Tvrdolistý biom Mediteránní ekosystémy Etésiová vegetace athens 107 M c C 17,B 402 mm ZOO 30 2D ■ISO 100 10 Mnnnnr,—nlinl 50 0 J FMAMJ JASOMO J F MAM J JASONO 20« 90" 60° 30° V 30° 60" 90° t2Q° J F MAM J JASOND Van der Grmten Projection Figure 5.1 D.stribution of mediterranean ecosystems and representative chmafcc ^l^SJlSSfSS^ by the line and mean precipitation for each month Is shown by the bars. Station elevator,, mean annua! temperature and mean precipitation appear at the top of aach climograph. [°C] 26.3 50 40 --■ 30 --■ 20 --■ 10 6.4 ALBANIA LAT40°30lN / LONG19°30lW / 1 m VLORE [39 -39] 16.6 °C 939 mm \-1-1-h ©1999 H.Lieth, Backhuys Publishers, Leiden Jsou to ekosystémy s dominujícími vždyzelenými keři a sklerofylními stromy. Rostliny jsou adaptované na suché léto a chladné vlhké zimy. Charakter biomu určují extrémy (letní sucho) spíše než průměrné hodnoty. Biom se vyskytuje na západě kontinentů; na východě bývá klima v létě vlhčí kvůli pasátům (v Asii i monzuny) a vyskytuje se tam spíše temperátní vždyzelenný les. Regionální názvy současné vegetace (sekundární křovitá vegetace na místě tvrdolistých lesů): macchie, garrigue, tomillares, šibljak, frygana ... Středomoří fynbos, veld ... Jižní Afrika mallee ... Austrálie chaparral ... Kalifornie matorral ... Chile Klima roční úhrn srážek: (275) 450 - (900) 1200 mm (65% v zimě) průměrná roční teplota: 21-27 °C (zima 5-12; v létě maxima až 35 °C), amplituda 15-20 °C. Mrazy nejsou nebo se vyskytují jen několik dní (nad ránem). Pro tento typ klimatu se vžilo označení mediteránní klima. Zimní srážky musí být dostatečné pro přežití vegetace v letním suchém období. Směrem na východ (Turecko), případně na sever (údolí Strumy v Bulharsku) se mrazy projevují častěji. Absolutní minimum zaznamenáno v Turecku (-18 °C). V tom případě se uplatňují jehličnany, například jalovce (Juniperus excelsa, J. oxycedrus ...) Pokud se mediteránní porosty vyskytují i nad horní hranicí lesa, nazývá se takový vegetační stupeň altimediterán. Půdy Xeralfy: mělké půdy, kde stále dochází k erozi zvětralého podkladu (zimní deště, řídký vegetační kryt, strmé svahy). Jílovité půdy se špatně vyvinutou strukturou, za sucha značně tvrdnou. Jsou chudé přístupným dusíkem a fosforem. Neutrální reakce, nasycení bázemi roste od povrchu do hloubky. Zvýšený obsah Ca a Mg - znepřístupnění fosforu. Terra rossa (červenozem): vápnité, kamenité, jílovité půdy rezavého zbarvení, s vysokým obsahem Fe2O3 (až 10%). Sorpčně nasycené půdy, přes zimu nasáknou vodou a přes léto prosychají: vzniká humusový horizont. Při orbě však erodují a degradují. Organického podílu bývá více pod lesní vegetací. Půdy Láva Diverzita Evropa Vymezení mediteránní oblasti v Evropě: areál pěstování Olea europaea ssp. europaea Diverzita Evr°Pa Vymezení mediteránní oblasti v Evropě: areál pěstování Olea europaea ssp. europaea Fytogeograficky dělíme na východní a západní mediterán - hranice v Itálii Evropa Původní vegetace: vždyzelené dubové lesy svazu Quercion ilicis Evropa Sekundární, v současnosti dominující vegetace: husté tvrdolisté „trnité" křoviny (macchie, garrigue, tomillares, frygana, šibljak), skalní stepi, řídké tvrdolisté lesy nebo pařeziny (obmýtí 20 let na otop). Vznikli po antopickém vykácení a vypálení lesů, zásluhou eroze, prosychání a vyčerpání živin se dlouhodobě neobnovuje les. Macchie: vždyzelené keře a malé stromy o výšce přes 2 m Garrigue : Křoviny (včetně Quercus coccifera) o výšce 0,6-2 m, bazická půda Jaral : totéž, na silikátové půdě Frygana (batha): nejmenší křoviny (do 0,6 m). Evropa Charakteristické taxony křovitých formací evropského mediteránu a tvrdolistých lesů Druhy r. Arbutus na foto Arbutus andrachne, Samos Evropa Charakteristické taxony křovitých formací evropského mediteránu a tvrdolistých lesů Liány, např. Smilax aspera Evropa Charakteristické taxony křovitých formací evropského mediteránu a tvrdolistých lesů Pistacia lentiscus Evropa Charakteristické taxony křovitých formací evropského mediteránu a tvrdolistých lesů Evr°pa Charakteristické taxony křovitých formací evropského mediteránu a tvrdolistých lesů Ferula communis Evropa Euphorbia myrsinites Polypodium cambricum Afrika - fynbos