Krajina v kvartéru Středoevropská krajina v nejmladší geologické minulosti – regionální příklady České středohoří • Terciér: sopečná činnost, tektonické pohyby • Kvartér: mohutné sesuvy • Holocén: dlouhodobé působení člověka • Mozaika lesa a otevřených ploch (luční porosty, droliny) České středohoří • Interglaciály – společenstva teplých vlhkých lesů, exotické prvky • Drobacia banatica, Soosia diodonta, Azeca goodali, Cepaea nemoralis, Gastrocopta theeli, Vestia turgida – půdy: lesní hnědozemě, dnes na stepních lokalitách černozem • Stepní bezlesí – pouze k J obrácené skály • Holocén – pěnovcová kupa Kamýček • starý holocén – indikátory volné krajiny: Chondrula tridens, Vallonia, Truncatelina cylindrica • klimatické optimum – lesní druhy • subboreál – lesní druhy přežívají, ale nástup Pupilla muscorum, Oxychilus inopinatus • Další lokality: Lhota, Ostrý u Milešova, Paškapol sz. od Velemína Jižní část Středohoří • Suchý potok u Řisut: střední a svrchní holocén; báze – chudá lesní fauna, svrchní polohy – druhy otevřených ploch • Lipská hora u Mrskles: starší holocén – recent; stepní druhy starého holocénu (Chondrula tridens, Helicopsis striata) • Kuzov u Třebívlic: niva potoka; nalezena i xerotermní Granaria frumentum Pravý břeh Labe • Bílé stráně u Pokrotic – křídové slíny Jižní okraj Středohoří • V předpolí černozemní oblast dolního Poohří • Dominance druhů otevřené krajiny, lesní maximum jen naznačeno několika málo lesními druhy Polomené hory (CHKO Kokořínsko) Současný obraz krajiny • Reliéf: kaňonovitá údolí, úzké rokle, rozsáhlé rozvodní plošiny, bazaltové kopce (Housecké vrchy) • Liběchovka, Pšovka – údolní mokřady • Specifika geologické stavby: vložky vápnitých pískovců, spraše • Vegetace: vřesové bory, mrvkové stráně; rozhraní termofytika a mezofytika • Drobná fauna: jen velmi chudá; 2 – 3 druhy plžů (Malacolimax tenellus, Arion subfuscum, méně Limax cineroniger) • Počátek holocénu: vápnitá jezera a mokřady (Mělnická Vrutice) – sladkovodní křída, slatiny • SKALNÍ PŘEVISY: stopy mezolitického osídlení: Zátyní u Dubé, (Prošek – Ložek, 1952), Mastník u Dřevic (Cílek. 90. léta), Kraví doly Fáze vývoje malakofauny pod převisy • Starší: Discus ruderatus, Clausilia cruciata, Vertigo substriata • Mladší: vymizení předchozích druhů; dendrofilní druhy - Bulgarica cana, Macrogastra plicatula, vlhkomilné druhy - Macrogastra ventricosa, druhy povrchu půdy – Ruthenica filograna, petrofilní druhy – Helicigona lapicida, Clausilia dubia, Isognomostoma isognomostomos, praví petrofilové - Clausilia parvula, Vertigo alpestris, Lacinaria plicata • Pěnovcové ložisko Smrková studánka u Vrabcova: reliktní druhy Perpolita petronella, Vertigo moulisiana, Platyla polita, Discus perspectivus Pálava • xerotermní vegetace • drobná (teplomilná) fauna: epilitčtí plži Chondrina clienta, Pyramidula pusilla • jurské vápence • kvartérní sedimenty • archeologické nálezy Stav krajiny v glaciálu • Spraše v úpatních polohách, měkkýší společenstva: • sibiřské prvky: Vallonia tenuilabris • arkto-alpínské prvky: Columella columella • subpolární prvky: Vertigo modesta, V. pseudosubstriata – Bažinné spraše: Stagnicola diluvianus, Succinea putris – Chráněné polohy pod skalami: Chondrina clienta Rytmicky zvrstvené svahoviny (grezes litées) • Epilitické druhy měkkýšů: Chondrina clienta, Pyramidula pusilla Poslední interglaciál • svěží les s lesními společenstvy plžů: Drobacia banatica, Soosia diodonta, Mastus bielzi, Phenocolimax annularis • pecky břestovce (Celtis) Současná malakofauna • Měkkýši: zbytky lesních společenstev, SZ svahy Děvína - Platyla polita, Macrogastra plitacula Vznik a šíření moderního člověka Věstonický trojhrob, lebka mladého muže