Téma: POJIVA Morfologie: vysoký podíl mezibuněčné hmoty, buňky, vlákna • Vazivo – řídké a tuhé • Chrupavka – hyalinní, elastická, vazivová • Kost – vláknitá, lamelózní – trámčitá a kompaktní Funkce: mechanická – podpůrná, spojovací, izolační metabolická – umožňuje transport látek, zásobárna energie imunologická – fagocytóza, tvorba protilátek Sídlo kmenových nediferencovaných buněk. Původ: mezoderm a mezenchym (vyjímka: zubní sklovina – ektoderm) MEZIBUNĚČNÁ HMOTA 2 složky: - vláknitá - amorfní – základní hmota ZÁKLADNÍ HMOTA • Homogenní, viskózní, transparentní • Voda, ionty, glykosaminoglykany (kyselina hyalouronová, heparansulfát, dermatansulfát, chondroitinsulfát, keratansulfát), proteoglykany (proteinové jádro + řetězce glykosaminoglykanů /viz výše, ne kys. hyalouronová/), strukturální glykoproteiny (proteinová a sacharidová složka, převažuje proteinová, fibronektin, laminin, chondronektin, osteonektin) VLÁKNITÁ SLOŽKA • Kolagenní vlákna – nejvíce zastoupená, vyskytují se v několika typech (morfologicky důležité typy I, II, III, IV, V, VII), kolagenní vlákna – nejčastěji kolagen typu I - kolagen - až 30% suché hmotnosti organismu - poměrně silná 1 – 20 µm, nevětví se, často tvoří svazky, rovná nebo zvlněná vlákna - mechanicky velmi pevná, odolná v tahu a tlaku - barvení : eosin – růžově, trichromy – žlutě, modře, zeleně • Elastická vlákna – tenčí, 1 – 10 µm, mohou se větvit, pružná - makroskopicky – žlutá barva, slabé barvení HE, selektivně – orcein, resorcin fuchsin - stavba – protein elastin, mikrofibrily • Retikulární vlákna – kolagen III, průměr 0,2 – 2 µm, bohatě větvené jemné sítě - barvení: HE – ne, PAS pozitivní, impregnace solemi stříbra – černá nebo tmavě hnědá vlákna - výskyt: s retikulárními buňkami hlavně v retikulárním vazivu lymforetikulárních orgánů (lymfatické uzliny, slezina), v místech velkých objemových změn ( kolem artérií, v děloze …), ve vývoji, při hojení – vždy dříve než kolagenní BUŇKY VAZIVOVÉ TKÁNĚ (pozorujeme nabarvená jádra) • FIXNÍ BUŇKY – mají víceméně stálou polohu • FIBROBLASTY, FIBROCYTY Fibroblast – buňka s výraznou syntetickou aktivitou, větší, protáhlý nebo hvězdicovitý, mnoho cytoplazmatických výběžků, v cytoplazmě velké, světlé, ovoidní jádro s velkým jadérkem - syntéza kolagenu a ostatních složek mezibuněčné hmoty Fibrocyt – zralá buňka, menší, vřetenovitý tvar, malý počet výběžků, jádro menší, tmavší, méně organel - klidový, uložený v matrix dříve vytvořené fibroblastem, lze fibrocyt stimulovat – přeměna zpět na synteticky aktivní fibroblast b) RETIKULÁRNÍ BUŇKY (retikulocyty) – hvězdicovitý tvar, dlouhé výběžky – vzájemné kontakty, produkce prekurzorů kolagenu III c) TUKOVÉ BUŇKY (adipocyty, lipocyty) – (mezenchym. buňka – lipoblast – lipocyt), jednotlivě nebo ve velkých skupinách - unilokulární – sférické buňky ( ve skupině polyedrické), „vakuola“ – tuková kapénka, vyplňuje buňku, cytoplazma s jádrem zatlačená na periferii pod plazmatickou membránu, jádro oploštělé - multilokulární – jádro sférické, uprostřed, velký počet drobnějších tukových kapének, v hnědém tuku d) PIGMENTOVÉ BUŇKY (melanocyty) – granula melaninu 2. VOLNÉ BUŇKY – pohyblivé, ploudivé • Makrofágy (histiocyty)– prekurzorová buňka = hemocytoblast (v kostní dřeni) – monocyty (cirkulují v krvi) – migrace do vaziva – vývoj makrofága (mohou se dále dělit), schopnost fagocytózy, větší jádro • Žírné buňky (heparinocyty, mastocyty) – oválné až sférické, granula s histaminem, heparinem • Plazmatické buňky – ovoidní, menší, excentricky uložené jádro, heterochromatin – loukoťovitý vzhled, produkce imunoglogulinů, vznik z B – lymfocytů • Leukocyty – do vaziva stěnou kapilár a venul, více během zánětu POJIVA VÝPLŇOVÁ Řídká pojiva • Zárodečný mezenchym – kreslíme dle videa, larva čolka, mezenchymové buňky – hvězdicovité, dotýkají se, síť, mezibuněčná hmota málo vyvinuta, předchůdce všech pojiv • Buněčné pojivo – chorda dorsalis – larva čolka - primitivní pojivo (chapadla láčkovců, u obratlovců – chorda dorsalis) - buňky podobné tukovým, vyplněné vodnatým mokem, velký turgor, těsný kontakt, není mezibuněčná hmota - u obratlovců se nediferencuje z mezenchymu, ale z embryonálního chordodermu • Rosolovité pojivo – v pupeční šňůře, v pulpě zubu - fibroblasty, fibrocyty, rosolovitá mezibuněčná hmota, vlákna méně 4. Tukové pojivo – adipocyty uspořádané do lalůčků, fibrocyty, žírné buňky, cévní kapiláry, vláknitá složka 5. Řídké vláknité pojivo – nejrozšířenější, funkčně nejmnohostrannější typ pojiva, proniká mezi orgány, nese sebou cévy a nervy - výplňová a oporná funkce, prostory mezi orgány, pohyblivost jiných tkání a orgánů, podpůrná struktura epitelu - fibrocyty, volné buňky, mezibuněčná hmota hlavně amorfní, vláken méně 6. Retikulární pojivo - retikulární buňky (hvězdicovité, dlouhé výběžky), makrofágy, vlákna hlavně retikulární – síť - slezina, lymfatické uzliny, kostní dřeň Hustá vaziva - Převažuje vláknitá kolagenní složka, málo mezibuněčné hmoty a buněk • Neuspořádané (plsťovité) - svazky vláken všemi směry – plsťovitý vzhled - v místech tlaků z různých směrů - hlubší vrstvy škáry (stratum reticulare), povrchové obaly svalů, vazivové obaly a pochvy různých orgánů, ochrustavice, okostice • Uspořádané - v místech působení jednosměrného tahu - šlachy (převládají kolagenní vlákna), vazy (hlasivkové, elastická vlákna), aponeurozy (jako šlachy, ale ploché) ŠLACHY - Kolagenní vlákna probíhají paralelně, jsou napínána jedním směrem - Fibroblasty „křídlaté buňky“ stěsnány mezi kolagenními vlákny, sloupcovitě nad sebou, ploché výběžky fibroblastů vybíhají do stran - Na obou koncích obalu svalu, připojují sval ke kosti - Primární, sekundární, terciální šlachové provazce - Obaly: endotendineum – kolem I. svazků (cytoplazmatické výběžky fibroblastů) peritendineum – kolem sekundárních svazků (řídké vláknité pojivo + cévy + nervy) epitendineum – vnější vazivový obal (husté vláknité vazivo) Úkol: Šlacha podélně a příčně - nákres