OBRANA PŘED PREDÁTORY
Jana Škodová
v
Populační ekologii živočichů
podzim 2009
Obranné strategie kořisti:
1) Nebýt predátorem objeven.
2) Odradit predátora, který objevil.
3) Oklamat predátora pomocí různých signálních systémů
Primární obrana
= působí před napadením
Sekundární obrana
= nastupuje po zahájení útoku
Ruxton et al. 2004
Obrana
* existuje stále = konstitutivní
nebo je
* indukovatelná predátorem
nebo podnětem o nebezpečí
Každý organismus je potenciálním potravním zdrojem
­ kryptické zbarvení = tvarové i barevné utváření povrchů, které dělá živočicha
nebo např. vejce nenápadným tj. všechna zbarvení, maskující živočicha mezi
rostlinami či na holé půdě, napodobování náhodného vzorku pozadí
­ maškaráda = napodobování přehlížených objektů (větev, trus, listy...)
[fytomimeze = detailní připodobnění k rostlinách, či jejich částem]
­ disruptivní zbarvení = znesnadnění vnímání kořisti (falešné kontury, přerušení
souvislých obrysů)
­ protistín (tmavá barva přecházející z hřbetu na břicho ,,3D na 2D") = terestrické
­ protiosvětlení (bioluminiscence - napodobení světla z hladiny) = akvatické
­ průhlednost (absence zbarvení) a stříbření (lom světla) = akvatické
KAMUFLÁŽ
I. Nebýt predátorem objeven: primární obrana
­ chemická = mnozí živočichové v ohrožení vylučují látky, díky nimž jsou pro řadu
potenciálních predátorů nechutní či jedovatí.
II. Odradit predátora, který objevil: sekundární obrana
­ morfologická = mechanická ochrana zranitelných částí těla.
­ behaviorální = mnozí živočichové v ohrožení prchají, někteří se aktivně brání...
...zatímco jiní dávají pomocí projevů své dobré kondice a připravenosti k útěku
predátorovi možnost zvážit, zda investovat energii do nejistého úspěchu =>
SIGNALIZACE
II. Odradit predátora, který objevil: sekundární obrana
­ aposematismus = organismy se snaží být velice nápadné, především
kombinacemi pestrých a vzájemně kontrastních barev; varovné projevy
srozumitelné většině predátorů (nejen optické - kombinace zvuků, pachů, chutí,
textury...)
III. Oklamat predátora pomocí různých signálních systémů
* Müllerovy mimikry = jeden nebezpečný či nejedlý druh (mim) napodobuje jiný
nebezpečný druh (model) proto, aby se jejich společný predátor naučil toto zbarvení
lépe rozeznávat. Tím se zvyšuje pravděpodobnost přežití obou lovených druhů.
ˇ Mertensovy mimikry = silně nebezpečný druh přejímá výstražné znaky méně
nebezpečného druhu (např. hadi korálovci) ­ silně jedovatá kořist predátora často
zabije a znemožní jeho ,,učení"
* Batesovy mimikry = jinak neškodný organismus přejímá barevné výstražné
znaky jiných nebezpečných (jedovatých) organismů. Výhodné pouze pro mima tím
více, čím je model nebezpečnější a výběr alternativní kořisti pro predátora
větší.
silně jedovatý
(Micrurus sp.)
středně jedovatý ­ lepší vzor
(Erythrolamprus mimus)
III. Oklamat predátora pomocí různých signálních systémů
(neškodná korálovka - Batesovy m.)
(Lampropeltis sp.)
ˇ oční skvrny a falešné hlavy
* zvětšení těla či jeho částí
* autotomie
­ překvapivé podněty a odchýlení (deflekce) = po svém náhlém předvedení
odstraší predátora nebo odvedou útok na méně choulostivou, lépe chráněnou
nebo méně životně důležitou (postradatelnou) část těla ­ zvyšují šanci na útěk
* vokalizace
* tonická imobilita (tanatoza)
* odvádění pozornosti od hnízda
III. Oklamat predátora pomocí různých signálních systémů
IV. Obrana množstvím jedinců (safety in numbers):
* znesnadňuje výběr jednotlivé kořisti ­ zesíleno matoucím zbarvením
* umožňuje dělbu režimu ostražitosti ­ výhoda kombinací smyslů ve smíšených
stádech
* umožňuje spolupráci při aktivní obraně
* případné ztráty ,,zanedbatelné" v počtu přežívajících jedinců
­ riziko predace rozloženo mezi všechny členy skupiny
­ jedinci slabší (mláďata) nebo naopak s vyšším sociálním postavením zaujímají
bezpečnější pozice
Princip
přírodního výběru je jednoduchý.
Mezi narozenými jedinci jsou tací, kteří se
dokáží lépe vyhnout predátorům
nebo si opatřit potravu,
a najít si partnera k rozmnožování.
K tomu jsou vybaveni těmi
nejrafinovanějšími nástroji jako je např.
kamufláž, mimikry, toxicita, dokonalé
smysly, pohlavní dimorfismus atd.
Ch. Darwin (1859)
O původu druhů přírodním výběrem
ˇ Tkadlec E., Populační ekologie
* Begon M. et al. ­ Ekologie
(jedinci, populace, společenstva)
* ,,Darwin" ­ výstava MZM v pavilonu Anthropos
* wikipedia.org
* google.pictures.com
děkuji
za
pozornost