KRAJINA V KVARTÉRU Lekce 2: Metody studia kvartéru Zdeněk Máčka ÚVOD Zdroje informací pro rekonstrukci změn krajiny a prostředí: – Geomorfologické důkazy – Litologické důkazy – Biologické důkazy – Datovací techniky Datovací techniky • Metody absolutního datování – radiometrické datování (radioakarbonové, luminiscenční) – přírůstkové datování (letokruhy, varvy, lichenometrie) • Metody časově ekvivalentních znaků (paleomagnetizmus, kyslíkové izotopy) • Metody relativního datování (aminokyseliny, zvětrávací kůry, pedogeneze) Přesnost a správnost v kvartérním datování Radiokarbonové datování • Willard Libby, 1949 • ^14N (7 neutronů + 7 protonů) → ^14C (8 neutronů + 6 protonů) + proton • C (8 neutronů + 6 protonů) → N (7 neutronů +7 protonů) + β- • Přeměna na CO[2 ]→ rezervoáry (atmosféra, hydrosféra, biosféra, sedimenty) Měření aktivity ^14C • Konvenční radiokarbonové datování – použití pouze do 45 ka BP • Akcelerační hmotnostní spektrometrie (AMS) • Radiokarbonový věk – udává se s přesností ±1σ Rezervoárový efekt, kalibrační křivky • Suessův efekt • Testy jaderných zbraní Luminescenční datování • Radiace z U, Th a K → zachytávání elektronů v krystalových mřížkách • Zahřátí vzorků → luminiscence • TL stáří (roky) = paleodávka / roční dávka Časově ekvivalentní stratigrafické markery • Markerové horizonty • Nepřímý způsob datování • Nejčastěji používané metody: – kyslíkové izotopy – paleomagnetizmus – tefrochronologie Kyslíkové izotopy • Poměr ^18O / ^16O --- 1:495 až 1:515, průměr 1:500 • zápis pomocí relativní odchylky (δ^18O per mil) od standardu • Extrakce izotopů z mořských fosilií • Astronomické vylaďování izotopového signálu z hlubokomořských vrtů Paleomagnetizmus • Přirozená remanentní magnetizace hornin • Parametry magnetického pole: deklinace, inklinace, intenzita • Sekulární variabilita geomagnetického pole • Reverze geomagnetického pole (epochy, eventy)