Základní mapy ČR středního měřítka Státní mapová díla (6) ZMSM relativně samostatné soubory map měřítek: 1:10 000, 1:25 000, 1:50 000, 1:100 000, 1:200 000 vydávány od r. 1970 doposud pro potřeby národního hospodářství, státní správy, územního plánování ­ mimo AČR nové mapování jen výjimečně ­ pouze polohopis (velké změny) Historický vývoj vládní usnesení č. 327 z 18.9.1968 ,,O používání souřadnicových systémů a geodetických a kartografických materiálů na území ČSSR" řada administrativních omezení topografické mapy se zobrazenou s. sítí S-42 nemožné používat v civilním sektoru 1969: návrh vytvořit na podkladě topografických map zcela nové mapové dílo jednoznačná působnost civilní zeměměřické služby pro potřeby národního hospodářství a státní správy radikální a nákladné řešení ­ nebylo objektivně nutné jednodušší řešení ­ vypustit z topografických map problémový obsah přesto prosazení nového mapového díla umožněno pravděpodobně i tehdejšími přístupy k řízení národního hospodářství první ZMSM 1970, tvorba a obnova dodnes (1989 podmínky pro zavedení pominuly) Nařízení vlády 1995 ­ ZMSM uznány jako za SMD na celém území státu Geodetické a kartografické základy S-JTSK, Bpv S-JTSK méně vhodné pro mapy středního měřítka ­ neumožňuje zobrazovat rozsáhlejší území za hranicemi státu (účel x souř. systém) z hlediska kartografického vyjádření značkový klíč řešen pro každé měřítko zvlášť, Vzorové listy a Seznamy mapových značek Klad a označení mapových listů řešeno v zobrazovací rovině S-JTSK vychází se z mapy 1:200 000 klad listů vytvořen umělou konstrukcí pravidelně se sbíhajících čar, které velmi hrubě sledují směr poledníků ML všech měřítek jsou lichoběžníky s rovnoběžnou horní a spodní základnou a výškou 38 cm (ZM 200 rozdíl spodní a horní strany vždy o 6 mm) jednotlivé listy téhož měřítka však nemají obecně stejné rozměry, délky úhlopříček ani plochu. Souřadnice jejich rohů nejsou okrouhlé hodnoty v rovinném systému S-JTSK ani v zeměpisných souřadnicích. další mapy vznikají dělením: 455524-11-01255 × 5ZM501 : 10 000 78724-11142 × 2ZM501 : 25 000 21124-1142 × 2ZM1001 : 50 000 5924-142 × 2ZM2001 : 100 000 19241 : 200 000 Počet listů v ČR Příklad označení Počet listů DěleníVýchozí mapaMěřítko ZM 200 ­ název nejvýznamnějšího sídla zobrazeného na mapě a dvojice čísel (vrstvy 0-4, sloupce 1-8) Brno 24 (nebo jen 24) číslování řešeno v rozsahu celého území federace ZM 100, ZM 50 a ZM 25 ­ vznik postupnou lineární interpolací (půlení stran nejbližšího měřítka) 24-1, 24-11, 24-111 ,,-" není pomlčka, ale spojovník (není tam mezera) vydavatelem všech ZMSM je ČÚZK, zpracovatelé jsou KÚ a Zeměmeřický úřad v Praze Obsah, úprava a užitné vlastnosti relativně samostatná mapová díla jednotlivých měřítek všechny obsahují polohopis, výškopis, popis a mimorámové údaje standardizované geografické názvosloví ZM 10 vznik grafickým přepracováním topografické mapy 1:10000 1. vydání 1971-1988 průběžná aktualizace a obnova podle naléhavosti 4572 mapových listů (dle ČÚZK) do r. 1991 ve společné správě Generálního štábu AČR a Správy geodézie a kartografie 1991 odňato AČR a dáno plně civilnímu rezortu (ČÚZK) polohopis sídla, komunikace, hospodářské a kulturní objekty druhy porostu, katastrální a správní hranice po 1.1.1992 i polohové a výškové pole, pravoúhlá souř. síť po 1km správní členení i v mimorámových údajích v rámových údajích rysky v S-JTSK i , výškopis převzat z TM vrstevnice po 2 m (1 m, 5 m), šrafy, výškové kóty představuje největší jednotné měřítko výškopisu jednotného v rámci ČR popis ­ sídla, geogr. názvosloví, druhové označení objektů pětibarevný tisk offsetem šedohnědá modrá šedozelená šedá hnědá méně výrazné barvy, předpokládané využití mapy jako podklad digitální verze - ZABAGED ZM 25 prozatímní verze z topografickým map 1:25000 při zachování značkového klíče!! novější verze - vznik odvozením ze ZM 10 1995 ­ obě verze přibližně ve stejném poměru, dnes dokončena pro celou ČR Obnova navazuje na ZM 10 barevné zpracování jako ZM 10 stejně jako u ZM 10 po r. 1993 obsah doplněn souřadnicovou sítí (1km) a zeměpisnou sítí 787 mapových listů ZM50 vznik odvozením z topografických map 1:50000 jako 1. měřítko ZM (1972-1973) pro celou ČR vytvořen zvláštní značkový klíč šestibarevný tisk karmínově červená barva administrativních hranic aktualizace pomocí ,,kyvadlové mapy změn" vedené na KÚ častým podkladem pro odvětvové tematické mapy 211 mapových listů ZM 100 vznik prostým optickomechanickým zmenšením a montáží ZM 50 bez kartografické generalizace sedmibarevný tisk s popisy v černé barvě nejsou zobrazovány souřadnicové sítě ­ účel jako přehledná mapa aktualizace obsahu v návaznosti na ZM 50 59 mapových listů ZM 200 vznik odvozením z topografických map u obnovených vydání doplnění kartograficky generalizovaných změn podle ZM 50 klíč téměř totožný se ZM 50, redukován poet značek šestibarevný tisk s administrativními hranicemi v karmínově červené barvě 19 mapových listů Vydavatel ZM ČR ­ ČÚZK Zpracovatel ­ KÚ a ZÚ prodej ve specializovaných prodejnách Brno ­ přestěhování z Běhounské k Vaňkovce (Úzká 471/6) Předpokládaný vývoj nejasný: mapy středních měřítek přesahující rozsah státního území ­ nevýhodný systém S-JTSK (např. v rámci EU) na státní úrovní velká hodnota, silná státní podpora předpokládalo se po r. 1989 sjednocení map středních měřítek. V rámci EU probíhá sjednocení už 50 let neúspěšně úspěšně jen na úrovni vojensko-politické, na bázi standardu NATO návrh AČR ­ zrušit ZM X návrh ČÚZK přepracovat WGS do S-JTSK Mapa České republiky 1:500000 1. vydání 1993 sídla, dálniční a silniční síť, železniční síť, administrativní členění, vodstvo, lesy, orografické členění v Křovákovi