GENETICKÉ METODY V ZOOLOGII • Analýza fenotypu • Cytogenetické metody • Elektroforéza proteinů • Molekulární metody • Populační genetika • Rekonstrukce fylogeneze ANALÝZA FENOTYPU • Znak a stav znaku • Znaky metrické × nemetrické; meristické × plastické Morfologické metody • signální fenotypy • imunologie • epigenetika • tradiční morfometrie • morfometrie tvaru (geometrická morfometrie) – analýza obrysů – Prokrustovská analýza a význačné body Signální fenotypy • mutace zbarvení • Mendelovy pokusy, mendelovská dědičnost • přástevník hluchavkový (Biston betularia), páskovka hajní (Cepea nemoralis), krovky brouků • savci: asi 15 domácích a laboratorních druhů - kočka, myš, morče; kolčava, levhart, norek, kůň – pigmentová barviva: eumelanin, phaeomelanin, karoteny, hemoglobin, trichosiderin • hlavní alelické série: A = agouti (podélná struktura zbarvení chlupu) B = brown (proteinová složka pigmentových granulí) C = albino (snížení počtu pigmentových skvrn) D = dilute (shlukování pigmentových skvrn) E = extension (změny množství eumelaninu) • kočka domácí: A-agouti, T-tabby, B-brown, O-orange, S-white spotting, W-white, L-long hairs Epigenetické znaky • Epigeneze = vývojové interakce nad úrovní akce genů • výběr znaků: základním kritériem absence korelace mezi znakem a jeho velikostí Epigenetické znaky • rozdíly mezi populacemi: index MMD (mean measure of divergence): MMD = 1/rΣ[(θ[1]-θ[2])^2 - V] θ= arcsin (1-2p), V = 1/(n[1]+1/2)+1/(n[2]+1/2) • statistická významnost měřena jako standardní odchylka MMD: SD = (varMMD)^-1/2 = [4/r(1/n[1]+1/n[2])]^-1/2 • výstupy: symetrická matice rozdílů ® korelace mezi maticemi (Mantelův test, prostorová autokorelace), shluková analýza, MST ANALÝZA FENOTYPU [• ]Vztah genotypu a fenotypu: V[P] = V[G] + V[E][] V[P] = celková fenotypová variance V[G ][ ]= variance genotypu V[E ]= variance způsobená vlivem prostředí V[G] = V[A] + V[D ]+ V[I] A = aditivita; D = dominance; I = epistáze [ ] Dědivost (heritabilita), h^2^ = míra dědičné složky fenotypové proměnlivosti • udává, do jaké míry lze varianci v rozložení fenotypu přičíst na vrub genetických příčin • skutečná dědivost v užším smyslu H = V[A]/V[P] v širším smyslu H = V[G]/V[P] • realizovaná dědivost h^2 = R/S R = Y[o] – Y = selekční odpověď (s. efekt) S = Y[p]-Y = selekční diference = zlepšení nad průměr populace vzhledem k rozdílu mezi rodiči a průměrem populace Y[o] = hodnota znaku u potomstva, Y[p] = hodnota znaku u rodičů Y = průměrná hodnota znaku • měření dědivosti: nejčastěji jako podobnost mezi příbuznými Tradiční morfometrie • kvantitativní (metrické i meristické) znaky • polygenní genetický základ • měření vzdáleností, úhlů, plochy atd. • vstup: posunová měřítka (analogová, digitální), měřicí okulár, měřicí mikroskop („measurescope“) • výstupy: ordinační analýza, shluková analýza, fylogenie, analýza alometrických vztahů, srovnávací analýzy • systematika, studium fylogeneze, morfologie, srovnání morfologické evoluce s molekulární, behaviorální e. … • software: STATISTICA, SAS, SYSTAT, SPSS, NCSS, STATGRAPHICS, JMP, NT-SYS, MATLAB, SPLUS atd. Tradiční morfometrie Tradiční morfometrie • Analýza hlavních komponent (Principal components analysis, PCA) Tradiční morfometrie Tradiční morfometrie Tradiční morfometrie • Problém více vzorků: MGPCA (multiple-group PCA), CPCA (common PCA) • Problém velikosti: Burnabyho metoda, vyřazení PC1 Tradiční morfometrie • Analýza hlavních koordinát (Principal coordinates analysis, PCOA): matice distancí/podobností • Faktorová analýza (Factor analysis, FA): speciální model; společné faktory + specifický faktor • Diskriminační analýza (Discriminant function analysis, DFA) a kanonická analýza (Canonical a., CVA): Mahalanobisovy (generalizované) vzdálenosti MANOVA (Wilk’s Lambda, Pilai’s trace), Hotellingův T^2 test kroková DFA • Korespondenční analýza (CA): abundance n druhů na p stanovištích (kontingenční tabulka), „reciproční průměrování“ • Shluková analýza (Cluster analysis) Eukleidovsé, manhattanské distance Tradiční morfometrie Shluková analýza (Cluster analysis) Morfometrie tvaru • tradiční morfometrie po korekci vektoru velikosti - (Burnaby, odstranění PC1) • zkoumání uzavřených struktur (obrysů): – polynomials – cubic splines, parametric cubic splines – Fourier analysis, elliptic Fourier • metody založené na význačných bodech (landmarks): – GLS (Prokrustes), GRF, GARF – TPS, TPSRW – edgels Metody založené na význačných bodech • Geometrická (nová) morfometrie: – spojení transformace koordinát D´Arcyho Thompsona se statistickým aparátem tradiční morfometrie • Thin-Plate Spline (TPS), Thin-Plate Spline Relative Warps (TPSRW) • struktury bez význačných bodů: edgels • software: TPSplin (TPS), TPSRelw (TPSRW), TPSRegr, TPSTree, TPSSmall, TpsPLS • TPSDig, MTV, MorphoSys (digitalizace) • edgewarp (edgels) Metody založené na význačných bodech