7. JADERNÉ REAKCE Jadernou reakcí se rozumí binukleární proces přeměny jádra. )()( 1 1 17 8 4 2 14 7 pHOHeN +→+ α Platí: • zákony zachování nábojového, nukleonového, protonového čísla • energie • hybnosti Zkrácený zápis jaderných reakcí umožňuje snadné členění reakcí na reakce typu: (αααα,p); (αααα,n); (n,γγγγ); (d,p) aj. OnN 17 8 14 7 ),(α A) Energetika jaderných reakcí exoergické (energie se uvolňuje, samovolné rozpady) a + X → Y + b + Q Reakce endoergické (energie se musí dodat –zpravidla ve formě kinetické energie jaderného projektilu) Rozhodující je porovnání klidových hmotností částic před reakcí a po ní: Q = -931,5 ∆∆∆∆m (v MeV) (energie 931,5 MeV je ekvivalentní hmotnostní jednotce) Reakce proběhne, jestliže má projektil tzv. prahovou energii – (její velikost lze odvodit ze zákona zachování hybnosti) • výtěžek jaderné reakce při prahové energii projektilu je malý • prakticky se reakce provádí s jaderným projektilem o vyšší energii, než je energie prahová • výtěžek jaderné reakce je funkcí energie jaderného projektilu (excitační funkce) • exoergické reakce nemívají prahovou energii • u kladných projektilů je však nutná jistá kinetická energie, aby se překonala coulombická bariéra • exoergické reakce neutronů probíhají s největším výtěžkem při nulové kinetické energii neutronů • někdy se pravděpodobnost reakce zvyšuje – rezonance (odpovídá např. energetickým hladinám nukleonů apod.) B) Charakteristiky jaderných reakcí Okamžitá rychlost jaderné reakce = časová změna (přírůstek) počtu atomů vznikajícího nuklidu (N*) N dt dN R σφ * = ϕϕϕϕ - tok částic (počet projektilů dopadajících na plošnou jednotku terče za časovou jednotku N - počet terčových jader σσσσ - účinný průřez [m2 ] – závisí na energii projektilu, na typu jaderné reakce a na excitační funkci (zpravidla se liší svou hodnotou od geometrického průřezu) -vyjadřuje pravděpodobnost zásahu terč. Jádra Výtěžek jaderné reakce = poměr počtu vznikajících atomů k počtu projektilů dopadajících na terč (plocha terče je S) S N Sdt dN B σ φ =⋅= 1* • velké výtěžky jsou typické pro exoergické reakce pomalých neutronů • výtěžek reakce se zpravidla vyjadřuje aktivitou vzniklého radionuklidu Kinetika jaderné reakce = závislost počtu atomů vzniklých jadernou reakcí ozařováním (N*) na době ozařování N* = Rt = σφNt Vzniká-li radioaktivní nuklid, dochází během ozařování k jeho rozpadu * * NR dt dN λ−= Reakce σσσσ (m2 ) Pozn. 10 B(n,αααα)7 Li 3,8.10-25 pomalé neutrony 238 U(n,γγγγ)239 U 2,7.10-28 pomalé neutrony 249 Cf(15 N,4n)260 Rf 3.10-33 vliv coulombické bariéry )1((* t e R N λ λ − −= )1( t eRA λ− −= • aktivita vznikajícího nuklidu roste zpočátku poměrně rychle • během delšího ozařování člen )1( t e λ− − 1 a aktivita limituje ke konstantní hodnotě – nasycená aktivita As (obdoba trvalé radioaktivní rovnováhy) As=σσσσφφφφN • delším ozařováním nelze získat delší aktivitu • As je dána typem ozařovacího zařízení, terčem, druhem projektilu a jeho energií • pokud vzniká radionuklid s dlouhým poločasem rozpadu (tj. rychlost jeho přeměny je ve srovnání s rychlostí jeho vzniku malá), pak se soustava chová, jakoby vznikal stabilní nuklid – delší ozařování se tedy projeví větším výtěžkem Průběh jaderné reakce Složené jádro (vychází z kapkového modelu jádra) Vzniká při pohlcení jaderného projektilu terčovým jádrem ]F[HeN excit s 18 9 4 2 14 7 →+ excitační energie pochází z kinetické energie projektilu a z vazebné energie, která se uvolní při zachycení projektilu tato energie se rovnoměrně rozdělí mezi nukleony energie nukleonů se při vzájemných srážkách neustále přerozděluje může se stát, že některý nukleon získá takovou energii, která mu umožní opustit složené jádro ⇒ nastává druhá fáze procesu (rozpad složeného jádra) HO]F[ 1 1 18 8 excit s 18 9 +→ excitační energie složeného jádra se zmenší o vazebnou a kinetickou energii emitované částice je-li excitační energie složeného jádra značná, může se uvolnit i více nukleonů reakce typu (αααα, pn), (n,2n), (těžký ion, 4n) nadbytečná energie, která již nestačí k emisi nukleonu, se vyzáří jako fotony γ-záření (jediný způsob deexcitace u nízkých excitačních energií … reakce typu (n, γγγγ) doba života složeného jádra je 10-16 - 10-14 s – doba dostatečná k přerozdělení energie osud složeného jádra nezávisí na jeho vznik a při rozpadu složeného jádra mohou vznikat různé produkty různými reakcemi může vznikat tentýž nuklid REAKCE NEUTRONŮ velmi časté reakce s vysokými výtěžky pro neutron neexistuje potenciálová bariéra terčového jádra pravděpodobnost záchytu neutronu je tím větší, čím je neutron pomalejší (déle se zdržuje v okolí jádra) tepelné neutrony (0,002-0,5 keV) Pomalé neutrony rezonanční neutrony (0,5-1 keV) (pojem rezonanční souvisí s výskytem rezonančních maxim) Rychlé neutrony …… E> 1 keV 1.Reakce (n,γγγγ) – radiační záchyt neutronu X),n(X 1A Z A Z + γ produktem je izotop terčového jádra, protože nízká excitační energie složeného jádra nestačí k uvolnění nukleonu – deexcitace probíhá vyzářením fotonu γ zvýšený počet neutronů vede často k nuklidům, které podléhají přeměnám βreakce má praktický význam pro průmyslovou produkci radionuklidů (výroba 32 P,60 Co aj.) 2.Reakce jader o Z >10 s pomalými neutrony • jde o reakce (n,γγγγ) , které jsou exoergické (Q = 6-10 MeV) • probíhají téměř se všemi jádry • výtěžky bývají velké, σσσσ ≈≈≈≈ 10-28 – 10-25 m2 3.Reakce jader o Z <10 s pomalými neutrony • zpravidla probíhají reakce typu (n,p), (n,αααα) –převládají nad reakcemi (n,γγγγ), mají vysoké výtěžky a jsou exoergické • emise kladné částice je umožněna existencí nižší coulombické bariéry a existuje vyšší pravděpodobnost, že nukleon (nebo 2p + 2n) získají potřebnou energii k opuštění jádra • reakce se prakticky využívají: 6 Li(n,α)3 H výroba tritia 14 N(n,p)14 C výroba 14 C 10 B(n,α)7 Li měření a absorpce neutronů 4.Reakce těžších jader s neutrony o vyšších energiích • s rostoucí energií neutronů klesá výtěžek záchytné reakce • s rychlými neutrony (0,5-10 MeV) roste pravděpodobnost reakcí typu (n,p) a (n,αααα) • reakce jsou však zpravidla endoergické a mají malý význam významnější jsou reakce typu (n,2n) 19 F(n,2n)18 F