Téma: MORFOLOGIE ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŽIVÉ SOUSTAVY •Nebuňečné (priony, viroidy, viry) •Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK • 1- 10 µm • Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice) • Prokaryotická buňka: prokaryotické jádro, cytoplazma, plazmatická membrána • Prokaryotické jádro – nukleoid - není ohraničeno membránou - nedělí se mitoticky - 1 molekula dvouřetězcové DNA, většinou kružnicová • Většinou buněčná stěna • Buňka není rozdělena na kompartmenty • Chybí mitochondrie, chybí plastidy • Ribozómy – menší, jen volně v cytoplazmě EUKARYOTICKÝ TYP BUNĚK • 10 – 100 µm • Jádro - ohraničeno jadernou membránou - dělí se mitoticky - chromatin (dvouřetězcová DNA + histony + proteiny nehistonové povahy) - DNA v chromozómech lineární • Vždy mitochondrie • U rostlin plastidy • Kompartmenty (GA, ER, lyzozomy …) • Ribozómy (v cytoplazmě, v mitochondriích, v chloroplastech) EUKARYOTICKÁ BUŇKA živočišná • Plazmatická membrána • Protoplazma • JÁDRO - jaderný obal, v něm póry - karyoplazma - jadérko - jaderný skelet - chromatin (euchromatin, heterochromatin) • CYTOPLAZMA 1. základní hmota 2. buněčné organely (ribozómy, endoplazmatické retikulum GER a AER, Golgiho aparát, lyzozomy, peroxizomy, mitochondrie, centriol) 3. cytoskelet (mikrotubuly, mikrofilamenta, intermediální filamenta, mikrotrabekuly) 4. inkluze a pigmenty (glykogen, tuk, bílkovinné krystaly, melanin, lipofuchsin ...) EUKARYOTICKÁ BUŇKA rostlinná Ve srovnání s živočišnou buňkou: + buněčná stěna (celulóza) + vakuoly + plastidy - lyzozomy - centrioly Zásobní látkou je škrob BUŇKY PRVOKŮ • Buňky jednobuněčných organismů vytváří volně žijící samostatné jednotky. • Jedna buňka zastává funkce celého organismu – složitá struktura buňky, více specializovaných útvarů – buněčných organel. • Organely - pohybu - tělního pokryvu - smyslové a nervové - pro příjem a zpracování potravy - osmoregulační TVARY ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK • Rozmanitá funkční specializace • Velká tvarová mnohotvárnost • Ve tkáních – prostorové mnohostěny, specializovanější – tvar vřetenovitý, hvězdicovitý, pyramidální … • V řídkém prostředí - kulovité • Vliv buněk okolních tkání nebo pohybu (makrofágy: kulovité – améboidní) • Podle výšky: ploché, kubické, cylindrické buňky