1
ZnZnáázornzorněěnníí kvalitativnkvalitativnííchch
charakteristik na mapcharakteristik na mapááchch
Tvorba tematických map
podzim 2008
Čerba, 2006; Friedmannová, 2006; Kaňok,1999; Pravda,
1990; Slocum, 2005; Voženílek,1999;
Kartografický znak
* Symbol, který sám o sobě většinou nemá žádný
smysl ani protějšek reálném světě
* základním kamenem jazyka mapy, tj. libovolný
grafický záznam, který je schopen být
nositelem významu
* kartografický znak má 3 základní vlastnosti:
­ formu
­ obsah
­ polohu
znak nese 2 typy informací ­ polohovou
(prostorovou) a popisnou (obsahovou)
Základní pojmy
* Kartografický jazyk ­ formalizovaný jazyk převážně
grafické povahy zobrazující pomocí kartografických
znaků zájmové objekty a vyjadřující jejich význam v
rámci kartografického díla
* Jazyk mapy
­ Specifický znakový systém, kterým vyjadřujeme konkrétní
objekty a jevy v jejich časovém určení nebo změně
­ formalizovaný znakový systém mapy ovládaný syntaktickými a
sémantickými pravidly, jimiž je realizován proces kartografického
sdělování informací
* Abeceda znaků
­ konečná množina přípustných symbolů (znaků)
Kartografické znaky ­ dělení
* Kvalitativní znaky (vyjadřují vlastnosti statistických
jednotek, které se popisují slovem)
* Kvantitativní znaky (charakterizují vlastnosti, které se
vyjadřují číselně)
­ Extenzivní znaky ­ znázorňují absolutní velikost sledovaného
jevu (např. produkce ropy, počet obyvatel)
­ Intenzivní znaky ­ obvykle vychází z extenzivních veličin, které
jsou vztaženy k jiné veličině (přepočet na obyvatele, na plochu)
* Rozlišovat je můžeme tak, že extenzivní kvantitativní znaky se dají
sdružovat pomocí sčítání, zatímco intenzivní shrnujeme pomocí
průměru
­ Spojité znaky ­ v rámci určeného intervalu mohou nabývat
libovolné hodnoty
­ Nespojité (diskrétní) znaky ­ mohou nabývat pouze konkrétních
hodnot
Čerba, 2006
Optické vlastnosti kartografického
znaku
* Bertin 1967 (tvar, velikost, orientace, barva, vnitřní
struktura, intenzita, poloha)
* z parametrů znaku se pro Q vyjádření používá:
tvar
vnitřní struktura
barva
orientace (někdy)
* pro vyjádření kvantity (K)
intenzita
velikost
barva
2
trochu jiné pojetí
optických proměnných
znaku (Slocum, 2005)
odstín ­ kvalita
jas ­ kvantita
nasycení ­ kvantita
Kvalitativní (Q) znaky
* vyjadřují vlastnosti statistických jednotek
prostorových jevů, které se popisují
slovem nebo jsou exaktně definovány
(Kaňok 1999)
­ např. národnost, druhy a typy půdy, kategorie
land use, typ průmyslové výroby, klimatická
oblast ...
* nominální data
Rozdělní způsobu zavádění Q
znaků do map:
* metoda figurálních
znaků (bodové znaky)
* metoda čarových
znaků (liniové znaky)
* metoda areálová
(metoda plošných
znaků)
Metoda figurálních znaků
* vyjádření bodového jevu (kóta, kříž)
* vyjádření plošného jevu, jehož skutečnou
rozlohu nelze v měřítku mapy vyjádřit.
­ plocha znaku neodpovídá skutečné rozloze jevu
mimoměřítkový bodový znak (JK), diagram (VV)
* Bodový kartografický znak je prostředek jazyka
mapy, který umožňuje v určitém místě mapy
vyjádřit vlastnost vybraného jevu (ať už Q či K)
3
Lokalizace diagramového znaku
* diagram se do mapy umísťuje na základě pozice
bodového kartografického znaku, tj. pomocí jeho
definičního (referenčního, vztažného) bodu
* definiční bod ­ většinou geometrický střed
diagramu nebo střed jeho podstavy
* velikostí bodového znaku se vyjadřují
kvantitativní charakteristiky (K), definiční bod je
potom počátek souř. systému diagramu
(Voženílek, 1999)
(Kaňok 1999)
Možnosti lokalizace bodových znaků
* lokalizace do bodu (konkrétní místo výskytu),
nebezpečí grafické kolize diagramu (pokud se k
bodu vztahuje více znázorňovaných jevů)
* lokalizace do plochy areálu (místo výskytu je
daný areál)
­ v tomto případě se diagramy nemají vzájemně
překrývat, ani protínat hranice areálu. v okrese žije
králík, jelen, srna
* pokud je nutný překryv, tak menší přes větší
4
lokalizace ani ne do bodu výskytu,
ani do plochy
- u názvu obce (vztah k obci)
Dělení figurálních znaků
Kaňok (1999):
* geometrické
* symbolické
* obrázkové
* siluetové
* písmenkové
* číslicové
* geometrické
* symbolické
* obrázkové (vč. siluetových)
* alfanumerické (číslicové a
písmenkové)
Figurální mapové syntagmy
geometrické
alfanumerické
symbolicko - ikonické
konvexní
nekonvexní
písmena
číslice
písmena a číslice
symbolické
piktogramové
ikonické
e f g b r o
S D F G H J K L
Geometrické znaky
* kombinace grafických
primitiv
* pro Q i K
* jestliže používáme
pro Q, tak všechny
geometrické znaky
vyjadřující stejný
objekt musí mít stejný
vzhled, velikost a
orientaci
(Kaňok 1999)
Symbolické znaky
* tvarem, příp. barvou
připomínají objekt,
který znázorňují
* časté kolize na
topografických
mapách (ve městech)
­ potom se umísťují
znaky do řádku
(Kaňok 1999)
5
* výhodou je snížení významu legendy, kterou
uživatel nemusí používat tak často jako u jiných
typů znaků
* riziko ­ nevhodné asociace některých znaků,
které mohou vést k chybám při používání mapy
* míra zjednodušení se pohybuje od miniatury
původního objektu až k zakreslení přibližných
objektů pomocí jednoduchých geometrických
tvarů
Symbolické znaky Obrázkové znaky
* kresbou vyjadřují konkrétní
objekt
* plány měst
* přesně až schematizovaně
* neuvádí se v legendě
* znemožněná přesná lokace
* především v mapách pro
širokou veřejnost a pro děti
* pouze orientačně nebo
kulturně významné objekty
V. Wildová, E. Zoulová, 1977, in Kaňok 1999
Siluetové znaky
B. Veverka 1988 in Kaňok 1999
Alfanumerické znaky
* nerostné suroviny v
místě těžby
* začáteční písmena
podle názvu objektu
* součást jiného znaku
(zpřesnění typu
budovy, lomu...)
Znakové sady pro figurální znaky v ArcMapu
* převažují geometrické, ikonické a
piktogramové znaky
* projevuje se americká provenience
softwaru
* není zde nástroj jak jednoduše tvořit znaky
(nutné mimo ArcMap)
* u stávajících znaků lze měnit pouze
velikost, barvu, příp. pozici (offset)
6
NezapomeNezapomeňňte,te, žže:e:
* při návrhu znakové soustavy by se měly brát v
úvahu následující vlastnosti kartografického
znaku:
­ komunikovatelnost (schopnost přenášet a sdělovat
informaci)
­ názornost ( + asociativnost)
­ interpretovatelnost (vyvolání srozumitelnosti)
! autorská slepota !
­ komprimovatelnost (možnost zhuštění informace)
* ( + na paměti mít účel mapy a okruh budoucích
uživatelů ­ volba stupně abstrakce)
Metoda liniových znaků
* identifikační
­ reprezentují skutečné objekty ­ silnice, řeky, geologický zlom,
kvalita je dána strukturou linie (typ, tloušťka, barva, popis,
zdvojení)
­ nelze zobrazit šířku v daném měřítku (kresba nad míru,
odsazení)
­ síla čáry slouží jako identifikátor kvality, nikoliv kvantity
* hraniční
­ ohraničují areály o stejné kvalitě
­ skutečná hranice nemusí být v realitě nijak vidět (hranice
administrativní, CHKO)
­ plná čára ­ jednoznačné určení, přerušovaná ­ nejednoznačné
­ na mapě nemají probíhat vedle sebe více jak 2 hraniční linie
­ často doplněné plošnou metodou
­ lemovky (zvýraznění)
Metoda liniových znaků
* pohybové
­ vyjadřují změny určitého jevu s místem a časem
* směrové (převládající směr větru)
* dosahové (naznačení změny místa objektu nebo jevu v čase)
* proudové (mořské proudy)
* dynamické (historické události, pohyby vojsk, stěhování
národů
* další typy ­ izarytmické ­ K charakter
(W. Witt 1970 in Kaňok 1999)
Liniové kvalitativní znaky
Parametry liniových znaků
* struktura (provedení kresby)
­ plné
­ čárkované
­ jednočaré
­ vlnkované
­ ...
* tloušťka (šířka, síla, mocnost)
* směr
* výplň
identifikační linie
hraniční linie
7
pohybové linie
(K. A. Sališčev, 1977 in Kaňok 1999)
Liniové znaky a ArcMap
* možnost uživatelsky nastavit přerušované
linie
* ! generalizace linie !!!
* vyplněné linie ­ kombinace dvou symbolů
* neřeší lemovky (nutnost kombinace)
* možnost tvořit linii z bodových symbolů
Metoda plošných znaků
* plochy, na nichž se
vyskytuje určitý jev
* na základě rajonizace,
regionalizace, typologie
* Z hlediska způsobu
vymezení:
­ ohraničené
­ přesně neohraničené
­ otevřené
­ dynamické
* Podle prostorového
uspořádání:
­ izolované (A)
­ dotykové (B)
­ překrývající se (C)
(in Kaňok 1999)
Prostředky pro rozlišení
kvalitativních areálů:
* barva
* textura, kvalitativní
rastr
* popis (dle pravidel
popisu mapy)
Barva pro kvalitativní rozlišení jevů
* použití standardizovaných barevných
,,schémat" (např. Corine Land Cover,
standardní barvy topografických map)
* vytváření vlastních barevných stupnic (Q)
­ opatrně !
* volba barev vzájemně odlišných
* podobná intenzita jednotlivých barev
(stejná optická váha barevných ploch)
8
charakteristika ­ použité barvy (VV)
* studená - fialová, modrá, zelená
* teplá ­ purpurová, oranžová, žlutá
* pasivní ­ modrá, zelená
* aktivní - purpurová, oranžová, žlutá
* slabá ­ fialová, modrá
* stabilní ­ zelená až žlutá
* silná ­ žlutá, oranžová, purpurová
* regresivní ­ modrá, zelená
* neutrální ­ žlutá
* progresivní ­ oranžová, purpurová
* záporná ­ zelená, modrá
* kladná ­ žlutá, oranžová, purpurová
Rastr pro kvalitativní rozlišení jevů
* odborné publikace ­ černobíle, snadné
kopírování...
* možnost výplně rastru znaky, které jsou
charakteristické pro daný jev
* inverzní rastr ­ často je snazší číst text a
další mapové symboly (jsou lépe vidět,
místo černé může být jakákoliv barva)
Kvalitativní rastry
(Robinson 1995)
Kvalitativní rastry
(Voženílek 1999)
Na závěr o výběru barev
* Tradition, partiality and whim, preconceived
opinions, aesthetic sensitivity or barbarity of
taste often play leading roles in the selection of
colors. There are ,,brown supporters", ,,green
fans", ,,blue enthusiasts", ,,yellow admirersyellow admirers" and
,,red worshippers."
* Many map makers and map users do not like to
change and stick by their first loves.
* (Eduard Imhof in Robinson, 1995)