1
Znázornění kvantitativních
charakteristik na mapách
Tvorba tematických map
jaro, podzim 2007
Čerba (2005), Kaňok (1999), Slocum (2005), Voženílek (1999)
Vyjadřovací prostředky
* metoda teček
* kartogramy (dle českého pojetí)
­ vyjádření barvou popř. rastrem
choropletové mapy
* proporcionální symboly (diagramy)
* kartodiagramy
* izolinie
* izoplety
* dasymetrická metoda
Metoda teček
* DotMaps, Punktdichtekarten
* k vyjádření diskrétních kvantitativních
charakteristik bodových jevů
* v omezené míře se dají aplikovat také na
jevy plošné a liniové
* pomocí teček lze vyjadřovat i kvalitu lokalizace
určitého objektu nebo jevu do
mapy, jedna tečka = jeden jev nebo objekt
Metoda teček
* vyjadřovacím prostředkem je tečka, resp. kruh
tak malých rozměrů, že je lze zanedbat
* kromě teček můžeme použít také jiné
jednoduché geometrické tvary
* kvantitativní vlastnosti se vyjadřují pomocí váhy
teček, kdy je každému symbolu připojena
konkrétní hodnota (1 tečka = 1000 osob)
* jedna tečka může reprezentovat více než jeden
objekt ­ v tomto případě se tečky rozmisťují v
prostoru a nikoliv lokalizovaně
Nejstarší tečková mapa
* Dr. Joseph Snow
(1813-1858) známý
epidemiolog
a anesteziolog
* Mapa výskytu
cholery vLondýně
* Zkoumání závislosti
výskytu cholery a
zamořených studní
Způsoby rozmístění teček na mapě
* Kaňok 1999:
­ topografický způsob
(lokalizovaný)
­ kartogramový způsob
(plošný)
(Kaňok, 1999)
2
Umístění teček
Lokalizovaný způsob
* tečky umisťujeme do míst
skutečné koncentrace jevu
* tento způsob kromě existence
jevu a jeho hodnoty ukazuje
také plošné rozložení
sledovaného jevu
* je vhodnější zavedení více vah
teček, což vede k uvolnění
plochy mapy
* mapa s různými vahami teček
představuje přechod k metodě
kartodiagramu
Plošný způsob
* pravidelné nebo náhodné
rozmístění teček po celém
areálu nebo umístění teček do
přibližného centra výskytu
* nepravidelné rozložení je
výhodnější (pravidelné
připomníná kartogramy nebo
kartodiagramy)
* tato varianta je analogická
technice kartogramů
* Umístění teček jen do potenciálních míst jejich výskytu
(např. obyvatelstvo do zastavěné plochy, zemědělskou
produkci do ploch obdělávané půdy ­ viz. obr.)
(Slocum, 2005)
Umístění a přesahy teček
* tečky nesmí zasahovat přes hranici (pokud nechceme
vyjádřit, že jev přímo přestupuje hranici)
* pokud byla hranice vypuštěna z rozmístění teček,
nesmí být patrná
* tečky by měly být spočitatelné, přesah pouze v místech
s největší hustotou
(Čerba, 2005)
Tvorba mapy metodou teček
* váha tečky
* velikost tečky
* mapa obsahující příliš malé znaky navozuje dojem
řídkého rozšíření jevu X mapa s velkými tečkami
vypadá neuměle a hrubě
* doporučuje se do legendy umístit minimálně tři různé
úrovně hustoty teček
* hodnotu tečky by mělo tvořit ,,kulaté" číslo
(Čerba, 2005)
* při tvorbě mapy nutnost věnovat péči barvě, hodnotě
tečky, lokalizaci a velikosti tečky
* raději více map než jedna s různými významy teček
* nejmenší region by měl obsahovat minimálně 2 ­ 3
znaky
* s mapou dokáží snadno pracovat i kartografiční laici
* mapa vyjadřuje prostorové rozmístění ­ globální pohled
* je možné zjistit i konkrétní hodnotu i polohu jevu detailní,
lokální pohled
Tvorba mapy metodou teček Metoda teček a ArcMap
3
Dasymetrická metoda
* vymezuje oblasti stejné hustoty nebo intenzity jevu
* snaha o přesnější určení geografického rozložení hodnot
jevu ­ hranice hodnot jevu nejsou administrativní
jednotky
* vychází buď z tečkové mapy nebo z kartogramu
analýza tečkové mapy:
­ určení oblastí se stejnou hustotou teček
analýza kartogramická:
­ když jev nemá plynulý charakter v prostorovém rozmístění
­ rozdělení zpracovávané plochy na menší části, které se
vyznačují různou hustotou jevu a různým rypům geografického
prostředí
* Pycnophylactic Interpolation 
http://www.ncgia.ucsb.edu/~uwe/pop/pycno.html
Kartogramy - choropletové mapy
* kartogram = plošně normalizovaná choropletová
mapa, (kartogram nejen v ANJ - anamofní mapa)
* kartogram je mapa s dílčími územními celky, do
kterých jsou plošným způsobem znázorněna
statistická data (relativní hodnoty) (Kaňok 1999)
* nejčetnější kartografická reprezentace
* (barevně) vizualizované kvantitativní hodnoty plošných
prvků
* slouží 3 účelům:
1. vyjádření hodnot těch prvků
2. geografický vzor ­ vytváření uskupení barevných skvrn
3. srovnání řad map
Podmínky pro data:
* srovnatelná
* relativní
* přepočtená na jednotku plochy
* nepravý kartogram, (vs. pseudokartogram)
­ tzv. kartogram bez prostorového základu
­ nepoužívají se data přepočtená na jednotku plochy
­ v praxi častější než bežný kartogram (!)
­ nesrovnatelnost hodnot v obsahu mapy
Druhy kartogramů
* Členění kartogramů (viz. Kaňok 1999)
­ jednoduchý (homogenní, kvalifikační...)
­ složený (korelační, pseudokorelační)
­ strukturní (plynulý, výběrový...)
­ tečkový (přirozený, geometrický...)
­ čárový (přirozený, geometrický)
­ prostorový
­ prostorový anamofózní
* ukázky viz Kaňok, 1999 
4
Grafické vyjádření kartogramu
* nejčastěji barva
­ existují fyzické limity rozlišení barevného
tónu, optimum 5 ­ 6 tříd
­ nezvýrazňovat hranice, nekombinovat
choropletové a izopletové
* rastr
* podle druhu kartogramu
Grafické zpracování stupnic pro kartogram -
rastr
!
(Slocum, 2005)
Jednoduchý kartogram
! barvy !
State Establishment Employment
Percent Change, February 2006 - February 2007
Changes in Table Trout Production in England and Wales
Prostorový kartogram
http://gis.vsb.cz/GIS_Ostrava/GIS_Ova_2003/Sbornik/Referaty/horak3.htm
Míra nezaměstnanosti v okresech České republiky (stav k 30.6.2002)
5
Kartodiagramy
* též ,,diagramová mapa"
* nejčastěji používány pro prezentaci
statistkých údajů ­ patří do skupiny tzv.
statistických map
* na rozdíl od kartogramů vyjadřujeme
absolutní hodnoty jevu
Diagramy
* diagram je obrazec (nejčastěji geometrický), se snadno
měřitelným parametrem, dovolujícím vypočítat jeho
velikost i jeho jednotlivé složky
* fiktivně objemový znak
* lidské oko nejsnáze rozlišuje délky, plochy obtížněji
* rozpoznávání objemu ­ rovněž obtížné, pokud
použijeme objemové znaky, je nutné aby rozdíl mezi
velikostmi byl dostatečně patrný
* proporcionální symboly ­ nemusí být vždy geometrický
obrazec
Jednoduché diagramy
* jeden geometrický tvar
* jeden jev
složené diagramy
součtové diagramy
většinou slouží k
porovnánvání hodnot
v určitém časovém
období
vyjadřují vnitřní
strukturu jevu a
oučasně i součet těchto
struktur (např.
zemědělská produkce
podle odvětví)
Velikost obrazce celková
hodnota jevu,
vnitřní struktura ­ podíl
složek.
(Voženílek, 1999)
strukturní diagramy
výsečové diagramy
plocha strukturního
diagramu = 100% jevu
2 na sobě nezávislé
veličiny ­ velikost
středového úhlu a
poloměr
(Voženílek, 1999)
6
* srovnávací
* směrové
* hvězdicové
* korálové
* typogram
* ... viz VV,1999
Bodové kartodiagramy
* kartografické vyjádření statistických dat ve
formě diagramů vztažených ke konkrétní
lokalitě umístěné v mapové kostře
* charakteristiky jevu v určitých místech,
nejčastěji sídlech či stanicích
* druhy podle druhů diagramů (platí i pro
plošné)
* pravidla lokalizace diagramů do mapy (viz
přenášky kartografická vizualizace )
ŠKODY ZPŮSOBENÉ VICHŘICEMI
Plošné kartodiagramy
* nereprezentují hodnotu k bodu, ale k určité
ploše
* diagram musí ležet v ploše, kterou
reprezentuje, ideálně na střed území
* možnost umístit diagram vně hranic
území, spojení linií, šipkou
http://gis.vsb.cz/gisacek/GISacek_2004/Sbornik/Hrdina/hrdina.htm
http://www.telc-etc.cz/telc/store/tl/520.jpg hodnotové měřítko nahrazeno číselnými údaji pro každý sloupec
7
Liniové kartodiagramy
* další označení: liniový, stuhový, pásový,
proužkový...
* základní dělení:
­ vektorové
­ stuhové
vektorové liniové kartodiagramy (Čerba 2005)
Členění liniových (stuhových)
kartodiagramů - VV
a, jednoduchý liniový
b, složený liniový
c, součtový liniový
d, srovnávací liniový
e, izochronní liniový
(Voženílek, 1999)
Jednoduchý stuhový liniový
(Čerba 2005)
Složený stuhový liniový
(Čerba 2005)
Součtový stuhový liniový
(Čerba 2005)
Strukturní stuhový liniový
kartodiagram
(Čerba 2005)
8
Srovnávací stuhový liniový
(Čerba 2005)
Izochronní stuhový liniový
(Čerba 2005)
Tvorba kartodiagramů
* u každého kartodiagramu musí být
uvedena stupnice
* kartodiagramy lze komponovat s
kartogramy
* současné kartografické SW neumožňuje
kvalitní tvorbu kartodiagramů, jak z
hlediska možnosti výběru druhu
kartodiagramu, tak z hlediska dodržení
některých zásad
Izolinie, izoplety
* spojité a
pseudospojité jevy,
povrchy
* povrchy vznikají
metodami interpolace
(!)
* izoplety = izolinie
vynesené místo do
mapy do grafu (Kaňok
1999)
http://www.tzb-info.cz/docu/clanky/0036/003691o4.gif
* hranice jevu styk barevné plochy
* např. hypsometrie
* na rozdíl od choropletových map hranice
nese hodnotu prvku
* platí podobný klasifikační přístup jako u
choropletových map (optimum 5 ­ 6 tříd)
* je třeba vzít v potaz velikost liniových
prvků, mohou mít vliv na barevný posun
???? izopleta v jiném pojetí ???
Kvantitativní údaje mimo zdrcadlo
mapy
* tabulky
* grafy
* samostudium podle Tematická
kartografie, Kaňok, 1999 nebo jiného
zdroje