MIME-Version: 1.0 Content-Location: file:///C:/27581F5A/3.10.2008posl.zneniproTU.htm Content-Transfer-Encoding: quoted-printable Content-Type: text/html; charset="us-ascii"
Podkladový materiál
k návrhu zákona, který=
m se
mění zákony č. 62/1988 Sb. a 44/1988 Sb.
Č&Aacu= te;ST I.
Změna zákona o geologických pracích
č. 62/= 1988 Sb.
Čl. 1<= /p>
Ú=
prava
znění §
Původní znění zákona=
Zákon č. 62/1988 Sb. v platném znění § 20a neobsahuje.
Nově navržen&ea=
cute;
znění zákona
(2)
Právnická a podnikající fyzická osoba se
dopustí správního deliktu dále tím, &=
2;e
nezajistí v zákonem stanovené lhůtě
podklady pro zpracování návrhu na odpis zásob p=
odle
Horního zákona.
(4) Za
správní delikt podle odstavce 2 se uloží pokuta do
20 000 000 Kč. Nezjedná-li právnická a
podnikající fyzická osoba, které byla ulož=
ena
pokuta za správní delikt podle odstavce 2, ve stanovené
lhůtě nápravu, může jí být
uložena další pokuta až do výše
dvojnásobku uložené pokuty.
Zásadn=
í
nesouhlas
Zdůvo=
dnění:
Návrh znění tohoto paragrafu je pro
těžební organizace diskriminační a pro mnoho
těžebních společností v podstatě
likvidační. Těžební organizace je tímto
zněním v podstatě donucena pod hrozbou vysoké
pokuty zpracovat pro orgán státní správy na
úseku životní prostředí podklady pro
„vynucený“ odpis zásob ložiska, na kter&eacu=
te;m
provádí svoji podnikatelskou činnost a tím
v podstatě podklady pro svojí faktickou likvidaci
z důvodu velmi pochybného obecného zájmu och=
rany
životního prostředí, které převyšu=
je
zájem na vydobytí zásob ložiska.
Navíc odpis zásob stávající
geologický zákon vůbec neřeší. Pokud by
sankce za nedodání podkladů pro odpis zásob m=
3;la
být řešena, tak pak pouze v rámci horní=
ho
zákona § 14a, 14b nebo 14c , a to do částky max.
500 000 Kč.
č. 44/= 1988/Sb.
Čl. 2.
1. Úprava znění §11, odst. 3= p>
Původní znění zákona=
(3) Organizace je oprávněna nakládat s nerosty získanými při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za podmínek stanovených v povolení vydaném podle zvláštních předpisů.
Nově
navržené znění zákona
Organizace
je oprávněná nakládat s nerosty
získanými při vyhledávání a
průzkumu výhradních ložisek v rozsahu a za
podmínek uvedených v rozhodnutí, kterým by=
lo
stanoveno průzkumné území.
Bez připomínek
2. Úprava znění § 14a, odst. 2 písem. c
Původní znění zákona=
Zásoby výhradního ložiska je možno odepsat:
c) jde-li o zásoby, jejichž dobývání by ohrozilo zákonem chráněné obecné zájmy, zejména ochr= anu životního prostředí a význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto záso= b.
Nově
navržené znění zákona
Zásoby
výhradního ložiska je možno odepsat, jde-li o
zásoby, jejichž dobývání by prokazateln=
ě
ohrozilo zákonem chráněné obecné zá=
jmy,
zejména ochranu životního prostředí a
význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí
těchto zásob.
Pozměňovací
návrh
Zásoby
výhradního ložiska je možno odepsat, jde-li o
zásoby, jejichž dobývání by prokazateln=
83;
ohrozilo zákonem chráněné obecné zá=
jmy,
zejména ochranu životního prostředí a
význam ochrany převyšuje zájem na vydobytí
těchto zásob.
O posouzení, zda by
dobývání zásob prokazatelně ohrozilo
zákonem chráněné obecné zájmy,
zejména ochranu životního prostředí a zda v&=
yacute;znam
ochrany převyšuje zájem na vydobytí těchto z&a=
acute;sob,
rozhodne příslušný orgán státní
báňské správy na základě
zpracovaných nezávislých znaleckých posudků=
;.
Zpracování znaleckých posudků hradí
navrhovatel.
Zdůvo=
dnění
Navržené znění vůbec
neřeší, kdo rozhodne o tom, že zákonem
chráněné obecné zájmy, zejména ochr=
anu životního
prostředí převažuje nad obecným zájmem =
na
vydobytí zásob ložiska. Toto rozhodnutí nelze
v žádném případě ponechat na
subjektivním pohledu úředníka orgánu
státní správy na úseku životního
prostředí. Řešením je postup, kdy
příslušný orgán státní spr&aac=
ute;vy
na úseku životního prostředí sděl&iacut=
e;
organizaci ustanovení zákona chránící
obecné zájmy, které by dobývání
zásob ohrozilo, a na jehož základě navrhuje odpis
zásob a předloží správní
rozhodnutí příslušného orgánu
státní báňské správy o veřejn&=
eacute;m
zájmu, prokazující, že význam ochrany
převyšuje zájem na vydobytí ložiska.
Znalecké posudky nemohou zatěžovat těžaře. =
3. . Úprava = znění § 14b, odst. 2
Původní znění zákona=
(2) Návrh na odpis zásob výhradního ložiska podávají rovněž příslušné orgány státní správy na úseku životního prostředí. Úplnost návrhu na odpis zásob výhradního ložiska zajistí organizace.
Nově
navržené znění zákona
(2)Návrh
na odpis zásob výhradního ložiska
podávají rovněž příslušné
orgány státní správy na úseku
životního prostředí. Příslušn&yacu=
te;
orgán státní správy na úseku
životního prostředí v žádosti o ty=
to
podklady sdělí organizaci konkrétní důvod od=
pisu
zásob podle § 14a odst. 2 písm. c. Údaje o
množství bilančních a nebilančních
zásob navržených k odpisu podle bloků zá=
;sob
a kategorií a jejich kvalitativní charakteristiky, mapy a
řezy s přehledně vyznačenými čá=
stmi
ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob, a
další grafické a písemné doklady o
ložisku a zásobách navržených k odpisu =
je
povinna ve čtyřech vyhotoveních zajistit organizace, a to
nejpozději do 1 roku od jejich vyžádání
příslušným orgánem státní
správy na úseku životního prostředí.
Organizace a příslušný orgán
státní správy na úseku životního
prostředí si náklady na pořízení
těchto podkladů, jejichž výše může
být ověřená znaleckým posudkem,
rozdělí mezi sebe rovným dílem, pokud se nedohodn=
ou
jinak. Ostatní
náležitosti návrhu na odpis zásob, uvedený=
ch
v odstavci 3, zajišťuje příslušný
orgán státní správy na úseku
životního prostředí.
Zásadn=
í
nesouhlas.
Pozměňovací
návrh
(2) Návrh
na odpis zásob výhradního ložiska
podávají rovněž příslušné
orgány státní správy na úseku
životního prostředí. Příslušn&yacu=
te;
orgán státní správy na úseku
životního prostředí v žádosti o ty=
to
podklady sdělí organiz=
aci
ustanovení zákona chránícího obecn&eacut=
e; zájmy,
které by dobývání zásob ohrozilo a na
jehož základě navrhuje odpis zásob a
předloží správní rozhodnutí
příslušného orgánu státní
báňské správy o veřejném zájmu
prokazující, že význam ochrany převyšuje
zájem na vydobytí ložiska podle § 14a odst. 2
písm. c) tohoto zákona. Údaje o množství
bilančních a nebilančních zásob
navržených k odpisu podle bloků zásob a
kategorií a jejich kvalitativní charakteristiky, mapy a ř=
;ezy
s přehledně vyznačenými částmi
ložiska, v nichž se navrhuje odpis zásob ve
čtyřech vyhotoveních a další grafické a
písemné doklady o ložisku a zásobách
navržených k odpisu je povinna zajistit organizace nejpozdě=
;ji
do 2 let od jejich
vyžádání příslušným
orgánem státní správy na úseku
životního prostředí. Náklady na
pořízení těchto podkladů, jejichž
výše může být ověřena znalecký=
;m
posudkem, nese navrhovatel.
Ostatní náležitosti návrhu na odpis zásob
uvedené v odstavci 3 zajišťuje
příslušný orgán státní
správy na úseku životního prostředí.&=
#8220;
Zdůvodnění
Návrh nového znění tohoto paragrafu je na=
prosto
tendenční a měl by za následek hromadný
nárůst žádostí o odpis zásob lož=
isek
nerostných surovin nebo jejich částí, proti v$=
7;li
těžebních organizací jako vlastníků
dobývacích prostorů podle představ různý=
;ch
ekologických aktivistů a skupin, kterým orgány
státní správy , na úseku životního
prostředí velmi rády podléhají.
Realizací odpisů těchto zásob by došlo ke
zmaření podnikatelských plánů
společností bez možnosti jejich obrany, a de facto by
tím byl zahájen nedobrovolný útlum
části ložisek, který by sebou nesl nejen ztrá=
;tu
potencionálního zisku, ale i náklady na jeho realizaci.
Tyto náklady by samozřejmě musel nést
báňský podnikatel, aniž by tyto náklady svou
činností vyvolal. Pokud by takto mohl stát rozhodnout,
měl by uhradit těžební společnosti vešker&e=
acute;
vynaložené náklady, včetně nákladů=
na
likvidaci a příslušný ušlý zisk.
 =
; &n=
bsp;  =
; &n=
bsp;  =
; &n=
bsp;  =
; &n=
bsp;  =
; &n=
bsp;  =
;
U privátních těžebních
společností se navíc jedná o nepřípus=
tnou
snahu státu donutit tyto společnosti zákonem ke
zveřejnění důvěrných informací o
zásobách ložiska, na kterém hospodaří=
a
od kterých je odvozena hodnota této privátní
těžební společnosti. V tomto
případě již může jít o nekalou
soutěž ze strany konkurence se souhlasem státu získ=
at
podrobné údaje o té které těžebn&iacu=
te;
společnosti a její de facto následnou likvidaci.
Při přijetí navrženého zněn&iacut=
e;
zákona bez úhrady veškerých nákladů a
ušlého zisku těžebním společnostem ze str=
any
státu hrozí reálné riziko
arbitráží a soudů těžařů se
státem, kdy požadované finanční náhra=
dy
mohou dosahovat i desítky mld. Kč.
Úplně absurdní je ustanovení o
úhradě podkladů pro odpis zásob, kdy se má
těžební organizace podílet 50 % na úhrad=
3;
podkladů, které musí sama zpracovat pro tuto svojí=
; de
facto likvidaci, přičemž nemá vůbec
žádnou možnost ochrany a navíc jí hroz&iacut=
e;
likvidační sankce
4.Úprava znění § 17, kde se za
odstavec 7 vkládá no=
vý
odstavec 8, který zní:
Nově
navržené znění zákona
V §
17 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, kter&yacut=
e;
zní:
„(8)
Rozhodnutí o stanovení, změně nebo zrušen&iacu=
te;
chráněného ložiskového území p=
odle
odstavců
Dosavadní
odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
Pozměňovací
návrh
„(8) Rozhodnutí o stanovení, změně nebo
zrušení chráněného ložiskového
území podle odstavců
Dosavadní odstavec= 8 se označuje jako odstavec 9.
5. Úprava znění
Původní zněn&ia=
cute;
zákona
(1) Subjektu, které= ;mu byl stanoven dobývací prostor, který se nacház&iacu= te; na pozemku ve vlastnictví státu, vzniká právo, = aby s ním správní úřad, právnická osoba nebo její organizační složka, která s takovým pozemkem hospodař&iacu= te; nebo jej má ve správě, uzavřela dohodu o pronájmu pozemku na dobu předpokládaného dobývání ložiska nebo kupní smlouvu o prod= eji pozemku. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresována správnímu úřadu, právnické osob= 3; nebo její organizační složce, která s pozemk= em hospodaří nebo jej spravuje a doložená potvrzen&iacut= e;m Českého báňského úřadu, že žadateli byl stanoven dobývací prostor, musí být podána nejpozději do 60 dnů od účinnosti rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru. Český báňsk&yacu= te; úřad potvrzení nevydá k pozemku v dobývacím prostoru, kde proběhne pouze hlubinná těžba, jestliže požadovaný pozem= ek nemůže být hornickou činností ohrožen. Dále musí být žádost doložena souhlasným stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází.
(2) Subjekt, které= mu bylo vydáno oprávnění k hornické činnosti, má přednost před ostatními zájemci o pronájem nebo prodej pozemku ve vlastnictví státu, který se nachází ve stanoveném chráněném ložiskovém území. Žádost obsahující specifikaci pozemku údaji podle katastru nemovitostí adresována správnímu úřadu, právnické osobě nebo její organizační složce, která s takovým pozemkem hospodaří nebo jej spravuje a doložená potvrzením Ministerstva životního prostředí,= ve kterém musí být uvedeno, že žadateli bylo stanoveno chráněné ložiskové územ&iac= ute;, musí být podána nejpozději do doby podání návrhu na stanovení dobývac&iacut= e;ho prostoru. Dále musí být žádost dolože= na souhlasným stanoviskem obce, na jejímž katastrálním území se pozemek nachází.
(3)
V případě prodeje podle odstavců
Nově
navržené znění zákona
§ 20
se zrušuje
Zásadní nesouhlas.
Pozměňovací
návrh
V § 20 se v prv= ním a druhém odstavci poslední věta zrušuje.
Zdůvodnění
St&a=
acute;t,
jako vlastník nerostného bohatství,
výhradních ložisek, si ustanovením § 20
vytvořil jednu z podmínek zmenšení střetu
zájmů při procesu povolování hornické
činnosti tím, že nabídl svůj majetek, pozemky
v jeho vlastnictví, přednostně těm,
kteří se budou na dobývání podílet.
Jeho rušení je nesmyslné, nepochopitelné a je
důkazem, že návrh zákona skutečně
směřuje k ukončení dobývání
ložisek nerostů v Čechách a ovládnut&iacu=
te;
podnikání v hornictví různými aktivis=
ty
zastřešovanými orgány ochrany životního
prostředí.
Sou&=
#269;asně
navrhujeme zrušení poslední věty druhého a
třetího odstavce, která je nesystémová.
Žádný zákon nezmocňuje obecní
úřad vydávat souhlasné stanovisko k pře=
vodu
pozemků třetích osob z jednoho vlastníka na
druhého, tak proč má být v horním
zákoně takový právnický exces při
převodu nebo nájmu pozemku ve vlastnictví státu.
Proč stát své právo nakládat se
svým vlastnictvím podmiňuje souhlasným
stanoviskem kohokoli. Vytvořilo se tak nerovné postavení
státu vůči třetím osobám.
Těžební organizaci musí zůstat
přednostní právo na prodeji pozemků ve
vlastnictví státu v dobývacím prostoru,
jehož je nositelem. Je to jeden z mála nástrojů=
;,
které těžební organizace mají, a které
alespoň v minimálním rozsahu nezpůsobí
výrazný nárůst účastníků
řízení o povolení hornické činnosti a
případných nesouhlasů těchto
účastníků s těžbou na ložisku j=
ako
v případě, že by bylo ze zákona
umožněno prodat tyto státní pozemky
v dobývacím prostoru komukoliv a to i
v případě, že by šlo o spekulativní
nákupy s cílem zastavit hornickou činnost na
ložisku jako účastník řízení o
povolení hornické činnosti.
6.Úprava znění § 24 odst. 11,
Původní
znění zákona
(11) Pokud organizace, které vzniklo oprávnění k dobývání výhradního ložiska podle odstavce 1, nepožádá do tří let od doby vzniku tohoto oprávnění obvodní báňský úřad o povolení hornické činnosti, může obvodní báňský úřad rozhodnout, že se organizaci oprávněn&iac= ute; odnímá
Nově
navržené znění zákona
Obvodní
báňský úřad zahájí
řízení o odnětí oprávnění,
pokud:
a)
organizace, kter&e=
acute;
vzniklo oprávnění k odbývání
výhradního ložiska podle odst. 1, nezíská =
povolení
k hornické činnosti podle zvláštního
právního předpisu do 15 let ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí o stanovení
dobývacího prostoru, nebo
b)
organizace, na kte=
rou
bylo oprávnění k dobývání
výhradního ložiska smluvně převedeno podle &se=
ct;
27 odst. 7 nepožá=
dá
o povolení hornické činnosti podle
zvláštního právního předpisu do 3 let=
ode
dne oznámení tohoto převodu obvodnímu
báňskému úřadu.
Zásadní nesouhlas
Pozměňovací
návrh
§
24 odst. 11, včetně poznámky pod čarou č. 12d),
zní:
„(11) Pokud organizace, které vzniklo
oprávnění k dobývání
výhradního ložiska podle odstavce 1, nebo organizace, na
kterou bylo toto oprávnění smluvně převedeno p=
odle
§ 27 odst. 7 tohoto zákona, nezíská pro svoji nečinnost do 15 le=
t ode
dne nabytí právní moci rozhodnutí o
stanovení dobývacího prostoru nebo ode dne práv=
ní
moci předchozího souhlasu k převodu
dobývacího prostoru a účinnosti smlouvy o
převodu dobývacího prostoru povolení hornick&eacu=
te;
činnosti podle zvláštního předpisu12d),
obvodní báňský úřad zaháj&iacu=
te;
řízení o odnětí oprávnění.
Tuto lhůtu lze prodloužit nejvýše o 3 roky.“
Poznámka
pod čarou č. 12d) zní:
„12d)
§ 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zák=
ona
č. 542/1991 Sb., zákona č. 315/2001 Sb.
a zákona č. 206/2002 Sb.“
Zdůvodnění
Současná právní úprava
báňských předpisů neumožňuje
těžební organizaci provádět jakékoliv
průzkumné a těžební práce na ložis=
ku
v případě, že místně pří=
slušné
municipality nebo občanská sdružení s těm=
ito
záměry nesouhlasí, a to i bez jakéhokoliv
racionálního důvodu. Tímto postupem mohou jako &u=
acute;častníci
řízení o povolení hornické činnost, n=
ebo
účastníci v procesu E.I.A. blokovat
provádění podnikatelských záměrů
těžebních organizací po celou řadu let.
V případě, že by byla zákonem
ustanovena možnost zrušení těžebních
oprávnění organizace, která vlastní DP, po=
kud
do 15ti let od stanovení DP nezahájí hornickou
činnost, není pro místní municipality, spojen&eac=
ute;
s ekologickými iniciativami, žádný
problém po toto období veškeré podnikatelsk&eacut=
e;
záměry těžebních organizací na
svěřeném ložisku úspěšně vetova=
t a
docílit tak po 15ti letech zrušení stanoveného DP=
.
Akceptací navrženého znění tohoto &s=
ect;
by došlo k fatálnímu dopadu do
těžebního podnikatelského prostředí
vč. zmaření již vložených
značných finančních prostředků
těžebních organizací do projekce a příp=
ravy
jim svěřených ložisek před vlastní
těžbou bez možnosti náhrady. Jednalo by se o
ohrožení vlastní existence řady
těžebních organizací.
§ 24, odst. 12
Nově
navržené znění zákona
Lhůty
podle odstavce 11 může Obvodní báňský
úřad na žádost organizace prodloužit, a to
nejvýše o 3 roky, jestliže na základě nově
zjištěných skutečností nejsou lhůty podle
odstavce 11 dostatečné k vydání
rozhodnutí o povolení hornické činnosti, a organi=
zace
postupuje v souladu s rozhodnutím o stanovení
dobývacího prostoru.
Bez připomínek.
7. Úprava znění § 27, odst. 7
Původní
znění zákona
(7) Organizace mů= 82;e smluvně převést dobývací prostor na jinou organizaci po předchozím souhlasu obvodního báňského úřadu; ustanovení § 24 odst. 11 o tříleté lhůtě pro požádání o povolení hornické činnosti zde platí obdobně. Převedení dobývacího prostoru, doložené stejnopisem smlouvy, oznámí převádějící organizace obvodnímu báňskému úřadu.
Nově
navržené znění zákona
Organizace
může smluvně převést dobývací pros=
tor
na jinou organizaci po předchozím souhlasu obvodního
báňského úřadu. Převedení
dobývacího prostoru, doložené stejnopisem smlouvy,
oznámí převádějící organizace
obvodnímu báňskému úřadu.
Bez připomínek.
8. Úprava znění § 28, doplnění odstavce 8
Pů=
;vodní
znění zákona
(8) V rozhodnutí o stanovení dobývacího prosto= ru vymezí obvodní báňský úřad dobývací prostor a stanoví podmínky, kter&yacut= e;mi se zabezpečí zákonem chráněné obecné zájmy v území, a rozhodne o námitkách účastníků řízení.
Nově navržené znění
zákona
V § 28 se na konci odstavce 8 doplňuje vě=
;ta,
Rozhodnutí o stanovení, změně a zrušení
dobývacího prostoru zasílá obvodní
báňský úřad příslušné=
;mu
katastrálnímu úřadu k zápisu změ=
ny
způsobu využití a způsobu ochrany nemovitosti do kata=
stru
nemovitostí.
Pozměňovací návrh
V § 28 se na konci odstavce 8 doplňuje
věta, Rozhodnutí o stanovení, změně a
zrušení dobývacího prostoru zasílá
obvodní báňský úřad přísl=
ušnému
katastrálnímu úřadu k zápisu, který provede zápis
změny způsobu využití a způsobu ochrany
nemovitosti do katastru nemovitostí.
Zdůvodnění
Navrhované znění ukládá povinnost =
katastrálnímu
úřadu k zápisu.
9. Úprava znění § 28, odst. 10
Původní
znění zákona
Platné zněn&i= acute; horního zákona č. 44/1988 Sb. - § 28 odst. 10 neobsahuje.
Nově
navržené znění zákona
V §
28 se doplňuje odst. 10, který zní:
Zrušení
dobývacího prostoru v řízení
zahájeném podle § 24 odst. 11 je možné pouze=
za
náhradu. Výše této náhrady musí
též zohledňovat náklady, které subjekt,
kterému byl stanoven dobývací prostor, již
vynaložil.
Bez připomínek.
Podpůrné zdůvodnění pro nově
navřené znění
V souvislosti se stanovením DP vzniknou organizaci
značné náklady, a to zejména na geologický
průzkum, řešení střetů zájmů,
proces E.I.A,
přípravné práce související
s dobýváním ložiska, např. povrchov&aac=
ute;
výstavba, inženýrské sítě, otví=
;rka
a příprava ložiska, aj.&n=
bsp;
Pokud se jedná o DP nebo části DP, na který
dosud nebyla zahájená hornická činnost, je
nezbytné si uvědomit, že vytěžitelné
zásoby ložiska jsou významnou složkou, od kter&eacu=
te;
se odvíjí hodnota akcií nebo hodnota společnosti.
Případný pokles ceny akcií nebo hodnoty
společnosti z titulu zrušení DP nebo části
DP, a tím i odepsání zásob v tomto DP je
nezbytné chápat stejně, jako zohlednění
nákladů na stanovení DP nebo přípravu
hornické činnosti a dobývání ve
stanoveném DP.
10. Úprava znění §32a, odst. 1
Původní
znění zákona
(1) Organizace je povinna zaplatit na účet příslušného obvodního báňského úřadu8) roční úhradu z dobývacího prostoru za každý i započatý hektar plochy dobývac&iacut= e;ho prostoru ve vymezení na povrchu. Výši úhrady z dobývacího prostoru v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč na hektar, odstupňovanou s přihlédnutím ke stupni ochrany životní= ;ho prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na životní prostředí= ;, stanoví vláda nařízením. Tuto úhradu převede obvodní báňský úřad obci= , na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umíst= 83;n na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle poměru částí dobývacího prostor= u na území jednotlivých obcí.
Nově
navržené znění zákona
…
Výši úhrady z dobývacího prostoru
v rozmezí 100 Kč až 1 000 Kč za hektar a způsob
jejího výpočtu, odstupňovanou
s přihlédnutím ke stupni ochrany životní=
;ho
prostředí dotčeného území, charakteru
činností prováděné v dobývac&iac=
ute;m
prostoru, a jejím dopadu na životní prostředí
stanoví vláda nařízením.
Bez připomínek.
11. Úprava znění § 32a, odst. 4
Původní
znění zákona
(4) Z výnosu = úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 25% do státního rozpočtu Česk&eacu= te; republiky, ze kterého budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod = na životním prostředí způsobených dobýváním výhradních i nevyhrazený= ;ch ložisek, a zbývajících 75 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce.
Nově
navržené znění zákona
V §
32a, odst. 4 se slova „výhradních i
nevyhrazených“ zrušují a za slovo
„ložisek“ se doplňuje slovo „nerostů“=
;.
Bez připomínek.
Čl. 3
Přechodná ustanovení=
Přechodná ustanovení
Nově
navržené znění zákona
odst. 1
(1) V případě rozhodnutí o stanovení
dobývacích prostorů, která nabyla
právní moci přede dnem nabytí účinnos=
ti
tohoto zákona, a u kterých nebude zahájena hornick&aac=
ute;
činnost do 15 let ode dne nabytí účinnosti tohoto z=
ákona,
obvodní báňský úřad zaháj&iacu=
te;
řízení o odnětí oprávnění
k dobývání výhradního ložiska.=
Zásadní nesouhlas.
Pozměňovací
návrh
V případě
rozhodnutí o stanovení dobývacích prostorů=
nebo
právní moci předchozího souhlasu k přev=
odu
dobývacího prostoru a účinnosti smlouvy o
převodu dobývacího prostoru,
které nabyly právn&iacu=
te;
moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto záko=
na, a
u kterých nebude pro
nečinnost organiza=
ce zahájená
hornická činnost do 15 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, obvodní
báňský úřad zahájí ř&iacu=
te;zení
o odnětí oprávnění
k dobývání výhradního ložiska.=
Zrušení dobývac&iacut=
e;ho
prostoru v řízení podle tohoto ustanovení je
možné pouze za náhradu. Výše této
náhrady musí též zohledňovat náklady,
které subjekt, kterému byl stanoven dobývací pr=
ostor,
již vynaložil.
Zdůvodnění
Pro tento bod platí stanovisko, uvedené vý#=
3;e
v plném rozsahu.
odst. 2 (2) Dohody o pronájmu pozemku nebo
kupní smlouvy o prodeji pozemku sjednané podle § 20 toho=
to
zákona před nabytím účinnosti tohoto
zákona zůstávají v platnosti.
Vypustit, vzhledem k ponechání § 20
v zákoně.
Z&a=
acute;věr
Je zarážející, že tak významná no= vela zákona č. 44/1988 Sb., která bude mít velmi negativní vliv na všechny těžební organizace v ČR byla připravována naprosto nekoncepčně, tendenčně a bez jakýchkoliv konzultací se zástupci těžařů (Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu, Těžebn&iacu= te; unie, Těžařská komora), přičemž v&n= bsp;seznamu konzultovaných subjektů dle Závěrečn&eacut= e; zprávy „Analýza dopadů novely…“, zpracované MŽP a přiložené k materiálům pro vládu ČR jsou uvedeny obce Doubrava, Trojanovice, občanská sdružení působící v oblasti ochrany = 81;P např. hnutí Naše Beskydy, Ekologický právní servis, hnutí GREENPEACE, Správa CHKO Beskydy, atd.= p>
Jedná se tedy o novelu z&aacut= e;kona zpracovanou výhradně z pohledu ekologických organizací a na jejich objednávku, bez ohledu na dopady, které tato novela bude mít na těžební organizace, zaměstnanost, ekonomiku státu a regionů a státní rozpočet.
Tento
návrh zákona ovlivňuje podnikatelské
prostředí negativním a zásadním způso=
bem,
a to nad rámec běžný v EU a demokratické=
;m
světě tím, že významně
omezuje nebo likviduje práva těžebním
organizacím již udělaná. Umožněn&iacu=
te;m
administrativního omezení nebo odejmutí
oprávnění bude =
ohrožen
i průběh zahlazování následků
hornické činnosti.
Na vynuceně ukončený=
ch
provozech bude stát následně financovat sanace a
rekultivace, dále hrozí státu žaloby na ochranu
práv podnikatelů, včetně mezinárodních
arbitráží a žalob na ochranu zahraniční=
ch
investic.
Je nepochopitelné, že přes všechny tyto negativní jevy, které tato novela těžebním společnostem způsobí se stát snaží o její schv&aac= ute;lení a realizaci.