Intro
i 2/1,5 kreditů
Přestávka?
Doc. Konečný j Osnovy přednášek v ISu i Cvičení - Mgr. Šárka Salvetová i Data ČÚZK
Praktické využití starých map
Staré mapy mají několik specifik:
-  nebyly určeny pro následnou digitalizaci
-  trpí deformací materiálu (většinou nelze ověřit např. srážku papíru)
- často jsou poškozené
-  nemají geometrické základy nebo tyto základy jsou slabé
-  při digitalizaci je třeba provádět seoreferencování
"MT) H A VT <^ MARCHIO N AT ďs .    MĚHH E RN .m-'t^ I
1 Fabriciova mapa Moravy 1569
•     lili
využití map
Komenského mapa Moravy 1624 ^
,. .,.A
STARE MAPY HOJNE VYUŽÍVANÉ V PRAXI
I.  vojenské mapování
II.  vojenské mapování
III.  vojenské mapování Mapy Stabilního katastru
I. vojenské mapování
Označováno jako „Josefské"
V letech 1764 - 1768 (mapování samotné
1780 - 1783 (rektifikace); definitivně hotovo
1785
Měřítko 1 : 28 800...nejpodrobnější topografické
mapy dnes 1 : 25 000
Zmapována celá monarchie
Podkladem Müllerovy mapy a Wielandova mapa
zvětšené do měřítka 1 : 28 800
Bez geometrických základů (bez sítě pevných
bodu)
Srovnání s
MUllerovou
mapou


■««fa   1     CíWfo^O^
I. vojenské mapování
2
I. vojenské mapování
Kresba nešla napojit nebo se překrývala
Ruční kolorování map
Mapování za jízdy na koni
Současně vytvořen i vojenský popis území:
-  šířka a hloubka vodních toků
-  stav silnic a cest (velká pozornost)
- zásobovací možnosti obcí (počty obyvatel,
koní, atd.)
Shrnutí
■ Značné polohové odchylky
■ Horské a členité terény - průměrně 700 m
■ Nížinné a rovinaté oblasti - 400 m Rychlost na úkor kvality, nižší finanční náklady Mapování po jednotlivých zemích monarchie Nejednotný postup
Mapy Stabilního katastru
V letech 1826 - 1843 (Čechy) a 1824 -
1836 (Morava a Slezsko)
Snaha zvýšit příjmy z daní —> zmapovat
plátce, stanovit rozsah majetku a určit
výši daně
Katastrální mapy a statistické údaje
Stabilní katastr - dělení:
Vceňovací operát (dokumenty a protokoly na základě bonitačního šetření, podklad po vlastní ocenění pozemků)
Písemný operát (údaje k jednotlivým parcelám - majitel, výměra, pěstovaná plodina, bonitní třída a čistý výnos)
Měřický operát - originální mapy, povinné císařské otisky, legenda, speciální mapy
3


---------------------------------------------------■
j*   ---^i
4=4=


r^yrrH                   _Äf*p..                   '^v-^
(ii;>ii:iM)ľ: <;ki:nzi:n
■  OľlsChllittMI       :-   /*™fr  W#fár**ft»
■   BpMOltU.' OtrllijUlť               -"■.        . ...»  -P..n    .
Ci H M i: IN »K f»If lí N /, e \
fíŕim luillm
Kvůli velkému délkovému zkreslení území říše rozděleno na 7 pásů; každý tvořil samostatný souřadnicový systém Čechy - Gusterberg (Horní Rakousy)
Morava a Slezsko - věž sv. Štěpána ve Vídni
■   Gusterberg:   cp = 48 °02' 18,47"    A= 31 °48' 15,05 " vých. od Ferra
■   Sv. Štěpán :     <p= 48°12'31,54"     A= 34° °02'27,32" vých. od Ferra
Slovensko mělo soustavu v Budapešti Různá (nerovnoběžná) orientace k severu v jednotlivých pásech - nelze sousední čtverce čtvercové mapy přiložit k sobě, osy soustav se sbíhají
4
I. vojenské mapování
I. vojenské mapování
Označováno jako „Františkovo"
Vletech 1806- 1869
Před jeho vznikem provedena vojenská
triangulace (zvýšená míra přesnosti)
Polohopisným podkladem mapy Stabilního
katastru v měřítku 1 : 2 880
Obsah totožný s I. vojenským mapováním
(navíc přidány výšky trigonometrických
bodů)
Měřítko 1:28 800, 1:14 400 Výškopis
n Údaje o výškách trig, bodů
i Šrafovaní - Lehmanovy šrafy (pravé sklonové) ■ Zavedl saský major G.L. Lehmann v r. 1799
II. vojenské mapování
Z výsledků tohoto mapování odvozeny:
-  mapy generální 1 : 288 000
-  mapy speciální 1 : 144 000
Hlavní využití při studiu krajiny: probíhalo v době průmyslové revoluce, kdy plocha orné půdy vzrostla za 100 let o 50% a lesní plochy dosáhly historicky nejmenšího rozsahu
Klad listů II. vojenského mapování
Shrnutí
Více nedostatků než předností
Nedostatečný počet důstojníků na geodetické a
mapovací prace
Přerušování z finančních důvodů
V některých zemích práce nedokončeny a některé části
dokonce nezaměřeny (část Haliče, Uher a
Sedmihradska)
Mapové sekce Čech v systému gusterberském
nenavazovaly na mapové sekce Moravy v systému
svatoštěpánském
Výškové údaje v nedostatečném rozsahu, v jiných
zemích samozřejmostí kombinace šraf s vrstevnicemi
Dlouhé časové rozpětí mezi mapováním a vydáváním
odvozených map - zastaralý obsah (intenzivní rozvoj
silniční a železniční sítě)
5
I. vojenské mapování
I. vojenské mapování
V letech 1873 - 1878 (Morava; 1880 Čechy), 1883 celá monarchie
Měřítko 1 : 25 000
Stejné podklady jako u II. Vojenského mapování
Podklad map až do 50. let 20. století Snaha zvýšit geometrickou přesnost map Podstatné zlepšení výškopisu - vrstevnice a kóty
Mapy topografické sekce 1 : 25 000
Mapy speciální 1 : 75 000
Mapy generální 1 : 200 000 (černobílé)
Po vzniku ČSR předány Vojenskému zeměpisnému ústavu v Praze Speciální mapy požívány v armádě do r. 1956 Mapy topografické sekce často poztráceny
Zachovalé mapy topografické sekce
	I   jSt^    jŤylj"Xx	V*   \.,	A
	J&f'VwŕL^		
	mJUt^MrM w^m		
	iíi&IffiE^i	rffiurTLjl T4   srn	
			
Shrnutí
Topografická mapa, speciální mapa, generální mapa a přehledná mapa střední Evropy - velmi dobrá kartografická díla na svou dobu Jednotlivé mapové listy nešly spojit v jeden celek (buď vrstva, nebo sloupce) Názorné zobrazení terénu šrafovaním Vrstevnice nebyly geometrickým obrazem, nýbrž hrubým nástinem terénu (sestrojovaly se při zimní práci podle malého počtu výškových bodů a hlavně podle šrafovaného terénu)
Znehodnocování polohopisného obsahu - malá péče při údržbě mapy (změny bez místního ověření...)
Užitečné odkazy
- Digitalizované mapy I., II., III. vojenského mapování, mapy Stabilního katastru, ** Mullerovo mapování
httD: //oldmaDS.oeolab.cz
_ Stav a digitalizace map Stabilního katastru http://mapserver.geolab.cz/website/skat/viewer
Staré mapy českých zemí on-line httD://muiweb.cz/www/maDV
httD://www.ma
6
GEOREFERENCOVANI
Georeferencování představuje umístění rastrového
obrazu do souřadnicového systému. Proto jsou data
při georeferencování ukládána do nového rastru s
jiným rozměrem buňky.
U map I. vojenského mapování značně omezené
II. vojenské mapování - trigonometrická síť 1.-3.
řádu (později doplněná i o 4. řád pro grafickou
triangulaci)
Počátky souřadných systémů: Gusterberg (Čechy),
Sv. Štěpán (Morava) - lze relativně spolehlivě
lokalizovat
Využití globálního transformačního klíče pro
vzájemný převod souřadnic systému stabilního
katastru S-SK a S-JTSK odvozený V. Čadou (2003)
GEOREFERENCOVÁNÍ
Výběr rastru a odpovídající databáze, ke které bude
georeferencování prováděno
Použití numerických transformací -► nevyžaduje znalost
zobrazovacích rovnic původního a nového
souřadnicového systému
Založeno na poznání přesné polohy vybraných bodů (i
v minulosti při klasickém ručním překreslování map)
V GIS praxi:
-  Lineární konformní transformace (Helmertova)
jednoduché posunutí souřadnicových os a jejich počátku
-  polynomická transformace
lineární konformní transformace
POLYNOMICKÁ TRANSFORMACE
- posun na ose Y
m.cos ß =  ((x2- x1)(v2'- y1')- (y2- y1)(x2'- x11) ((x2'- x1 ')(x2'- x1') + (y2'- y1 ')(y2'- y1'
x2-x1) (x2'-xQ + (y2-y1 ) (y2
((x2'- x1 ')(x2'- x1') + (y2'- y1 ')(y2'- y1 x, y - původní souřadnice
Nejjednodušším případem je tzv. afinní transformace; tj. polynomická transformace prvního řádu Zobrazovací rovnice:
x'= a*x+b*y+c y'= d*x + e*y + f
Jednotlivé souřadnice se transformují nezávisle (na rozdíl od lineární konformní transformace) Korekce každé souřadnicové osy nezávisle -► Výhoda především když změna měřítka není ve všech směrech stejná (deformace náhodným způsobem)
POLYNOMICKÁ TRANSFORMACE
POLYNOMICKÁ TRANSFORAAACE
Výpočet koeficientů ope metodou nejmenších
Afinní transformace - nutné alespoň 3 body

Vhodnější přidat více bodů - zmenší polohovou chybu Po transformaci je u rastru nutné převzork™*™
7
ATLASOVÁ TVORBA
NÁRODNÍ ATLASY
Atlas republiky Československé
Vydán roku 1935
První atlas samostatného Československa
Náklad České akademie věd a umění a MZV
Text česky, německy a francouzsky
samostatný 37 stránkový textový doprovod k
mapám
Hlavní měřítko 1 : 1 250 000
Vedlejší 1 : 2 500 000 nebo 1 : 5 000 000
55 map, z toho 52 tématických
Atlas Československé socialistické republiky
Vydán roku 1966
Poslední národní atlas našeho státu
Náklad ČSAV a Ústřední správa geodézie a
kartografie
Text česky, anglicky a rusky
Základní měřítko 1 : 1 000 000
58 mapových listů
Většinou originály; některé převzaty z
Geologického atlasu ČSSR (1966) nebo upraveny
podle Atlasu podnebí Československé republiky
(1958)
8
TEAAATICKE ATLASY I
ATLASOVÁ TVORBA
TEMATICKÉ ATLASY
Politicko-hospodářský atlas světa - vydaný v letech 1951-59, 14 svazků relativně jednoduchých map s ekonomicko-politickým komentářem ovlivněným ideologií 50. let. Malý politický atlas světa - vyšel v roce 1952 pro služební i veřejnou potřebu. Lesnický a myslivecký atlas - vydaný v roce 1955. Obsahuje mapy rozšíření různých druhů dřevin a lovné zvěře. Zahrnuje 120 map a řadu diagramů.
TEMATICKÉ ATLASY II
TEMATICKÉ ATLASY III
Atlas podnebí Československé republiky - v roce
1958 vydala Ústřední správa geodézie a kartografie v
Praze. Atlas zpracoval Geografický ústav ČSAV v
Brně. Základním měřítkem map je 1:1 000 000. Atlas
obsahuje 89 map a 11 diagramů.
Atlas rajonizace zemědělské výroby v ČSR - vydala
Československá akademie zemědělských věd a
Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky v Praze v
roce 1960.
Atlas obyvatelstva ČSSR - byl vydaný v roce 1962
(na základě výsledků sčítání 1961).
Autoatlas CSSR - od roku 1963 do 1988 vydáván v
měřítku 1 : 400 000, od roku 1989 v měřítku 1:200
000 několika subjekty - Kartografie Praha (dříve G KP
Praha), Geodézie ČS, Marco Polo, GeoMedia,
SHOCart.
Československý vojenský atlas - vydalo Ministerstvo
národní obrany v roce 1965 (1. vydání), ve své druhé
části - vojenskohistorické - obsahuje řadu
podrobných tematických map.
Atlas československých dějin - v roce 1965 vydal
ÚSGK Praha. Obsahuje 45 map velkého formátu.
Polovina map je věnována vývoji území ČSSR do 1.
světové války, druhá polovina období po 1. světové
válce.
TEAAATICKE ATLASY V
Filatelistický atlas známkových zemí -
zpracovali v roce 1978 L. Mucha a B. Hlinka. Atlas ze sčítání lidu, domů a bytů ČSR - vyšel v roce 1984 v měřítku 1:500 000 výsledky sčítání lidu, domů a bytů z roku 1980. Ke zpracování výsledků bylo poprvé v CSSR použito automatizovaného kartografického systému DIGIKART.
Atlas obyvatelstva ČSSR - vydaný v roce 1988 Geografickým ústavem ČSAV v Brně jako kartografické zpracování výsledků sčítání lidu z roku 1981. Obsahuje převážně kartogramy v měřítku 1:3 000 000. Byl zpracován také automaticky pomocí československého kartografického systému DIGIKART
TEMATICKÉ ATLASY VI
TEMATICKÉ ATLASY VII
Atlas životního prostredí a zdraví obyvatelstva ČSFR - vydalo Ministerstvo ŽP ČR v roce 1992. Jedná se o poslední významné československé kartografické dílo. i Atlas nádorových onemocnění - vydaný v roce 1995.
Autoatlas Česká republika a Slovenská republika 1:200 000, později 1 : 500 000 -- vydává každoročně Kartografie Praha.
10