KRAJINA V KVARTÉRU
                                Lekce 6: Změny vegetace v kvartéru

                                           Zdeněk Máčka

                                   Lesy starších teplých období

•             Předkvartérní lesy: vedle dnešních rodů tvořeny náročnými teplomilnými prvky jako
Taxodium, Sciadopitys, Liquidambar, Liliodendron, Phellodendron, Nyssa, Taxodium, Sequoia, Ginkgo,
Carya, Pterocarya,  Magnolia.



•             Interglaciální lesy: třetihorní relikty postupně mizí, jako poslední Celtis, v
posledním interglaciálu (eem, ca 120 ka BC) už byly středoevropské lesy podobné dnešním, s Quercus,
Carpinus, Ulmus, Tilia, Acer, Fraxinus, Abies, Picea, ale i s řadou teplomilných prvků (Cotinus,
Buxus, Ilex, Vitis), buk vzácný, nebo chyběl úplně.



                                Další teplomilné druhy preglaciálu

                               Tegelen a waal (starší inerglaciály)

•             Teplé výkyvy: dub, buk, lípa, jilm, jasan, olše

•             Včetně náročnějších druhů: kaštanovník, korkovník, magnólia, ořechovec, lapina,
gumojilm, habrovec

•             Už chybí: ambroň, tupela, pajehličník, tisovec

•             Vzácně: tsuga

•             Chladné výkyvy: borovice, smrk, bříza, vrba, topol

•             Otevřené plochy: vraneček

                                              Cromer

•            Značná shoda s dneškem: dub, habr, lípa, jasan, jilm, javor

•            Nepatrná příměs náročnějších dřevin: gumojilm

•            Dnes vymřelé druhy: vodní rostliny – štítenka, Dulichium (šáchorovité), azola americká



                                       Vegetace v glaciálech

                                   Vegetace vrcholného glaciálu

     Stepotundra, mamutí step - tundrová vegetace s účastí druhů kontinentálních stepí. Její
analogie se dnes vyskytují v některých polárních krajích (Aljaška) nebo v jihosibiřských pohořích
(viz foto).



     Lesotundra - mozaika mrazuvzdorné nelesní vegetace a ostrůvků lesa. U nás se vyskytovala např.
v nižších polohách glaciálních Západních Karpat. Doložen je výskyt Pinus sylvestris, P. cembra a
Larix decidua. V Čechách je zatím s jistotou doložen pouze výskyt P. sylvestris a Betula pendula
typ, modřín snad, limba možná (aktuálně se zkoumá). Na obr. sibiřská analogie s limbou sibiřskou
(Pinus sibirica).



                               Mladší interglaciály (holstein, eem)

•            Flóra stejně náročná jako dnes

•            Na vrcholu oteplení: dnes nepřítomné prvky (Dulichium, štítenka, břestovec, réva,
túje)

•            Také méně zimovzdorné dřeviny: zimostráz, cesmína

              Představa o vegetaci v eemském interglaciálu a viselském pleniglaciálu

                                    Vegetace v pozdním glaciálu

•             Březovo – borové lesy

•             Řešetlák počistivý

•             Chladná období – vegetační pásy:

–        Carex-Elyna (ostřice a ostřička)

–        Vaccinium uliginosum-Loiseleuria (vlochyně a skalenka)

–        jitrocel přímořský, merlíkovité, ojediněle Pulsatilla (koniklec) a Stipa (kavyl)

•             Teplá období:

–        rozvoj lesostepního pásu Pulsatilla a stepního pásu Stipa, mediteránní horská step

–        borovice, kleč, bříza

                                 Změny vegetace v pozdním glaciálu

                 Hlavní migrační cesty dřevin na konci doby ledové (Küster, 1998)



                                     Dřeviny časného holocénu

•           Alnus – A.viridis, A.glutinosa+incana – Balkán, Pyreneje

Mezofilní doubravy – tzv. Quercetum mixtum

•           Quercus – šíření z Mediteránu (9 druhů)

•           Tilia – Balkán, Krym

•           Ulmus – z východu

U nás tvoří porosty od boreálu,
pak se přidává Fraxinus a Acer.



































                               Otázka kontinuity bezlesí v Atlantiku











Subrecent,od 600 n.l. do dnes

•             zhruba mezi -2000 a -1000 (první tisícíletí našeho letopočtu) ve střední Evropě řídne
osídlení, dochází k expanzi lesa, řada dříve osídlených míst je opuštěna (stěhování národů)



•              pokračuje expanze buku a jedle ve středních a vyšších polohách na úkor smrku; další
šíření habru v nižších polohách



•              po nové kolonizaci člověkem v raném středověku rapidní ústup lesa v nižších a
později i středních a vyšších polohách, šíření pionýrských dřevin (Pinus, Betula, Populus, Corylus,
Juniperus), intenzivní sedimentace nivních hlín, růst vlivu zemědělství, vznik lesních kultur







                       Shrnutí vývoje vegetace v pozdním glaciálu a holocénu