VYHLÁŠKA
č. 369/2004 Sb.
ze dne 3. června 2004
o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových
geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek
Ministerstvo životního prostředí (dále jen ,,ministerstvo") stanoví podle § 26 odst. 1
zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 366/2000 Sb. (dále jen
,,zákon") k provedení § 2 odst. 5, § 6 odst. 4, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona a dále
v dohodě s Českým báňským úřadem podle § 26 odst. 2 zákona a podle § 11 a 14 zákona
č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona
č. 541/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb. (dále jen ,,horní zákon"):
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška
a) stanovuje členění průzkumných geologických prací v rámci průzkumu pro zvláštní zásahy do
zemské kůry, hydrogeologického, inženýrskogeologického, geofyzikálního a geochemického
průzkumu a průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí (§ 2 odst. 5
zákona),
b) upravuje postup při projektování geologických prací, při zajištění střetů zájmů chráněných
zvláštními právními předpisy1)
a při schvalování projektu geologických prací a jeho změn a
stanovuje náležitosti projektu geologických prací a dobu, kdy je možno zahájit provádění
geologických prací výjimečně před schválením projektu (§ 6 odst. 4 zákona),
c) upravuje postup při provádění geologických prací (§ 9 odst. 3 zákona),
d) stanovuje vymezení rizikových geofaktorů a podrobnosti o jejich oznamování (§ 9a odst. 1
písm. a) bod 2 zákona),
e) upravuje náležitosti a obsah vyhodnocování geologických prací a stanovuje lhůty
vyhodnocování těchto prací (§ 10 odst. 2 zákona),
f) stanovuje postup při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska ochrany a
hospodárného využití nerostného bohatství (§ 11 odst. 6 horního zákona), a
g) upravuje postup při výpočtu zásob výhradních ložisek a náležitosti výpočtu zásob (§ 14 odst. 4
horního zákona).
_____________________
1) Např. horní zákon, zákon č. 50/1976 Sb., o územím plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů., zákon č. 13/1997 Sb., o
pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních
léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 151/2000
Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o
změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/2001 Sb., o
pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 2
Definice pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) objednavatelem geologických prací - fyzická nebo právnická osoba, která objednává řešení
geologického úkolu od organizace.2)
Objednavatelem geologických prací je také
zadavatel,3)
pokud sám není organizací, která bude geologické práce provádět, a jejich
provedení objedná od jiné organizace,
b) technickými pracemi - práce spojené se zásahem do pozemku (zejména kopané zářezy,
kopané sondy a rýhy, strojní vrty, šachtice, štoly, úpadnice, jámy nebo jiná důlní díla a
střelné práce používané při provádění geologických prací), pokud jsou prováděny pomocí
strojních mechanismů a zařízení. Za technické práce se nepovažuje povrchový odběr
vzorků hornin, půd a odběr sedimentů povrchových toků, pokud je prováděn ručním
nářadím, a z povrchu prováděná měření a pozorování přístroji nebo jejich příslušenstvím,
c) etapou geologických prací - vymezený úsek provádění geologických prací, odpovídající
jejich účelnému členění podle zásady postupného poznávání a účelu využití výsledků
geologických prací,
d) odůvodněným předpokladem nahromadění nerostů ­ zjištění nerostů odpovídající
podmínkám využitelnosti v rozsahu dokumentovaném výpočtem zásob vyhledaných
alespoň na části ložiska umožňujícím samostatné využití; zbylá část ložiska může být
vymezena jako prognózní zdroj nerostů,
e) prognózním zdrojem nerostů - dosud blíže neověřené a na základě znalostí o geologické
stavbě území a analogii s existujícími ložisky nerostů předpokládané nahromadění nerostu,
u něhož je zjištěnými geologickými poznatky odůvodněn předpoklad ověření zásob ložiska
nerostu a jeho budoucí využití,
f) antropogenním znečištěním - znečištění horninového prostředí způsobené lidskou činností,
g) geologickým úkolem - věcně, místně a časově charakterizovaný soubor činností
projektovaných k dosažení cíle geologických prací.
______________________
2) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb.
3) § 4 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
§ 3
Členění průzkumných geologických prací
(1) Členění průzkumných prací na jednotlivé etapy odpovídá úrovni poznání
geologických skutečností, které jsou prováděnými pracemi zjišťovány.
(2) Průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry4)
se člení na
a) etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací, jimiž se má zjistit výskyt a pravděpodobný
rozsah geologických struktur nebo podzemních prostorů vhodných pro konkrétní zásah do
2
zemské kůry, a to s podrobností potřebnou pro územní rozhodnutí o umístění uvažovaného
zařízení podle zvláštního právního předpisu.5)
U průzkumu geotermální energie se v etapě
vyhledávání zjišťuje existence zdrojů geotermální energie, u nichž je předpoklad jejich
průmyslového využití,
b) etapu průzkumu, která zahrnuje soubor prací, jejichž účelem je získat a ověřit geologické
údaje o geologických strukturách a podzemních prostorech připravovaných pro realizaci
zvláštního zásahu do zemské kůry, v kvalitě a podrobnostech potřebných pro zpracování
dokumentace pro povolení hornické činnosti podle zvláštních právních předpisů,6)
c) etapu podrobného průzkumu, která zahrnuje soubor prací prováděných během výstavby a při
provozu zařízení podle zvláštních právních předpisů,7)
jimiž jsou získávány potřebné
geologické údaje pro usměrnění výstavby a pro provoz nebo likvidaci zařízení pro zvláštní
zásahy do zemské kůry.
(3) Hydrogeologický průzkum se člení na
a) etapu vyhledávacího hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací potřebných k
vyhledání přírodních zdrojů podzemních vod, s hodnocením jejich jakosti a rizika jejich
možného ohrožení antropogenními vlivy, v podrobnostech potřebných pro posouzení jejich
možného vodohospodářského, balneologického, zřídelního nebo jiného využití a návrhu jejich
ochrany. Dále tato etapa zahrnuje práce zaměřené na zjišťování hydrogeologických poměrů
území v podrobnostech potřebných pro zpracování územně technických podkladů podle
zvláštního právního předpisu5)
nebo ke stanovení území se zvláštními podmínkami geologické
stavby,8)
b) etapu podrobného hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje zjišťování hydrogeologických
poměrů území v podrobnostech potřebných pro územní rozhodování a pro povolení staveb
nebo činností podle zvláštních právních předpisů.9)
Dále tato etapa zahrnuje soubor
geologických prací potřebných k ověření využitelných zásob podzemních vod pro konkrétní
vodohospodářský, balneologický nebo jiný záměr. Soubor těchto prací musí poskytovat
komplexní geologický podklad pro zpracování projektu výstavby vodního díla, přírodních
léčebných lázní nebo zřídelního závodu, s návrhem technologie úpravy a režimu využívání
zdroje podzemní vody, s návrhem ochranných pásem, popřípadě s návrhem na způsob
vypouštění a likvidace mineralizovaných a termálních podzemních vod,
c) etapu doplňkového hydrogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací, jimiž se při
výstavbě nebo provozu vodního nebo balneotechnického nebo zřídelního jímacího díla
upřesňují dosud získané poznatky, zejména k ochraně a efektivnímu využívání zdrojů
podzemní vody nebo ke zvýšení jejich využitelných zásob, popřípadě k zamezení poklesu
jejich vydatnosti nebo geologické údaje potřebné pro určení způsobu ukončení provozu
vodního díla, přírodních léčebných lázní nebo zřídelního závodu. Dále tato etapa zahrnuje
práce, jimiž se při provádění a užívání staveb a v nich provozovaných technologií nebo důlních
děl nebo při provádění jiných činností10)
zjišťují změny v hydrogeologických poměrech území
a jejich vliv na stavby, báňské nebo jiné činnosti, popřípadě zájmy chráněné zvláštními
právními předpisy.1)
(4) Inženýrskogeologický průzkum se člení na
a) etapu orientačního inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací
potřebných ke zjištění základních charakteristik inženýrskogeologických poměrů území a k
posouzení možnosti a vhodnosti území k výstavbě nebo k jinému využití. Dále zahrnuje práce
pro zjištění rizikových geomechanických jevů a procesů. U sesuvných území a řícení skal se
v této etapě zkoumají příčiny vzniku geomechanických jevů a procesů a posuzuje se potřeba
jejich stabilizace, popřípadě sanace. Práce jsou prováděny v podrobnostech potřebných pro
3
zpracování územně technických podkladů podle zvláštních právních předpisů5)
nebo ke
stanovení území se zvláštními podmínkami geologické stavby,8)
b) etapu podrobného inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje soubor prací k objasnění
inženýrskogeologických poměrů místa navrženého pro provádění stavby, zkoumaného
horninového prostředí (masivu) jiné činnosti podle zvláštních právních předpisů1)
a stanovení
inženýrskogeologických podmínek jejího provádění. Práce jsou v této etapě prováděny
v kvalitě a podrobnostech potřebných pro územní rozhodování nebo povolení staveb a činností
podle zvláštních právních předpisů,9)
c) etapu doplňkového inženýrskogeologického průzkumu, která zahrnuje zjišťování
inženýrskogeologických podmínek při provádění stavby a zjišťování změn
inženýrskogeologických poměrů způsobených výstavbou, provozem a užíváním staveb nebo
přípravou a provozováním jiných činností podle zvláštních právních předpisů.9)
(5) Geochemický průzkum se člení na
a) etapu regionálního geochemického průzkumu, která poskytuje geochemické údaje pro
zpracování základních geochemických nebo mineralogických charakteristik území, které
mohou mít vliv na existenci přírodních zdrojů, na stav životního prostředí a na využití území, a
to v podrobnostech přehledných měřítek až do měřítka 1 : 50 000 včetně,
b) etapu základního geochemického průzkumu, při které jsou zjišťovány a vyhodnocovány
geochemické údaje v podrobnostech potřebných pro dosažení cílů stanovených pro práce v
úvodních etapách ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry,
hydrogeologického průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických
činitelů ovlivňujících životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění horninového
prostředí,
c) etapu podrobného geochemického průzkumu, která zahrnuje geochemické práce rozsahem a
zaměřením přesahující etapu základního geochemického průzkumu, které jsou prováděny
v podrobnostech potřebných pro dosažení cílů stanovených ve vyšších etapách ložiskového
průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického průzkumu,
inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní
prostředí a průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí.
(6) Geofyzikální průzkum se člení na
a) etapu regionálního geofyzikálního průzkumu, která poskytuje geofyzikální údaje pro
zpracování základních geofyzikálních charakteristik území, které mohou mít vliv na existenci
přírodních zdrojů, na stav životního prostředí a využití území, a to v podrobnostech
přehledných měřítek až do měřítka 1 : 50 000 včetně,
b) etapu základního geofyzikálního průzkumu, při které jsou zjišťovány geofyzikální údaje
v podrobnostech potřebných pro dosažení cílů stanovených pro práce v úvodních etapách
ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického
průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí, pokud pro ně
nejsou dostatečné výsledky prací etapy regionálního geofyzikálního průzkumu,
c) etapu podrobného geofyzikálního průzkumu, která zahrnuje geofyzikální práce rozsahem a
zaměřením přesahující etapu základního geofyzikálního průzkumu, které jsou prováděny
v podrobnostech odpovídajících dosažení cílů stanovených pro práce ve vyšších etapách
ložiskového průzkumu, průzkumu pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologického
průzkumu, inženýrskogeologického průzkumu, průzkumu geologických činitelů ovlivňujících
životní prostředí a průzkumu antropogenního znečištění horninového prostředí.
4
(7) Průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí se člení na
a) etapu vyhledávání, která zahrnuje soubor prací potřebných ke zjištění geologických činitelů
ovlivňujících životní prostředí, k orientačnímu vymezení jejich rozsahu a orientačnímu
hodnocení stupně rizika vyplývajícího z vlivu těchto geofaktorů na životní prostředí,
b) etapu podrobného průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, která
zahrnuje soubor prací potřebných k ověření rozsahu rizikových geofaktorů životního
prostředí, zjištění rizika jejich vlivu a poskytnutí geologických údajů potřebných pro
zpracování projektu činností vedoucích k eliminaci zjištěného rizika nebo prevenci proti
vlivům zjištěného rizika,
c) etapu doplňkového průzkumu geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí, která
zahrnuje pořízení a vyhodnocení geologických údajů, jimiž se při a po provedení sanačních
prací nebo preventivních opatření k eliminaci zjištěného rizika hodnotí jejich úspěšnost,
popřípadě se na jejich základě navrhují další práce nebo opatření.
(8) Průzkum pro zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění v horninovém
prostředí11)
se člení obdobně jako průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní
prostředí.
______________________
4) § 34 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
5) Zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6) § 11 zákona č. 61/1988 Sb.
7) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a
doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 13 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., ve znění zákona č. 543/1999 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb.
9) Např. zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, horní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) Např. zákon č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2 odst. 1 písm. g) zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
PROJEKTOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§ 4
Postup při projektování geologických prací
(1) Přípravná projektová studie se zpracovává před prováděním složitého záměru, jestliže
stupeň znalostí neumožňuje vymezení rozsahu a členění geologických prací, dostatečně přesnou
volbu cílů, stanovení a odůvodnění geologických úkolů. Pro zpracování přípravné projektové
studie pro ložiskový průzkum se nestanovuje průzkumné území podle § 4 zákona.
(2) Geologické práce se projektují, provádí a vyhodnocují pro konkrétní geologický úkol
za účelem dosažení stanoveného cíle těchto prací. Cíl geologických prací vychází ze zadání a je
určen okruhem otázek, na které má řešení geologického úkolu odpovědět a vymezením výstupů
řešení geologického úkolu. Formuluje se s přihlédnutím k účelu, pro který mají výsledky
geologických prací sloužit. U geologických prací, jejichž výsledky mají sloužit pro přípravu
podkladů nezbytných pro následná správní řízení vedená orgány veřejné správy, je součástí
formulace cíle také odkaz na tato správní řízení.
(3) K zajištění geologického úkolu se zpracovává projekt geologických prací (dále jen
,,projekt"), který obsahuje název geologického úkolu, druh a etapu geologických prací,
5
odpovědného řešitele geologických prací,12)
cíl geologických prací a věcně, místně a časově
určený soubor činností projektovaných k dosažení cíle geologického úkolu.
(4) Projekt se zpracovává pro realizaci geologického úkolu. Pokud některé dílčí práce a
postupy nelze v projektu dostatečně specifikovat nebo lokalizovat s ohledem k jejich
podmíněnosti předchozími průběžnými výsledky řešení geologického úkolu, uvede se tato
skutečnost v projektu a projekt se dopracuje neprodleně po dosažení těch výsledků, které
specifikaci, lokalizaci nebo rozsah prací podmiňovaly.
(5) Při hodnocení výsledků předchozích geologických prací, které mají vztah k řešení
geologického úkolu, se posuzuje jejich využitelnost pro dosažení cíle projektovaných prací.
(6) Při projektování zpracovatel projektu zjišťuje, zda se zamýšlené práce nedostávají do
střetu se zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy1)
a volí takové řešení geologického
úkolu, které zajistí jeho soulad s ochranou těchto zájmů. Zjistí-li zpracovatel projektu takové
zájmy chráněné zvláštními právními předpisy,1)
které vylučují dosažení projektovaného cíle nebo
vylučují realizaci záměru, pro nějž jsou geologické práce projektovány, přeruší práce na projektu a
oznámí zjištěné skutečnosti objednavateli. Zjištěné střety zájmů, které bude nutné před zahájením
prací vyřešit, se uvedou v projektu s uvedením příslušných orgánů veřejné správy nebo jiných
osob příslušných k jejich řešení.
(7) Při stanovování postupu řešení geologického úkolu se vymezují jednotlivé druhy prací
v jejich logické posloupnosti a návaznosti a uvádějí se také řízení a jednání nezbytná pro
provedení geologického úkolu.
(8) V případě projektování technických prací se zpracovává dílčí projekt technických prací,
který je přílohou projektu. Projekt technických prací zpracovává jejich provozovatel. Pokud při
zahájení řešení geologického úkolu není známa lokalizace a rozsah technických prací a jejich
provozovatel, doplní se projekt technických prací jako příloha projektu nejpozději před zahájením
jejich provádění. Pokud se na projektování nebo provádění technických prací vztahují ustanovení
zvláštních právních předpisů,10)
postupuje se v souladu s těmito předpisy.
(9) Lokalizace území geologického úkolu, projektované práce a pro řešení úkolu důležité
skutečnosti se dokládají mapami, řezy nebo výkresy.
(10) Do rozpočtu geologických prací se zahrnují veškeré náklady na geologický úkol,
včetně nákladů na zpracování projektu prací. Pro technické práce se na hrazení nákladů, které
nemohly být předvídány, stanoví rozpočtová rezerva v přiměřené výši. Čerpání této rezervy
povoluje objednavatel prací.
(11) Pro řešení geologického úkolu v ceně řešení nepřevyšující 50 000 Kč a u geologických
úkolů neobsahujících práce spojené se zásahem do pozemku v ceně řešení nepřevyšující 200 000
Kč se za projekt považuje evidenční list geologického úkolu,13)
pokud objednavatel prací
vypracování projektu podle § 5 nepožaduje.
(12) Pro geologické práce etapy těžebního průzkumu se projekt v rozsahu uvedeném v § 5
nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu jejich vyhodnocení
obsahuje schválený plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska,14)
který se považuje za
jejich projekt. Pro další průzkum ložiska nevyhrazeného nerostu v průběhu jeho dobývání se
projekt v rozsahu uvedeném v § 5 nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení,
6
způsob a lhůtu jejich vyhodnocení obsahuje schválený plán využívání ložiska nevyhrazeného
nerostu,15)
který se považuje za jejich projekt. Pro tento ložiskový průzkum se nevymezuje
geologický úkol podle odstavce 3.
(13) Pro geologické práce, jejichž jediným cílem je pořízení geologické dokumentace
hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem podle zvláštního právního
předpisu,16)
a tato činnost není součástí řešení geologického úkolu, se projekt v rozsahu uvedeném
v § 5 nezpracovává, pokud jejich vymezení, způsob provedení, způsob a lhůtu jejich vyhodnocení
obsahuje schválený projekt této činnosti, nebo plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního
ložiska nebo plán využívání ložiska nevyhrazeného nerostu.
(14) Organizace zpracuje při provádění geologických prací změnu projektu, popřípadě
navrhne zastavení prací, zjistí-li, že nelze dosáhnout cíl geologických prací sledovaný projektem,
zejména liší-li se podstatně geologické poměry a průběžně dosažené výsledky geologických prací
od předpokladů uvažovaných v projektu a k řešení geologického úkolu je podle dílčích výsledků
geologických prací třeba volit jiný metodický nebo technický postup, než stanovil projekt, nebo
provést další práce nad rozsah schváleného projektu. Změna projektu se nezpracovává na
vypořádání škod způsobených při provádění projektu a přesahujících jejich vymezení v projektu.
Při zpracovávání změny projektu se postupuje obdobně jako při zpracování projektu.
_________________________
12) § 3 odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 18/2004 Sb.
13) Vyhláška č. 282/2001 Sb., o evidenci geologických prací.
14) § 32 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.
15) § 19 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb.
16) § 39 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
§ 20 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 315/2001 Sb.
§ 5
Projekt geologických prací
(1) Projekt obsahuje
a) název geologického úkolu, označení druhu a etapy geologických prací,
b) území pro provádění prací s uvedením názvu obce, okresu a kraje; u regionálních prací
s uvedením zkoumaného regionu a názvů krajů nebo jiným vymezením,
a) identifikaci objednavatele a organizace, která je řešitelem geologického úkolu (jméno,
popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, bylo-li přiděleno a adresa místa podnikání u
podnikajících fyzických osob; jméno, příjmení a adresa bydliště u nepodnikajících fyzických
osob; obchodní firma nebo název, právní forma, sídlo a identifikační číslo bylo-li přiděleno u
právnických osob),
c) cíl geologických prací a požadavky na výstupy řešení geologického úkolu,
d) závěry ze zhodnocení výsledků a poznatků získaných dřívějšími geologickými pracemi
z hlediska jejich využitelnosti pro řešení geologického úkolu,
e) postup řešení geologického úkolu s vymezením druhů jednotlivých projektovaných prací,
jejich specifikace rozsahu a metodiky, včetně uvedení jejich vztahu k zájmům chráněným
zvláštními právními předpisy,1)
které představují střety zájmů s jejich provedením,
f) projekt technických prací spojených se zásahem do pozemku, pokud jsou projektovány, ve
formě přílohy,
g) specifikaci a metodiku odběru vzorků, místo a způsob jejich uchovávání, pokud je odběr
vzorků projektován,
7
h) kvalitativní podmínky pro provádění a vyhodnocování geologických prací, způsob a přesnost
jejich lokalizace a specifikaci kontrolních prací, pokud jsou k prokázání kvality výsledku
řešení geologického úkolu požadovány,
i) časový harmonogram prací,
j) cenu a rozpočet geologických prací, pokud jsou objednavatelem požadovány,
k) datum zpracování projektu, jméno, příjmení a podpis odpovědného řešitele geologických
prací,
l) textové a grafické přílohy.
(2) Projekt technických prací obsahuje
a) identifikaci provozovatele technických prací (jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno a adresa místa podnikání u podnikajících fyzických osob; jméno,
příjmení a adresa bydliště u nepodnikajících fyzických osob; obchodní firma nebo název,
právní forma, sídlo a identifikační číslo bylo-li přiděleno u právnických osob) a jméno,
popřípadě jména, a příjmení osoby, která odpovídá za provedení prací,
b) specifikaci technických prací, specifikaci strojů nebo zařízení použitých pro jejich provedení a
technologický postup práce,
c) řešení přípravy pracoviště, zejména dopravy, přívodu vody, energie a dalších prací potřebných
k bezpečnému provedení projektovaných prací, specifikaci dočasných staveb a jejich umístění a
způsob uložení materiálů,
d) určení místa a způsobu ukládání vzorků, vrtné drtě, použitého vrtného výplachu a jiných hmot
vzniklých při provádění technických prací,
e) řešení likvidačních, popřípadě zajišťovacích a rekultivačních prací,
f) návrh opatření k řešení střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1)
a
k předcházení vzniku škod při provádění geologických prací,
g) návrh opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně sociálního a
hygienického vybavení, popřípadě odkaz na odpovídající interní předpis organizace.
(3) U vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek se v projektu uvádí také zadavatel3)
a
údaje o stanoveném průzkumném území a podmínkách provádění prací, a to formou přílohy
obsahující kopii rozhodnutí o stanovení průzkumného území.
PROVÁDĚNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§ 6
Zahájení geologických prací
Geologické práce se provádějí podle jejich schváleného projektu. Výjimečně může
organizace zahájit geologické práce před schválením projektu, jestliže se jimi mají odvrátit nebo
zmírnit účinky hrozící havárie nebo živelné pohromy nebo jsou-li nezbytné k bezprostřednímu
odstranění jejich následků. Zahájí-li se geologické práce výjimečně před zpracováním projektu,
oznámí organizace neprodleně tuto skutečnost ministerstvu a vypracuje projekt nejpozději do
dvou měsíců ode dne jejich zahájení, pokud již provádění prací nebylo v uvedené lhůtě ukončeno;
v takovém případě se za projekt považuje evidenční list geologického úkolu.13)
Tímto
ustanovením nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů.17)
____________________
17) Např. zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými
látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o
některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií),
8
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7
Provádění geologických prací
(1) Při provádění geologických prací organizace postupuje podle projektu a geologické
práce odborně, včas a řádně dokumentuje.18)
(2) Na pracovišti technických prací jejich provozovatel vede provozní záznamy formou
denního hlášení, vrtného, báňského nebo stavebního deníku. Provozní záznamy obsahují
přítomnost osádky, dobu provádění prací, druh prováděných prací, údaje o dosahovaných
technických a technologických parametrech, údaje o kvalitativních výsledcích prací, zejména
údaje o výnosu jádra, zkoušky, měření, zvláštní geologické a jiné projevy jako výrony vody,
plynu, tekutých písků a uhlovodíků, ztrátu vrtného výplachu a výskyt kaveren. Dále provozní
záznamy obsahují příkazy a opatření řídících, dozorčích a kontrolních orgánů, zejména příkazy
týkající se usměrňování prací, provozu, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Provozní záznamy
jsou vedeny souběžně s prováděním geologických prací tak, aby byly průkazným dokladem o
jejich průběhu a dosahovaných výsledcích a umožňovaly kontrolu průběhu prací. Po skončení
geologického úkolu jsou archivovány provozovatelem technických prací po dobu nejméně 3 roků
od ukončení prací, likvidace pracoviště a uvedení nemovitosti do předešlého stavu.
(3) Organizace při provádění geologických prací průběžně sleduje, zda je jejich cíl
dosažitelný, zda projektované řešení geologického úkolu je v souladu se skutečnostmi zjištěnými
při provádění geologických prací a zda jsou projektované metodické postupy a práce při daných
podmínkách vyhovující pro dosažení cíle. Přitom odpovědný řešitel geologických prací řídí
geologické práce tak, aby řešení geologického úkolu bylo prováděno odborně, racionálně a
bezpečně, v souladu s projektem a při dodržení podmínek a omezení, které pro konkrétní práce
vyplývají ze zvláštních právních předpisů.1)
______________________
18) Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci.
§ 8
Lokalizace geologických prací
(1) Provedené práce, pozorování, měření, odebrané vzorky a další zjištění se lokalizují
s přesností uvedenou v projektu. Pokud projekt přesnost a způsob lokalizace neuvádí, provádí se
lokalizace s přesností potřebnou pro splnění cíle geologického úkolu v kvalitě odpovídající využití
výsledků geologických prací.
(2) Lokalizace se provádí
a) souřadnicemi v platném souřadnicovém systému získanými na základě zaměření, sejmutí nebo
matematického odvození,
b) zákresem do mapy, řezu nebo jiného grafického dokumentu vhodného měřítka, které umožní
dodatečné odečtení souřadnic v platném souřadnicovém systému.
(3) Při odběru vzorků nebo provádění měření na přímých liniích s pravidelným krokem
odběru nebo měření je možné lokalizovat souřadnicemi pouze počáteční, zlomové a koncové body
9
linií, pokud práce s výsledky nevyžaduje přesné souřadnice pro každý vzorek nebo měření.
(4) Pokud se na lokalizaci některých prací vztahuje zvláštní právní předpis,19)
postupuje se
v souladu s tímto předpisem.
______________________________
19) Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech
prováděných hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů.
§ 9
Přehledy
O písemné, grafické, digitální a hmotné dokumentaci pořízené při projektování, provádění a
vyhodnocování geologického úkolu vede organizace souhrnné přehledy dokumentující druhy,
rozsah a uložení geologické dokumentace a o jejím vyřazování z dalšího uchovávání.
§ 10
Oznamování rizikových geofaktorů životního prostředí
(1) Za rizikové geofaktory životního prostředí (dále jen ,,rizikové geofaktory") se považují
takové přírodní stavy nebo procesy v horninovém prostředí, které mohou znamenat významné
přírodní riziko pro člověka a jeho činnosti, a které jsou uvedeny v příloze č. 9 této vyhlášky. Za
rizikové geofaktory se nepovažují nepříznivé stavy nebo procesy, které vznikly důsledkem
činnosti člověka.
(2) Oznámení rizikového geofaktoru se provádí v písemné formě neprodleně po jeho
zjištění, nejpozději do 30 dnů. Oznámení podepisuje odpovědný řešitel geologických prací nebo
osoba oprávněná za organizaci jednat.
(3) Oznámení rizikového geofaktoru obsahuje
a) lokalitu s výskytem rizikového geofaktoru vymezenou názvem obce, okresu a kraje,
b) vymezení rizikového geofaktoru a uvedení údajů, podle kterých byla zjištěná skutečnost
klasifikována jako rizikový geofaktor. Pokud je vymezení rizikového geofaktoru vázáno na
získání údajů vymezeným metodickým postupem, potom se uvádí také metodika, kterou byly
údaje použité pro vymezení rizikového geofaktoru získány,
c) uvedení akutnosti rizika v případě přímo hrozícího nebezpečí vzniku škody na zdraví nebo na
majetku (značná škoda),20)
d) lokalizaci rizikového geofaktoru souřadnicemi nebo zákresem do mapy vhodného měřítka.
_______________________
20) § 89 odst. 11 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
§ 11
Postup při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů
(1) Při ložiskovém průzkumu organizace přiměřeně konkrétnímu ložisku a etapě
ložiskového průzkumu
a) usměrňuje způsob, místo a četnost vzorkování nebo měření podle průběžně dosahovaných
výsledků tak, aby získané geologické informace umožňovaly jejich vyhodnocení
s přesností odpovídající využití výsledků průzkumu,
10
b) orientuje technologické práce na co nejúplnější využití nerostů a k poznání a omezení
vlivu škodlivých složek nerostů a materiálů uložených na odvalech, výsypkách a
odkalištích,
c) průběžně hodnotí technické možnosti a ekonomickou účelnost využití nerostů, včetně
materiálů odvalů a odkališť,
d) zjišťuje údaje potřebné pro projektování a výstavbu dolů a lomů, otvírky, přípravy a
dobývání ložiska a k zabezpečení racionálního využití ložiska,
e) zkoumá a ověřuje rozsah a tvar ložiska, jeho úložní a tektonické poměry, které mohou mít
vliv na jeho dobývání, zkoumá a určuje inženýrskogeologické a hydrogeologické
vlastnosti ložiska a okolního horninového prostředí,
f) řeší vztah zvodnění ložiska k jeho nadloží a podloží,
g) používá metody a postupy, které neztíží nebo nevyloučí využití ložiska nebo jeho části a
nezpůsobí neodůvodněné ztráty zásob ložiska; k těmto účelům
1. umisťuje průzkumná díla, zejména hlavní důlní díla tak, aby jimi byly co nejméně
vázány zásoby ložiska nebo aby se neztížily podmínky jeho otvírky a dobývání,
2. zkoumá možnosti průvalů vod, plynů a bahna, zvýšenou radioaktivitu, náchylnost
k samovznícení a obdobné jevy, které mohou ovlivnit budoucí využití ložiska,
3. užívá technologické postupy provádění geologických prací, které při využívání ložiska
nezpůsobí propojení zvodněných horizontů nebo nežádoucí zvodnění ložiska.
(2) Ke zjištění skutečností potřebných k posouzení možných vlivů využívání konkrétního
ložiska na jiná ložiska, vody a jiné přírodní zdroje, na životní prostředí a na další zvláštními
předpisy1)
chráněné zájmy organizace v průběhu ložiskového průzkumu
a) zkoumá souvislost, popřípadě spojení ložiska s okolními doly a lomy, se starými důlními
díly a se zdroji podzemních vod,
b) zkoumá a navrhuje možnosti umístění odvalů, výsypek a odkališť tak, aby neztěžovaly
budoucí využití ložiska a životní prostředí bylo narušeno co nejméně,
c) zjišťuje a hodnotí střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1)
se zájmy na
využití ložiska a možnosti jejich řešení,
d) při přerušení vyhledávání nebo průzkumu činí opatření, aby se nezmařila důlní díla a
neztížilo provádění dalšího průzkumu nebo využití ložiska. K tomu účelu
1. všestranně posoudí a ekonomicky odůvodní účelnost údržby nebo likvidace
průzkumných děl před rozhodnutím o přerušení geologických prací na ložisku,
2. připraví včas plán zajištění, popřípadě likvidace důlních děl sloužících k vyhledávání a
průzkumu.
§ 12
Roční zpráva o rozsahu a výsledcích ložiskového průzkumu
(1) V roční zprávě o rozsahu a výsledcích geologických prací prováděných při vyhledávání
nebo průzkumu výhradního ložiska21)
(dále jen ,,roční zpráva") organizace uvede
a) období, za které je zpráva podávána,
b) název průzkumného území a nerost nebo ložisko, na jehož vyhledávání nebo průzkum bylo
vydáno rozhodnutí o stanovení průzkumného území,
c) označení organizace, které bylo vydáno rozhodnutí o stanovení průzkumného území
(zadavatel),
d) označení organizace, která provádí ložiskový průzkum a jméno a příjmení odpovědného
řešitele geologických prací,
11
e) rozsah provedených geologických prací v členění po hlavních druzích prací, např. příprava
a zpracování projektu, mapovací práce, geofyzikální, geochemické, hydrogeologické,
inženýrskogeologické, mineralogické, petrografické, laboratorní, technologické a jiné
speciální práce, technické práce po jejich druzích, včetně jejich likvidace, kamerální a
vyhodnocovací práce. Celkový rozsah prací se dokumentuje technickými jednotkami a
práce v průzkumných územích překračujících území jedné obce jsou přiměřeně
lokalizovány,
f) zhodnocení dosažených výsledků s ohledem na stanovený cíl ložiskového průzkumu,
g) množství a cena vyhrazeného nerostu, který byl získán při ložiskovém průzkumu a který
byl uveden na trh.
(2) Roční zpráva se podává za každý započatý kalendářní rok platnosti rozhodnutí o
stanovení průzkumného území, a to bez ohledu na délku platnosti rozhodnutí o stanovení
průzkumného území v konkrétním kalendářním roce. Organizace podává roční zprávu i v případě,
že v konkrétním kalendářním roce nebyly žádné geologické práce prováděny.
(3) Roční zprávu podepisuje odpovědný řešitel geologických prací. Pokud závěrečnou
zprávu nemůže ze závažných důvodů podepsat odpovědný řešitel geologických prací, podepisuje
ji fyzická osoba oprávněná jednat za organizaci.
(4) Odevzdanou roční zprávu prověří ministerstvo z hlediska její úplnosti. Pokud roční
zpráva nemá stanovený obsah, vyžádá si ministerstvo její doplnění. Lhůta pro doplnění roční
zprávy nemůže být delší než 30 pracovních dnů.
(5) Roční zpráva se nepodává za ložiskový průzkum v etapě těžebního průzkumu.
______________________
21) § 9a odst. 1 zákona, ve znění zákona č. 366/2000 Sb.
§ 13
Hlášení o zjištění nebo rozšíření výhradního ložiska
(1) Pokud organizace zjistí v průběhu provádění ložiskových geologických prací nebo při
jejich vyhodnocení nové výhradní ložisko22)
nebo rozšíření dosud známého výhradního ložiska,
uvede v hlášení zaslaném ministerstvu
a) identifikaci organizace (jméno, popřípadě jména, příjmení, identifikační číslo, bylo-li
přiděleno a adresa místa podnikání u fyzických osob nebo obchodní firma či název, právní
forma, sídlo a identifikační číslo bylo-li přiděleno u právnických osob),
b) název geologického úkolu,
c) název stanoveného průzkumného území,
d) název ložiska a nerost, kterým je výhradní ložisko tvořeno,
e) množství zásob nerostu v jednotkách, ve kterých je nerost vykazován ve státní evidenci zásob
nerostů; u rozšíření zásob se uvede původní stav zásob, množství zásob, o které se ložisko
rozšiřuje, a nový úplný stav zásob,
f) lokalizaci ložiska uvedením obce, na jejímž území se nachází, názvu okresu a kraje a zákresu
kontury průmětu ložiska na povrch do mapy vhodného měřítka.
(2) V případě nálezu jiného ložiska při těžebním průzkumu se v hlášení místo názvu
geologického úkolu a průzkumného území uvede název a číslo dobývacího prostoru.
12
(3) Do přílohy k hlášení organizace přiloží dílčí nebo závěrečnou zprávu s výpočtem zásob
prokazujícím ložiskové nahromadění nerostu.
(4) Hlášení podepisuje odpovědný řešitel geologických prací nebo fyzická osoba
oprávněná za organizaci jednat.
_________________________
22) § 5 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
§ 14
Zajištění a likvidace prací spojených se zásahem do pozemku
(1) Zajištění a likvidace prací spojených se zásahem do pozemku je součástí geologických
prací. O zajištění a likvidaci se vyhotovuje protokol, který podepisuje odpovědný řešitel
geologických prací nebo fyzická osoba oprávněná jednat za organizaci. Vyhotovením tohoto
protokolu nejsou dotčena případná soukromoprávní ujednání vyplývající z dohody uzavřené podle
§ 14 odst. 1 zákona. Stejnopis protokolu o zajištění a likvidaci prací spojených se zásahem do
pozemku je součástí závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu.
(2) Likvidace, popřípadě zajištění prací spojených se zásahem do pozemku, se provádí
způsobem, který
a) zajistí bezpečnost povrchu, a to i z hlediska jejich možných pozdějších účinků na povrch,
b) zabezpečí, aby se nezmařily využitelné výsledky geologických prací, zejména zjištěné
zásoby ložisek nerostů a zdrojů podzemních vod, podzemní prostory a horninové prostředí
vhodné pro podzemní skladování,
c) zamezí narušení režimu podzemních vod a plynových poměrů, volné unikání vody nebo
plynu a vnikání povrchové vody do podzemních prostorů a vod,
d) řeší ochranu objektů a zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,1)
e) řeší konečnou úpravu pozemků dotčených technickými pracemi,
f) zajistí znepřístupnění podzemních prostor vytvořených při geologických pracích pro
člověka.
VYHODNOCOVÁNÍ GEOLOGICKÝCH PRACÍ
§ 15
Vyhodnocování výsledků geologických prací
(1) Prvotním výsledkem řešení geologického úkolu jsou údaje, měření, pozorování,
poznatky a odebrané vzorky a další geologická dokumentace o všech skutečnostech zjištěných při
řešení geologického úkolu.
(2) Při vyhodnocování výsledků geologických prací se zpracovává souhrnná geologická
dokumentace.18)
(3) Organizace vyhodnotí všechny získané údaje, poznatky a dosažené prvotní výsledky
geologických prací v závěrečné zprávě, a to i v případě, že řešením geologického úkolu nebylo
dosaženo cíle nebo projektované geologické práce byly provedeny jen částečně.
13
(4) Je-li výsledek geologického úkolu předkládán postupně ve formě dílčích ročních zpráv,
zpráv za oblasti nebo metody, zpracovává se společná závěrečná zpráva za geologický úkol.
V závěrečné zprávě za řešení celého úkolu se na tyto dílčí zprávy odkáže a uvedou se pouze jejich
výsledky, které se zhodnotí s ohledem na celkový cíl geologického úkolu. Pro dílčí zprávy platí
přiměřeně ustanovení § 11 a 12 této vyhlášky.
(5) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob nerostů, dokumentuje se tato
skutečnost ve zprávě výpočtem zásob nerostů.
(6) Je-li výsledkem geologických prací zjištění zásob podzemních vod, dokumentuje se
tato skutečnost ve zprávě odhadem nebo výpočtem zásob podzemních vod.
§ 16
Závěrečná zpráva
(1) Závěrečná zpráva dokumentuje průběh a výsledky provedených geologických prací ve
vztahu k jejich cíli, s přihlédnutím k záměru, pro který byly geologické práce prováděny.
Závěrečná zpráva se zpracovává podle přílohy č. 3, s výjimkou zpráv obsahujících výpočet zásob
nerostů nebo výpočet zásob podzemních vod. Osnova, rozsah a přílohy závěrečné zprávy se
přizpůsobují konkrétním provedeným geologickým pracím, požadavkům objednavatele a
potřebám využití dosažených výsledků geologických prací. Pro dílčí zprávy subdodavatelů za
řešení dílčích částí geologického úkolu, platí přiměřeně požadavky pro zpracování závěrečné
zprávy.
(2) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob nerostů se podle druhu výpočtu zpracovává podle
příloh č. 4, 5 nebo 6. Součástí závěrečné zprávy s výpočtem zásob nerostů je také pasport
výhradního ložiska (dále jen ,,pasport"), který obsahuje identifikační údaje o ložisku a jeho
místopisné poloze, údaje o geologické prozkoumanosti s geologickou charakteristikou a popisem
ložiska, údaje o nerostné skladbě ložiska, o podmínkách a způsobu jeho ochrany a využívání, o
výpočtech a stavu jeho zásob a o podmínkách využitelnosti použitých k jejich vyhodnocení.
Pasport zařadí ministerstvo k listinám, které jsou součástí souhrnné evidence zásob výhradních
ložisek. Ministerstvo zveřejní tiskopis pasportu ve Věstníku ministerstva a dále způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Název ložiska je volen podle názvu katastrálního území, na kterém
se ložisko nebo jeho podstatná část nachází, nebo je název katastrálního území součástí názvu
ložiska.
(3) Závěrečná zpráva s výpočtem zásob podzemních vod se zpracovává podle přílohy č. 7.
(4) V závěrečných zprávách s odhadem prognózních zdrojů nerostů se prognózní zdroje
nerostů vyhodnocují a klasifikují v kategoriích uvedených v příloze č. 2. Evidenční list
prognózních zdrojů nerostů, který je součástí vyhodnocení se zpracovává na tiskopise
zveřejněném ve Věstníku ministerstva.
(5) Pokud lhůta pro zpracování závěrečné zprávy nebyla dohodnuta smluvně, zpracuje
organizace závěrečnou zprávu do 6 měsíců od ukončení terénních, laboratorních nebo speciálních
prací.
(6) První exemplář závěrečné zprávy obsahuje originály protokolů, laboratorních listů,
měřických podkladů, kopie výsledků řešení střetů zájmů chráněných zvláštními právními
14
předpisy,1)
originály zpráv zpracovaných subdodavateli, kompletní projektovou dokumentaci a
další dokumenty vzniklé při řešení úkolu, pokud již v průběhu řešení geologického úkolu nebyly
originály uvedených dokumentů odevzdány odběrateli; v takovém případě stačí v závěrečné
zprávě uvést kopie uvedených dokumentů. Pokud závěrečná zpráva obsahuje kopie dokumentů,
uvede se v závěrečné zprávě, u koho jsou uloženy originály těchto dokumentů. První exemplář
závěrečné zprávy se odevzdává objednavateli.
(7) Závěrečnou zprávu podepisuje fyzická osoba oprávněná jednat za organizaci
s uvedením své funkce a odpovědný řešitel geologických prací.
(8) Závěrečnou zprávu prověřuje a schvaluje objednavatel geologických prací. Pokud
objednavatel závěrečnou zprávu neposuzuje v samostatném schvalovacím řízení a neuplatní do 6
měsíců od jejího odevzdání připomínky nebo požadavky na opravu nebo dopracování závěrečné
zprávy, považuje se závěrečná zpráva za schválenou. Závěrečné zprávy za řešení geologických
úkolů, které organizace financovala z vlastních prostředků, schvaluje organizace nejpozději do 6
měsíců od ukončení geologického úkolu. Pokud výsledky řešení geologického úkolu nebo jeho
části podléhají následnému schvalování nebo osvědčování podle zvláštních právních předpisů,23)
schvaluje objednavatel nebo organizace závěrečnou zprávu s výhradou schválení nebo osvědčení
výsledků podle těchto předpisů.
(9) Závěrečnou zprávou u ložiskových geologických pracích etapy těžebního průzkumu je
výpočet zásob nerostů zpracovaný podle přílohy č. 5 nebo 6.
______________________
23) Např. § 6 a 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb., § 5 zákona č. 164/2001 Sb.
§ 17
Podmínky využitelnosti
(1) Podmínky využitelnosti se zpracovávají způsobem a v rozsahu uvedeném v příloze č. 1, a
to s přihlédnutím k průběžným výsledkům vyhledávání nebo průzkumu ložiska tak, aby byly
schváleny před zahájením výpočtu zásob.
(2) K podmínkám využitelnosti se zpracovává důvodová zpráva, ve které se odůvodňují
jednotlivé ukazatele s odkazem na zjištěné nebo předpokládané skutečnosti a hodnocení jejich
vlivu na využití ložiska. U kvantitativních ukazatelů se uvádí, jakým postupem a s jakou přesností
byly stanoveny. Pokud jsou přejímány již dříve stanovené ukazatele a údaje o způsobu jejich
stanovení nejsou známy, uvede se tato skutečnost v důvodové zprávě s odkazem na zdroj, ze
kterého jsou ukazatele přejímány.
(3) Podmínky využitelnosti se nezpracovávají pro likvidační výpočet zásob.
§ 18
Výpočet nebo přepočet zásob nerostů
(1) Při výpočtech nebo přepočtech zásob nerostů se vychází z
a) podmínek využitelnosti zásob,
b) výsledků vyhledávání a průzkumu ložiska; u dobývaných ložisek také ze skutečností
zjištěných při dobývání ložiska,
15
c) povolení, vyjádření, souhlasů, stanovisek nebo jiných úředních aktů správních úřadů vydaných
ve správních řízeních, která se týkají vyhledávání, průzkumu nebo dobývání ložiska,
d) vymezení zájmů chráněných zvláštními právními předpisy,1)
které jsou nebo mohou být
dotčeny dalším průzkumem, otvírkou nebo dobýváním ložiska nerostů, a z výsledků
projednávání střetů zájmů.
(2) Zásoby nerostů výhradních ložisek se vyhodnocují a klasifikují podle zvláštního
právního předpisu.24)
(3) Organizace ve zprávě s výpočtem zásob nerostů vymezí území s předpokládanými vlivy
dobývání na povrch.
(4) K výpočtu zásob nerostů připojí organizace návrh na schválení zásob výhradního ložiska
zpracovaný na tiskopise, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(5) Jestliže se v průběhu dobývání ložiska v důsledku nových dosažených geologických
poznatků o ložisku nebo v důsledku nových podmínek využitelnosti změní poslední vypočtené
zásoby o více než 10 %, dokumentuje organizace tuto skutečnost novým výpočtem zásob. Za
změnu zásob se pro tento účel nepovažuje jejich vydobytí.
(6) Bližší náležitosti postupu při výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů jsou obsaženy
v příloze č. 10.
______________________
24) § 14 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
§ 19
Postup při vyhodnocování zásob podzemních vod
(1) Při vyhodnocování podzemních vod z hlediska jejich využitelnosti pro individuální
zásobování pitnou vodou25)
se neprovádí výpočet zásob podzemních vod, pokud není
objednavatelem prací požadován. Kvalifikovaný odhad využitelné vydatnosti podzemních vod pro
navrhovaný jímací objekt a dosah vlivů předpokládaného jímání vychází ze zhodnocení
hydrogeologických poměrů území, sledování hladiny podzemní vody, jednoduché srážkové
bilance, zhodnocení vydatnosti pramenů nebo studní ve vzdálenosti možného ovlivnění jímacího
objektu, podle hydrodynamických zkoušek pokud byly provedeny, nebo podle srovnatelné
analogie. Pokud je jímací objekt navrhován k využití zásob vypočtených pro vodní útvar26)
,
zohlední se stupeň jejich dosavadního využívání. Pokud jsou v dosahu vlivů přepokládaného
jímání podzemní vody jiné jímací objekty, hodnotí se možné vlivy na jímání z těchto objektů.
(2) Výpočet zásob podzemních vod se provádí pro útvar podzemní vody27)
nebo pro
skupinu vodních útvarů a zásoby se uvádějí v kategoriích uvedených v příloze č. 8. Zásoby
podzemních vod se vyhodnocují pro vodní útvar podle míry prozkoumanosti, rozsahu a kvality
znalostí o podzemních vodách a režimu jejich využívání. Výpočty zásob podzemních vod pro část
vodního útvaru se neprovádějí.
_________________________
25) Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly.
26) § 2 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
27) § 2 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.
16
§ 20
Přechodná ustanovení
(1) Na provádění a vyhodnocování geologických prací, které budou ukončeny do třech měsíců
od nabytí účinnosti této vyhlášky, se vztahují dosavadní právní předpisy.
(2) Organizace zajistí soulad s ustanovením § 18 odst. 5 do jednoho roku ode dne nabytí
účinnosti této vyhlášky a s ostatními ustanoveními této vyhlášky týkajícími se těžebního
průzkumu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
§ 21
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se
1. vyhláška č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o
udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu,
2. vyhláška č. 85/1988 Sb., o postupu při vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek z hlediska
ochrany a racionálního využití nerostného bohatství a o oznamování výskytu ložiska
vyhrazeného nerostu.
§ 22
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2004.
Ministr životního prostředí
RNDr. Libor Ambrozek, v.r.
17
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Podmínky využitelnosti zásob nerostů
Podmínky využitelnosti zásob nerostů se zpracovávají v následujícím rozsahu a způsobem:
1. Množství nerostu se vyjadřuje souhrnným množstvím zásob nerostu v jednotkách, ve
kterých jsou zásoby nerostu vedeny ve státní bilanci zásob. Základní podmínkou pro stanovení
minimálního množství zásob nerostu na ložisku je respektování celkových souhrnných
nákladů na vyhledání a průzkum ložiska, přípravu, otvírku a dobývání ložiska, likvidaci
následků dobývání (sanace, rekultivace, důlní škody), zahrnutí všech úhrad a poplatků
vyplývajících z právních předpisů nebo ze smluvních ujednání, představujících závazky
vzniklé v procesu osvojování ložiska od počátečního průzkumu až po definitivní ukončení
činnosti na ložisku. K těmto nákladům (investičním i provozním) se připočítají veškeré daně,
cla, odvody a jiné poplatky vyplývající z finančních předpisů upravujících podnikání a
očekávanou výši zisku z podnikání, a to po celou dobu činnosti na ložisku. Souhrn všech
těchto položek vytváří celkovou finanční sumu, kterou musí pokrýt produkce nerostných
surovin z ložiska. Tato suma představuje minimální ekonomický potenciál zásob ložiska
k zajištění ekonomického dobývání a splnění všech finančních povinností. Do stanovení
tohoto minimálního ekonomického potenciálu ložiska je potřebné promítnout rozdíl mezi
vytěžitelnými zásobami a geologickými zásobami tak, aby geologické zásoby s přihlédnutím
k charakteru ložiska a způsobu jeho úpravy a dobývání byly stanoveny ve výši, umožňující
vymezit takový rozsah vytěžitelných zásob, který pokryje minimální požadovaný ekonomický
potenciál ložiska. Při hodnocení všech dílčích ekonomických ukazatelů je nutno přihlédnout
k očekávanému ekonomickému vývoji v období předpokládané produkce z ložiska. Jestliže se
pro minimální ekonomický potenciál využije skupina ložisek, která mají být využívána
společně, stanovuje se tato skupina ložisek konkrétním výčtem a minimálním množstvím
zásob na každém konkrétním ložisku. Veškeré ekonomické údaje jsou potom jako celek
hodnoceny pro skupinu ložisek a údaje pro konkrétní hodnocené ložisko jsou stanoveny jako
odůvodněný minimální podíl. U ložisek již dobývaných nebo u ložisek ropy a zemního plynu
nalezených v rámci vyhledávání a průzkumu vrty využitelnými následně pro dobývání ložiska
se minimální ekonomický potenciál stanovuje s přihlédnutím k úplným budoucím nákladům.
Výpočet nebo modelové stanovení nebo odhad minimálního ekonomického potenciálu ložiska
určuje minimální množství zásob na ložisku.
2. Jakost nerostu se vyjadřuje kvalitativními ukazateli, které jsou rozhodné pro technologii
úpravy a pro dosažení tržně odbytelné produkce a limity pro odpady nebo pro technologii
zpracování způsobem odpovídajícím obecně závazným právním předpisům. Vyjadřuje se jako
souhrn průměrných a minimálních nebo maximálních ukazatelů pro ložisko jako celek a
v odůvodněných případech i pro části ložiska nebo pro produkty při úpravě a zušlechťování
vydobyté nerostné suroviny.
3. Geologické ukazatele zahrnují zejména litologii, stáří, morfologii těles, tektonické
projevy, mineralogii, petrografii, genetický typ ložiska. Vymezují se v těch případech, kdy
jsou potřebné pro vymezení zásob a zpracování výpočtu zásob. Vedle kvalitativního
vymezení se pro tyto ukazatele v odůvodněných případech stanoví také jejich kvantitativní
vymezení v technických jednotkách. V případech, kdy pro vymezení zásob není potřebné
18
geologické ukazatele stanovit nebo je způsobem využitelným pro účely výpočtu zásob stanovit
nelze, se geologické ukazatele nevymezují a tato skutečnost se uvede v odůvodnění podmínek
využitelnosti.
4. Báňsko technické podmínky se stanovují tak, aby vymezené zásoby bylo možné na
úrovni existující nebo vyvíjené technologie dobývání vydobýt, při zohlednění platných
technických a bezpečnostních právních předpisů. Základním ukazatelem je vztah dobývání
k povrchu (povrchové, hlubinné, kombinované, dobývání vrty). Dalšími ukazateli jsou limity
pro předpokládanou těžební metodu. Rozsah báňsko technických ukazatelů a jejich specifikace
se stanoví s přihlédnutím k účelu, pro který je výpočet zásob zpracováván.
5. Ekologické podmínky zahrnují limity a omezení, které vyplývají ze zvláštních
právních předpisů.28)
Tyto ukazatele se stanoví způsobem a v rozsahu odpovídajícím vlivu
ekologických podmínek na vymezení nebo klasifikaci zásob v konkrétním území.
6. Další ukazatele se stanoví s přihlédnutím ke střetům zájmů chráněným zvláštními
právními předpisy1)
nebo ke specifickým požadavkům zadavatele ložiskového průzkumu.
_______________________
28) Např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
19
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Podmínky pro vymezování prognózních zdrojů nerostů
a jejich zařazování do kategorií
1. Podmínky pro vymezení prognózního zdroje.
1.1. Prognózní zdroj nerostů se vymezí na základě znalostí geologické stavby území se
zřetelem k zákonitostem vzniku a tvorby ložisek nerostů.
1.2. Uvede se použitá analogie s existujícími nebo minulými ložisky nerostů a odůvodní se
oprávněnost jejího použití.
1.3. Velikost prognózního zdroje nerostů se udává na základě odborného odhadu v jednotkách,
ve kterých je nerost vykazován ve státní bilanci zásob.
1.4. Prognózní zdroj nerostů se vymezuje s přihlédnutím k očekávaným budoucím podmínkám
dobývání a využívání nerostů.
2. Kategorie prognózních zdrojů.
2.1. Do kategorie P pro vyhrazené nerosty a kategorie R pro nevyhrazené nerosty se zařazují
prognózní zdroje nerostů, u kterých jsou znalosti o geologické stavbě území prognózního
zdroje a o existenci a kvalitě nerostu prokázány na základě technických prací. Tyto
prognózní zdroje se považují za předpokládaná ložiska nerostů pro účely jejich ochrany při
územním plánování a územním rozhodování podle zvláštních právních předpisů.29)
2.2. Do kategorie Q se zařazují prognózní zdroje samostatně vymezené mimo existující
ložisko nerostu, zjištěné geologickým mapováním v příhodných geologických podmínkách
na základě odůvodněné analogie s jiným ložiskem, bez prokázání existence na základě
technických prací.
____________________
29) § 13 zákona, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákona č. 366/2000 Sb.
§ 15 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 168/1993 Sb.
20
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu
Textová část
1. Geologický úkol a údaje o území
a) Název geologického úkolu, etapa geologických prací, název obce, okresu a kraje, popřípadě
jiné místopisné určení zkoumaného území nebo objektu.
b) Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.
c) Cíl geologických prací s uvedením záměru, pro který mají být výsledky řešení geologického
úkolu využity.
2. Provedené geologické práce
Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých druhů geologických prací
použitých k řešení geologického úkolu. U všech druhů geologických prací se uvádí
a) rozsah a objem geologických prací,
b) metodika a technologické postupy realizace geologických prací, jejichž výsledkem jsou
měření, analýzy nebo rozbory,
c) počty, druhy a způsob odběru vzorků nebo přímých měření a pozorování v rozsahu
nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a pozorování,
d) způsob lokalizace geologických prací,
e) střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1)
a způsob jejich vyřešení (odkazem
na dokumenty v příloze),
f) způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz na jejich další využití.
3. Výsledky provedených prací.
Uvádí se konkrétní výsledky dosažené provedenými geologickými pracemi a jejich
vyhodnocení ve vztahu k jejich cíli. Jsou-li výsledkem některých provedených prací rozsáhlé
soubory údajů, prezentují se formou příloh, pokud není nezbytné je uvést přímo v textu zprávy.
4. Závěry a doporučení
4.1. Využitelnost výsledků s ohledem na záměr, pro který byly práce prováděny, popřípadě návrh
na další řešení související problematiky.
4.2. Limity využití výsledků geologických prací z hlediska ochrany a tvorby životního prostředí a
zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1)
; v závěrečné zprávě s výpočtem zásob
ložiska nerostu nebo zdroje podzemní vody se tento bod nezpracovává, protože je součástí
výpočtu zásob.
5. Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace, pokud nebyla v průběhu řešení
geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání.
6. Seznam použité literatury, mapových podkladů a ostatních pramenů.
21
7. Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování geologického úkolu u
úkolů hrazených z prostředků ze státního rozpočtu. Pokud je řešení úkolu dokumentováno také
dílčími zprávami nebo dílčími samostatně využitelnými výsledky, uvádí se také jejich finanční
podíl z celkových nákladů na úkol.
Přílohy závěrečné zprávy
Grafické přílohy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou
orientaci, se zakreslením území provedených geologických prací a uvedením kontur
chráněných území, majících vztah k výsledkům řešení úkolu, pokud není součástí textu
zprávy.
2. Mapy a řezy s vyznačením míst odběrů vzorků, míst provedených měření a pozorování,
dokumentačních bodů, sond, rýh, vrtů, důlních a jiných děl nebo měrných objektů použitých
k řešení geologického úkolu.
3. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např. geologické, geofyzikální,
geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické, inženýrskogeologické mapy a
řezy).
4. Kreslená geologická dokumentace výchozů, odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a důlních děl.
5. Fotografická dokumentace.
Textové přílohy
1. Souřadnice všech provedených technických prací, měření a pozorování.
2. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a jiné údaje
dokumentující výsledky provedených prací.
3. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické,
geotechnické, inženýrskogeologické nebo chemickotechnologické zprávy) dokumentující
výsledky řešení dílčích speciálních prací.
4. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1)
5. Stejnopisy protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka, popřípadě
nájemce pozemku.
6. Projekt a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů hrazených plně
nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.
22
Příloha č. 4 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu
obsahující výpočet vyhledaných zásob
Textová část
1. Obsah zprávy včetně příloh
2. Geologický úkol
2.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, místopisné určení zkoumaného
území nebo objektu, doba řešení úkolu a datum vyhotovení závěrečné zprávy.
2.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.
2.3. Cíl geologických prací.
2.4. Stanovené průzkumné území.
3. Provedené práce
3.1. Metodika a technologické postupy realizace prací, jejichž výsledkem jsou měření,
analýzy nebo rozbory.
3.2. Počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování v rozsahu
nezbytném pro charakterizování kvality získaných údajů a pozorování.
3.3. Způsob lokalizace prací. Pokud byly použity pro různé práce různé způsoby lokalizace
prací, uvedou se všechny použité způsoby se specifikací, pro které práce byly použity.
3.4. Střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1)
a výsledek jejich řešení.
3.5. Způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz na jejich další
využití.
4. Charakteristika ložiska a jeho začlenění do území
4.1. Geologická charakteristika zkoumaného území a začlenění ložiska do geologického
regionu. Uvádějí se pouze charakteristiky geologické stavby území mající vztah k ložisku.
4.2. Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon, mocnost, počet a velikost
ložiskových těles a jejich charakteristika, rozložení užitkových složek a jejich variabilita
genetický typ ložiska).
4.3. Jakostní a technologická charakteristika ložiska. Vymezení druhů nerostných surovin a
jejich technologických typů včetně doprovodných surovin. Chemické, mineralogické,
fyzikální a technologické vlastnosti ložiska; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky.
4.4. Hydrogeologická charakteristika ložiska a jeho okolí.
4.5. Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a
hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin, vliv tektoniky na
hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových vod.
5. Výpočet zásob
23
5.1. Metodika výpočtu zásob a její odůvodnění, algoritmy použité ve výpočtu, variantní
výpočty zásob, průkaz spolehlivosti údajů použitých pro výpočet zásob (výsledky
kontrolních zkoušek a jejich zhodnocení).
5.2. Podmínky využitelnosti zásob a stanovení základních parametrů použitých ve výpočtu ve
vztahu k podmínkám využitelnosti zásob a jiným podmínkám vyhodnocení.
5.3. Zásady geometrizace, rozblokování a extrapolace zásob ložiska.
5.4. Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových složek a jiných
potřebných údajů pro výpočet zásob.
5.5. Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích s uvedením jejich kvality a množství
užitkových složek. Případný odhad prognózních zdrojů nerostů a jejich charakteristika.
Při výpočtech zásob potřebných pro povolení hornické činnosti se uvádějí také tabulky
vytěžitelných zásob.
5.6. Celkové výsledky výpočtu zásob v tabulkách, členění a klasifikaci podle zvláštního
právního předpisu.
5.7. Limity možného využití ložiska.
5.8. Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními právními předpisy,1)
střety zájmů ovlivňující využití ložiska a jejich možné řešení; návaznost na územně
plánovací dokumentaci.
6. Financování prací.
Tato kapitola se zpracovává, pokud je úkol plně nebo částečně hrazen z prostředků ze státního
rozpočtu. Uvádí se celkový objem prostředků a podíl prostředků uhrazený ze státního
rozpočtu. Pokud byly při řešení úkolu zpracovány také dílčí zprávy o samostatně využitelných
výsledcích, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových nákladů na úkol, s uvedením
zdrojů financování.
7. Závěry a doporučení.
Uvádí se dosažené výsledky a jejich využitelnost pro záměr, pro který byly geologické práce
provedeny, a návrh na další řešení související problematiky.
8. Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace a protokoly o provedené skartaci.
9. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.
Přílohy závěrečné zprávy
Grafické přílohy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou
orientaci, se zakreslením území provedených geologických prací a uvedením kontur
dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných
pásem podzemních vod, popřípadě dalších chráněných území.
2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž geologická stavba ovlivňuje
řešení geologického úkolu.
3. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných děl, měrných
objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů vzorků, míst provedených měření a dalších
dokumentačních bodů použitých k řešení geologického úkolu.
4. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např. geologické, geofyzikální,
geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické nebo inženýrskogeologické mapy a
řezy).
5. Mapy a řezy bloků zásob ložiska a další mapy a řezy dokumentující výpočet zásob ložisek
nerostů s vyznačením průmětu zásob a prognózních zdrojů na povrch a s vymezením
povrchové kontury ložiska.
24
6. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a důlních děl.
7. Fotografická dokumentace.
8. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů
hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.
Textové přílohy
1. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území.
2. Schválené podmínky využitelnosti včetně důvodové zprávy.
3. Návrh na schválení zásob s charakteristikou ložiska nerostu a pasport zásob ložiska nerostu.
4. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených technických prací, měření a
pozorování.
5. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů, čerpacích zkoušek a jiné údaje dokumentující
výsledky provedených prací.
6. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické,
geotechnické, inženýrskogeologické nebo chemickotechnologické zprávy, zprávy o výzkumu
úpravy, zušlechťování a zpracování nerostné suroviny) dokumentující výsledky řešení dílčích
speciálních prací.
7. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1)
8. Stejnopisy protokolů o likvidaci technických prací s podpisem vlastníka, popřípadě nájemce
dotčených pozemků.
9. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů
hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.
25
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Osnova závěrečné zprávy o výsledku ložiskového průzkumu
s výpočtem prozkoumaných zásob
Textová část
1. Obsah zprávy včetně příloh
2. Geologický úkol
2.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, místopisné určení zkoumaného
území nebo objektu, doba řešení geologického úkolu a datum vyhotovení závěrečné
zprávy.
2.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací.
2.3. Stručné údaje o projektu geologických prací a jeho změnách.
2.4. Cíl geologických prací.
2.5. Stanovené průzkumné území.
V případě těžebního průzkumu se uvádí údaje o dobývacím prostoru a schváleném plánu
přípravy, otvírky a dobývání ložiska a o organizaci provádějící geologické práce v případě, že
jí není organizace, které byl stanoven dobývací prostor.
3. Dosavadní prozkoumanost ložiska
4. Provedené geologické práce
Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých druhů geologických
prací použitých k řešení geologického úkolu. U všech druhů se uvede rozsah a objem
geologických prací, metodika a technologické postupy realizace geologických prací, počty,
druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování, způsob lokalizace
geologických prací. U prací spojených se zásahem do pozemku se dále uvedou střety zájmů se
zájmy chráněnými zvláštními právními předpisy1)
a způsob jejich vyřešení a způsob likvidace
nebo zajištění technických prací, popřípadě jejich další využití.
5. Charakteristika ložiska a území
5.1. Geologická charakteristika zkoumaného území a začlenění ložiska do geologického
regionu.
5.2. Popis ložiska a jeho uložení (umístění, tvar, směr, úklon, mocnost, počet a velikost
ložiskových těles a jejich charakteristika, tektonika na ložisku a její vliv na dobývání
ložiska, genetický typ ložiska, rozložení a variabilita užitkových složek ložiska a
škodlivin).
5.3. Jakostní a technologická charakteristika ložiska. Vymezení druhů nerostných surovin a
jejich technologických typů včetně doprovodných nerostných surovin. Chemické,
mineralogické, fyzikální a technologické vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé
složky nerostné suroviny, materiálů zakládky, výklizů, hald, výsypek a odkališť. Stabilita
a mobilita škodlivých složek a jejich vliv na životní prostředí a jeho složky.
5.4. Hydrogeologická charakteristika území.
Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a hydrogeologické parametry, kolektorské
vlastnosti hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické poměry ložiska, výskyty krasových
vod. Předpoklad vniknutí vod do důlních děl, předpokládané množství a kvalita důlních
vod. Vztah předpokládaného způsobu využívání ložiska na zdroje podzemních vod nebo
povrchových vod.
26
5.5. Inženýrskogeologická charakteristika území, vlastnosti horninového prostředí (masívu) a
jejich vliv na podmínky dobývání, možné vlivy předpokládaného způsobu dobývání na
stabilitu území.
6. Způsob zpracování výpočtu zásob
6.1. Metodika výpočtu a její odůvodnění, algoritmy použité ve výpočtu, variantní výpočty
zásob.
6.2. Podmínky využitelnosti zásob a stanovení základních parametrů použitých ve výpočtu ve
vztahu k podmínkám využitelnosti zásob a jiným podmínkám vyhodnocení.
6.3. Zásady geometrizace, rozblokování a extrapolace a jejich vliv na přesnost výpočtu zásob,
průkaz spolehlivosti dat použitých pro výpočet (výsledky kontrolních zkoušek a jejich
zhodnocení).
7. Výsledky výpočtu zásob
7.1. Tabulky výpočtů průměrných mocností, průměrného obsahu užitkových a škodlivých
složek a jiných potřebných údajů pro výpočet zásob.
7.2. Tabulky výpočtů objemů a tonáže zásob v blocích s uvedením jejich kvality a množství
užitkových složek. Případný odhad prognózních zdrojů nerostů a jejich charakteristika.
Při výpočtech zásob potřebných pro povolení hornické činnosti se uvádějí také tabulky
vytěžitelných zásob.
7.3. Celkové výsledky výpočtu zásob v tabulkách, členění a klasifikaci podle zvláštního
právního předpisu.24)
8. Limity možného využití ložiska
8.1. Předpokládaný způsob dobývání ložiska, možnosti a limity umístění hlavních důlních
děl, odvalů, odkališť a hlavních povrchových staveb potřebných k dobývání a úpravě
vydobytých nerostných surovin.
8.2. Vlastnictví pozemků dotčených předpokládaným dobýváním.
8.3. Vztah možného dobývání ložiska k zájmům chráněným zvláštními právními předpisy1)
a
střety zájmů ovlivňující využití ložiska, jejich možné řešení; návaznost na územně
plánovací dokumentaci.
9. Financování prací
9.1. Přehled předchozích geologických úkolů týkajících se vyhledání nebo průzkumu
ložiska s uvedením zdroje financování. U úkolů hrazených plně nebo částečně
z prostředků ze státního rozpočtu se uvádí také celková výše financování nebo podíl
státního rozpočtu z celkové ceny geologických prací.
9.2.Cena řešení geologického úkolu, pokud je úkol hrazen plně nebo částečně z prostředků ze
státního rozpočtu. Uvede se celkový objem financování a podíl uhrazený ze státního
rozpočtu. Pokud byly při řešení geologického úkolu zpracovány také dílčí zprávy o
samostatně využitelných výsledcích, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových
nákladů na geologický úkol, s uvedením zdrojů financování.
10. Závěry a doporučení
Využitelnost výsledků, návrh na další řešení související problematiky.
11. Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace a protokoly o provedené skartaci.
12. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.
Přílohy závěrečné zprávy
Grafické přílohy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou
orientaci, se zakreslením kontury ložiska, území provedených geologických prací, kontur
27
dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, zvláště chráněných území, ochranných
pásem podzemních vod, popřípadě dalších chráněných území nebo zájmů.
2. Geologická mapa a řez zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž geologická stavba
ovlivňuje využití ložiska.
3. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných děl, měrných
objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů vzorků, míst provedených měření a dalších
dokumentačních bodů použitých k řešení geologického úkolu.
4. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např. geologické, geofyzikální,
geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické nebo inženýrskogeologické mapy a
řezy), které dokumentují skutečnosti uváděné v textu zprávy.
5. Mapy a řezy bloků zásob a prognózních zdrojů a mapy a řezy dokumentující výpočet zásob
ložisek nerostů s vyznačením průmětu zásob a prognózních zdrojů na povrch.
6. Mapy možných vlivů dobývání na povrch a na zájmy chráněné zvláštními právními předpisy.1)
7. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a důlních děl.
8. Fotografická dokumentace
Textové přílohy
1. Rozhodnutí o stanovení průzkumného území a jeho změny.
2. Schválené podmínky využitelnosti zásob včetně důvodové zprávy.
3. Návrh na schválení zásob s charakteristikou ložiska nerostu a pasport zásob ložiska
nerostu.
4. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených měření a pozorování,
realizovaných technických prací.
5. Výsledky jednotlivých měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a jiné údaje
dokumentující výsledky provedených prací.
6. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické,
geotechnické, inženýrskogeologické, chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy,
zušlechťování a zpracování nerostné suroviny) podávající v ucelené formě výsledky řešení
speciální problematiky.
7. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1)
8. Stejnopisy protokolů o likvidaci průzkumných děl s podpisem vlastníka, popřípadě
nájemce dotčených pozemků.
9. Projekt geologických prací a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických
úkolů hrazených plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.
28
Příloha č. 6 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Osnova likvidačního výpočtu zásob
Textová část
1. Obsah zprávy včetně příloh.
2. Údaje o ložisku.
2.1. Souhrnný přehled o vyhledání a průzkumu ložiska.
2.2. Souhrnný přehled o vydaných správních rozhodnutích (stanovení průzkumného území,
stanovení dobývacího prostoru, povolení hornické činnosti) a jejich držitelích.
2.3. Souhrnný přehled předcházejících výpočtů zásob.
2.4. Souhrnný přehled o dobývání ložiska s uvedením ročních a souhrnných údajů o
vydobytých zásobách a jejich kvalitě, o úbytcích zásob ztrátami a odpisy.
3. Přehled pořízené geologické dokumentace.
4. Přehled geologických prací provedených při těžebním průzkumu a jejich výsledky.
5. Zásoby ložiska.
5.1. Údaje o celkovém množství zásob na ložisku, jejich rozložení a kvalitativní
charakteristice, genetický typ ložiska.
5.2. Popis zbytkových zásob a jejich uložení (umístění, tvar, směr, úklon, mocnost, počet a
velikost ložiskových těles a jejich charakteristika).
5.3. Jakostní a technologická charakteristika zbytkových zásob. Vymezení druhů nerostných
surovin a jejich technologických typů. Chemické, mineralogické, fyzikální a
technologické vlastnosti; hlavní a vedlejší užitkové a škodlivé složky nerostné suroviny,
materiálů zakládky, výklizů, hald, výsypek a odkališť. Stabilita a mobilita škodlivých
složek a jejich vliv na životní prostředí a jeho složky.
5.4. Vztah zbytkových zásob k vydobytým prostorám.
5.5. Důvody, pro které nebyly zbytkové zásoby vydobyty.
6. Hydrogeologická charakteristika.
Hydrogeologická charakteristika území. Zvodněné vrstvy a pásma, jejich hydraulické a
hydrogeologické parametry, kolektorské vlastnosti hornin, vliv tektoniky na hydrogeologické
poměry ložiska, výskyty krasových vod. Množství a kvalita důlních vod. Předpokládaný stav
po ukončeném dobývání a jeho vliv na povrch a zdroje podzemních vod.
7. Inženýrskogeolologické poměry území, vliv dobývání na povrch a na stabilitu území,
inženýrskogeologické limity dalšího využití území.
9. Vztah zbytkových zásob k zájmům chráněným zvláštními právními předpisy.1)
10. Závěry a doporučení.
11. Místo a způsob uložení geologické dokumentace a protokoly o provedené skartaci.
12. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.
Přílohy závěrečné zprávy
Grafické přílohy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou
orientaci, s konturou ložiska a území provedených geologických prací.
29
2. Základní důlní mapa a další mapy a řezy s vyznačením vrtů, důlních a jiných děl, měrných
objektů, jakož i přirozených odkryvů, míst odběrů vzorků, míst provedených měření a dalších
dokumentačních bodů.
3. Účelové a speciální mapy a řezy s odborným obsahem (např. geologické, geofyzikální,
geochemické, technologické, ložiskové, hydrogeologické, inženýrskogeologické mapy a řezy).
4. Mapy a řezy bloků zásob a prognózních zdrojů a další mapy a řezy dokumentující zbytkové
zásoby s vyznačením průmětu zásob a prognózních zdrojů na povrch.
5. Mapy s vymezením dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, zvláště chráněných
území, ochranných pásem podzemních vod, popřípadě dalších území nebo zájmů chráněných
zvláštními právními předpisy.1)
6. Mapy s vlivy dobývání na povrch a stabilitními poměry území.
7. Kreslená geologická dokumentace odkryvů, zářezů, sond, rýh, vrtů a důlních děl.
8. Fotografická dokumentace.
Textové přílohy
1. Návrh na schválení zbytkových zásob s jejich charakteristikou a pasport zásob ložiska
nerostu.
2. Měřická zpráva s uvedením souřadnic všech provedených měření a pozorování, realizovaných
technických prací.
3. Výsledky jednotlivých pozorování, měření, analýz, rozborů a čerpacích zkoušek a jiné údaje
dokumentující výsledky prací provedených při těžebním průzkumu a dobývání ložiska.
4. Speciální zprávy (mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické, geotechnické,
inženýrskogeologické, chemickotechnologické, zprávy o výzkumu úpravy, zušlechťování a
zpracování nerostné suroviny) podávající v ucelené formě výsledky řešení speciální
problematiky.
5. Kopie příslušných správních rozhodnutí a oprávnění, popřípadě jiných správních dokumentů
a jejich změn a doplňků vydaných správními úřady k využití ložiska.
30
Příloha č. 7 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Osnova závěrečné zprávy o řešení geologického úkolu
s výpočtem zásob podzemních vod
Textová část
1. Geologický úkol a údaje o území
1.1. Název geologického úkolu, etapa geologických prací, název obce, okresu, kraje, popřípadě
jiné místopisné určení zkoumaného území nebo objektu.
1.2. Objednavatel, organizace, odpovědný řešitel geologických prací,
1.3. Cíl geologických prací s uvedením záměru, pro který mají být výsledky řešení geologického
úkolu využity.
1.4. Charakteristika zkoumaného území z hlediska cíle geologických prací.
2. Provedené práce
Po jednotlivých druzích se uvede výčet a charakteristika jednotlivých druhů geologických prací
použitých k řešení geologického úkolu. U každého druhu se uvede
2.1. rozsah a objem geologických prací,
2.2. metodika a technologické postupy realizace geologických prací, jejichž výsledkem jsou
měření, analýzy nebo rozbory,
2.3. počty, druhy a způsob odběru vzorků a přímých měření a pozorování v rozsahu nezbytném
pro charakterizování kvality získaných údajů a pozorování,
2.4. způsob lokalizace geologických prací. Pokud byly použity pro různé geologické práce různé
způsoby jejich lokalizace, uvádí se všechny použité způsoby se specifikací, pro které
geologické práce byly použity,
2.5. střety zájmů chráněných zvláštními právními předpisy1)
a způsob jejich vyřešení (odkazem na
dokumenty v příloze),
2.6. způsob likvidace nebo zajištění technických prací, popřípadě odkaz na jejich další využití.
3. Výsledky provedených prací.
4. Výpočet zásob podzemních vod
4.1.
Vymezení a prostorová charakteristika hodnoceného vodního útvaru na základě kritérií
stanovených zvláštním právním předpisem28)
a) hranicemi vodního útvaru promítnutými na povrch,
b) názvem odvozeným od platné územní identifikace,
c) příslušností k hydrogeologickému rajonu,
4.2. Začlenění hodnoceného vodního útvaru do hydrogeologických poměrů širší oblasti,
charakteristika zvodněného systému.
4.3. Hydrogeologická funkce hodnocených litostratigrafických jednotek.
4.4. Výchozí údaje klimatologické a hydrologické a jejich zhodnocení, hydrologická bilance.
4.5. Současné využívání podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru.
31
4.6. Vyhodnocení režimního pozorování podzemních vod.
4.7. Hydrofyzikální vlastnosti hornin, hydraulické parametry zvodněného horninového
prostředí, funkce tektoniky a krasových jevů.
4.8. Režim podzemních vod; migrační parametry horninového prostředí.
4.9. Hydrochemický režim a bakteriologicko-biologický stav podzemních vod.
4.10.Hydrogeologické zhodnocení zvodněného systému z hlediska potřeb výpočtu zásob
podzemních vod.
4.11.Modelové řešení, metodika výpočtu a její zdůvodnění, výpočtová schémata, odůvodnění
okrajových podmínek.
4.12.Vlastní výpočet množství podzemních vod s uvedením jejich kvality, členěný na výpočet
přírodních zdrojů (s přihlédnutím ke zdrojům indukovaným a umělým) a výpočet
využitelného množství podzemních vod, dokumentovaný vstupními údaji; klasifikace
zásob podzemní vody ve smyslu požadavků pro danou kategorii.
4.13.Vyhodnocení jakosti vody a jejích genetických typů ve struktuře, analýza rizika možného
znečištění, návrh na úpravu podzemní vody.
5. Podmínky ochrany a využívání podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru a vztah
k životnímu prostředí a jeho složkám.
5.1. Návrh ochrany využitelného množství a jakosti podzemních vod v hodnoceném vodním
útvaru.
5.2. Návrh na zřízení pozorovacích objektů ke sledování pohybu hladiny podzemní vody a
vlivu znečištění.
5.3. Vztah navrhovaného využívání podzemních vod k zájmům chráněným zvláštními
právními předpisy1)
a možnosti řešení zjištěných střetů zájmů s navrhovaným využíváním
podzemních vod, návaznost na územně plánovací dokumentaci.
6. Vodohospodářský význam podzemních vod v hodnoceném vodním útvaru.
7. Závěry a doporučení.
Uvádí se využitelnost výsledků s ohledem na záměr, pro který byly geologické práce
realizovány, popřípadě návrh na další řešení související problematiky.
8. Místo a způsob uložení hmotné geologické dokumentace, pokud nebyla v průběhu řešení
geologického úkolu vyřazena z dalšího uchovávání.
9. Seznam použité literatury mapových podkladů a ostatních pramenů.
10. Rozpočtované a skutečně vynaložené náklady a zdroje financování geologického úkolu
jestliže byl úkol hrazen plně nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu. Pokud je řešení
geologického úkolu dokumentováno také dílčími zprávami nebo dílčími samostatně
využitelnými výsledky, uvádí se také jejich finanční podíl z celkových nákladů na geologický
úkol.
Přílohy závěrečné zprávy
1. Situační mapa zkoumaného území, popřípadě objektu v měřítku umožňujícím místopisnou
orientaci a určení místa geologických prací.
2. Geologická mapa zkoumaného území s přilehlou oblastí, jejíž geologická stavba ovlivňuje
řešení geologického úkolu.
32
3. Geologické mapy a řezy s vyznačením technických prací, měrných objektů, jakož i
přirozených odkryvů a dalších dokumentačních bodů užitých k řešení geologického úkolu,
účelové a speciální mapy a řezy (např. geofyzikální, geochemické, technologické,
hydrogeologické, hydrochemické a inženýrskogeologické mapy a řezy, mapy a řezy
litostratigrafických jednotek, hydroizohyps, mocností kolektorů nebo izolačních horizontů).
4. Mapy a řezy vymezených zásob a jiné řezy dokumentující výpočet zásob podzemních vod s
vyznačením existujících nebo navrhovaných ochranných pásem.
5. Návrh na schválení zásob s charakteristikou zdroje podzemních vod.
6. Souhrnná geologická dokumentace technických děl, přehledy a grafy měření a čerpacích
zkoušek, údaje získané rozbory vzorků a jiné údaje dokumentující výsledky geologických
prací.
7. Speciální zprávy (např. mineralogické, petrologické, geofyzikální, hydrogeologické,
geotechnické, inženýrskogeologické, chemickotechnologické, biologické nebo hygienické),
podávající v souhrnné formě výsledky dílčí řešení speciální problematiky.
8. Souřadnice vrtů a ústí důlních děl, vybraných studní a pramenů, měrných míst na tocích a
jiné měřické údaje.
9. Mapy vyznačující zájmy chráněné zvláštními právními předpisy1)
, které mohou mít vliv na
využití výsledků geologických prací.
10. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů chráněných zvláštními právními předpisy.1)
11. Projekt a jeho změny. Tato příloha se přikládá pouze u geologických úkolů hrazených plně
nebo částečně z prostředků ze státního rozpočtu.
33
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Podmínky pro odhady a výpočty zásob
využitelného množství podzemních vod a jejich klasifikaci
A. Použitá hydrogeologická terminologie
1. Hydrogeologický masív ­ hydrogeologické prostředí s jediným regionálně rozšířeným
kolektorem v připovrchové zóně zvětralin a rozevřených puklin. Typickým reprezentantem
hydrogeologického masívu jsou vyvřelé, metamorfované a silně zpevněné a zvrásněné
sedimentární horniny.
2. Hydrogeologická pánev ­ hydrogeologické prostředí obvykle sedimentárního původu
s různým počtem vrstevních hydrogeologických kolektorů, obvykle oddělených
hydrogeologickými izolátory. Proudění podzemní vody mívá regionální rozsah v desítkách
kilometrů čtverečních a dosah do hloubek stovek metrů s vymezitelnými zónami infiltrace a
drenáže. Hydrogeologická pánev může sestávat z jednoho nebo více zvodněných systémů.
3. Zvodněný systém je soustava zvodněných hydrogeologických kolektorů, jehož zvodně jsou ve
vzájemné hydraulické souvislosti. Hranice zvodněného systému nedovolují, aby podzemní
vody v okolí zvodněného systému byly zásadně ovlivněny hydraulickými změnami uvnitř
zvodněného systému a naopak. Zvodněný systém představuje z hlediska bilance podzemních
vod víceméně uzavřený systém (hydrogeologický rajón). Zvodněný systém může být totožný
s hydrogeologickým rajónem nebo tvoří jeho část, popřípadě může zahrnout i více rajónů.
4. Hydrogeologický rajón je územní celek obdobných hydrogeologických poměrů, vymezený na
základě geologických, hydrogeologických, hydrologických, klimatických a morfologických
hledisek. Hydrogeologický rajón je považován za základní územní jednotku pro bilancování
podzemních vod.
5. Zdroje podzemních vod jsou dynamickou (obnovitelnou) složkou podzemních vod,
vyjádřenou v jednotkách objemového průtoku (objem za jednotku času). Sestávají
z přírodních, indukovaných a umělých zdrojů podzemní vody:
a) Přírodní zdroje podzemní vody (přírodní obnovitelné zdroje podzemní vody) množství
vody za přírodních poměrů dlouhodobě doplňované infiltrací do
hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému.
b) Indukované zdroje podzemní vody ­ množství podzemní vody, která přitéká do
zvodněného systému při jeho využívání v důsledku změn piezometrických poměrů
na jeho hranicích.
c) Umělé zdroje podzemní vody je množství podzemní vody, záměrně nebo
mimovolně doplňované do hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému
v důsledku antropogenní činnosti (např. umělá infiltrace, úniky z potrubí, infiltrace
přebytků vody při zavlažování).
6. Zásoby podzemních vod tvoří objem podzemní vody v hydrogeologickém kolektoru daný jeho
efektivní porozitou a pružnými vlastnostmi kolektorských hornin a vody:
a) Statické (geologické) zásoby podzemní vody ­ objem gravitační vody ve
zvodněném systému; v případě kolektorů s volnou hladinou odpovídají statické
zásoby efektivní porozitě.
b) Pružné zásoby podzemní vody ­ objem vody, která se uvolní po snížení
kolektorového tlaku (piezometrického napětí) ze statické zásoby ve zvodněném
kolektoru v důsledku pružnosti kolektoru, tj. v důsledku zvětšení objemu
34
akumulované vody v souvislosti s její objemovou stlačitelností a v důsledku
zmenšení pórového prostoru kolektoru.
7. Využitelné množství podzemních vod ­ množství podzemní vody, které je možné racionálně
využívat z hydrogeologického kolektoru nebo zvodněného systému, aniž nastane negativní
ovlivnění podzemních vod anebo okolního životního prostředí. Při stanovení využitelného
množství podzemních vod se po celkové analýze hydrogeologických poměrů vychází
z přírodních (popř. indukovaných a umělých) zdrojů podzemní vody, zásob podzemní vody,
hydraulických parametrů horninového prostředí a kvality podzemní vody, s přihlédnutím
k ekologické situaci a k ekonomickým, technickým a právním aspektům.
8. Hydrologický bilanční model ­ model časového průběhu bilance srážek, evapotranspirace,
povrchového odtoku, akumulace vody v nenasycené zóně a odtoku do nasycené zóny (tzv.
srážková infiltrace); model musí být verifikován na základě shody měřených a modelových
hodnot celkového odtoku v bilančním profilu.
9. Hydraulický model - model simulující dvourozměrné nebo prostorové proudění podzemní
vody (stacionární, nestacionární, tranzientní), i akumulaci podzemní vody v nasyceném
zvodněném prostředí při respektování Darcyho zákona a zákona kontinuity; verifikace modelu
se provede pomocí hladinového a průtokového kritéria porovnáním měřených a modelových
hladin a průtoků.
B. Klasifikace zásob podzemních vod vodního útvaru
Zásoby podzemních vod se zařazují podle stupně ověření a znalosti do kategorií III, II a I, člení se
na zdroje podzemních vod (přírodní, indukované, umělé) a využitelné množství podzemních vod.
Indukované a umělé zdroje podzemní vody se nezařazují do kategorií, jejich věrohodnost je
určena kategorií využitelného množství, na jehož výpočtu se podílejí. Zásoby se klasifikují na
1. Přírodní zdroje kategorie III
Do kategorie III se zařazují přírodní zdroje podzemních vod stanovené na základě analogie a
měření průtoků v období minim nebo přírodní zdroje vypočtené pomocí některé z metod separace
základního odtoku nebo pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové řady
měřených průtoků kratší než 5 let. Hydrologický bilanční model se verifikuje na základě kritéria
shody měřených a modelových průtoků. Výstupem hodnocení je odhad průměrné hodnoty
přírodních zdrojů.
2. Přírodní zdroje kategorie II
Do kategorie II se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené pomocí některé z metod
separace základního odtoku nebo pomocí hydrologického bilančního modelu při použití časové
řady měřených průtoků delší než 5 let. Výstupem hodnocení je časová řada ročních hodnot
přírodních zdrojů.
3. Přírodní zdroje kategorie I
Do kategorie I se zařazují přírodní zdroje podzemních vod vypočtené pomocí hydrologického
bilančního modelu při použití časové řady měřených průtoků delší než 15 let. Výstupem
hodnocení je časová řada ročních hodnot přírodních zdrojů.
C . Klasifikace využitelného množství podzemních vod vodního útvaru
35
1. Využitelné množství podzemních vod kategorie III
Do kategorie III se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí
stacionárního hydraulického modelového řešení v podmínkách průměrné srážkové infiltrace,
stanovené jako průměrné přírodní zdroje minimálně v kategorii III. Hydraulický model se
verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a modelových hladin a
průtoků. Výstupem hodnocení je průměrná hodnota využitelného množství podzemních vod.
Hodnocení se provádí na základě komplexního vyhodnocení archívních materiálů o geologických,
hydrogeologických, hydraulických, hydrologických a hydrochemických podmínkách a o jakosti
zásob podzemních vod doplněných kontrolními údaji v dané oblasti (měření hladin, jakost vod
apod.) a v nutných případech omezeným počtem pozorování a měření ve vrtech, popřípadě jiných
technických pracích.
2. Využitelné množství kategorie II
Do kategorie II se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí stacionárního
a tranzientního hydraulického modelového řešení pomocí simulace dosavadního provozu jímání a
souběžného režimního pozorování po dobu delší než 5 let. Do hydraulického modelového řešení
vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na úrovni přírodních zdrojů kategorie II.
Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a
modelových hladin a průtoků.
3. Využitelné množství kategorie I
Do kategorie I se zařazuje využitelné množství podzemních vod vypočtené pomocí stacionárního
a tranzientního hydraulického modelového řešení pomocí simulace dosavadního provozu jímání a
souběžného režimního pozorování po dobu delší než 15 let. Do hydraulického modelového řešení
vstupuje srážková infiltrace stanovená minimálně na úrovni přírodních zdrojů kategorie I.
Hydraulický model se verifikuje pomocí hladinového a průtokového kritéria shody měřených a
modelových hladin a průtoků. Na základě realizovaných hodnocení se dokumentuje znalost
stejných údajů nezbytných pro obecné podmínky využitelnosti jako v případě kategorie II.
36
Příloha č. 9 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Rizikové geofaktory životního prostředí
Pro účely této vyhlášky se vymezují následující rizikové geofaktory životního prostředí:
1. Narušení režimu proudění podzemních vod
Za rizikový geofaktor se považují náhlé změny úrovně a stavu hladin podzemních vod, které se
mohou projevit buď jejich zvýšením (např. vznik pramenů, zamokřených míst, podmáčení staveb,
vznik poklesových jezírek) nebo snížením (např. pokles hladin vody ve studních a vrtech, zánik
nebo pokles vydatnosti pramenů a mokřin, průvaly vod do podzemních děl a prostorů) jako
výsledek přírodních procesů (např. svahové pohyby, poklesy terénu, zemětřesení).
2. Rizikové koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek přírodního původu
v podzemních vodách
Za rizikový geofaktor se považují zvýšené obsahy Al, As, Ba, Be, Cd, Co, Cu, Hg, Mo, Ni, Pb, V,
Zn a polycyklických aromatických uhlovodíků (dále jen ,,PAU") přírodního původu, v množstvích
přesahujících následující hodnoty (v g/l):
Al As Ba Be Cd Co Cr Cu Hg Mo Ni Pb V Zn PAU
250 50 1000 1 5 100 150 200 2 180 100 100 150 1500 40
Pokud jsou koncentrace látek dány antropogenním znečištěním, nejedná se o rizikový geofaktor.
3. Nadlimitní koncentrace vybraných anorganických nebo organických látek přírodního původu
v horninách a produktech jejich zvětrávání
Za rizikový geofaktor se podle této vyhlášky považuje celkový obsah As, Be, Cd, Cu, Hg, Mo,
Pb, Sb, Zn a PAU přírodního původu, zjištěný v horninovém prostředí a produktech jejich
chemického nebo mechanického zvětrávání (např. v zeminách, půdách, sedimentech vodotečí
nebo v sedimentech přírodních i umělých vodních nádrží), pokud překročí následující hodnoty:
As Be Cd Cu Hg Mo Pb Sb Zn PAU
Primární horniny 5 8 0.5 150 0.2 5 45 0.6 230 produkty
zvětrávání 50 10 5 200 5 50 300 10 800 40
Obsahy jsou uvedeny v mg/kg (g/t).
Pokud jsou anomální koncentrace dány antropogenním znečištěním, nejedná se o rizikový
geofaktor. Za rizikový geofaktor se dále nepovažuje překročení uvedených hodnot v případech,
kdy nebyly analyzovány horniny a produkty jejich zvětrávání, ale pouze frakce připravené
postupy, které vedou k selektivnímu druhotnému obohacení uvedených prvků v analyzované
frakci, například magnetickou separací nebo rýžováním. Za rizikový geofaktor se také nepovažuje
překročení uvedených hodnot PAU v ropě, hořlavém zemním plynu nebo uhlí.
37
4. Zvýšená radioaktivita
Za rizikový geofaktor se považují takové objemové aktivity radioaktivních prvků v podzemních
vodách, které překročily limity pro pitné vody podle zvláštního právního předpisu.30)
Za rizikový
geofaktor se považují také objemové aktivity radonu v půdním vzduchu, které přesahují 20
kBq/m3
u vysoce propustných půd, 40 kBq/m3
u středně propustných půd a 60 kBq/m3
u nízko
propustných půd.
5. Svahové pohyby a řícení skal
Za rizikový geofaktor se považuje pohyb půd, sutí, hornin a skalního masívu nebo jeho částí
působením geologických procesů, které se projevují např. zvlněním terénu, nakupením půd a
hornin, vyboulením čela svahu, nahnutím či vyvrácením stromů, řícením skal, bahnotoky,
poklesy, podélným zatrháváním svahů, vyvinutými odlučnými plochami, vznikem nových
pramenů, pohybem opěrných zdí popřípadě popraskáním staveb, a to v rozměrech nikoliv
zanedbatelných, nebo s vývojem pozorovatelným při řešení geologického úkolu. Za rizikový
geofaktor se nepovažuje transport sedimentů stálých vodotečí.
6. Ropa a zemní plyn
Za rizikový geofaktor se považuje výstup ropy v množství větším než zanedbatelném nebo
hořlavého zemního plynu v koncentraci převyšující 5 % z jejich přírodního uložení v horninových
strukturách, po přírodních cestách na zemský povrch. Za rizikový geofaktor se nepovažuje výstup
ropy a hořlavého zemního plynu důlními díly, vrty nebo jinými technickými díly, s výjimkou
opuštěných nebo starých důlních děl.31)
7. Oxid uhličitý
Za rizikový geofaktor se považuje nahromadění přírodního oxidu uhličitého v přírodních
podzemních prostorách v souvislé vrstvě přesahující mocnost 0,3 m nebo přítok oxidu uhličitého
do podzemních prostor určených k práci nebo k pobytu lidí. Ohlašovací povinnost se nevztahuje
na přítoky oxidu uhličitého do důlních děl vzniklých hornickou činností, s výjimkou opuštěných
nebo starých důlních děl.31)
________________________
30) Příloha č. 10 k vyhlášce č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
31) § 35 horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb a zákona č. 61/2002 Sb.
38
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 369/2004 Sb.
Postup při zpracování a náležitosti výpočtu nebo přepočtu zásob nerostů
1. Základními podklady pro výpočet a přepočet zásob nerostů jsou:
a) důlně-měřické údaje, které tvoří souřadnice odebraných vzorků, provedených měření a
pozorování, souřadnice provedených technických prací a topografické podklady (mapy,
řezy, schémata) v podrobnostech umožňujících dokumentovat lokalizaci, průběh a rozsah
pozorování, měření, technických prací a vzorků a s přesností, která odpovídá požadavkům
na přesnost lokalizace zjištěných geologických údajů,
b) geologické údaje, které tvoří geologickou dokumentaci provedených prací, měření a
pozorování. Zahrnují celý rozsah všech potřebných geologických disciplín (např.
tektonika, litologie, petrologie, mineralogie, geochemie, geofyzika, hydrogeologie,
inženýrská geologie, pedologie, geomorfologie), jejichž výsledky jsou potřebné pro
zpracování jednotlivých částí výpočtu zásob,
c) analytické údaje, které tvoří výsledky rozborů vzorků minerálů, hornin, vod nebo plynů,
d) technologické údaje, které tvoří výsledky rozborů upravitelnosti ložisek nerostů,
e) právní údajů, které tvoří soubor poznatků o všech právních skutečnostech, které mají vliv
na využití ložiska,
f) ekonomických údajů, které tvoří zejména údaje
1. o jednorázových a provozních nákladech a výdajích průzkumu, otvírky, dobývání, sanace
a rekultivace, včetně nákladů na pozemky, řešení střetů zájmů chráněných zvláštními
právními předpisy1)
a důlní škody,
2. o poplatcích, odvodech, clech a daních,
3. o cenách produkce z vydobytých, upravených popřípadě zušlechtěných nerostů a jejich
vývoji na relevantním trhu,
g) odkazů na ložiska nerostů včetně odůvodnění oprávněnosti analogie, pokud jsou
ekonomické údaje nahrazeny použitím analogie s jinými dobývanými ložisky.
2. Za údaje způsobilé pro výpočet zásob se považují
a) důlně-měřické údaje, které zahrnují pořízení údajů odpovídajících podmínkám stanoveným
zvláštním právním předpisem.19)
U souřadnic uvedení systému, ve kterém byly souřadnice
stanoveny a způsob jejich získání, tj. zda byly získány zaměřením v terénu, odvozením ze
zákresu v mapě nebo jiným specifikovaným způsobem. U měřených souřadnic uvedení
přístroje, kterým byly souřadnice zaměřeny, jeho parametry, výrobcem udávaná přesnost
měření, popřípadě výchozí bod, od kterého byla další měření odvozena. V případě, že pro
stanovení souřadnic je použit také výpočet, uvedení postupu výpočtu a jeho vlivu na přesnost
vypočtených souřadnic. Dále uvedení fyzické osoby, která provedla měření, odečtení nebo
výpočty souřadnic a podpis prvotní měřické dokumentace odpovědným měřičem s platnou
autorizací. U nově zhotovených map, schémat, řezů nebo jiných topografických podkladů
uvedení číselného i grafického měřítka, orientace světových stran, souřadnice bodů
umožňujících jednoznačnou lokalizaci a uvedení jména fyzické osoby, která topografický
podklad zhotovila, a jméno a příjmení odborně způsobilé osoby k výkonu zeměměřických
činností,32)
b) geologické údaje, které zahrnují geologickou dokumentaci odpovídající požadavkům
stanoveným zvláštním právním předpisem,18)
c) analytické údaje, které obsahují uvedení laboratoře nebo pracoviště, které provedly analýzy;
jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která za provedené analýzy odpovídá; uvedení druhu
přístroje nebo zařízení, na kterém jsou analýzy, zkoušky nebo měření prováděny; výrobcem
39
uváděná přesnost; uvedení, zda byly provedeny kontrolní analýzy, zkoušky nebo měření, a
v případě provedení musí být provedeno jejich vyhodnocení. U analýz nebo měření, která
mohou poskytnout pouze akreditovaná pracoviště, musí být k analýzám připojen odkaz na
dosaženou akreditaci,
d) technologické údaje, které zahrnují vzorek, na kterém byly provedeny modelové a
poloprovozní zkoušky upravitelnosti nerostu; vzorek musí být opatřen pasportem obsahujícím
kompletní údaje o lokalizaci vzorku, hmotnosti a způsobu jeho odběru, grafickou geologickou
dokumentaci místa odběru a odůvodnění reprezentativnosti odebraného vzorku pro ložisko
nebo jeho část. Pro technologické zkoušky platí přiměřeně požadavky na analytická data,
e) právní údaje, které zahrnují soubor poznatků o právních skutečnostech doložený odkazem na
právní předpisy nebo odkazem na provedené právní úkony (např. správní rozhodnutí,
smlouvy) s uvedením místa, kde je uložen originál nebo ověřená kopie příslušného
dokumentu. Údaje musí být doplněny prohlášením, že se jedná o údaje úplné, popřípadě musí
být uvedeny odkazy na právní dokumenty, které se nepodařilo získat,
f) ekonomické údaje, které zahrnují uvedení jejich stáří a zdroje. Pokud se místo těchto údajů
použije analogie s jinými dobývanými ložisky, uvádí se odůvodnění oprávněnosti použití
analogie a její vliv na přesnost výpočtu zásob a jejich klasifikaci.
3. Pokud u archivních údajů některé charakteristiky nelze prokázat a údaje je nezbytné při výpočtu
zásob použít, uvede se tato skutečnost a zhodnotí se její možný vliv na přesnost výpočtu zásob.
4. Věrohodnost výpočtu zásob se prokazuje
a) odůvodněním volby metody výpočtu zásob vzhledem k typu ložiska (např. genetický typ,
tvary těles, variabilita nerostné suroviny, variabilita geologických fenoménů ovlivňujících
vymezení zásob), stupni jeho prozkoumanosti a kvalitě údajů použitých pro výpočet,
b) prokázáním způsobilosti použitých podkladů pro výpočet zásob,
c) protokolem o kontrole vstupních údajů a kontrole výpočtu zásob podepsaném osobami, které
provedly kontrolu,
d) zhodnocením vlivu všech chyb, nepřesností, zjednodušení a zaokrouhlení týkajících se
vstupních údajů a způsobu provedení výpočtu zásob na výsledek výpočtu zásob.
5. U ložisek, na kterých již v minulosti byl proveden výpočet nebo přepočet zásob, je nezbytné
prokázat vztah k těmto výpočtům v následujícím rozsahu
a) uvedení posledního výpočtu zásob platného pro celé ložisko,
b) uvedení následných výpočtů zásob zpracovaných pro část ložiska,
c) plošný a prostorový vztah nově vymezených zásob k poslednímu platnému stavu zásob podle
údaje ze státní evidence zásob a k jejich průmětu na povrch,
d) odůvodnění platnosti nového výpočtu nebo přepočtu zásob pro celé ložisko nebo přesné
vymezení části ložiska s novým výpočtem nebo přepočtem zásob,
e) uvedení nového úplného stavu zásob vypočtených na ložisku včetně nové konturace ložiska,
popřípadě vymezení kontur označujících různý stupeň právního stavu na ložisku (zásoby
uvnitř dobývacího prostoru a mimo dobývací prostor, zásoby v různých dobývacích
prostorech). U přepočtu zásob dobývaných ložisek se uvádí také, jaká část dříve vymezených
zásob ložiska již byla vydobyta.
6. Zjištěné nahromadění nerostů, které vyhoví podmínkám využitelnosti, se vymezí jako zásoby
nerostů ložiska. Pro vyhodnocení zásob ložisek nevyhrazených nerostů se klasifikace pro
vyhrazené nerosty použije přiměřeně. Zjištěné nahromadění nerostů, u kterého nebylo pro
nedostatek údajů možné provést jeho hodnocení podle podmínek využitelnosti, se hodnotí jako
prognózní zdroj.
40
7. Pokud se nový výpočet zásob nebo přepočet zásob podle nových podmínek využitelnosti týká
již existujícího výhradního ložiska nevyhrazeného nerostu,33)
potom se při rozšíření zásob jedná o
zásoby nevyhrazeného nerostu, které nejsou součástí výhradního ložiska, s výjimkou zásob, které
jsou vypočteny
a) v konturách zásob schválených podle dřívějších právních předpisů34)
, nebo
b) v hloubkovém pokračování ložiska, pokud jejich průmět na povrch nepřesahuje kontury
průmětu zásob platných ke dni 20.12.1991, nebo
c) uvnitř stanoveného dobývacího prostoru.
8. Zásoby nerostu na výhradním ložisku nevyhrazeného nerostu a zásoby nevyhrazeného nerostu
mimo zásoby výhradního ložiska se ve výpočtu zásob, při klasifikaci zásob a v pasportu uvádějí
samostatně.
9. Při výpočtu zásob se nevypočítávají zásoby mimo rozsah stanoveného průzkumného území
nebo dobývacího prostoru. Pokud organizace provádí výpočet zásob na již existujícím ložisku,
které svým rozsahem přesahuje hranice stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného
území, vydělí tu část ložiska, která je uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného
území, jako novou samostatnou část původního ložiska a výpočet provede pouze na této části
ložiska. Pro nově vymezenou část ložiska zpracuje organizace pasport, který obsahuje
a) původní rozsah zásob na celém ložisku,
b) původní rozsah zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo
průzkumného území,
c) rozsah a stav zásob na části ložiska uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo
průzkumného území na základě nového výpočtu nebo přepočtu zásob.
10. Pokud vlivem odlišných podmínek využitelnosti na sebe nenavazují bloky zásob a kontury
nově vymezených ložisek, ponechává se tento stav.
11. Pokud organizace při výpočtu zásob ropy, hořlavého zemního plynu nebo mineralizované
vody pro průmyslové získávání vyhrazených nerostů zjistí, že produktivní kolektory přesahují
hranici dobývacího prostoru nebo stanoveného průzkumného území, potom
a) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde pro jinou organizaci
nebylo stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor, provede organizace
výpočet zásob uvnitř stanoveného dobývacího prostoru nebo průzkumného území
s přihlédnutím ke geologické stavbě území za hranicí stanoveného dobývacího
prostoru nebo průzkumného území; zásoby však vypočte pouze uvnitř stanoveného
dobývacího prostoru nebo průzkumného území,
b) v případě, že produktivní kolektory přesahují do území, kde bylo pro jinou
organizaci stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor, provede organizace
výpočet zásob uvnitř dobývacího prostoru nebo průzkumného území v dohodě
s organizací, které bylo stanoveno průzkumné území nebo dobývací prostor.
_____________________
32) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
ve znění pozdějších předpisů.
33) § 43a horního zákona, ve znění zákona č. 541/1991 Sb.
34) Nařízení vlády č. 80/1988 Sb., o stanovení kondic, klasifikaci zásob výhradních ložisek a o posuzování,
schvalování a státní expertize jejich výpočtů.
41