Mnohé výzkumy potvrzují, že efektivní učení žáků je výrazně ovlivněno kvalitou vztahu s učitelem. (srv. CD- Umění komunikace ve škole, SPIN)

Pokud je komunikace mezi učitelem a žáky narušená, převážně konfliktní, negativně to ovlivňuje i celkovou atmosféru ve třídě, což považuji za základní podmínku k efektivnímu a smysluplnému vyučování.

(A ono to často opravdu není pro ukaždého učitele tak jednoduché, být v kontaktu se skupinou 20-30 žáků, jakými je většina školních tříd, a komunikovat po dobu delší než 10 min s celou třídou naráz. Obzvlášť, když tyto velké skupiny se na ZŠ a SŠ v poměrně krátkém čase rychle střídají, učitel se přesouvá z jedné třídy do další, k jiné velké skupině. Vycházím z vlastní zkušenosti a domnívám se, že pedagogické fakulty na tento specifický jev a situaci, psychologicky a organizačně své studenty dostatečně nepřipravují. Alespoň já sama jsem se na toto po skončení svého studia učitelství připravená necítila.

Komunikace je právě tím nejdůležitějším nástrojem, kerý učitel používá, aby navázal kontakt se svými žáky, realizoval své pedagogické záměry a usměrňoval veškeré dění ve výuce. Právě skrz komunikaci učitel získává a udržuje pozornost áků, organizuje výuku, předává znalosti, zjišťuje efektivitu svého působení, poskytuje žákům zpětnou vazbu atd.

Doceňují učitelé samotní i ped. fakulty komunikaci jako svébytný a zároveň jeden ze základních základní prvků pro výuku? Je to poznat z jejich projevu?

Jak to zařídit, aby učitelé ( a budoucí učitelé) uměli smysluplně organizovat - veškeré dění v celé třídě, věnovat se dostatečně všem žákům, rozdělovat je do samostatně pracujích menších skupin a vhodně je motivovat , aby na zadaných úkolech opravdu aktivně pracovali, reflektovat průběh a výsledky práce všech skupin a jejich členů, vyhodnocovat , poskytovat zpětnou vazbu jednotlivcům, pomáhat slabším a pomalejším žákům, zařídit, aby se nenudili ti bystřejší a rychlejší, shrnovat svůj výklad, sledovat přitom atmosféru ve skupinách, přizpůsobovat tomu momentální učbní činnost a přitom dodržovat tematický plán, řídit a vést dění v celé třídě...atd. ? Tyto dovednosti může člověk získat až praxí, právě v ní toho ale bývá mnohdy přespříliš naráz. Ráda bych proto alespoň drobným přispěním podpořila povědomí studentů o souvislostech komunikace, organizace a mezilidských vztahů a podpořila přípravu studentů na různé typy situací ve škole jejich vlastním praktickým nácvikem.

Jak efektivně napomáhat rozvoji komunikačních dovedností studentů? Pouhým zadáním úkolu prostudovat příslušnou literaturu o komunikaci asi těžko.

Jako užitečný a vhodný prostředek k tomu shledávám právě prvky metody videotréninku interakcí (VTI), které však mohou být efektivně uplatňovány pouze v seminářích s menším počtem studentů vzhledem k výše zmíněnému a také vzhledem k potřebnému času a prostoru seminárních setkání v průběhu semestru.