měkkýši - fylogeneze
měkkýši jsou druhým druhově nejpočetnějším živočišným kmenem (po členovcích)
v současnosti je známo více než 100 000 recentních (80 % tvoří plži) a 35 000 fosilních druhů
fosilní jsou známí už od kambria, jsou stratigraficky velmi významní
Cephalopoda St-aphopoda
Gaslnipmla
Ltivalvia
mozková uzlina ústa
hypotetický předek žaludek
plášťová dutina
měkkýši - systém
mozková chrupavka
výhradně mořští měkkýši, volně pohybliví a draví; nápadný je pokročilý stupeň vývoje některých soustav a orgánů
noha je přeměněna na chapadla s přísavkami a trysku (nálevkovitý pohybový orgán - reaktivní pohyb pomocí vypuzování vody z plášťové dutiny); hlava s velkýma komorovýma očima
v pokožce jsou četné chromatofory umožňující barvoměnu
v ústech jsou kromě raduly také dvě zobákovité čelisti, do zubů raduly ústí jedové žlázy ústa (modifikované slinné)
útrobní vak je bilaterálně souměrný, do plášťové dutiny ústí inkoustová žláza (obrané reakce)
CS: srdce s komorou a 2 nebo 4 předsíněmi (stejný počet je i žaber a „metanefridií"), tendence k uzavřené
gonochoristi s přímým vývojem, oplození vnitřní, (spermatofóry přenášeny hektokotylovým ramenem)
celkem asi 6 000 spp., (7 500 fosilních)
sépiová kost
tiyska(
řiť
žábry
ledvina
žaludek
srdce gonáda
Nautiloidea - čtyřžábří
hlavonožci - systém
• dva páry žaber, metanefridií a srdečních předsíní; 80-90 chapadel bez přísavek; pouze 6 příbuzných druhů rodu Nautilus
• schránka je spirálovitá s přepážkami, živočich žije v posledním oddíle, ostatní jsou naplněné dusíkatým plynem; v přepážkách je otvor kterým prochází trubicovitý výběžek útrobního vaku - sipho
• je to starobylá skupina, nemají některé pokročilé struktury (oční čočka, inkoustová žláza, chromatofory)
Nautilus pompilius - loděnka hlubinná, 25 cm, obývá hloubky do 700 m v Tichém a Indickém oceánu
Coleoidea - dvoužábří
hlavonožci - systém
• jeden pár zaber, metanefridií a srdečních předsíní; 8 nebo 10 chapadel s přísavkami; schránka redukovaná nebo chybí
1. Octobrachia - chobotnice
hektokotylové rameno
vakovité tělo bez vápnité schránky a s 8 chapadly cévní soustava je částečně otevřená
Octopus vulgaris - chobotnice pobřežní, max. 1 m, běžný stredomorský druh
Argonauta argo - argonaut pelagický, samice vytváří kolem těla hlenovitou schránku pro vajíčka
2. Decabrachia - desetiramenatci
dvoužábří - systém
na hlavě je 10 ramen, jeden pár je delší (lapání kořisti) okraje pláště vytváří plovací lem, cévní soustava zcela uzavřená schránka redukovaná na tzv. sépiovou kost
Architeuthis dux - krakatice obrovská, max. 20 m -největší žijící bezobratlý, hlubokomořská
Loligo vulgaris - oliheň obecná (kalamáry), lem jen v zadní části coby trojúhelníkové ploutvičky
Sepia officinalis - sepie obecná, 30 cm, běžný druh na mělčinách evropského pobřeží; sepie jsou velmi inteligentní živočichové, schopní učení, komunikují mezi sebou pomocí postavení chapadel a změn zbarvení těla
Scaphopoda - kelnatky
měkkýši - systém
• pouze mořští měkkýši s trubicovitou, mírně prohnutou a kónickou schránkou, která je na obou koncích otevřená
• širším otvorem jsou zahrabáni v substrátu a vystrkují jím kónickou nohu, kterou ryjí; víří tak detrit, který zachycují dvěma trsy hlavových chapadélek
• celkem je známo okolo 350 druhů
odtékající voda
Dentalium spp. -
kelnatka, některé druhy obývají litorál, ale většina je vázána na hlubší až velmi hluboké vody, v dospělosti se délka schránky pohybuje od 1,5 do 12 cm
chapadélka noha
plášťová dutina
Bivalvia - mlži
měkkýši - systém
vaz
mořští (převažující) a sladkovodní, celkově 15 000, u nás 29 spp.
tělo je bilaterálně symetrické, laterálně zploštělé, s redukovanou hlavou a kýlovitou nohou; kryté dvěma lasturami
lastury symetrické až na zámek, tvořený do sebe zapadajícími zuby; spojeny jsou vazem z periostraka, který lastury trvale rozevírá; zavírány jsou pomocí svalových svěračů (adduktorů)
okraje pláště jsou k sobě vaz     zámek hepatopankreas
přimknuté, často srostlé, přední pouze s výjimkou tří otvorů: svěrač pro nohu, inhalačního ústa (vstupního) a exhalačního (vyvrhovacího) plachetka
voda vtéká inhalačním otvorem na zádi těla; omývá žábry, kde je
žaludek noha
srdce
exhalační otvor
řiť
zadní svěrač
střevo
gonáda žábry
inhalační otvor
odebírán kyslík a drobné částečky potravy (mikrofágové); pohyb vody, vychytávání a transport potravy zajišťuje řasinkový epitel
mlži - systém
kolem inhalačního otvoru jsou osfrádia (chemoreceptory)
převážně jsou gonochoristi (primární), schopni měnit pohlaví v průběhu života; vývoj přímý (živorodí) nebo přes larvální stádium (volně žijící veliger nebo parazitické glochidium)
klasický systém je založen na morfologii žaber
1. Protobranchia - perožábří
pouze jeden pár žaber tvořený ze dvou řad trojúhlých lupínků na společné stopce
Nucula nucleus - oříškovka obecná 14 mm, sublitorál až do hloubek okolo 150 m, hojný druh evropských
moří
v letech 2001-3 zde byli na základě sekvencí DNA zařazeni zástupci rodu Xenoturbella (dnes samostatný kmen druhoústých), sekvenována však byla potrava (embrya r. Nucula) ©
mlži - systém
2. Filibranchia - nitkožábří
dva páry žaber jsou tvořeny dlouhými vlákny, zahnutými do tvaru písmene W, bez sifonů in- a exhalačního otvoru, pouze mořští
Mytilus edulis - slávka jedlá, 9 cm, často masově na skalách příbojové zóny, kde se přilepuje byssovými vlákny, hojně konzumovaný druh
Pinctada margaritifera -perlotvorka mořská, 30 cm, Tichý a
Indický oceán
Pecten jacobaeus - hřebenatka svatojakubská, 13 cm, asymetrické lastury - spodní je plochá, druh je spojen s legendou o apoštolu Jakubovi
Pinna nobilis - kyjovka ušlechtilá, 80 cm, přídí ukotvena pomocí byssových vláken v substrátu, středomoří -ohrožená a chráněná
Ostrea edulis - ústřice jedlá, 20 cm, levou miskou přirůstá k podkladu, noha není vytvořena, hojně konzumovaná - chovy
mlži - systém
3. Eulamellibranchia - listožábří
žábry jsou z dvoulupenitých vláken, navzájem spojených příčnými spojkami - vzniká mřížovitá struktury s velkým povrchem; mořští a všichni sladkovodní
Cerastoderma edule - srdcovka jedlá, 6 cm, běžný druh evropských moří, běžně se konzumuje
Pholas dactylus - skulař vrtavý, 12 cm, zavrtává se do jílovitých a pískovcových substrátů, ve tmě
namodrale září
Solen marginatus - střenka jedlá, 14 cm, hojná v písčitém dně evropských moří
Margaritifera margaritifera -
perlorodka říční, 13 cm, dožívá se přes 120 let, nejohroženější mlž Evropy
Anodonta anatina - škeble říční, 12 cm, náš nejhojnější velký mlž, žije jak v tekoucích tak stojatých vodách
Čeleď: Margaritiferidae - perlorodkovití
Margaritifera margaritifera
- perlorodka říční, 13 cm, dožívá se přes 100 let, nejohroženější mlž Evropy
Čeleď: Unionidae - velevrubovití
Anodonta anatina -
škeble říční, 12 cm, náš nejhojnější velký
mlž, žije jak v tekoucích tak stojatých vodách
_i
Anodonta cygnea -
škeble rybničná, 25 cm, hojná ve větších stojatých nížinných vodách
Čeleď: Unionidae - velevrubovití
Unio crassus - velevrub tupý, 7 cm, pouze tekoucí vody od chladných potoků po nížinné řeky, silně ohrožený
Unio tumidus - velevrub nadmutý, 9 cm, nížinné spíše tekoucí vody
Unio pictorum - velevrub malířský, 10 cm, nížinné tekoucí i stojaté vody
Čeleď: Sphaeriidae - okružankovití
Sphaerium sp. - okružanka, u nás tři druhy, velikost v dospělosti od 12 do 22 mm, vrcholy téměř symetricky nad středem, druhy nížinných stojatých i tekoucích vod
Pisidium sp. - hrachovka, u nás 14 nesnadno odlišitelných druhů, velikost v dospělosti od
2 do 10 mm, většina druhů okolo 4 mm, pro většinu druhů je charakteristické asymetrickí posazení vrcholů, nejrůznější typy vodních stanovišť,' převážně v nížinách
Čeleď: Dreissenidae - slávičkovití
Dreissena polymorpha - slávička mnohotvárná, 3 cm, původně pontický druh, u nás s největší pravděpodobností nepůvodní (jistě v povodí Labe), tekoucí i stojaté vody, preferuje pískovny, byssová vlákna k přichycení k podkladu, larva veliger