Antropologie občanské společnosti podzim 2009 2. Česká občanská společnost, její předpoklady, vznik, formy. České tradice spolkové činnosti. České tradice solidarismu a družstevnictví. Utváření demokratických práv. Mgr. Alena Řiháková alkari@centrum.cz Etapy vývoje české občanské společnosti Od poloviny 19. století-1938 Od poloviny 19. století-1918 Rakouské období 1918-1938 První československá republika 1938-1989 Totalitní režimy Po roce 1989 - současnost Od poloviny 19. století-1918 Společnost • Faktory ovlivňující proces formování české národní společnosti (kulturní, socio-eknomické, politické): 1. (Německé) pojetí národa jako kulturně nepolitické entity Výsadní postavení německojazyčného obyvatelstva v Rakousku a jeho historicko-kulturní, hospodářské a politické napojení na německý prostorFnárodnostní diverzifikaci habsburské monarchie. Agrární charakter české společnosti, ve kterém se české etnikum dlouho nacházelo. Emancipace české společnosti na jazykovém základě. Tyto skutečnosti vedly k nedostatečné identifikaci se státem a jeho politickými institucemi. 2. Konzervativní politika Rakouska v 1. polovině 19. století Zpomalení nástupu liberálního měšťanstva, rozvoje podnikání a tržních mechanismů. Opožděná modernizace a liberalizace společnosti. Zaostalá socioekonomická struktura české společnosti, nedostatek osvícenských tradic, jazyková forma emancipace. Emancipace české společnosti – klíčová role vlastenecké inteligence, politika pasivního odporu, neodpovědnost vůči státu i vůči společnosti. 3. Hospodářství Uplatňování hospodářského protekcionismu. Teorie historické školy, paternalistické pojetí státu, slabé postavení měšťanstva…Snaha budovat národní hospodářství jako důkaz svébytnosti a národní zralosti. Heslo „svůj svému“ - Češi kupují od Čechů, Němci od Němců… Od poloviny 19. století-1918. Utváření občanské společnosti • Existence podmínek pro rozvoj občanských principů ze strany státu: chybí přirozený vztah OS ke státu (strach – ohrožení národů). • Oproti této situaci většina občanských společností západní Evropy vznikala v emancipaci vůči konsolidovanému národnímu státu. • Odstup od šlechtické elity během utváření moderního národního státu - nekritičnost v absolutizaci národních hodnot. • Občanský princip v emancipaci české společnosti – spíše národní princip • Česká společnost se emancipovala vůči státu – ne-liberálně/ na národním principu! (chybí názorová a zájmová pluralita, jde o boj dvou etnik, a proto snaha o jednotné vnitroskupinové jednání) Spolkové tradice V letech 1895-1951 evidoval tzv. spolkový katastr pražského policejního ředitelství na území Prahy celkem 18 000 spolků a jim na roveň postavených organizací a sdružení. V roce 1893 více než 2000 nadačních institucí Do r. 1848: vliv osvícenství, romantismu a národního hnutí • Tajné spolky (svobodní zednáři-mezinárodní propojení, volnomyšlenkářství/absolutismus) • Učené společnosti (Královská česká společnost nauk) • Spolky hospodářské k povznesení produkce (Společnost orby a svobodného umění v Království českém) • Dobročinné organizace zřizující ústavy, podpůrné a pojišťovací spolky • Mecenášské spolky Spolkové tradice Mecenášské spolky • Gaius Cilnius Maecenas 70-8 p.K., důvěrník císaře Augusta; podporoval umění: Publius Vergilius Maro, Quintus Horatius Flaccus či Sextus Propertius • František Antonín hrabě Špork (1662-1738): Myslivecký řád sv. Huberta; Petr Brandl, Matyáš Braun, • Josef Hlávka - překlad Shakespeara, Aleš, Vrchlický, Zeyer, Dvořák, Sládek, Hynais; Hlávkova nadace (1904 poslední vůle, 1908-2008) • Vzdělávací a kulturní instituce (Matice česká, Královská česká společnost nauk…) spolufinancované nadačními aktivitami 1848 porevoluční neobasolutismus • Apolitizace spolků • Jediný povolený národnostní spolek: Sbor pro zřízení českého Národního divadla v Praze 1850) • Hospodářské, okrašlovací a charitativní spolky Rozpad bachovského absolutismu 1860/1 1867 Liberální spolkový zákon • Pěvecké vlastenecké sdružení Hlahol 1861, vlastenecky zaměřená tělovýchovná jednota Pražský Sokol 1861/2 • Potravní spolky, dobrovolné hasičské sbory, Klub českých turistů 70. léta 19. stol. radikalizace dělnického hnutí • Dělnické odbory 40% spolků v celé monarchii na českém území. Spolkový život do roku 1918 spíše náhrada státu než prvek (obsah OS) vyvažující stát, etnická hlediska. 1918-1938 • Hospodářská prosperita, politické autority-osobnosti (Masaryk, Švehla) • Poválečné uspořádání ve jménu národa/Němci-3miliony. Právo menšin ve státoprávním smyslu bylo odepřeno, pouze občanská práva jednotlivcům - mezera demokracie. • Nepružnost systému (politická elita stejná jako před válkou)/generační proces. • 30.léta-hospodářská krize-prohloubení nacionální polarity čes. a něm. hospodářského prostředí. • OS: vazba na politické strany, uplatnění svého vlivu a zájmu-symbióza. Spolková tradice Po roce 1918: do popředí zájmové hledisko • Dělnická hnutí • Legionářské spolky (Československá obec legionářská) • Studentské a podnikatelské spolky • Spolkové organizace bezvěrců • Mládežnické hnutí (Svaz české mládeže socialistické) • 1921 Armáda spásy • Hospodářská krize – význam charitativních a humanitárních organizací. • Nadační instituce – studentské nadace četné za monarchie, socialistický režim přetrvala jen nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Tradice družstevnictví • 19. století, propojení solidarity a praktické realizace • Ekonomické subjekty jako forma projevů spotřební, výrobní a finanční svépomoci • F. L. Chleborad – propagátor družstevních myšlenek • 80. léta 19. století spořitelní a úvěrní družstevnictví • Nedostatek kapitálu, neexistence českých bank-záložny • Poskytovaly krátkodobý osobní úvěr nejdříve pouze členům • Vzájemná pojišťovna - vzájemnostní filosofie, co se stane jednomu členu společenství, má být neseno i ostatními… Tradice solidarismu Čeští ekonomové a národohospodáři: zamyšlení se nad sociálně-ekonomickým pohledem a úlohou státu i solidární pomoci ekonomických subjektů: Albín Bráf (1851-1912), Jan Koloušek (1859-1921), Karel Engliš (1881-1961), Josef Macek (1887-1972) • Dohnalová, M. (2006): Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: NADACE UNIVERSITAS V BRNĚ – AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM V BRNĚ – NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ NAUMA V BRNĚ. ISBN 80-7204-428-1. pp. 120-128. • Podracký, Vlastimil (2004): Návrat k domovu. Manifest tradicionalismu. Olomouc: Votobia, s. r. o. ISBN 80-7220-206-5. Utváření demokratických práv • 1781 – toleranční patent (Josef II.) + patent o zrušení nevolnictví • 1787 – Josefínský trestní zákoník, souzení dle týchž sazeb bez rozdílu stavu • 1789 – Deklarace lidských a občanských práv (Francie) • 1811 – Všeobecný občanský zákoník (právní stát –rak.cís.) • 1848 – zrušení roboty a vznik ústavy • 1861 – České země, nová ústava (politický program národní rovnoprávnosti, občanských práv a rozsáhlé samosprávy) • 1897 – všeobecné hlasovací právo/ 1907 všeobecné a rovné… • 1920 – Ústavní listina Československé republiky Zdroje: • Dohnalová, M. (2006): Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: NADACE UNIVERSITAS V BRNĚ – AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM V BRNĚ – NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ NAUMA V BRNĚ. ISBN 80-7204-428-1. • Dohnalová, M., Malina, J., Müller, J. (2003): Občanská společnost: Minulost – současnost – budoucnost. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie. Modulové učební texty pro studenty antropologie a “příbuzných oborů”. Brno: NADACE UNIVERSITAS V BRNĚ – AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM V BRNĚ – MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ - NAKLADATELSTVÍ A VYDAVATELSTVÍ NAUMA V BRNĚ. ISBN 80-7204-278-5. • Bůžek, V., Král, P. (2007): Člověk českého raného novověku. Praha: Argo. ISBN 978-80-7203-694-3. • Anderle, Petr: Občanské noviny (LtN 49/2002), 2.12.2002. Dostupné online: http://obcan.ecn.cz/index.shtml?t=135699