ARTHROPODA - členovci § vícevrstevná kutikula dělená na sklerity, oddělené úzkými nesklerotizovanými spojnicemi (membránami) § tělní segment tvoří minimálně dva sklerity (hřbetní tergum a břišní sternum) § tělní svalovina rozdělena do samostatných svazků příčně pruhovaných svalů, souvisí s rozpadem célomových váčků § končetiny jsou artropodia – článkovaná a sklerotizovaná § tělo žádného členovce není složeno ze stejnocenných článků - heteronomní segmentace § přinejmenším několik předních čl. splývá a vytváří hlavu a poslední čl. trupu se tvarově rovněž odlišují § tradiční dělení těla na hlavu (cephalon), hruď (thorax) a zadeček (abdomen) je zavádějící – pod stejným jménem jsou označeny různé jevy § pravý abdomen je část původně bez končetin, např. tradičně zavedený „abdomen“ u hmyzu je ve skutečnosti zadní část hrudi – končetiny jsou sekundárně redukovány nebo funkčně pozměněny TRILOBITOMORPHA - trilobiti § nejhojnější v kambriu, vymřeli koncem permu § detritofágní, na mořském dně § většinou 3-6 cm § 1. hlava (cephalon), 2. trup (thorax) a 3. ocas (pygidium) § pár velkých složených očí § dvouvětevné končetiny (endopodit, exopodit) EUCHELICERATA - klepítkatci § 60 000 recentních druhů § původně mořští, většina dnešních suchozemských § 1. prosoma (= hlavohruď, cephalothorax) § 2. opisthosoma (= zadeček, abdomen) § prosoma nese - chelicery – původně z tří článků a s klepítky - 5 párů končetin § opistosoma bez končetin - kromě ostrorepů § CNS: koncentrovaná § DS: žábry, plicní vaky, vzdušnice § VS: koxální žlázy a malpigiho trubice Xiphosura - ostrorepi Arachnida - pavoukovci XIPHOSURA - ostrorepi § 1. hlavohruď s menšími chelicerami a 5 páry kráčivých končetin(z toho 4 s klepítky) § 2. zadeček s 6 páry končetin: 1. pár je srostlý (operculum), ostatní: vnější větve přeměněny na žábry § hlavohruď i zadeček kryty štíty § predátoři, mrchožrouti Limulus polyphemus - ostrorep americký ARACHNIDA - pavoukovci § zadeček bez končetin § 2. pár končetin na hlavohrudi tvoří pedipalpy § pak zbývají jen 4 páry končetin kráčivých § trávení vždy extraintestinální § VS: coxální žlázy a endodermální malpighické trubice § NS výrazně koncentrována § složené oči druhotně rozpadlé na oči jednoduché § DS: lamelovité plicní vaky a/nebo vzdušnice § primárně terestričtí Scorpionida - štíři § predátoři, většinou noční aktivita § 9 mm až 21 cm § většinou v tropech a subtropech § 1. hruď (prosoma) § 2. zadeček (opisthosoma) se dělí na: široký preabdomen (mesosoma) štíhlý postabdomen (metasoma) zakončený hrotem s párovou jedovou žlázou § pedipalpy s klepítky § hřebínky (pectines) na břišní straně 2. článku zadečku, na nich smyslové buňky 2 páry plicních vaků na 3. – 6. článku zadečku Pseudoscorpionida - štírci § 1-7 mm, tělo dorsoventrálně zploštělé § predátoři, opisthosoma jednotné § chelicery klepítkaté, snovací žlázy, spermatofor § velké pedipalpy s klepítky, jedové žlázy § 2 páry vzdušnic Chelifer cancroides - štírek obecný Cheiridium muscorum - š. knihový Uropygi - bičovci § 180 druhů – subtropických a tropických § dlouhý přívěsek z mnoha článků tzv. flagellum § pedipalpy mohutné, na konci s klepítky § Mastigoproctus sp. Palpigradi - štírenky § malí, slepí a depigmentovaní pavoukovci (do 3 mm) § tendence k podzemnímu životu § na rozdíl od bičovců pedipalpy jsou bičovité Opilionida - sekáči § v ČR cca 30 druhů § v opadance, pod kůrou a kameny, epigeicky, na vegetaci § často velmi dlouhé kráčivé končetiny § obranné žlázy na prosoma (sekret obsahuje chinon, antibiotický) § chelicery klepítkaté, pedipalpy dlouhé, makadlovité § opisthosoma nasedá široce na prosoma § vzdušnice (zpravidla 1 pár), kutikulárni penis Opilio sp.- sekáč, Ischyropsalis manicata – klepítník Araneida - pavouci § 34 000 druhů,v ČR 848 druhů § ve všech terestrických biotopech § od 1 mm po 4 cm (Lycosa singoriensis) § chelicery s jedovou žlázou § pedipalpy makadlovité, u samců upravené v sekundární kopulační orgány § 4 páry kráčivých končetin (coxa, trochanter, femur, patella, tibia, dvoučlánkové chodidlo – metatarsus, tarsus) Mesothelae – sklípkoši § zadeček zřetelně článkovaný § chelicery plagiognátní (namířené do předu, a drápky dozadu šikmo špičkami k sobě) § snovací bradavky 6 – 7 segmentů § dva páry plicních vaků Orthognatha – sklípkani § asi 2 200 druhů (skripta: 1500) § chelicery v orthognathním postavení § jedové žlázy v bazálním článku § většinou nad 5 cm § snovací bradavky 3 - 4 segmenty § 2 páry plicních vaků Avicularia avicularia -sklípkan huňatý Atypus muralis - sklípkánek pontický Labidognatha - dvouplicní § asi 32 000 druhů § chelicery v labidognathním postavení § jedové žlázy v prosoma § jeden pár plicních vaků a vzdušnice § většinou pod 5 cm Argiope bruennichi (křižák pruhovaný) Tegenaria domestica (pokoutník domácí) Argyroneta aquatica (vodouch stříbřitý) Eresus cinnaberinus (stepník) Acari - roztoči § druhově nejbohatší taxon pavoukovců § fyto- a zooparaziti, přenašeči chorob, skladoví škůdci § velikost pouze několik mm § základní členění těla: přední oddíl – gnathosoma (acron, chelicery, srostlé kyčle pedipalp) a zadní oddíl – idiosoma § u mnohých parazitických končetiny redukovány § smyslové orgány: 1-2 páry očí (event. chybí), event. další fotoreceptory; chemoreceptory – např. Hallerův orgán u klíšťat; štětiny, trichobothrie atd. jako mechanoreceptory. § 1 pár vzdušnic § VS: coxální žlázy i Malphigiho trubice Ixodida - klíšťata § stigmata za 4. párem kráčivých končetin § krev sající paraziti, přenašeči virových a bakteriálních onemocnění § hypostom § Hallerův orgán – jamka na tarsech 1. páru kráčivých končetin – jako chemoreceptor § velký hřbetní štítek – scutum (hlavně u samců). Ixodes ricinus - klíště obecné Gamasida - čmelíkovci § stigmata u báze 2. páru nebo před 4. párem kráčivých končetin. § predátoři v půdě, mnohé parazitické druhy Dermanyssus gallinae - čmelík kuří Varroa destructor - kleštík včelí Actinedida - sametkovci § stigmata na gnathosoma § chelicery přizpůsobeny k nabodávání Trombidium holosericeum - sametka rudá Acarapis woodi - roztočík včelí Eriophyes sp. – vlnovník: patří sem i tzv. vodule (nadčel. Hydrachnellae) Acaridida - zákožkovci § bez vzdušnic, dýchají povrchem těla § volně žijící saprofágové, hodně parazitů ptáků, savců včetně člověka Sarcoptes scabiei - zákožka svrabová: asi 0,5 mm Acarus siro - sladokaz moučný: v mouce, moučných výrobcích, obilí Oribatida - pancířníci § tělo silně sklerotizované, kulovité § typická stigmata scházejí, avšak druhotné vzdušnice na hřbetní straně 1. oddílu "pseudostigmata" § gnathosoma kryté štítkem prvního oddílu § saprofágové ve svrchní vrstvě půdy, meších atd. – velký ekologický význam § hlava a homonomně segmentovaný trup, 10 – 191 článků § 1 pár končetin na každém článku § vzdušnice ektodermálního původu, na povrch stigmata, uvnitř chitinová výstelka intima § vlhkomilné druhy Scutigera coleoptrata (strašník dalmatský) - dlouhá tykadla a pavoukovité končetiny trupu, druhotně vytvořené oči, jih Evropy i jižní Morava Geophilus (zemnivka) - bez očí, tělo nitkovité Scolopendra cingulata (stonoha pásovaná) - Jižní Evropa, až 14 cm, bolestivě kouše (jedovatá) Lithobius sp. (stonožka) - náš nejběžnější druh, střídání krátkých a dlouhých článků Clinopodes flavidus (zemnivka žlutavá) - slepá, půdní § drobní, půdní, bez pigmentu a bez očí § živí se odumřelou i živou fytomasou (při přemnožení škůdci) § 2. pár čelistí vytváří labium = spodní pysk jako u Hexapoda § 12 článků trupu s končetinami, tergity mohou být příčně rozdělené až na 24 § na konci těla cerci se snovacími žlázami Scutigerella immaculata (stonoženka bílá) - běžná pod kameny a v humusu § saprofágové, v půdě, tlejícím listí § jednoduchá očka ve 2 skupinách § válcovité nebo dorzoventrálně zploštělé tělo § vytvořeno gnatochilarium § krční článek (collum) - vývojově - původ hlava § 1. tři články nesou po páru končetin (někdy „hrudní“) § zadečková část - články splývají po 2 v diplosegmenty § několik posledních článků opět normálních § mnohé druhy mají obranné žlázy