Fytogeografie Vít Grulich Hydrochorie • druhy vodní a mokřadní • význam má především tekoucí voda – energie toku nahrazuje jinou energii k šíření • v menší míře dešťová voda – na malé vzdálenosti • mořské proudy (talassochorie) Adaptace k hydrochorii • nízká specifická hmotnost se udržuje i lesklým, kožovitým, těžko promočitelným povrchem • plováky – chlupy, křídla, blanité lemy – vzduch v mezibuněčných prostorech v osemení, oplodí, v dužnatém oplodí, míšku nebo slizu • dužnaté plody – plavou vyschlé (Solanum) – plavou dužnaté (Actaea) • těžké diaspory bez plováků (po dně) – celé rostliny nebo jejich části – v tropech u velkých řek často celé stromy s kořenovým balem • tvrdosemennost – nemohou plavat, vydrží však dlouho pod vodou – charakteristické pro talassochorii (Cocos, Lodoicea maldivica) Typy adaptací • Plováky – z chlupovitých útvarů • Typha • Petasites – křídla • Alnus • Sagittaria – parenchym v osemení • Aristolochia • Iris • Carex • Tvrdosemennost • Lathyrus pratensis • Dužnaté plody • Nymphaea • Vegetativní diaspory • Acorus • Stratiotes Sedum acre • osemení slizovatí • déšť (vlhko) způsobí otevření plodu – hygrocházie • hygrocházie zabraňuje diseminaci v dobu nevhodnou ke klíčení – podobně Caltha Zoochorie • především savci, ptáci – méně hmyz, slimáci, ryby, žížaly • specifický význam má člověk • v některých případech při vyhynutí určitého živočicha je ovlivněna i rostlina • zoochorie zmenšuje ztráty na diasporách – protože je často specifická • některé typy zoochorie umožňují přesuny na velké vzdálenosti Pravá epizoochorie • pomocí příchytného zařízení – háčky, plevy, křídla, sliz z oplodí, osemení nebo ze žlázek, chloupky, přirozená přilnavost • semena, plody, souplodí, plodenství, celé rostliny • přilnavost • Betula • různé typy plodů a semen • dvounažky: Galium aparine, Sanicula • merikarpia: Cynoglossum, Tribulus • češule: Agrimonia • klásky: Tragus • plodenství: Arctium, Xanthium • obilky: Stipa capillata • nažky: Bidens, Geum • chmýr: Eupatorium • ve vodě vzácná • Nymphoides peltata Nepravá epizoochorie • Přenos spolu s nalepeným blátem • malé diaspory bez speciálních adaptací – Juncus tenuis – Chamomilla suaveolens – Plantago – Linum – Helianthemum Juncus tenuis Salvia glutinosa • osemení za vlhka slizovatí • semena se lepí k sobě • tvoří chuchvalce • semena plavou na vodě • lepkavé žlázky na kalichu umožňují epizoochorii • tvrdky jsou těžké a postupně vypadávají Endozoochorie • pravá endozoochorie – projdou celým trávícím traktem • šíří se trusem • vývržky – záleží na odolnosti vůči trávícím tekutinám i na typu trávícího traktu • havranovitými procházejí neporušené jen nejtvrdší, • holuby a drubeží skoro nic • faktory vzdálenosti šíření – doba průchodu trávícím traktem – velikost migračního okruhu • malí hlodavci a ptáci – tráví rychle (do hodiny) a pohybují se do 100 m • velcí ptáci a savci – tráví více hodin a projdou velké území (v km) Dužnatost • míšek, oplodí, osemení, květní lůžko – po strávení zpravidla neporušené semeno • charakteristické pro stromy, keře a drobné polokeře, některé lesní byliny – ptáci a někteří savci, člověk, v tropech opice, sloni, kaloni – oblíbené i u masožravců (doplněk potravy, urychlují trávení) • často vytrvávají na rostlině dlouho do zimy (až do jara) • často nápadná barva nebo vůně – přitažlivé • červená a oranžová, • méně tmavofialová, tmavomodrá nebo černá, žlutá nebo bílá • vzácně zelená a hnědá – někdy kontrast se stopkou • charakteristická přerušovaná klíčivost (nespecifická) – řidčeji diaspory klíčí až po přechodu trávicím traktem Euonymus Taxus • dužnatý míšek – vzniká zbujněním pletiv okolo cikatrikuly • semena visí dlouho na poutku – zabraňuje vyschnutí míšku • ariloid vzniká zbytněním poutka • jediná nejedovatá část rostliny Viscum • bobule obsahují slizovitou hmotu s více semeny • lepkavá hmota zůstává na semenech i po průchodu trávícím traktem – semena se přilepí na větve hostitele, jinak nevyklíčí • v semenech polyembryonie – z jednoho semene se tvoří více klíčních rostlin – význam pro zvýšení pravděpodobnosti uchycení a zakořenění do hostitele • bílé dužnaté plody poměrně vzácné – ptáci je konzumují pouze ve stavu nouze Nepravá endozoochorie • některé diaspory jen náhodou (s potravou při pastvě) – častá ztráta klíčivosti – Plantago major prošlé králíkem klíčilo z 34% • velmi častá, u některých rostlin jedině možný způsob přenosu na delší vzdálenosti – např. hydrochorní rostliny proti proudu • charakteristické pro řadu druhů luk a pastvin – Poa – Trifolium Dentaria bulbifera, Lilium bulbiferum • pacibulky jsou nespecificky spásány – adventivní pupeny • šíří i mravenci • jen velmi vzácně tvoří plody Synzoochorie • padání celých diaspor při konzumaci živočichy • často Sorbus • konzumace pouze dužnaté části, pecky odpadají • nedojídání – veverka – někteří ptáci Tvorba zásob • ztráty při transportu • může vyrůst celý obsah – při úhynu střadatele – při ztrátě zásobárny • zpravidla ze suchých diaspor, bohatých na živiny – Pinaceae - Pinus cembra versus Nucifraga – Fagaceae, Corylaceae, Poaceae, Asteraceae, Papaveraceae, Polygonaceae, Fabaceae • ořešník, brhlík, sojka • veverka • křeček, hraboši, norník, myši Tvorba hnízd • stavba nebo výstelka • mlynařík versus Clematis, Salix, Populus • hrdlička, čečetka versus Betula • svišť versus Poaceae Myrmekochorie • stavba hnízd • zrnožravé druhy: sběr obilek – Poaceae, méně Euphorbia, Fabaceae aj. – naklíčené obilky vysuší, rozmělní na těsto – houby v mraveništi přemění škrob na cukr - "trvanlivý chleba" • semena s ariloidy různého morfologického původu, výživu – mohou obsahovat i chlupy a létací zařízení • v tropech - typické "mravenčí zahrádky" – místa soustředění myrmekochorních druhů v mravenčích hnízdech u pat stromů (Araceae, Bromeliaceae, Cactaceae) • střední Evropa: – Violaceae, Fumariaceae, Ranunculaceae, Thymeleaceae, Santalaceae, Adoxaceae, Liliaceae (mají v osemení tuk a cukry) Myrmekochorie • nutné včasné vysemeňování, – před vysemeněním ochabují stonky a padají k zemi • ariloidy jsou ve vlhku a nevyschnou • častá u druhů kvetoucích brzy na jaře a později na podzim – doba aktivity mravenců • typická xerocházie (Cyclamen) – mravenci mají vyšší aktivitu za sucha • krátký dosah (ca 10 m), časté kombinace – s anemochorií (Cirsium, Knautia), – s hydrochorií (Carex, Scilla, Colchicum, Pulmonaria) – s endozoochorií (Sarothamnus, Melampyrum, Thesium) – s epizoochorií (Asarum, Corydalis, Luzula) – s antropochorií (Chelidonium) Antropochorie (hemerochorie) • Paleolit (lovci) • sběr rostlin • pálení ohňů s rostlinnými částmi • sešlap • epizoochorie, endozoochorie (exkrementy) – první ruderální vegetace vznikla z pionýrských společenstev • Neolit – zemědělství a pastevectví • plevele – výroba nástrojů (řemesla) a obchod • vliv na šíření – okolí trvalých sídel, stájí, tržnic • ruderály Archeofyty • Vznik v Mezopotámii – přirozeně řada druhů s krátkým vegetačním cyklem • člověk vybíral z vegetace a rozséval • později přešel k obdělávání půdy – odstraňování nevhodných druhů (plevele) • Střední Evropa - před 3000 lety – nejteplejší oblasti – sprašové půdy • Nejstarší kulturní plodiny – obiloviny • pšenice • ječmen • žito (to zprvu jako plevel v pšenici) – později luštěniny, olejniny a textilní rostliny Speirochorie • šíření znečištěným osivem • generativní diaspory s krátkou životností • skladba záleží na původu a kontrole osiva a s typem agrotechniky. • Přizpůsobení speciálním typům kultur i biologickými vlastnostmi – vysemeňování • čištění osiva – velmi staré (síta) – využívání • rozdílné hmotnosti diaspor • rozdíl v tvaru a velikosti • příklady: • Adonis aestivalis, Consolida regalis, Sinapis arvensis, Melandrium album, Cuscuta, Hyoscyamus. Raphanus Agrostemma • diaspory padají na zem – kosení – mlácení • pomocné způsoby: – hydrochorie (plave) – anemochorie (stepní běžec) • tobolky jsou za sucha otevřené • semena nevypadávají – pro šíření s osivem je výhodnější, když vypadnou teprve při mlácení – nikoli předčasně při dozrání – vliv přírodního výběru Ergasiochorie • šíření při obdělávání půdy – časté šíření vegetativních částí (na malé vzdálenosti) • v současné době se přesunem zemědělských strojů zintenzivnil • často omezené generativní rozmnožování • příklady: • Tussilago, Mentha arvensis, Aegopodium, Cynodon, Equisetum arvense, Lathyrus tuberosus, Rorippa sylvestris, Campanula rapunculoides, Symphytum officinale Elytrigia repens • na 1 ha může připadat až několik set km oddenků – obilky vydrží pod vodou • pomocná je i anemochorie a endozoochorie Neofyty • starověk – obchod na větší vzdálenosti – šíření intenzivnější (u řady mediteránních rostlin původ nejasný) • středověk – zámořské objevy • obchod • úmyslná introdukce – neofyty • zdokonalování a rychlost dopravy • vznik antropických půd • šíření – v obalech zboží – ve znečištěném zboží aj. Agestochorie • šíření dopravou – šíření na dopravních prostředcích (podvozky, kola) • budování specifických stanovišť - komunikačních cest – kanály, silnice, železnice • přechodný výskyt – nerozmnožují se • trvalý výskyt – generativní i vegetativní reprodukce • velká agresivita – často postrádají vlastní škůdce v novém prostředí • v Americe "stopa bělocha" – s bělochy podél cest, • Plantago major, Cyanus segetum, Hypericum perforatum, Galium aparine Agestochorie • Ve střední Evropě • řada cest – vodní • labská, dunajská – železniční • východní, labská, panonská • karanténní plevele – Bunias orientalis • "pneumatikochorie" – pomocný způsob pro některé autochtonní druhy – příklady • Salvia verticillata, S. nemorosa, Chaerophyllum temulum, Anthriscus sylvestris, Atriplex, Rumex patientia Iva xanthifolia • původem z jihu USA – zde v pobřežních společenstvech – hydrochorní • do Evropy námořní dopravou – Slovensko • východní cestou s ukrajinským obilím • dunajskou cestou s olejninami • tvoří několik set tisíc nažek • v chladnějších oblastech málo fertilních plodů – nutnost opakovaného zavlékání Rypochorie • šíření s odpadem – průmyslový odpad – zemědělský odpad – domovní odpad – odpad ze zahrádek, kolem hřbitovů – převoz kompostů • šíření ze skládek (typická epizoochorie) • příklady: – Stellaria media (anemogamie, hydrogamie, endozoochorie) Etelochorie • záměrné šíření – užitkové nebo okrasné rostliny • někdy vysévá přímo do přírody • krmivo pro zvěř – Lupinus polyphyllus, Sarothamnus scoparius • medonosná rostlina – Robinia pseudacacia • okrasná solitéra – Heracleum mantegazzianum – Reynoutria japonica Impatiens parviflora • himálajsko-turkestánsko-altajský element – zplaňování z botanických zahrad • 1831 - Ženeva • 1837 - Drážďany – ve volné přírodě • 1848 - Anglie Impatiens parviflora • Čechy – pěstována v pražské botanické zahradě (1844) – po roce 1870 zplaňování • Štvanice – kolem roku 1900 - dostává se do určovacích příruček • Polívka 1900 - vyobrazení – po roce 1900 - místy již hojný • Morava – poprvé 1913 • Kroměříž – po roce 1922 v blízkosti bot. zahrad v Olomouci a Brně – teprve po roce 1950 invaze do přirozených lesních porostů mimo sídla Impatiens parviflora Impatiens glandulifera • himálajský druh • Evropa – 1839 - Anglie • okrasná a medonosná rostlina • Čechy – 1846 Červený Hrádek u Jirkova • v parku – 1896 Kundratice u Litoměřic • zplaněl v zahrádkách – 1903 - Turnov • břeh Jizery – 30.-40. léta - selekce mrazuvzdorných populací – expanze podél řek Impatiens glandulifera