Antropologie občanské společnosti podzim 2009 7. Dary. Filantropie. Altruismus. Mgr. Bc. Alena Řiháková alkari@centrum.cz Občanská společnost • Občanská společnost - prostor mezi rodinou, státem a trhem; občanský sektor, ve kterém se rozvíjí občanská kultura, altruismus, dobročinnost, solidarita a filantropie. Altruismus • Do etiky zaveden francouzským sociologem Augustem Comte. • Představuje morální a mravní princip, reálné chování, které se soustřeďuje na druhé. Jedná se o „nacházení smyslu a naplnění v životě pro druhé.“Jeho opakem je egoismus. • Nastudujte si altruismus dle evoluční biologie (Slovník pro studenty antropologie) Patronát • Vazba pojmu na uměleckou sféru • Pojem vyložen termíny: • Clientelismo (série směn spojující účastníky: patrona a klienta). Sociální, ekonomické a politické koncepce renesance vyžadovaly vytváření sociálních vazeb napříč společenským žebříčkem, tyto pak posilovaly sociální soudržnost. • Mecenatismo (viz. Gaius Cilnius Maecenas) Patronát • Z pohledu historického především vztah právní /instituce (klášter, bratrstvo) objednávající dílo u umělce/ • Antropologie /Eric Wolf 1923-1999/: Nerovný vztah: klient získá služby, dary, odměny od patrona, patron shromažďuje nehmotné: informace, politickou podporu, demonstraci úcty klienta. Almužna • Mauss: Esej o daru. • Spojení především s židovsko-křesťanským a islámským civilizačním okruhem (zakát: almužna, pilíř islámu). • Vývoj práva a náboženství: Vydělení skupiny lidí, kteří se stávají zástupci bohů a mrtvých. Bohové a duchové souhlasí, aby dar jim nebyl promrhán a podíl posloužil chudým a dětem. Morálka almužny se stala zásadou spravedlnosti, plod mravního pojetí daru. Charita • „Účinná láska k bližnímu, která je postavena na křesťanském základě. Křesťan nehledá ve filantropii, v ideální podobě, reciprocitu a vzájemnou prospěšnost, jde za hranice rodiny a klanu.“ (Svoboda 2007, s. 19). • Křesťanské konotace: v mravním smyslu: křesťanská láska k bližnímu. Užším smyslu organizovaná péče o potřebné. Dar • Marcel Mauss (Esej o daru, 1924): • Nabídnutí daru za dar přijatý je nejdůležitější morální pravidlo. • „Systém totálních závazků“: vzájemné služby a protislužby formálně uskutečňované na principu dobrovolnosti. Tři povinnosti: Povinnost oplácet přijaté dary Povinnost poskytovat dary Povinnost přijímat dary Dar • Pierre Bourdieu (1930-2002) • Dar je prostředkem k získání sociálního kapitálu (neviditelné provázky spojené s darem a využitelné při určité příležitosti) • Časový interval mezi darem a protidarem je spojen s napětím, že dar nebude oplacen. Dovoluje zastřít skutečnost, že se jedná „o směnu“. • Ekonomie symbolických směn: cena je implicitní, subjekty směny jsou předurčené, aby do vtahu vstupovaly bez kalkulace a záměrů. Otevřené zveřejnění podstaty této směny znamená ji znicotnět. • Směna darů musí být podporována celou sociální strukturou. Existují symbolické odměny a zisky, které je mnohokrát možné proměnit v zisky hmotné. • Symbolický kapitál je hromadění kapitálu vděčnosti, který subjektu dává možnost uplatnit symbolický vliv. Dar • Karl Polanyi (1886-1964) • Tři systémy směny: • Reciprocita: Předání darů (věcí) s očekáváním reciprocity • Redistribuce: Typická pro společnosti hierarchicky uspořádané. Štědrost, dávky a dary výše postavených jedinců sebou nesou nevyřčený dluh. (V rámci hospodářského systému možnost koexistence) • Směna na trhu Dar • Antropologie sexuality • Z hlediska antropologie sexuality se můžeme setkat s tím, že muži s vyšším socioekonomickým statusem vnímají kupování dárků jako strategii k získání partnerky a považují ji za čestnou a neexploatační. Poskytování darů manželkám je běžné u řady kultur, například u Nájarů v Indii. Afričtí Ibové poskytovali dary manželům svých milenek a ztvrzovali tak dočasný vztah milence vůči vdané ženě. V Mezopotámii v rámci svatební smlouvy získal otec nevěsty dary, které ovšem musel vrátit v případě, že se sňatek neuskutečnil. V islámském světě je dar (mahr) manželce či jejímu otci součástí svatební smlouvy a v případě rozvodu patří ženě. V Indii bylo do 13. až 14. století běžné poskytování darů příbuznými a přáteli nově vznikající rodině. Dary ze strany mužovy rodiny hrály neopomenutelnou úlohu také v Číně. Dar • POTLAČ • Oblast severozápadu USA, obřadní hodovní slavnost spojená s předváděním mýtických děl, zábava, předávání darů mezi soupeřícími skupinami na potvrzení hodnosti. Integrace do skupiny, zvýšení prestiže. • Přisuzován etnikům, jako Kwakiutlové, Belakulové, Tlingitové, Haidové a dalším. Jedná se o lovecko-sběračské populace s hierarchickým uspořádáním. Aristokratům byly předávány tituly, které byly „ověřovány― a oceňovány v rámci bohatých hostin. Ty skýtaly velké množství jídla, ale poskytovaly hostům značné množství darů. Potlač tak fungoval jako redistribuční nástroj, ale plnil i cíle politické. Dar • KULA • Oblast Nové Guineje; Účastníci výměny se plavili na kánoích, často na vzdálenost mnoha kilometrů, a vezli s sebou červené lasturové náhrdelníky (soulava - muž) a náramky z bílých mušlí (mwali - žena), které si při setkání slavnostně vyměňovali. • Složitý systém, systém tradičních pravidel, rituály. • Sociální a kulturní funkce: posílení sociální prestiže, integrace do společnosti, prostředek mezikmenové spolupráce a transkulturní komunikace. Dar • V současnosti jsou zmiňovány tyto motivy dárcovství: • Starost o problematiku; povinnost (pocit, že za své štěstí je třeba reagovat filantropickým činem); pocit viny; osobní zkušenost; osobní prospěch; v reakci na žádost; tlak okolí; daně; emoce; zvýšení prestiže; viditelnost… • Dárcovství nyní ulehčuje: variabilita forem veřejných sbírek, snadné nástroje (dárcovské DMS), kampaně „30 dní pro neziskový sektor“ Filantropie • „filos“ milující, „anthropos“ člověk • Lidumilnost, snaha o individuální zmírnění bídy a chudoby dobročinností a sociální pomocí, opakem je mizantropie. • Nadřazen dárcovství, sponzorství, charitě, patronátu, altruismu, almužně. • „…dávání peněz nebo jejich ekvivalentu osobám nebo institucím mimo rodinu bez výslovného nebo okamžitého quid pro quo na účely tradičně považované za dobročinné …filantropie nezbytnou podmínkou společenské existence a míra, v které se děje, má vliv na ekonomickou produktivitu.“ (SVOBODA, F. Filantropie. Distanční studijní opora. Brno: ESF MU, 2007. ISBN 978-80-210-4477-7. s. 20.) Filantropie • ANTIKA • První „philanthropos“: Prométheus (trest na něj uvržený za lásku k lidem, zpracované Ayschylem). • Od 5. století pK přiřknuto bohům, kteří poskytovali lidem dary či byli prospěšní. Později posun k lidem: ctnost, jejímž zdrojem byli bohové. • Termín philanthropa v textech (pomníky), výsady a výhody udělené jednotlivci výměnou za finanční podporu městských, státních institucí, soukromých asociací. • Kult boha Asklépia, božstvo lékařů, léčení a pobyt v sanatoriu u chrámu. • Bohatství bylo předpokladem k ctnostnému životu. Ptochia, žebráci, byli vykázáni mimo společnost. Filantropie • ANTIKA • Dary utváří přátelské vztahy – sociální síť „větší opatrnost při výběrů příjemců darů než příjemců půjček“ F souvisí s reciprocitou. • ANTIKA-ŘÍM • Cicero (106-43pK): O povinnostech: Dar by neměl uškodit příjemci; neměl by překročit dárcovy prostředky a neměl by uškodit jeho rodině; měl by být v souladu se zásluhami obdarovaného, zohledňovat jeho charakter a vztah k dárci a jeho služby. • Ti, kteří pomáhají „nepeněžními“ způsoby, mají větší zásluhu. • Seneca mladší (4pK-65) Spis o dobrodiní, zamýšlí se náležitostí daru vzhledem k dárci i příjemci. Filantropie • ŽIDOVSKÁ TRADICE A KŘESŤANSTVÍ • Mění se postoj k nejchudším, Bůh jako ochránce chudých a utlačovaných, chování lidí dle jeho příkazů. • Bůh philanthropos je zdrojem philanthropia v řecko-židovské literatuře. • Organizovaná podoba židovské dobročinnosti: fondy pro chudé spravované synagogami na počátku letopočtu. Každý spravedlivý měl přispívat alespoň 1/10 příjmů ke zmírnění chudoby. • Křesťanství: • Spojení lásky k Bohu a lidem (Miluj svého bližního jako sám sebe). Roste role almužny. • Pozdní Antika: dobročinnost světská i církevní paralelně. Církev přetrvala jako jediná fungující organizace, schopná správy a administrativy společnosti. Filantropie • RANÝ STŘEDOVĚK • Úpadek římské civilní správy, přesun problému chudoby na venkov – opatství a kláštery. Almužny. Církevní řády. • 11. století: hospodářská a demografická proměna: koncentrace obyvatel ve městech, centrem dobročinnosti města. • VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK • Roste úloha soukromé dobročinnosti • 12. století charita je protijedem lakomství, morálka nepřátelská vůči nové ekonomice. • Křesťanská služba lásky: benevolentní model (charita osobní, věc duchovního růstu, 11./12. století); diskriminující model (záležitost práva, spravedlnosti, správných vztahů ve společnosti, vznik 2.pol12.stol) Filantropie • Odkazy a dary klášterům (1.pol.12.století)→špitálům a domům pro malomocné. Dobročinné služby se staly novou cestou ke spáse bez klášterního zřeknutí se světa. • POZDNÍ STŘEDOVĚK • 13. století, chudoba ne duchovní ctností, ale nebezpečí pro stabilitu společnosti, kategorizace zasloužilá/nezasloužilá, poctivý/nepoctivý, chudoba jako sociální deklasovanost. • POČÁTEK NOVOVĚKU • Chudoba vnímána jako důsledek zahálky a nedostatku vůle k práci.Fdobročinnost účast chudých na pracovních aktivitách. Dobrovolnictví • www.dobrovolnik.cz • Dobrovolník: člověk, který bez nároku na finanční odměnu poskytuje svůj čas, energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti. • Dobrovolnická služba: dlouhodobý a formálně upravený závazek dobrovolníka obvykle ve prospěch neziskové organizace • Upravena zákonem č. 198/2002 Sb. • A/ krátkodobá; B/ dlouhodobá (delší než 3 měsíce) • Druhy dobrovolnictví: dárcovství, dobrovolná občanská výpomoc, dobrovolnictví vzájemně prospěšné, dobrovolnictví veřejně prospěšné, dobrovolná služba • Dobročinnost v „Západním“ světě má kořeny v křesťanské morálce. • Dárcovství • Jedna z podob dobročinnosti: • Materiální, finanční, časová • Pasivní forma dobrovolnictví • Dobrovolná občanská výpomoc • Tradiční součást jakékoli společnosti již od prvopočátku existence • Systém protislužeb, rozvoj za totalitního režimu (nefungoval trh a služby), vztahoval se na okruh známých a spolupracovníků, nyní transformace do tržních vztahů… • LETs – lokální ekonomická síť • http://gaia.ecn.cz/projekty/lets.html, http://www.lets.ecn.cz/ • Princip: vzájemná výměna zboží či služeb na základě imaginárních plateb • Dobrovolnictví vzájemně prospěšné • Činnost vykonávaná členy organizace v zájmu realizace svých cílů a poslání • Sbor dobrovolných hasičů (cvičení, taneční zábavy…), Sokol… • Dobrovolnictví veřejně prospěšné • Svobodná angažovanost občanů pro druhé nebo pro změny ve společnosti. • Dobrovolní dárci krve, činnost NNO… • Dobrovolná služba • Dlouhodobý závazek věnovat se dlouhodobé práci mimo svoji zemi Historie dobrovolnictví • http://www.dobrovolnik.cz/d_hist.shtml • Středověk: nábožensky motivovaná činnost, součást povolání duchovních • Sbory dobrovolných hasičů, filantropické a vzdělávací aktivity městské a venkovské inteligence mohou být pokládány za reprezentanty počátků dobrovolnictví u nás. • Řada dobrovolných organizací vznikla v této době za účelem povznesení národního (sebe)vědomí. • Do druhé světové války hranice spolkového a filantropického života: národnostní a konfesní • Komunismus: Národní fronta, dobrovolná činnost byla využita pro budování socialismu, „povinně dobrovolné akce“ Náboženský rozměr dobrovolnictví • http://www.dobrovolnik.cz/d_naboz.shtml • Euroamerická civilizace: pro dobrovolnictví je charakteristické oddělení sféry profesionální od ostatních aktivit • Křesťanství: příklad v příběhu o milosrdném Samaritánovi (jak se chovat k lidem v nouzi) • Církevní dobročinné organizace: největší objem dobrovolné práce nejen v zemích jejich vzniku, ale též v misijních územích třetího světa. • Důraz na osobní rozhodnutí a čistý úmysl • Islám • Sféra náboženská a politická je propojena • Solidarita v každodenním životě: základní pravidlo soužití muslimů • „…Ve čtvrtích evropských měst s muslimským obyvatelstvem, kde současně úroveň veřejných služeb není dostatečná, začali tito lidé oživovat pojem muslimské solidarity. Organizují sítě výpomoci rodinám v nouzi, nemajetným studentům, iniciativy proti šíření drog a podobně…“ • Zakát - institut povinné almužny, jeden z pěti pilířů islámské víry • Judaismus • Povinnost podporovat chudé je odvozena z Tanachu • Systém charity v židovských obcích – již od středověku: • „Každá židovská komunita má mít zřízenou charitní organizaci, které každý člen obce odvádí část svého platu podle svých možností, z nichž se financuje podpora chudých.“ • Izolace židovských komunit mezi Židy podpořila solidaritu a vědomí pospolitosti. • Největším stupněm dobročinnosti je zaopatření člověka (zaměstnání), tak aby nebyl závislý na druhých…! • Dobrovolnictví a sponzorství je v současném Izraeli samozřejmou součástí života například ve sféře politické či náboženské. Jaké jsou motivy dobrovolnictví? • Zkušenosti v nedostupných oblastech, využití ve studiu, zaměstnání (praxe), různorodost, operativnost, nové zážitky, zábava, nové řešení, nový pohled na svět • Pro lidi ze sociálně slabých skupin – začlenění se do veřejného dění Dobrovolnické organizace • Organizace dobrovolné činnosti, informační a kontaktní základna pro dobrovolníky.. • Tématické (sociální, zdravotní, ekologické, kulturní), regionální, mezinárodní, nadnárodní… • http://www.dobrovolnik.cz/zdr_odkazy.shtml • http://www.americorps.org/ • Hestia • http://www.hest.cz/ • „Posláním občanského sdružení HESTIA je vytváření pozitivních a funkčních mezilidských vztahů v rámci rodiny i v širším kontextu občanské společnosti. Hestia podporuje a realizuje výzkumné, výcvikové a vzdělávací programy, poradenství a terapii, supervize a stáže pro dobrovolníky i profesionály. HESTIA vydává účelové publikace, navazuje kontakty s iniciativami a institucemi s obdobnými cíli v ČR a v zahraničí a přispívá k propagaci a publicitě uvedených aktivit.“ Statistiky • Dle průzkumu Občanská společnost 2004, dobrovolně pracovalo v posledních 12 měsících 32% občanů • U poloviny dobrovolníků nepřesáhla 5 hodin za měsíc, 1/3 5-14 hodin, průměrně dobrovolník odpracoval 79 hodin ročně. • http://www.ct24.cz/ekonomika/62925-nezamestnani-postupne-prichazi-na-chut-dobrovolnictvi/ • „Nezaměstnaní nedobrovolně shání dobrovolnickou práci. Pokud totiž neodpracují alespoň 20 hodin měsíčně ve veřejné službě, přicházejí o část sociálních dávek. Konkrétně jde o třítisícovou dávku v hmotné nouzi, která je v takovém případě snížena zhruba o tisícikorunu. Pokud naopak nezaměstnaní odpracují 30 hodin měsíčně, dostanou pět set korun navíc.“ Použité prameny • Řiháková, Alena (2009): Dárcovství vs. sponzorství. Bakalářská práce. ESF MU. • Svoboda, František (2007): Filantropie. DSO. Brno: ESF MU. ISBN 978-80-210-4477-7. • MAUSS, M. (1999): Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech. Praha: SLON. ISBN 80-85850-77-X.