Diferenciální operátory ve válcových souřadnicích Válcové (cylindrické) souřadnice (r, , z): x = r cos y = r sin (1) z = z Jednotkové vektory r0 0 z0 = cos sin 0 - sin cos 0 0 0 1 x0 y0 z0 (2) f ­ skalární pole F = Fr r0 + F 0 + Fz z0 ­ vektorové pole f = f r r0 + 1 r f 0 + f z z0 (3) .F = Fr r + 1 r Fr + 1 r F + Fz z (4) × F = 1 r Fz - F z r0 + Fr z - Fz r 0 + F r + 1 r F - 1 r Fr z0 (5) f = 2 f r2 + 1 r f r + 1 r2 2 f 2 + 2 f z2 (6) F = Fr - 1 r2 Fr - 2 r2 F r0 + F - 1 r2 F + 2 r2 Fr 0 + Fz z0 (7) Besselovy funkce Řešení diferenciální rovnice x2 y + xy + (x2 - n2 )y = 0 (8) se hledá ve tvaru y(x) = x j=0 aj xj což vede k rovnici a0(2 - n2 ) + a1[( + 1)2 - n2 ] + j=2 {aj-2 + aj[( + j)2 - n2 ]} = 0 a výsledkům = n a1 = 0 aj = - aj-2 j(j 2n) 1 -0.5 0 0.5 1 -10 -5 0 5 10 Jn(x) x n=0 1 2 3 4 Obrázek 1: Besselovy funkce prvního druhu celočíselných řádů 0 až 4. -1 -0.5 0 0.5 1 -10 -5 0 5 10 Yn(x) x n=0 1 2 3 4 Obrázek 2: Besselovy funkce druhého druhu celočíselných řádů 0 až 4. Řešením rovnice (8) jsou tedy tzv. Besselovy funkce 1. druhu řádu n (obr. 1): Jn(x) = j=0 (-1)j x 2 2j+n j! (n + j + 1) (9) s vlastnostmi J-n(x) = (-1)n Jn(x) pro n Z (10) J n(x) = n x Jn(x) - Jn1(x) (11) Dalším řešením rovnice (8) jsou tzv. Besselovy funkce 2. druhu řádu n (obr. 2): Yn(x) = lim n J(x) cos() - J-(x) sin() (12) Kombinací Jn(x) a Yn(x) vznikají Besselovy funkce třetího druhu (Hankelovy funkce): H(1) n = Jn(x) + iYn(x) (13) H(2) n = Jn(x) - iYn(x) (14) Jejich význam spočívá v limitním chování pro komplexní argument z: lim |z| H(1) n (z) = 0 pro Im (z) > 0 lim |z| H(2) n (z) = 0 pro Im (z) < 0 Výrazy in+1 H(1) n (ix) a i-(n+1) H(2) n (-ix) jsou reálné pro reálná kladná x. 2 0 5 10 15 20 25 30 0 1 2 3 4 5 In(x) x n=0 1 2 3 4 Obrázek 3: Modifikované Besselovy funkce prvního druhu celočíselných řádů 0 až 4. 0 2 4 6 8 10 0 1 2 3 4 5 Kn(x) x 0 1 2 3 n=4 Obrázek 4: Modifikované Besselovy funkce druhého druhu celočíselných řádů 0 až 4. Modifikované Besselovy funkce prvního druhu (In, obr. 3) a druhého druhu (Kn, obr. 4) jsou řešením diferenciální rovnice x2 y + xy - (x2 + n2 )y = 0 (15) Pro reálná x > 0 platí In = i-n Jn(ix) (16) Kn(x) = 2 in+1 H(1) n (ix) (17) Limitní chování In a Kn popisují vztahy In(x) - x 1 2x ex Kn(x) - x 2x e-x V optoelektronice mají význam rovnice K n(x) = n x Kn(x) - Kn1(x) (18) K-n(x) = Kn(x) (19) 3 1 1 2 n n 1 2 E E E 1 2 0 E0 Obrázek 5: Odraz a lom na rozhraní Fresnelovy koeficienty odrazu a lomu Pro amplitudy vlny dopadající z prostředí o indexu lomu n1 na optické rozhraní (E0) pod úhlem 1, vlny odražené (E1) a lomené (E2) pod úhlem 2 (viz obr. 5) platí v případě vlny s vektorem elektrické intenzity polarizovaným 1. kolmo k rovině dopadu: E1 E0 = sin(2 - 1) sin(2 + 1) (20) E2 E0 = 2 cos 1 sin 2 sin(2 + 1) (21) R = sin2 (1 - 2) sin2 (1 + 2) (22) 2. v rovině dopadu: E1 E0 = tg(1 - 2) tg(1 + 2) (23) E2 E0 = 2 cos 1 sin 2 sin(1 + 2) cos(1 - 2) (24) R = tg2 (1 - 2) tg2 (1 + 2) (25) (R jsou koeficienty odrazivosti). Pro koeficienty propustnosti T platí R + T = 1, R + T = 1. 4