadel s přísavkami; schránka redukovaná nebo chybí
1. Octobrachia - chobotnice
hektokotylové rameno
vakovité tělo bez vápnité schránky a s 8 chapadly cévní soustava je částečně otevřená
Octopus vulgaris - chobotnice pobřežní, max. 1 m, běžný středomořský druh
Argonauta argo - argonaut pelagický, samice vytváří kolem těla hlenovitou schránku pro vajíčka
dvoužábří - diverzita
2. Decabrachia - desetiramenatci
na hlavě je 10 ramen, jeden pár je delší (lapání kořisti) okraje pláště vytváří plovací lem, cévní soustava zcela uzavřená schránka redukovaná na tzv. sepiovou kost
Architeuthis dux - krakatice obrovská, max. 20 m -největší žijící bezobratlý, hlubokomořská
m
Loligo vulgaris - oliheň obecná (kalamáry), lem jen v zadní části coby trojúhelníkové ploutvičky
Sepia officinalis - sepie obecná, 30 cm, běžný druh na mělčinách evropského pobřeží; sepie jsou velmi inteligentní živočichové, schopní učení, komunikují mezi sebou pomocí postavení chapadel a změn zbarvení těla
■OH^BHHHIK měkkýši - systém
Scaphopoda - kelnatky -
pouze mořští měkkýši s trubicovitou, mírně prohnutou a kónickou schránkou, která je na obou koncích otevřená
širším otvorem jsou zahrabáni v substrátu a vystrkují jím kónickou nohu, kterou ryjí; víří tak detrit, který zachycují dvěma trsy hlavových chapadélek
celkem je známo okolo 350 druhů
odtékající voda
Dentalium spp. -
kelnatka, některé druhy
obývají litorál, ale většina je vázána na hlubší až velmi hluboké
vody, v dospělosti se
délka schránky pohybuje od 1,5 do 12 cm
plášťová dutina
chapadélka noha