1
Barva na mapách
Tvorba tematických map
podzim 2008
Voženílek (1999), Čerba (2006), Friedmannová (2000),
Kaňok (1999), Pratt (2001)
Patří mezi optické vlastnosti kartografického znaku
důležitý prostředník mezi mapou a uživatelem
funkce: nositel informace; přehlednost, estetika,
rozlišitelnost
kvantita i kvalita
pro používání barev na mapách neexistují téměř
žádné obecné platné standardy, ale pouze doporučení
z hlediska uživatele neexistuje jen jedna správná
cesta, subjektivita
Barva
Opakování ­ barevné modely
1. založené na fyziologii lidského oka (RGB, CMYK)
2. kolorimetrické, založené na fyzikálním měření
spektrální odrazivosti (Chromatický diagram CIE)
3. komplementární, založené na percepčních
experimentech, užívající dvojice komplementárních
barev
4. psychologické a psychofyzikální (HSV)
podrobnosti ­ viz. Friedmannová, 2000
* aditivní X subtraktivní
* pigmentové X světelné barvy (míchání paprsků X pigmentů)
* založené na vyzařování světla X na odrazu světla
* primární barvy pro RGB = sekundární barvy CMYK a naopak
* jednotková krychle ­ myšlenková transformace barevného spektra a jeho změn do fyzicky
existujícího tělesa
R
G
Black
W
C
M
Y
Blue
barevný model RGB
(Čerba 2006)
barevný model CMYK
(Čerba 2006)
kódování barev RGB v 8 bitové kódování
Red (255,0,0)
Green
Blue
Cyan
Magenta
Yellow
Black
White
www ­ hexadecimální zápis kódu barev
rgb(195, 217, 255)
rgb(76%, 85%, 100%)
#C3D9FF
bezpečné barvy ­ jen 00, 33, 66, 99, cc, ff
2
White
Red Yellow
CyanBlue
Magenta Green
výchozí pro modely typu HSV
-hue
-saturation (vzdálenost do středu)
-value, lightness, intensity (podél osy B-W)
barevný model HSV
(Čerba 2006)
Komplementární barvy
smísením dvou primárních barev vzniká
sekundární, jejíž doplňkem je ta primární,
která v míchané barvě chybí.
R + B = M komplementární k G
B + G = C komplementární k R
R ++ G == YY komplementkomplementáárnrníí kk BB
obdobnobdobněě pro CMYpro CMY
Malířské míšení barev
primárními barvami jsou:
R B YY
R + B = fialová komplementární k YY
B + YY == zelenzelenáá komplementární k R
YY ++ R = oranžová komplementární k B
komplementární barvou k modré je tedy žlutá i
oranžová
komplementární barvy položené vedle sebe se
zvýrazňují
každá barva má snahu zabarvovat své okolí
komplementární barvou
vedle ploch se sytou barvou nesmí být bílá
plocha
vhodné zabarvení pozadí mapového pole
apod.
pokus s vlajkou
3
Parametry barvy
tón, odstín (hue)
vlastnost barevného vjemu charakterizovaná
vlnovou délkou, označovaná názvem barvy
umístění barvy ve spektrální řadě
pestré ­ chromatické ­ spektrální barvy
nepestré ­ achromatické ­ bílá, černá a odstíny šedi
sytost, čistota (saturation)
vlastnost barevného vjemu, který určuje jeho
rozdílnost od vjemu nepestré barvy, jež se mu
nejvíce podobá
je mírou toho, jak mnoho se určitá barva jeví
odlišnou od šedé
vyjadřuje rozdílnost vjemu barvy chromatické od
vjemu barvy achromatické
syté x bledé
Jas, světlost (Intensity, Value, Lightness)
udává relativní čistotu barvy
definován jako vlastnost vjemu svítící plochy,
která umožňuje, aby vjem barvy byl vyhodnocen
stejně jako vjem achromatické barvy v rozsahu od
velmi tmavé až do velmi jasné
světlé x tmavé
Jak správně používat barvu na mapách?
Rozšíření barevných map
zlevnění barevného tisku a barevné prezentace
prudké rozšíření barevných map
technologická podpora ­ tiskárny, plottery,
dataprojektory, scannery, digitální fotoaparáty...
velké množství technologických postupů, nejistý
výsledek při tisku či prezentaci (rozdílný gamut, typ
tiskárny resp. dataprojektoru)
Volba správné barvy
výběr barev pro mapu je jedna z nejdůležitějších fází
při tvorbě mapy ­ může ovlivnit přijetí či odmítnutí
kartografického díla uživateli
používáním nevhodných barev a kombinací lze
znehodnotit kvalitní mapu
správná volba barev dokáže zvýšit úroveň mapy zejm.
čitelnost a srozumitelnost
při rozhodování laika o kvalitě kartografického
produktu se z 46% podílí vizuální stránka mapy,
vnímání barev hraje významnou roli
4
Chyby při používání barev:
neúmyslné
způsobené neznalostí, nejčastěji chyby v barevných škálách
úmyslné
někdy souvisí s propagandou, ideologií, reklamou zboží
důvody chyb:
snadná dostupnost SW pro tvorbu tematických map
komerční grafici upřednostňují estetické hledisko před
srozumitelností mapy
uživatelé preferují barevné mapy na úkor srozumitelnosti a správnosti
Psychologické působení barev
vjem hloubky
lidské oko vnímá každý barevný tón jinou intenzitou ­ zelenou nebo
modrou barvu nejlépe člověk čte z kratší vzdálenosti, zatímco
purpurová je viditelná na velkou vzdálenost jsou-li modrá,
oranžová a purpurová současně ve stejné vzdálenosti od pozorovatele,
jeví se modrá nejvzdálenější a purpurová nejbližší
barvy s kratší vlnovou délkou se zdají být hlubší než barvy s delší
vlnovou délkou
využití v barevných stupnicích, pro zvýraznění jevu
od nehlubší: purpurová, fialová, červená, oranžová, zelenavě modrá,
žlutá, modrá, zelená
pocit tepla
červená, oranžová, žlutá
zelená, modrá, fialová
stačí ,,přimíchat" bílé barvy a i žlutá může být studená
použití rozdělení na teplé a studené - klimatické mapy
vojenské mapy ­ domácí armáda červeně, nepřítel modře
Optická váha barev
není u všech barev stejná
závisí na tónu, jasu i sytosti
výraznější barvy jsou tmavé a syté
nejnižší váhu má bílá a žlutá
nejvyšší váhu má fialová, červená a černá
nespektrální barvy (hnědá) nelze jednoznačně zařadit
různá optická váha barev v ploše se dá vyrovnat použitím
rastrů, u bodů a linií změnou rozměrů
optickou váhou lze odlišit významné objekty od méně
významných
čím intenzivnější barevný odstín, tím na menší ploše
může být použit
Příklady působení barev ­ evropskoamerická
kulturní oblast
muži upřednostňují
oranžovou před žlutou a
modrou před červenou
ženy naopak preferují
červenou a žlutou
předškolní děti mají rády
syté, jasné barvy
ekonomicky dobře
situovaní lidé středního
věku dávají přednost
pastelovým tónům
Lidé se vztahem k přirodě
mají v oblibě stupnici
žlutá-zelená-hnědá
nejméně oblíbená je
žlutozelená barva ??
5
Závislost vnímání barev (nejen) na pohlaví
Odlišná genetická výbava žen a mužů
muži ­ chromozom X a Y
ženy ­ dva chromozomy X
V X chromozomech se nachází genetická výbava pro čípky,
které umožňují rozeznávání barev, žena má více druhů čípků
než muž rozeznává více barevných odstínů
navíc existují 3 typy čípků ­
 ­ citlivé hlavně na modrou
 ­ citlivé hlavně na zelenou
 ­ citlivé hlavně na červenou
 čípky jsou méně citlivější než  a , modrou rozlišujeme nejhůře,
zelenou nejlépe
Závislost vnímání barev na kultuře a
životních podmínkách
životní podmínky
Inuité dokáží rozeznat větší množství odstínů bílé a šedé
obyvatelé pouští zase více odstínů okrové a žluté
příslušníci kmene Berinno (Papua ­ Nová Guinea)
rozeznávají pět odstínů mezi modrou a zelenou
Kulturní podmínky, jazyk
angličtina má jedenáct slov pro základní barvy
Maďaři používají dva různé výrazy pro červenou barvu
Jazyk indiánského kmene Navajo má jedno slovo pro
zelenou i modrou, zatímco pro černou existují dva výrazy
Červená Modrá
při pohledu na červenou barvu
roste krevní tlak, puls i intenzita
dýchání
pro velké množství různorodých
významů je červená velice
kontroverzní barvou, která ne na
všechny lidi působí pozitivně
obecně: červenou lze použít pro
zdůraznění některých informací
naprosto nevhodné je červené
pozadí
uklidňující dojem
ovšem nejhorší z
hlediska citlivosti
lidského oka, velký
rozptyl
6
Zelená ŽŽlutlutáá
opět uklidňující dojem
vhodná pro kombinaci
s jinými barvami,
protože představuje
střed mezi teplými a
studenými barvami
někdy evokuje
neprofesionalitu
její efekt (poutavost)
velice silně závisí na
okolních barvách a
barvě pozadí
Černá Vazba barev a symbolů
působí neutrálně
v případě barevné
stupnice černá, šedá
nebo bílá reprezentují
objekty s chybějícími
daty
některé barvy jsou přímo
vázané na konkrétní
symboly, přičemž vazba
symbol ­ barva má
konkrétní, ustálený význam
Optické barevné klamy
barvoslepost
stejná barva znaku, který je umístěn na různě barevném
podkladě, může být různě rozlišena a jinak identifikována
z legendy mapy, kde je znak na bílém nebo světlém
podkladě, nutnost používat i jiné parametry znaku než
barvu
jev kontrastu
znaky provedené na světlém podkladě se jeví jako tmavší
než stejné znaky na tmavém podkladě, platí jak pro
achromatické, tak pro chromatické barvy
Barevná aberace
barvy se jeví v různých rovinách, vjem hloubky
černé znaky na červeném podkladě se jeví blíže
než bílé na stejném podkladě
Laterální přizpůsobování
jsou-li dvě barvy stejného barevného tónu, avšak znatelně
rozdílné sytosti položeny blízko sebe, nastává tendence u
barvy menší sytosti přibrat odlišný barevný tón
červená způsobí, že světle růžová se stane modrozelenou,
modrá způsobí, že světle modrá bude vypadat nažloutle
apod.
Zdánlivé odstíny jsou doplňkovými barvami, které by při
smíchání se sousedními barvami vytvořily barvu bílou
Pravidlo používání barev na mapách:
KVANTITU znázorňujeme zejména pomocí jasu
a sytosti, tón v případě, že jde o škálu
KVALITU pomocí tónu
Barevná stupnice ­ škála (jakákoliv dokonale
uspořádaná posloupnost barev nebo tónů)
změna sytosti jedné barvy
plynulý přechod z jedné barvy do druhé, resp.
další
7
Pásová kvalitativní schémata
pro případ, že ve skupině dat existují taková, které
tvoří větší skupiny
jevy ve skupině označujeme různými variantami
jedné barvy (např. znázornění převládající dřeviny v
lesích, kdy jednotlivé druhy jehličnatých stromů
budou označeny různými odstíny modré, zatímco
listnaté odstíny zelené
pravidlo, že podobné jevy mají znázorňovat podobné
barevné tóny
Kvantitativní škály
Jevy sekvenční (konvergentní)
hodnoty se pohybují od počátečního (nulového)
bodu pouze jedním směrem
nezaměstnanost v okresech ČR
Jevy divergentní (tzv. polární, dvoukoncová
data)
hodnoty rostou na obě strany
teplota vzduchu, přirozený přírůstek / úbytek
V kartografii se nejvíce užívají:
jednotónové škály (pouze změna sytosti či
jasu jedné barvy)
dvoutónové škály ­ plynulý přechod z jedné
barvy do druhé (např. žlutá - zelená)
škály s více úseky jednotónových stupnic ­­
každý tón znázorňuje určitý rozsah hodnot,
přechody mezi tóny znamenají významný
předěl, práh daného jevu
Hypsometrická škála
přes své hojné užívání nebyla nikdy standardizována
existuje řada modifikací
záleží většinou na národních zvyklostech, národním
stylu mapy
pro některé uživatele může být zavádějící např:
bílá pro nejvyšší partie ­ evokuje sníh, polární oblasti,
které jsou často v nížinách
zelená pro nížiny vyvolává představu lesů a pastvin
Voženílek, 2001, Čerba 2006
(podle Čerby, 2005)
8
Problémy spojené s volbou barev
Xeroxový efekt
při převodu mapy do černobílé podoby (kopírování,
posílání faxem) mohou dva odlišné barevné tóny (často se
jedná o červenou a modrou barvu) vytvořit stejný odstín
šedé barvy, čímž se mapa stane téměř nečitelnou
může být používán i úmyslně, jako jakási primitivní
ochrana před kopírováním kartografického díla
při tvorbě mapy je vhodné brát v úvahu možnost černobílé
reprodukce a s tím ohledem vybírat barvy, respektive
nahradit barvy šrafováním
tiráž by měla obsahovat informaci o tom, zda originál
mapy byl vytvořen v barevné nebo černobílé podobě
Problém mají s barevným kartografickým dílem i úplně nebo
částečně barvoslepí občané (u barevného vidění trpí zhruba
10% populace) ­ je vhodné pečlivě vybírat vhodné barevné
odstíny, především s ohledem na vysoký kontrast
Stereoskopický efekt - způsobuje zhoršenou čitelnost barevné
kombinace červená-modrá
Nevhodné kombinace barev:
žluté písmo - bílé pozadí, purpurové písmo - černé pozadí nebo
modré písmo - černé pozadí
Při tvorbě textových popisek na mapu bychom měli ctít
zásadu, že písmo nemá ležet na hranici dvou výrazně
kontrastních podkladů