1
Katastrální mapy II.
Státní mapová díla (4)
Technickohospodářské mapy
vyhotovovány v různé úpravě 1961-1981
podle obsahu*
základní (polohopis + výškopis)
účelové (doplnění o další prvky dle účelu)
měly vyplnit mezeru chybějícího díla pro zabezpečení
práce, pro technické projektování
mapování v různých měřítkách
1:1000, 1: 2000, 1: 5000, výjimečně i 1:500 jako
mapy příložní
Bylo stanoveno, že po dokončení map určité oblasti ,
bude vždy vyhotovena mapa 1:5000 (pro celou
republiku mapové dílo s jednotným měřítkem 1:5000
jako původní nebo odvozená)
účel katastrální (podklad pro evidenci nemovitostí) i
hospodářský ­ byla otázka, zda uspěje v budoucnu z
hlediska aktualizace
Práce probíhaly až do 1981, nicméně už 1979
vydány nové zásady (dodělávání jen určitých lokalit)
Stát dále investoval jen do katastru nemovitostí
Základní mapy velkého měřítka
Geodetické a kartografické základy
vycházejí z geodetických, výškových i polohopisných základů
pro čs. pozemkový katastr
trigonometrická síť 1.-5. řádu, nivelační síť 1.-3.řádu zhušťována
při vlastním mapování*
podrobné bodové pole ­ řády 6.-9.
nivelační síť zhuštěna o 4. řád + technická nivelace*
VI. ­ IX. řád, *podrobné bodové pole
využití bodů státní nivelační sítě ČSJNS.podrobné bodové pole
doplněno o body IV. řádu, vrstevnice po 1 mzákladní bodové pole
VÝŠKOPIS
I. - IV. řád a podrobná trigonometrická síť (V. řád), převedená
do S-42,
základní bodové pole
POLOHOPIS
60. léta (1961-1969) ­ k sestavení THM použito
Gaussova zobrazení v 3° pásech*, souř. systém S-42 (v
rámci Varšavské smlouvy), elipsoid Krasovského, výš.
systém baltský po vyrovnání
síť S-JTSK převedena do systému S-42, který se
používal ve vojenských mapách
1969-1983 ­ mapovalo se v S-JTSK, zavedení původního
zobrazení pro katastrální účely (souvislost s r.1968, S-42
se nesmělo používat mimo výjimky mimo rámec
Varšavské smlouvy)
postupně do S-JTSK převedeny mapy zpracované v 60.
letech, S-42 pouze v archivech
Klad a označení mapových listů
S-42: v rámci Československa 4 soustavy po 3°
pásech, klad mapových listů odvozen z kladu
mezinárodní mapy světa 1: 1 000 000, shodný s
kladem vojenských topografických map
S-JTSK: podle čar souřadnicové sítě, zobrazovací
rovina rozdělena na obdélníky 25 x 20 km*
Plocha 25 x 20 km nese název nejvýznamnějšího
geografického objektů (většinou sídlo, ale i hora) ,
dále je rozdělena na 10 sloupců a vrstev vzniká
plocha v měřítku 1:5000 (např. Brno-4-6)
2
Mapy větších měřítek ­ dělením mapy 1:5000
Brno 4-6/1 1:2000
Brno 4-6/42 1:1000
Brno 4-6/444 1:500
Obsah, úprava, užitné vlastnosti
THM obsahují polohopis body
geodetického podkladu, hranice katastrálních
území a pozemků, stavební objekty, objekty dopravní
sítě, potrubní a elektrická vedení, vodstvo a další prvky
pro technickou a hospodářskou praxi
výškopis
výškopisné kóty, vrstevnice (1m, zesílené 5m),
technické šrafy, údaje relativní výšky
z finančních důvodů není výškopis na všech mapách
v hnědé barvě
popis
poč. 70 let ­ zahájena automatizovaná tvorba polohopisu map
velkých měřítek
mapování se vyznačuje radikální změnou technologie výrazně
poznamenává užitnost díla (geodetické číselné metody)
zejm. univerzální fotogrammetrická metoda v analogové
podobě*
fotogrammetrická metoda pro zhuštění bodového pole -
aerotriangulace
výškopis ­ zobrazení bodově pomocí automatického
koordinátografu, konstrukce vrstevnic ruční interpolací
výměry parcel ­ počítány ze souřadnic lomových bodů
současně s mapou vyhotovován písemný operát pro potřeby EN
celkově zpracováno v THM různých měřítek (grafické+číselné)
11,5% plochy území ČR
Značky základních technickohospodářských map ČSN
73 0120 (Praha 1968)
základní THM vyhotoveny zpravidla po celých
mapových listech, neúplné mapy na okrajích
mapovaného území
Offsetový tisk, malý náklad (100-200ks)
Velmi bohatý obsah, koncipovaný pro mnohostranné
technické a hopodářské využití, rychle zastarával,
problémy s aktualizací. Proto 1981 redukce pouze
pro potřeby evidence nemovitostí, mapy THM
přebírány v rozsahu potřebném pro katastr
důležité kritérium pro užitné vlastnosti map ­
přesnost
kritická jako parametr u map stabilního
katastru, u THM už dobrá, ale kritickým
parametrem se stává aktuálnost
přesnost měřického originálu mapy ­ udává
se mezní odchylkou = dvojnásobek střední
chyby (68%  ) 68% zjištěných
odchylek musí být uvnitř stanoveného
intervalu
3
Mezní odchylky
2,30 m2,00 m1:5000
1,05 m0,95 m1:2000
0,55 m0,45 m1:1000
0,30 m0,25 m1:500
0,20 m0,15 m1:200, 250
Pro délky > 50 cmPro délky < 50 cmMěřítko
1:5000
1:2000
1:1000
1:500
1:250
Zarostlý terénPřehledný terénMěřítko
( )22
4,020,0 tg+
( )22
6,988,1 tg+
( )22
6,030,0 tg+
( )22
4,140,0 tg+
( )22
4,270,0 tg+
( )22
1,530,1 tg+
( )22
2,140,0 tg+
( )22
7,252,0 tg+
( )22
5,494,0 tg+
Mezní odchylky pro posouzení
přesnosti měř. originálu mapy
Mezní odchylky výšek v m
 = sklon terénu, ve kterém
výšku měříme.
Používá se u všech plošných
jevů vyjádřených izoliniemi
tzv. Raabova rovnice
Základní mapy velkého měřítka
(ZMVM)
vyhotovovány podle norem vydaných v roce 1979 a
obnovených 1990 (ČSN 013410 ­ ,,Mapy velkých
měřítek", ČSN 013411 ­ ,,Kreslení a značky")
sloužily jako podklad EN dle zák. 22/1964, dnes
podklad KN dle zák. 344/1992
současně podklad pro vyhotovování tematických map
velkých měřítek
Dělí se tedy na 2 kategorie:*
Základní mapy velkého měřítka
Účelové mapy (tematické) velkého měřítka ­ jsou
vytvářeny pro dané účely v jednotlivých oblastech
národního hospodářství (železniční mapy, mapy
dálnic,...)
Geodetické a kartografické základy,
klad mapových listů
S-JTSK
výjimečně zobrazují i výškopis (Bpv) ­ není
standardní náplní (jestliže ano, je tato
investice hrazena jiným investorem než
státem)
značkový klíč se výrazně neměnil
klad a označení mapových listů je stejné jako
u THM
Obsah map ZMVM
redukován oproti THM, funkce jen služba katastru nemovitostí
geodetické body, polohopis, popis, výjimečně výškopis (výškové
kóty, technické šrafy s údaji relativních výšek a vrstevnice 1 m)
hranice katastrálních území, vlastnické hranice, hranice druhu
pozemků, budovy a další prvky
5 tříd přesnosti, mj. se řídí i hodnotou pozemku
forma map:
grafická
číselná (kromě grafické formy je k dispozici i seznam
souřadnic všech podrobných bodů + náčrt)
digitální (údaje o předmětech obsahu mapy jsou uloženy tak,
aby bylo možné mapu vykreslit automatizovaně
směrnice ZMVM
4
offsetový tisk X kopie z digitální formy
čím větší měřítko, tím menší užití (1:1000 ­
10-30 listů, dříve se tisklo offsetem 200-300
listů)
30-40 % území ČR v současné době pokryto,
z hlediska pracnosti už za půlkou
Po dokončení ­ pro celé území jednotná
mapa 1:5000
Vyhotovování tematických map
velkého měřítka
technické mapy měst
základní mapy letišť
základní mapa dálnic
jednotné železniční plány
základní plány závodů
Třídy přesnosti:
upraveno v normě ČSN 013410 (1979)
Definice třídy přesnosti
Přesnost map je dána přesností mapování a přesností grafického zobrazování, popř.
přesností mapového podkladu. Přesnost se posuzuje podle hodnot středních chyb a
mezních odchylek, které představují kritéria přesnosti. Přesnost mapování je
rozdělena do tříd 1 až 5 a charakterizují jí hodnoty středních souřadnicových a
výškových chyb. Uvedené hodnoty v tabulce představují přesnost vzhledem k bodům
základního bodového pole a pokládají se za absolutní chyby.
1,50 m0,35 m0,50 m5
0,80 m0,18 m0,26 m4
0,40 m0,12 m0,14 m3
0,25 m0,07 m0,08 m2
0,15 m0,03 m0,04 m1
Mezní odchylka pol.
bodů
(mezi dvojicí bodů)
Podrobné výškové
body
Podrobné polohové
body
Třída přesnosti
Podrobné polohové body = rohy budov, rohy parcel (významné polohové body)
Třída přesnosti mapování v závislosti
na měřítku mapy
Závislost není přímá
4,54,51:5000
3,4,53,4,51:2000
2,3,43,41:1000
2,3-1:500
1,2-1:200, 1:250
Tematické mapyZákladní mapy
Třída přesnosti mapování
Měřítko mapy
ČSN 013410 (1990) o mapách velkých měřítek definice
přesnosti jako precizace vyjádření
Přesnost
charakteristika
kriterium
Střední souřadnicová chyba (základní charakteristika
polohy)
)(5,0
22
xxxy nmm +=
Souřadnice podrobných bodů musí být určeny, aby:
charakteristika mxy nepřesáhla kritérium uxy
charakteristika md (střední chyba měřené délky) nepřesáhla
kritérium ud , kde
Výšková chyba ­ střední chyba mH ­ pro výšky podrobných
bodů platí:
charakteristika mH nesmí překročit uH
na nezpevněném povrchu se uvažuje uH jako trojnásobek
Vrstevnice ­ výška odvozená interpolací mezi vrstevnicemi
nemá přesáhnout uv
xyd u
d
d
u
20
12
5,1
+
+
=
5
1,500,350,505
0,800,180,264
0,500,120,143
0,400,070,082
0,300,030,041
uV
(m)
uH
(m)
uxy
(m)
Třída
přesnosti
Mezní odchylky pro ZMVM
alespoň 4. třída
přesnosti
mezní odchylka jako
vzdálenost na mapě a v
terénu
0,68 m1:2000
0,40 m1:1000
0,22 m1:500
0,12 m1:250
Mezní
odchylka
Měřítko
Jiné státní mapy velkého
měřítka
Státní mapová díla (5a)
Státní mapa 1:5000 ­ odvozená
(SMO 5)
snaha souvisle zobrazit území v tomto měřítku
nejrozšířenější druh mapy SMD měřítka 1:5000
kartografický obraz celého území v měřítku 1:5000
složen nyní z několika mapových děl různé kvality:
ZM(VM) 1:5000 doplněná výškopisem
THM 1:5000
Pozemková mapa vojenského újezdu 1:5000
Státní mapa 1:5000 - odvozená
Historický vývoj
po r. 1946 ­ nové mapování 1:5000
Státní mapa 1:5000 ­ hospodářská
hospodářsky významné oblasti
trojbarevný tisk
pomalý postup prací ­ naléhavé potřeby 1950:
rozhodnutí o prozatímním SMD 1:5000 (název ,,Státní
mapa 1:5000 ­ odvozená") pro celé území
1950-1955 ­ 1. vydání
podklad:
polohopis ­ generalizovaná kresba KM
výškopis ­ topografické mapy
zpracování SMH 5 zastaveno v r. 1950
Geodetické a kartografické základy
S-JTSK
1. vydání SMO 5 ­ výškový systém dle
pokladové mapy
od 70. let
dokončení topogr. mapování 1:10 000
přebírán výškopis z těchto map Bpv
6
klad a označení mapových listů ­ stejné jako
u THM a ZMVM 1:5000 (v. ukázky)
plocha území 2,5 x 2,0 km2
nejednotnost použití mapových značek
ČSN 73 0120
ČSN 01 3411
pozemkové mapy
Obsah, úprava a užitné vlastnosti
není to katastrální mapa, má spíše topografický charakter
obsah
polohopis
polohová a výšková bodová pole
hranice územních celků, KÚ, pozemků, zastavěného území
obce, CHÚ a ochranných pásem; druhy pozemků
stavební objekty, doprava, el. vedení, těžební zařízení
vodstvo, vodohospodářské stavby
výškopis
vrstevnice, tech. šrafy, kóty, značky terénních stupňů a skal
popis
místní a pomístní názvy, ...
mimorámové údaje
,,rychlá akce", ale splnila účel
přesnost závislá na použitých polohopisných a
výškopisných podkladech
tisk ve dvou barvách (šedá, hnědá - výškopis)
podklad pro územní plánování a zpracování
tematických map
každoročně prodáno až 70 tis. výtisků
ročně obnoveno průměrně 1300 ML (1995-2000)
postupně by měly být nahrazeny ZMVM 1:5000
Digitální forma SM5
ČÚZK: Umístění do souř. systému pomocí souborů
.TFW. Je možné též poskytnout soubory pro
georeferenci do sytému WGS84 - zobrazení UTM,
případně do S-42.
SM5-vektor ­ složky:
katastrální
výškopisná
topografická
SM5-rastr
vznik převedením vektorové SM5 na rastr
kde není SM5-vektor, vznik skenováním
posledního vydání SM0-5 (polohopis, výškopis)
topografická složka ­ barevné ortofoto